Národní rozvojová banka (NRB) ve spolupráci s Ministerstvem financí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí připravila program podpory malých a středních podnikatelů zaměřený na pomoc s obnovou jejich firem zasažených povodněmi.

Od 1. listopadu 2024 mohou podnikatelé a malé firmy u NRB žádat o bezúročný úvěr Expanze Povodeň s dotační složkou z programu OP TAK s alokací až 1,5 mld. Kč. Další navýšení prostředků v rámci povodňové pomoci až o 1 mld. Kč NRB připravuje pro region Moravskoslezského kraje ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí v rámci Operačního programu spravedlivá transformace. V průběhu listopadu NRB začne přijímat také žádosti o záruku k úvěrům od komerčních bank, kde předpokládaná alokace podpory představuje až 3,5 mld. Kč.

„Pomoc malým a středním podnikům a jejich zaměstnancům v postižených oblastech s překlenutím toho nejhoršího období – to bylo pro vládu tou hlavní motivací, proč spuštění obou programů Národní rozvojové banky iniciovala. Se zástupci podnikatelské sféry jsme s vládními kolegy komunikovali už od prvního dne povodní a následně jsme se do postižených oblastí také vydali, abychom se zasaženými občany a podnikateli hovořili a přímo na místě zjistili, jakou pomoc ze strany vlády potřebují. Oba programy Národní rozvojové banky jsou tak pevnou součástí celkového schématu státní pomoci. Ministerstvo financí postiženým podnikatelům pomohlo rovněž formou úlev při daňových povinnostech a vláda rozhodla i o kompenzaci mzdových nákladů firmám, které kvůli velké vodě musela poslat zaměstnance na tzv. překážky,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který je pověřen vedením pracovní skupiny pro koordinaci řešení povodňových škod.

„Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí jsme připravili program pro malé a střední podnikatele, který pomůže s restartem jejich podnikání po povodních. Celkový objem pomoci, kterou stát prostřednictvím Národní rozvojové banky poskytne malým a středním podnikatelům na obnovu jejich podnikání po povodních, tak může dosáhnout až 6 miliard korun,“ říká Tomáš Nidetzký, předseda představenstva NRB.

„Dnes jsme spustili speciální programy pro malé a střední podniky v zasažených oblastech, které jim pomohou opravit škody a obnovit podnikání po zářijových povodních. Jedná se jak o zvýhodněné úvěry, tak státní záruky ke komerčním úvěrům. Jsem rád, že se nám ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou podařilo nabídnout rychlou a efektivní pomoc pro ty, kdo ji nejvíce potřebují,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Miliardu korun na zvýhodněné úvěry pro podnikatele zasažené povodněmi připravilo také Ministerstvo životního prostředí. „Ministerstvo životního prostředí už finančně pomáhá domácnostem a obcím, které zasáhly povodně. Teď chceme jednou miliardou korun pomoci i malým a středním podnikům s obnovou podnikání, a to zejména v Moravskoslezském kraji, který zářijové povodně značně poškodily. Díky Operačnímu programu Spravedlivá transformace, kterým pomáháme regionům jako je Moravskoslezský kraj v jeho přeměně a řešení dopadů odklonu od uhlí, můžeme podnikatelům poškozeným povodněmi nabídnout výhodné úvěry z Úvěru transformace s další alokací 1 miliarda korun. Ten již rok úspěšně funguje a pro podnikatele z tzv. uhelných regionů v něm doposud byla miliarda korun. Jeho podmínky oproti běžným komerčním úvěrům nyní ještě zvýhodníme ve spolupráci s NRB a MPO.  Zvýhodněné úvěry budou poskytnuty na pořízení technologických zařízení a vybavení, na investice do podnikatelské infrastruktury a dále pořízení výrobních strojů a zařízení. Tato podpora umožní výhodnou formu financování pro žadatele, která bude méně administrativně náročná a bude relativně rychle dostupná,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Bezúročný úvěr Expanze Povodně

Od 1. listopadu 2024 přijímá NRB žádosti malých a středních podnikatelů zasažených povodněmi v programu Expanze Povodně. Díky investičnímu úvěru budou moci financovat obnovu a další rozvoj jejich podnikání. „Program jsme připravovali s ohledem na komplikovanou situaci, do které se firmy a podnikatelé zasažení povodněmi dostali. Úvěr od NRB je proto bezúročný a obsahuje také dotační složku. Díky ní můžeme při dodržení podmínek programu podnikatelům odpustit část splátek, a to až do výše 25 procent jistiny. Navíc je také možné odložit si splácení úvěru až o tři roky,“ popisuje základní parametry programu Michal Nebeský, člen představenstva NRB s odpovědností za obchod.

Parametry úvěru Expanze Povodně

V přípravě je současně také program Záruka 2024 až 2030, díky kterému bude Národní rozvojová banka moci podnikatelům zasaženým povodněmi poskytnout záruku k úvěrům od komerčních bank. Příjem žádostí v tomto programu zahájí NRB v průběhu listopadu. „V první fázi bude tento záruční program určen pouze pro podnikatele zasažené povodněmi. V průběhu roku 2025 se pak posune do standardního záručního schématu a otevře se všem malým a středním podnikům,“ uzavírá Michal Nebeský.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh prováděcího nařízení týkající se dovozu ekologických produktů – aktualizace seznamů uznaných třetích zemí, kontrolních orgánů a kontrolních subjektů. Evropská unie dováží ekologické výrobky pocházející ze třetích zemí figurujících uznaných podle ustanovení čl. 33 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a dále od kontrolních orgánů a kontrolních subjektů uznaných podle ustanovení čl. 33 odst. 3.

Dokument ke stažení:

• EU 128_24 EK Návrh prováděcího nařízení
• EU 128_24 EK Příloha

Všechny okolní země budou mít od ledna 2025 zálohové systémy na plastové lahve. „Staví nás to do nevýhody,“ tvrdí šéf zpracovatelského závodu firmy rPET InWaste Jiří Hudeček. Firma má potíž sehnat „odpad“ v Česku. Češi by měli cirkulární kruh uzavřít nejdříve v roce 2026, alespoň s tím počítá legislativa, kterou vláda přijala v říjnu. Více ZDE

Provozovatel přenosové soustavy představil dokument „Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040“ (MAF CZ 2023), který zobrazuje možné trajektorie vývoje českého elektroenergetického sektoru. Analýza obsahuje dva scénáře – Respondentní a Progresivní. Informace o české zdrojové základně čerpá MAF CZ 2023 z aktualizovaného sběru dat v první polovině roku 2024, v němž se již projevují změny v plánech provozovatelů zdrojů. U údajů o okolních evropských státech vychází dokument z dat ENTSO-E platných k březnu 2023.

Dokument MAF CZ 2023 obsahuje dva scénáře – Respondentní a Progresivní. Přestože scénáře naznačují různé trajektorie možného vývoje české elektroenergetiky do roku 2040, sdílí společně několik předpokladů, jako jsou například shodná sada dat o elektroenergetickém mixu ostatních evropských zemí, modelování služeb výkonové rovnováhy nebo stejný rozvoj vodních i jaderných zdrojů.

Respondentní scénář nabízí pohled na rozvoj zdrojové základny na základě dat, která každoročně poskytují přímo provozovatelé zdrojů s instalovaným výkonem nad 10 MWe. Tento scénář předpokládá postupný útlum uhelných zdrojů, kdy se k roku 2030 stává provoz většiny uhelných elektráren neekonomickým a za tímto horizontem je spalování uhlí záležitostí výhradně menších tepláren a závodních energetik. Předpokládá se postupná transformace těchto zdrojů na zemní plyn či biomasu a pozvolný nárůst instalované kapacity obnovitelných zdrojů.

Progresivní scénář předpokládá kompletní odklon od uhlí a transformaci tepláren a závodních energetik na (převážně) zemní plyn do konce roku 2030. Tento scénář uvažuje vyšší instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaických a větrných elektráren, a vyšší spotřebu elektřiny vlivem rozsáhlejší elektrifikace dopravy, průmyslu a vytápění.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

Z výsledků obou scénářů vyplývá obou scénářů vyplývá změna čisté exportní pozice ČR na importní po roce 2025. Část importu je dána ekonomickou výhodností, část představuje bilanční dovoz. Otázkou přitom zůstává, zda elektrická energie z přebytkových zemí (zejména Německa a Francie) bude skutečně exportována, nebo bude využita pro výrobu vodíku pro tamní průmysl. V roce 2035 výsledky obou scénářů naznačují problémy se zdrojovou přiměřeností v rozsahu překračujícím normu spolehlivosti i přes vysoký objem importu. Hodnoty potřebného dozdrojování pro dosažení přiměřenosti v rámci klimaticky průměrných let a při akceptování vyššího objemu importu jsou nejvyšší v cílovém roce 2035, kde se pohybují v rozmezí 1 600 – 1 900 MW. V rámci citlivostní analýzy zohledňující extrémně nepříznivé počasí vzniká potřeba dozdrojování již v roce 2030 a oproti klimaticky průměrným rokům dosahuje až dvojnásobku potřebného výkonu.

Co se týče ceny silové elektřiny, lze do budoucna očekávat její velkou volatilitu v rámci daného roku. Intenzivnější využití OZE sice vede ke snižování průměrné ceny silové elektřiny, ale zároveň zvyšuje náklady na řízení soustavy (např. náklady na redispečink). S postupným snižováním silové složky ceny elektřiny bude docházet k přesunu ceny do oblasti distribučních poplatků. Analýza cenového vývoje scénářů ukazuje, že dovoz elektřiny může přispět ke snížení velkoobchodních cen v České republice během letního období. V zimním období však v některých hodinách dochází k vyčerpání všech dostupných zdrojů v Evropě, což vede k aktivaci flexibility na straně spotřeby a následným významným cenovým výkyvům.

Proto je nezbytné budovat nové flexibilní výrobní zdroje, které zabrání možné nedodávce elektřiny v klimaticky citlivých obdobích roku, a zároveň zvyšovat energetickou účinnost a zapojení strany spotřeby. Mezi další doporučení vyplývající z MAF CZ 2023 patří zajištění řízeného přechodu od uhelné k nízkoemisní energetice. Dále je třeba zohlednit fakt, že v dlouhodobém horizontu se ČR neobejde bez výstavby dalších nových jaderných zdrojů. K dodržení normy spolehlivosti bude také zapotřebí zajistit dodatečný instalovaný výkon nad rámec výstavby nových jaderných zdrojů, zejména plynových a větrných elektráren. Významnější překračování normy spolehlivosti znamená ohrožení spolehlivosti dodávek elektřiny koncovým uživatelům.

O MAF CZ

„Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040“ (MAF CZ) ve zvolených scénářích analyzuje možné koridory vývoje elektroenergetiky v horizontu do roku 2040. Dokument především cílí na identifikaci potenciálních problémů s pokrytím poptávky po elektrické energii a určení příčin, které ke vzniku možných rizik vedou. Tato analýza slouží mimo jiné jako podklad pro rozhodování státu v oblasti elektroenergetiky.

Proces a podmínky pro zpracování vnitrostátního hodnocení zdrojové přiměřenosti jsou stanoveny Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou a dále rozvedeny příslušnými metodikami, které ze zmíněného nařízení vycházejí. ČEPS při zpracování vnitrostátního hodnocení zdrojové přiměřenosti navazuje na Evropské hodnocení zdrojové přiměřenosti (ERAA), využívá rozvojové scénáře, metodiky a postupy definované jednotně v rámci ENTSO-E a schválené ze strany ACER.

Dokument MAF CZ 2023 je ke stažení na webových stránkách ČEPS pod odkazem https://www.ceps.cz/cs/zdrojova-primerenost.

Halloweenské vydání devátého dílu je oproti běžným dílům jedinečnou diskusí s pěti odbornými poradci, kteří vám představí nejzajímavější a nejzapeklitější příklady z praxe, se kterými se letos potýkali. Povolení mnoha mobilním zařízením končí dříve, než si provozovatelé uvědomují. Kdy je nutné mít havarijní plán dle zákona o vodách. Kompost musí být zařazen do dvou skupin podle použití. Správné zařazení zdroje znečištění ovzduší je složité. A mnoho dalšího nabízí nový díl podcastu INIVOR. Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube. Více informací o podcastu na webu https://www.inisoft.cz/inivor.

Související:

• INIVOR díl osmý: Povinnosti oprávněné osoby od roku 2025
• INIVOR díl sedmý: Povinnosti původce odpadu od roku 2025
• INIVOR díl šestý: Nakládání s odpady – povinnosti původce
• INIVOR díl pátý: Audit v oblasti ochrany životního prostředí
• INIVOR díl čtvrtý: ENVITA Obec
• INIVOR díl třetí: Povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství
• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů
• INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

Rozšířená odpovědnost výrobců (Extended Producer Responsibility – dále zkráceně „EPR“) je systém, který spočívá v tom, že výrobce nese odpovědnost od procesu výroby až do fáze, kdy se z výrobku stane odpad. Od roku 2023 se v Evropské unii projednává (v rámci směrnice o odpadech) zavedení systému EPR v členských státech EU, tedy i v České republice, pro výrobce textilu a obuvi. S ohledem na úkoly vyplývající ze strategického rámce Cirkulární Česko 2040 zpracovalo MŽP celkovou Strategii rozšiřování systémů rozšířené odpovědnosti výrobců v České republice, jež definuje výrobky, kterých by se měla EPR v budoucnu v ČR týkat. Vláda vzala strategii na vědomí.

„Princip rozšířené odpovědnosti výrobce pokládám při rozvoji cirkulární ekonomiky v naší zemi za důelžitý. Je potřeba, aby se výrobci postarali o své výrobky až do konce – tedy včetně jejich recyklace či odstranění. Každý, kdo uvádí výrobek nebo obal na trh, by měl zaplatit za jeho správné nakládání ve chvíli, kdy se z něj stane odpad. Systém již dnes funguje u obalů, baterií, vysloužilých elektrospotřebičů či pneumatik. Nově by se bude týkat i textilu a obuvi. Zpracovali jsme strategii, která definuje i další skupiny výrobků, u nichž dává zavedení EPR smysl. Jedná se například o nábytek, hračky nebo sportování potřeby. Jejich výroba by se měla do budoucna stát více cirkulární a výrobci se musí více podílet na dopadech, které vznikají po ukončení životnosti těchto výrobků. Přenesená odpovědnost výrobce má přimět firmy, aby přemýšlely, z jakého materiálu výrobky vyrábějí a zda je výrobek recyklovatelný. Zároveň nebude takový tlak na to, aby za výrobky poté, co jim skončí životnost a stane se z nich odpad, platili občané nebo obce, ale spotřebitel. Zavedení rozšířené odpovědnosti by mělo snížit množství odpadu a také podpořit inovace v oblasti udržitelných materiálů a výrobních procesů,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

EPR je nástroj plně v souladu s principem „znečišťovatel platí“, který je stěžejní pro environmentální politiky České republiky a Evropské unie. Už v minulosti přispěl ke zlepšení situace v nakládání s řadou výrobků, jako například s elektrickými a elektronickými zařízeními, obalovými odpady, odpadními bateriemi a akumulátory, vozidly s ukončenou životností, odpadními pneumatikami nebo vybranými jednorázovými plastovými výrobky.

Zvedení EPR systému pro textil a obuv se nyní projednává na úrovni EU

Legislativní zakotvení rozšířené odpovědnosti výrobců textilu a obuvi se aktuálně projednává na úrovni EU, po schválení revize směrnice o odpadech bude následovat úprava národní legislativy. Vyhodnocení a případné rozšiřování EPR na další segmenty vychází zejména ze Strategického rámce cirkulární ekonomiky ČR 2040, našeho hlavního strategického dokumentu v oblasti cirkulární ekonomiky. Pro rozšíření EPR systémů do roku 2030 byly doporučeny tyto oblasti: textil a obuv, sportovní a volnočasové potřeby, hračky, nábytek, ploché sklo a potřeby pro dům a zahradu.

Efektivně nastavený EPR systém by přenesl odpovědnost za sběr, recyklaci a ekologickou likvidaci těchto výrobků na výrobce a vytvořil by ekonomické pobídky k navrhování trvanlivějších, recyklovatelnějších a ekologičtějších produktů. Zároveň rozšíření EPR systémů na další komodity může zajistit snížení tlaku na zvyšování poplatků za komunální odpad u municipalit a snížení podílu účasti obcí a měst. Ministerstvo životního prostředí bude i nadále analyzovat uvedené segmenty a komunikovat s relevantními stakeholdery, zejména s institucemi, výrobci, zástupci recyklačního odvětví a dalšími zainteresovanými stranami daného segmentu.

Dokument ke stažení:

Strategie rozšiřování systémů rozšířené odpovědnosti výrobců v České republice (PDF, 508 kB )

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava oznamuje vydání své historicky první Zprávy o udržitelnosti. Tento průkopnický dokument představuje milník nejen pro samotný festival, ale i pro celou filmovo festivalovou branži v České republice. V takovém rozsahu a hloubce se jedná o první zprávu svého druhu, která má ambici sloužit jako inspirace pro další kulturní akce v zemi. Více ZDE

V roce 1991 se v Česku začalo s odstraňováním starých ekologických zátěží. Ani po 33 letech není hotovo. Přestože měly být už dávno zlikvidované, jejich sanace se stále jen oddalují. Pro stát to není priorita. Počítá s tím, že je bude řešit nejméně do roku 2042. Podle odborníků ale i tento letopočet zůstane jen číslem na papíře a toxickými látkami znečištěné lokality budou Česko trápit ještě déle. Více ZDE

V říjnu budou muset české firmy poprvé přiznat skutečné emise z dovezených produktů. Regulaci, kterou přijala Evropská unie (EU), začala pro podniky platit již loni v říjnu, kdy musely začít čtvrtletně hlásit emise dovezených produktů, ale zjednodušeným způsobem. Takzvané uhlíkové clo (CBAM) má za cíl vyrovnat ceny za emise uhlíku mezi domácími a importovanými produkty. Platit uhlíkové clo by měly firma začít v roce 2026. Více ZDE
 
 

Projekt INDICATE (ČVUT UCEEB, CZGBC a Šance pro budovy) a Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) společně vydávají stanovisko a výzvu pro tvůrce politik, která apeluje na potřebu ucelené národní strategie zaměřené na snižování uhlíkové stopy budov během celého jejich životního cyklu (GWP nebo tzv. WLC - whole life carbon).

Výzva navazuje na poziční dokument a kulatý stůl, který 10. října na toto téma ve spolupráci s ČVUT UCEEB uspořádalo Centrum pasivního domu a zaměřuje se na širší souvislosti, podrobné parametry a doporučení v následujících oblastech:

• Proces získávání dat, metodika výpočtu, případové studie a prvotní referenční hodnoty WLC pro budovy v ČR (výsledky Projektu INDICATE).
• Role cirkulární ekonomiky, renovací a rekonstrukcí při snižování zabudovaného uhlíku v budovách (závěry programu INCIEN).

„Český stavební sektor stojí před výzvou systematicky zavést metodiky, nástroje a opatření, které umožní efektivní a dlouhodobé snižování emisí skleníkových plynů spojených s novými i stávajícími budovami. Zdůrazňujeme nutnost přijmout a koordinovat komplexní soubor opatření vedoucí ke klimatické neutralitě a podporující udržitelnost budov v ČR jak v rámci jejich provozu, tak i v souvislosti s těžbou surovin, výrobou a přepravou stavebních výrobků, procesem výstavby, renovacemi, údržbou a opravami, a nakládáním s materiály na konci životnosti staveb,“ uvádí autorský tým výzvy.

Klíčová doporučení pro posuzování WLC budov

Zásadním předpokladem výzvy je vytvoření a implementace národní metodiky pro hodnocení celoživotní uhlíkové stopy budov, která bude legislativně zakotvena a může být aplikována na nové i renovované budovy. Součástí strategie musí být i vytvoření dostatečně velkého statistického vzorku případových studií budov, stanovení referenčních hodnot WLC, vytvoření uživatelsky přívětivých a standardizovaných nástrojů pro výpočet WLC, komunikace a vzdělávání cílových skupin a podpora vzniku velkého počtu EPD (environmentálních prohlášení výrobku), které jsou reprezentativní pro národní trh.

“Projekt INDICATE přináší první ucelený soubor 56 případových studií WLC budov v České republice. Výsledné limitní hodnoty z těchto studií mohou sloužit jako základ pro vytvoření jasné národní strategie dekarbonizace budov z hlediska celoživotního uhlíku v souladu s cíli Evropské unie. Kromě odborné studie vydáváme také webináře a příručku k metodice WLC pro tvůrce politik i stavební praxi v ČR. Tvůrci politik mohou tyto výsledky využít k systematickému mapování stavebního fondu v ČR, zajištění kvalitních a cirkulárních renovací, nastavení dotačních programů a vzdělávání cílových skupin. Výsledky rovněž pomohou při stanovení konkrétních technických požadavků na zadávací dokumentaci a následné nastavení dotačních projektů,” říká Julie Železná, vedoucí týmu Udržitelná výstavba z ČVUT UCEEB.

Zabudovaný uhlík a přínos cirkulární ekonomiky

Stavebnictví a budovy tvoří jeden z nejvýznamnějších zdrojů emisí skleníkových plynů světově. V roce 2020 bylo odhadováno, že budovy přispěly více než 40 % k celkovým emisím skleníkových plynů v EU, přičemž zabudovaný uhlík představoval přes 20 % těchto emisí.^[1] S růstem podílu obnovitelných zdrojů energie bude do roku 2040 zabudovaný uhlík hrát stále důležitější roli. Autorstvo výzvy podtrhuje potenciál cirkulární ekonomiky při jeho snižování.

„Stavebnictví spotřebuje polovinu veškerých vytěžených materiálů a generuje třetinu odpadů v EU. Proto je nezbytné zaměřit se na šetření primárními zdroji a snížení zabudovaných emisí CO₂ v budovách, například prostřednictvím využití recyklovaných materiálů a přírodních obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje Andrea Veselá, analytička INCIEN. Aplikace principů cirkularity může do roku 2050 snížit tyto emise CO₂ o 35-60 %, a to zároveň prodloužením životnosti budov, snižováním materiálové náročnosti nových staveb a podporou renovací a rekonstrukcí.

„Renovace a rekonstrukce mohou snížit potřebu nové výstavby a jejich uhlíková stopa z využití materiálů může být tři až čtyřikrát nižší ve srovnání s novostavbami. Je proto klíčové podporovat a motivovat renovace a rekonstrukce stávajících budov v souladu s cirkulárními principy,“ říká Benjamin Hague, vedoucí výzkumného Think Tanku INCIEN.

Prioritní oblasti pro dekarbonizaci životního cyklu budov

Výzva definuje deset prioritních oblastí pro implementaci hodnocení WLC, zvýšení cirkularity zdrojů ve stavebnictví a budoucí snižování zabudovaného uhlíku budov v kontextu ČR:

1. Příprava jednotné metodiky výpočtu posuzování životního cyklu (LCA) a následné snižování WLC budov
2. Zajištění údajů o stavebních produktech na podporu výpočtů WLC
3. Společný výklad Taxonomie EU a postupné uplatňování kritérií “přechodu na cirkulární ekonomiku” pro budovy jako oblasti pro „významný přínos“ k environmentálním cílům Taxonomie
4. Začlenění parametrů WLC a opatření cirkulární ekonomiky do návrhu Národního plánu renovací budov
5. Snižování počtu neobydlených bytů jejich aktivací v rámci bytové politiky
6. Podpora vyšší recyklace a opětovného využití stavebních a demoličních odpadů (SDO) a stavebních konstrukcí
7. Podpora nízkouhlíkových a cirkulárních stavebních materiálů a výrobků
8. Podpora staveb za využití přírodních obnovitelných materiálů
9. Uplatnění LCA v nástrojích BIM (Building Information Modeling)
10. Stimulace poptávky po nízkouhlíkových řešeních v zelených veřejných zakázkách

PLNÉ ZNĚNÍ SPOLEČNÉHO STANOVISKA SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE.

Stanovisko vychází z následujících policy výstupů obou projektů:

• Snižování emisí CO₂ během životního cyklu budov v České republice — Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), září 2024 (English version here).
• Posuzování celoživotní uhlíkové stopy (WLC) budov v ČR — Projekt INDICATE, k dispozici listopad 2024.

Iniciativa INDICATE (v ČR přes spolupráci ČVUT UCEEB, České rady pro šetrné budovy a Šance pro budovy) spojuje vlády, průmysl a akademickou obec, aby se vypořádaly s jednou z nejčastějších překážek zavádění strategií, které zajistí klimaticky neutrální výstavbu: nedostatek spolehlivých a komplexních údajů o emisích budov. INDICATE usiluje o urychlení rozvoje politik v celé Evropě zajišťováním klíčových dat o budovách, které pomohou stanovit limity pro uhlíkovou stopu, které pokryjí dopad celého životního cyklu budov, od výroby a výstavby až po dekonstrukci a zpracování odpadu – tzv. "Whole Life Carbon (WLC)". Více zjistíte zde.

INCIEN řeší díky spolupráci se zahraničními partnery, mezinárodními institucemi a tuzemskými stakeholdery i ministerstvy klíčové analýzy k tokům materiálu a k dekarbonizačním i cirkulárním příležitostem v ČR. Dlouhodobě se věnuje dřevu, oceli, cementu a betonu, stavebnictví a automobilovému průmyslu. V rámci stavebnictví se aktuálně věnuje programům v oblasti cirkulárního stavebnictví (ECF Buildings programme), digitalizace (projekt Circular Digibuild), nízkoemisních materiálů ve veřejných zakázkách (spolupráce s EEB a společností Holcim) a dřevostaveb (za podporu fondu Built by Nature). INCIEN je také členem České rady pro šetrné budovy (Czech Green Buildings Council). Více zjistíte zde.

Česká republika se stále potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na části jejího území nejsou dlouhodobě dodržovány imisní limity* a v některých regionech jsou významně překračovány, což má negativní dopad na zdraví obyvatel. Ačkoliv podíl obyvatel ČR žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší klesá, žil v nich v roce 2022 stále ještě více než jeden milion lidí. Ke snižování znečištění přispěly v letech 2014 až 2022 i kotlíkové dotace určené na výměnu nevyhovujících kotlů v domácnostech. Dotace určené na snižování emisí z průmyslu se na snížení objemu vypouštěných škodlivých látek, jako je oxid siřičitý a oxidy dusíku, podílely jen minimálně. Ukázala to kontrola NKÚ, která prověřovala 16,2 mld. Kč vydaných v letech 2014 až 2022 ze státního rozpočtu a EU na projekty zaměřené na zlepšování kvality ovzduší**. Podle NKÚ vynaložilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) až 103,5 mil. Kč určených na omezování prašnosti v průmyslu neúčelně.

Částkou 12,7 mld. Kč podpořilo MŽP 111 tisíc výměn nevyhovujících kotlů v domácnostech. Tyto výměny přispěly ke zlepšení kvality ovzduší a snížily závislost na fosilních palivech. V letech 2014 až 2022 se kotlíkové dotace podílely na snížení objemu vypouštěných prachových částic 18 procenty. Peněžní prostředky vynaložené na výměny nevyhovujících zdrojů vytápění domácností za kotle s nižšími emisemi znečišťujících látek tak NKÚ vyhodnotil jako účelné. Nicméně v době ukončení kontroly NKÚ zůstávalo stále v provozu ještě více než 150 tisíc nevyhovujících kotlů 1. a 2. emisní třídy. Od září letošního roku přitom platí zákaz provozování těchto kotlů.

Domácnosti jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší prachovými částicemi a benzo(a)pyrenem (B(a)P). Pokud jsou lidé dlouhodobě vystaveni působení prachových částic, vede to ke zvýšení jejich úmrtnosti. B(a)P vzniká nedokonalým spalováním a jsou u něj prokázány karcinogenní účinky.

Na snižování emisí z průmyslu vynaložilo MŽP mezi roky 2014 a 2022 celkem 2,9 mld. Kč. Ačkoliv je průmysl významným zdrojem znečištění ovzduší oxidem siřičitým a oxidy dusíku, přispěly podle NKÚ vynaložené prostředky ke snížení těchto vypouštěných emisí jen minimálně – méně než jedním procentem. Kontroloři NKÚ dále zjistili, že MŽP až 103,5 mil. Kč určených na omezování prašnosti v průmyslu vynaložilo neúčelně na nákupy zařízení, jejichž hlavním účelem nebylo snižování prašnosti. Šlo zejména o kolové nakladače.

V roce 2015 schválila vláda ČR cíl: dosáhnout plnění imisních limitů na území ČR stanovených právními předpisy ČR i EU v roce 2020. NKÚ při kontrole zjistil, že tento cíl ve stanoveném termínu splněn nebyl. V uvedeném roce i v letech následujících byly některé imisní limity nadále významně překračovány, a to zejména v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji, což má negativní dopad na zdraví obyvatel. Zhoršená kvalita ovzduší je celoevropský problém. Podle Evropské agentury pro životní prostředí je znečištění ovzduší vůbec největším zdravotním rizikem souvisejícím s životním prostředím v Evropě.

V průběhu kontroly provedl NKÚ mezi příjemci dotací určených na výměnu zdrojů vytápění v domácnostech kvantitativní výzkum. Z něj mj. vyplynulo, že kdyby nebylo možné dotaci na změnu zdroje vytápění čerpat, nový zdroj by pravděpodobně nepořídilo až 47 % dotázaných. Průzkum potvrdil, že jednou z hlavních motivací pro pořízení nového zdroje vytápění byla právě možnost čerpání dotace.

Reakce MŽP a SFŽP ČR k závěru NKÚ ohledně využití peněžních prostředků státu a EU určených na zlepšování kvality ovzduší v České republice - ZDE

Dokument stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 23/07 (pdf, 773 kB)

Silné emoce vyvolává novela zákona o obalech, která má zavést povinné zálohování PET lahví a plechovek. Kritické hlasy hovoří kromě nákladů pro obce či zatížení malých prodejen také o tom, že systém nebude praktický pro zákazníky. Zkušenost obchodů, které systém již dobrovolně zavedly, však hovoří jinak. Lidé si jej prý pochvalovali. Pro zavedení zálohování hovoří i zkušenosti ze zahraničí. Podle Potravinářské komory ČR, která nový systém podporuje, na návrhu není nic kontroverzního. „Za ten jej považují odpadáři a na ně napojené subjekty, kteří současný systém brání, jelikož z něj profitují. Jako kontroverzní spíše vnímáme jejich snahu o zachování současného systému, nepodporování cirkularity a naprostý nezájem řešit cíle sběru a recyklace v ČR,“ uvedl mluvčí Marek Zemánek. Více ZDE

Samosprávy se připravují na změny kolem zacházení s komunálním odpadem. Ten od roku 2025 nebude stačit vytřídit, ale 55 procent se ho má dle cílů v EU recyklovat a opět využít. Česko se tomu ale podle dosavadních dat neblíží, i když se obce v separaci zlepšují. Chybí nové třídicí linky a množství odpadu dál míří na skládky. Ministerstvo životního prostředí chystá nový typ podpory pro ty, kdo materiál zpracují. Více ZDE

V souvislosti s nástupem obnovitelných zdrojů elektrické energie bude stále aktuálnější Nerudovská otázka „Kam s ním?“ Firmy po celém světě budou muset vyřešit, jak co možná nejvíce ekologicky naložit s vysloužilými solárními panely a větrnými turbínami po skončení jejich životnosti. Švédská energetická firma Vattenfall přišla se zajímavým nápadem, jak vdechnout větrné elektrárně druhý život. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh rozhodnutí v přenesené pravomoci týkající se zpracování odpadů – změna evropského seznamu odpadů s cílem řešit problematiku odpadních baterií a odpadu z jejich zpracování. Evropský seznam odpadů (v angl. European List of Waste) stanoví společnou terminologii pro klasifikaci odpadu v celé EU, včetně nebezpečného odpadu. Tím přispívá k řešení problematiky nakládání s odpady. Komise má v úmyslu tento seznam revidovat, aby zohledňoval nová chemická složení baterií i rychle se měnící výrobní a recyklační postupy. Cílem je zlepšit identifikaci, sledování a vysledovatelnost různých toků odpadu a vyjasnit jejich status coby nebezpečných / jiných než nebezpečných odpadů.

Dokument ke stažení:

• EU 126_24 EK Příloha – Ares(2024)

• EU 126_24 EK Návrh rozhodnutí v přenesené pravomoci – Ares(2024)

Česká inspekce životního prostředí provede každý rok v oblasti odběrů povrchových či podzemních vod přibližně sto plánovaných kontrol a asi dvojnásobek kontrol neplánovaných. Mezi nejčastěji prověřované patří provozy s odběrem vod pro provoz malých vodních elektráren (MVE) a pro účely umělého zasněžování. Uvedené dva způsoby využívání vod patří mezi případy, které významným způsobem ovlivňují celkově vodní ekosystémy.

Z dosažených výsledků kontrolní činnosti v letech 2015 – 2023 nelze v rámci nadlimitních odběrů vod odvodit klesající či rostoucí trend. Lze ale konstatovat, že na zvýšení  výskytu tohoto negativního jevu má do určité míry vliv období sucha. Problematičtí jsou zejména ti provozovatelé MVE, kteří v období sucha i přes vyhlášený zákaz odběru vod odebírají do náhonů k derivačním MVE veškerou vodu z vodních toků. Tímto jednáním může docházet a někdy bohužel i dochází k obnažení koryta toků a úhynům vodních živočichů, kteří na rychlou změnu v toku nestihnou zareagovat. Ve vyšších polohách České republiky může jít např. o vranku obecnou, která je zařazena v červeném seznamu zranitelných živočichů, raka říčního, raka kamenáče, pstruha obecného potočního aj.

„V rámci provozování MVE se na vodních tocích setkáváme také s tzv. špičkováním, kdy je v krátkých časových intervalech okamžitě zastavena voda v toku a po naplnění nadjezí je pak veškerá nashromážděná voda jednorázově vypuštěna na turbíny. Tento jev je velmi negativní jak z pohledu zachování základních biologických funkcí vodních toků, tak i z pohledu dalších uživatelů vod,“ vysvětluje Radek Tonner, vedoucí oddělení ochrany vod ČIŽP. Další významný a dlouhotrvající problém v oblasti odběrů vod pro energetické využití spočívá v povoleních, která v minulosti vodoprávní úřady provozovatelům MVE udělovaly na celou dobu životnosti vodního díla. „Zejména u starších povolení nejsou pravidla v povoleních jasně nastavená a skutečnost, zda provozovatel dodržuje minimální zůstatkový průtok v toku, tak nemáme na základě čeho zkontrolovat. Provozovatelé si jsou této skutečnosti vědomi a často ji využívají ve svůj prospěch,“ doplňuje Radek Tonner s tím, že v novelách vodního zákona je vždy snaha prosadit v této oblasti změny.

Na základě poznatků z kontrolní činnosti jsou inspektoři oddělení ochrany vod od roku 2018 vybaveni ultrazvukovým průtokoměrem, který úspěšně využívají pro měření průtoků ve vodních tocích právě u těch provozovatelů, kteří systematicky vodní zákon porušují. Ohledně měření průtoků ve vodních tocích je rovněž navázána spolupráce s Českým hydrometeorologickým úřadem.

Vzhledem k tomu, že je voda základním předpokladem existence života a podstatným činitelem životního prostředí, je také jedním z klíčových přírodních zdrojů a nenahraditelnou surovinou ve většině hospodářských odvětví. Nevhodné zásahy do kvality či koloběhu vody v přírodě mohou způsobit řetězce závažných následků. Úmyslné porušování platných povolení k nakládání s vodami vydaných v souladu se zákonem o vodách má jednoznačně negativní vliv na ochranu vod a vodní organizmy. „Kontroly ČIŽP ukazují, že ne každý provozovatel si tuto skutečnost uvědomuje, v některých případech ji dokonce i záměrně přehlíží a vítězí osobní zájem využívat vodu zejména ve svůj prospěch. Je tedy důležité, aby byl přístup k vodám jakožto našemu cennému bohatství interdisciplinární a koordinovaný, obzvláště pak ve specifických podmínkách České republiky,“ uzavírá Radek Tonner.