Ve Sbírce zákonú vyšla Vyhláška č. 103/2025 Sb. k provedení některých ustanovení zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Tato vyhláška upravuje podrobné náležitosti, formu a datovou strukturu formuláře žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů, včetně vzoru plánu pro monitorování emisí, dále podrobné náležitosti, formu a datovou strukturu formuláře žádosti o vydání povolení k dodávání paliv, podrobnosti žádosti o vydání osvědčení o využití paliva k procesům, při nichž nedochází k jeho spalování, a požadavky na způsob doložení výše historické spotřeby paliva, a v neposlední řadě náležitosti a vzory čestných prohlášení pro prokázání spotřeby plynných paliv pro zemědělskou prvovýrobu nebo hospodaření v lese.

Ministerstvo životního prostředí společně se Státním fondem životního prostředí ČR připravilo další miliardové investice z Modernizačního fondu. Prostřednictvím nových dotačních výzev rozdělí na výstavbu fotovoltaických elektráren (FVE) a rozvoj komunitní energetiky pět miliard korun. Další dvě miliardy investuje do vzniku úložišť elektrické energie, která posílí akumulaci a flexibilitu elektrizační soustavy. Díky tomu může Česko pokročit v energetické proměně a posílit energetickou soběstačnost průmyslu i veřejných institucí. Připraveny jsou celkem čtyři nové výzvy v programu RES+, které nabídnou žadatelům dohromady sedm miliard korun.

Dotační výzva RES+ č. 1/2025 je určena na instalace nových fotovoltaických elektráren s výkonem 50 kW až 5 MW, v Praze od 10 kW. Investice cílí především na podniky, které díky novým solárním elektrárnám mohou řešit vlastní energetické potřeby. Vyrobená energie musí být primárně spotřebována v místě výroby.

Výzva RES+ č. 3/2025 je určena obcím do 3 000 obyvatel, které díky fotovoltaice získají další zdroj levné energie a také se připraví na budoucí komunitní energetiku. Novinkou je podpora bateriové akumulace elektrické energie na dvojnásobek instalovaného výkonu FVE. Připravena je jedna miliarda korun a dotace může uhradit až 60 % z celkových výdajů projektu.

Na komunální a komunitní energetiku se zaměřuje výzva RES+ č. 4/2025. Ta podporuje sdružené komunální a komunitní projekty výstavby nových FVE s instalovaným výkonem do 1 MW. Společně s fotovoltaikami je možné získat dotaci na bateriové systémy, vodíkové elektrolyzéry a také na vynucené investice do oprav střech, na kterých budou instalovány panely a do modernizace elektroinstalace v budovách. Žadatelé mohou počítat s celkovou alokací jedné miliardy korun. Výzva je určena především větším obcím, městům a krajům a nově se rozšiřuje okruh žadatelů na energetická společenství.

Pro všechny tři výzvy platí, že zájemci mohou žádosti podávat elektronicky od 1. července 2025 do 30. ledna 2026 prostřednictvím systému AIS SFŽP ČR, dostupného na webových stránkách zadosti.sfzp.cz. Podpořené projekty musí být realizovány do tří let od schválení, projekty z výzvy číslo 4/2025 pak do pěti let.

Poslední z nově vypsaných výzev RES+ č. 5/2025 podpoří dvěma miliardami vznik úložišť elektrické energie. Navýšení akumulačních kapacit umožní připojit další fotovoltaické a větrné elektrárny a zvýšit jejich efektivní využití.

Žádosti bude v případě této výzvy Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 28. dubna do 2. června 2025. Podpořené projekty musí být dokončeny do tří let od schválení a následně garantovat provoz po dobu 10 let.

Další informace:

RES+ 1/2025

RES+ 3/2025

RES+ 4/2025

RES+ 5/2025

Průmyslové úniky metanu jsou drahé a navíc výrazně přispívají k člověkem způsobenému oteplování, které zažíváme. Přesto k nim ve velkém dochází, a to ve světě i v Česku, kde to od loňska zakazuje evropské nařízení. Firmy skladující či přepravující ropu a plyn přesto vypouštějí metan běžně do ovzduší. „Zákonem se řídíme, úniky dlouhodobě snižujeme,“ hájí se společnosti. „Je to záměrné vypouštění a porušení legislativy,“ říkají experti v terénu. Více ZDE

Obce po celém Česku zintenzivňují snahu o třídění komunálního odpadu. Důvodem jsou nové zákonem dané limity, které jim letos nařizují vytřídit alespoň 60 % odpadu. Pokud kvótu nesplní, hrozí jim pokuta až 200 tisíc korun. Starostové ale varují, že požadovaná čísla jsou mimo realitu. Více ZDE

Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světové populace, zejména v Asii. Málokdo však tuší, že tato oblíbená plodina má jednu nepříjemnou vlastnost: dokáže z půdy velmi účinně nasávat toxický arsen, který se běžně vyskytuje v přírodě. Přestože se o arsenové zátěži v rýži ví už delší dobu, nedávná rozsáhlá studie ukázala, že změna klimatu může tento problém ještě výrazně zhoršit. Více ZDE

To vše vám přinese odborníky velmi oceňovaná a vyhledávaná konference Odpady v podnikové ekologii! Evidence, přeshraniční přeprava, nebo využití obalů – v roce 2025 se nová legislativa poprvé zavádí do praxe. Na konferenci vystoupí opět špičkoví specialisté z oblasti podnikového odpadového hospodářství, zástupci MŽP, konzultanti i odborníci na vzorkování a přepravu. A Vy se dozvíte vše potřebné pro praxi, aby ta Vaše byla odpadová co nejméně.

Ať už se chcete zorientovat v osmimístných kódech, naučit vzorkovat odpady nebo řešíte, jak naložit se zbylými paletami, vše se dozvíte 22. května. Můžete se připojit i online – vše uvidíte živě a budete mít záznam. Konference se bude konat v krásných prostorách hotelu Grandium Prague za bezkonkurenčních 5 990 Kč bez DPH (platí pro obě formy účasti). Registrace ZDE.

Program konference:

Moderátorka: Ing. Katarína Kajánková, Ph.D. (Veolia)

1. panel: Evidence a vzorkování odpadů v roce 2025

• Průběžná evidence odpadů a její změny od 1.1.2025 z pohledu původce (RNDr. Eva Horáková, Inisoft consulting s.r.o)

• Využití poddruhů odpadů pro evidenci a hlášení do IRZ (Bc. Jiří Tichý, Inisoft consulting s.r.o)

• Možnosti zajištění odběru vzorků odpadů ve firmách (Ing. Pavel Bernáth, Forsapi s.r.o.)

2. panel: Přeprava odpadů

• Přeshraniční přeprava odpadů (Ing. Jana Samková, býv. vedoucí přeshraniční přepravy odpadů MŽP)

• Přeprava nebezpečných věcí – ADR (Ing. Tadeáš Narovec, poradce)

3. panel: Obaly

• Nařízení o obalech a zálohování ve firmách (Mgr. David Surý, MŽP)

• Obal s ekologickým duchem - přidáváme recykláty (Ing. Jitka Sosnovcová, SZÚ)

Panelová diskuze: Co s IBC, paletami a bigbagy?
Mgr. Martin Fojtík (EKO-KOM), Ing. Jaromír Manhart (SFŽP), RNDr. Vojtěch Pilnáček, Mgr. Bc. Josef Beneš (MŽP),

• Jak ovlivní zařazení obalu jako jednocestného jeho další použití v oblasti zpoplatnění a výkaznictví

• Rizika ohrožení životního prostředí použitými obaly

• Odpad x neodpad - můžu se rozhodnout obal "nevyhodit" a použít znovu? Ale jak to udělat správně?

Stane se Křivoklátsko příští rok národním parkem? Proč se proti jeho zřízení vzedmula tak velká vlna odporu? A z jakého důvodu se vládní koalici nepodařilo navzdory programovému prohlášení prosadit zálohování nápojových plechovek a PET lahví? „Jsme odpadářská velmoc, hodně skládkujeme. Já se snažím o zvýšení míry recyklace materiálu – bohužel část, která podporuje systém stávajícího skládkování, má teď zřejmě většinu,“ tvrdí ministr životního prostředí Petr Hladík. Více ZDE

V roce 2024 zahájilo svou činnost nové evropské centrum zaměřené na oblast průmyslové transformace a emisí. Plný název tohoto centra je Innovation Centre for Industrial Transformation and Emissions (INCITE), neboli inovační centrum pro průmyslovou transformaci a emise. Jedná se o jeden z klíčových prvků revidované směrnice o průmyslových emisích (IED 2.0). INCITE by se měl stát ústředním referenčním bodem EU pro identifikaci a následné hodnocení environmentální výkonnosti inovativních průmyslových technik, a to ve vazbě na dekarbonizaci, snižování znečištění, zvyšování účinnosti apod. INCITE je tedy novým prvkem IED 2.0 pro řešení průmyslových transformací. Základní informace o centru naleznete ZDE, podrobnější informace je dále možné dohledat na webových stránkách INCITE.

Spalovně u Sudoměřic! Transparent s touto výzvou mohou vidět především řidiči projíždějící po silnici I/55 mezi Petrovem a Rohatcem na Hodonínsku. A to na mostě, po kterém směřuje doprava do slovenské Skalice. Právě mezi tímto městem a jihomoravskou obcí Sudoměřice by mohla kontroverzní spalovna vzniknout. Více ZDE

Původně česká firma Battswap uvedla na trh elektromobil s výměnnými bateriemi. Baterie ve voze určeném pro městský provoz vymění prostřednictvím automatizované výměnné stanice během tří minut. Řešení cílí na firemní flotily určené například k doručování zásilek nebo na městské technické služby. Firma je podle svých znalostí ve své kategorii minimálně v Evropě první, kdo má svá auta s výměnnými bateriemi v běžném provozu. Více ZDE
 

Poplatek za svoz a uložení komunálního odpadu v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku je nejlevnější široko daleko. Díky skládce v Ronově platí zdejší občané zlomek toho, co v jiných městech. To se ale změní. Ukládání odpadu na skládkách má do pěti let skončit a Přibyslav o zlatý důl přijde. Ve svozu odpadu tudíž chystá doslova revoluci. Více ZDE

Mohlo by vás zajimat:

Přerov plánuje linku na odpady, aby snížil emise z dopravy. Prostějově je naopak má dovážet
 

O 13 % klesly v roce 2024 emise skleníkových plynů vypuštěné do ovzduší v České republice ve srovnání s rokem 2023. Tato skutečnost vyplývá z údajů evidovaných v jednotném rejstříku Evropské Unie, který v ČR administruje akciová společnost OTE. Povinnost reportovat své emise se týká 5 provozovatelů letadel a 147 společností provozujících 213 stacionárních zařízení, které jsou součástí evropského systému obchodování s povolenkami (EU ETS) v České republice. Více ZDE

Česká republika se dlouhodobě potýká s problémem, že odpadové firmy neodvádějí obcím a státu poplatky za odpad ukládaný na skládky způsobem, který předepisuje zákon. Upozornilo na to několik šetření Nejvyššího kontrolního úřadu. Stát tak během porevolučních dekád mohl přijít o desítky miliard korun. Několik nedávných událostí naznačuje, že tento trend může konečně narazit. Vůbec nejzávažnější z těchto případů, který se týká skládky odpadu v Čáslavi. Více ZDE

Evropská unie v současnosti řeší, jak dále naložit se svými klimatickými ambicemi. V době zvýšené geopolitické nejistoty a debat o evropské konkurenceschopnosti se část unijních politiků ptá, jestli si sedmadvacítka neukousla příliš velký zelený krajíc. Green Deal a s ním související politiky tak mohou doznat určitých změn. Momentálně se Brusel snaží firmy zbavit administrativní zátěže. Je možné, že se zmírní i plán na snižování emisí do roku 2040. Část zemí chce také odložit spuštění nového systému emisních povolenek. Více ZDE