Evropská komise zveřejnila k připomínkování směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1799 o společných pravidlech na podporu oprav zboží. Účelem směrnice 2024/1799 je stanovení takových opatření, která by spotřebitele motivovala k delšímu užívání výrobků a zabránila tak jejich předčasné likvidaci. Přijatá opatření směřují jak na opravy vad, které vzniknou během doby, po kterou prodávající odpovídá za vadné plnění, tak mimo tuto dobu či poskytnutou obchodní záruku. Jedním z opatření v rámci zákonné odpovědnosti za vadné plnění je motivace spotřebitele k volbě opravy vadného výrobku, namísto jeho výměny. Motivovat spotřebitele má delší doba, po kterou bude prodávající za vadné plnění odpovídat, v délce minimálně o 1 x 12 měsíců delší, tj. 3 roky v souhrnu. Členským státům je však umožněno, aby přijaly lhůtu delší.

Dokument ke stažení:

EU 140_24 EK Směrnice 2024_1799

Sporné nařízení Evropské unie o odlesňování vstoupí v platnost o rok později, tedy až v prosinci 2025. Shodli se na tom vyjednavači Evropského parlamentu (EP) a členských zemí, uvedly obě strany v prohlášení. Odklad normy, která má zajistit, aby výrobky prodávané v EU nepocházely z odlesněné půdy kdekoli na světě, požadovala také Česká republika. Více ZDE

V nové Evropské komisi má portfolio životního prostředí nový název: Environment, Water Resilience and Competitive Circular Economy. Cirkularita se do názvu politické agendy EK dostává vůbec poprvé a to značí, o jak důležité téma pro následujících pět let půjde. Nová komisařka Jessika Roswall při tzv. grilování v Evropském parlamentu hovořila o klíčových tématech. Více ZDE

Legislativní změny přinesly cíle pro snížení skládkování a podporu oběhového hospodářství, avšak implementace těchto opatření se ukazuje jako složitá. Zvýšená míra vytřídění různých druhů materiálů je určitě pozitivní trend, ke kterému přispívají v nemalé míře nové technologie i informovanost veřejnosti. Chybí dostatečně vybavená koncová zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů a kompostů, což ztěžuje plnění cílů do roku 2030. Byť se obor snaží podpořit dotační programy, stále existují obavy. Více ZDE

Podařilo se nám rozpoutat opravdu velmi důležitou a intenzivní debatu, řekl po čtvrteční Radě EU italský ministr. Komentoval tak česko-italský návrh na odložení emisních cílů pro evropské automobilky. Nikdy není pozdě. Tak by šlo nazvat bod, který celkem šest států včetně Česka a Itálie představilo na Radě EU pro konkurenceschopnost minulý čtvrtek. V něm navrhují hned dvě věci. Zaprvé, aby Evropská komise co nejdříve zhodnotila splnitelnost cíle pro rok 2035, kdy má začít platit zákaz prodeje aut se spalovacím motorem na fosilní paliva. Zadruhé, aby EU odložila cíl stanovený pro příští rok. Více ZDE

Světové státy nenalezly shodu na mezinárodní úmluvě o snížení odpadu z plastu a v jednání budou pokračovat později. Dnes odpoledne SEČ to oznámil předsedající přípravného jednání OSN v jihokorejském Pusanu Luis Vayas Valdivieso, napsala agentura AFP. Mezi spornými body bylo například zastropování produkce plastu, která by se mohla do 30 let ztrojnásobit. Podle agentur se nové rozhovory uskuteční příští rok. Více ZDE

Austrálie plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 pomocí využití dnes dostupných technologií, budoucích technologických pokroků či mechanismů kompenzace emisí skleníkových plynů. Ve zveřejněném dlouhodobém plánu dále Austrálie uvedla, že dosažení uhlíkové neutrality nebude znamenat ukončení těžby a exportu uhlí nebo plynu a že se nejedná o "plán za každou cenu". Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Bývalý šéf Tesca se vrhnul na záchranu planety. V Africe vytváří megalomanský projekt

Kdo nikdy nic nekoupil v rámci Black Friday, ať hodí kamenem. Akce, která se ze Spojených států rozšířila na přelomu století i za jejich hranice, láká každým rokem na zlevněné produkty. Koná se zpravidla koncem listopadu a značí jakýsi začátek vánoční nakupovací sezóny. Už dávno ale není jen nástrojem pro výhodnou koupi potřebných věcí. Podle průzkumů jsou ve slevách spíš přebytky – a často pak končí v popelnici. Více ZDE

Poslední půlstoletí obyvatelé New Yorku vynášeli odpadky tak, že házeli plastové pytle plné páchnoucího obsahu přímo na chodník. Pytle často skončily roztržené a odpadky rozeseté po ulici, což znamenalo hostinu pro krysy. Teď si Newyorčané pomalu zvykají na radikální novinku, alespoň pro největší americké město. Odpadky totiž musejí dávat do popelnic. Zní to absurdně pro kohokoli, kdo to slyší a žije v podstatě ve kterémkoli jiném městě na světě, na poměry New Yorku je to ale revoluční, protože američané 50 let veškeré odpadky dávali přímo na obrubník. Více ZDE

Asi šestnáct kilogramů vyhozeného textilu ročně připadne na průměrného Evropana. Drtivá většina putuje na skládky a výsledkem jsou mimo jiné i nechvalně známé haldy oblečení v Africe či Jižní Americe. Zlepšit situaci by měl návrh Evropské komise, který uvaluje větší míru zodpovědnosti na prodejce oblečení. České ministerstvo životního prostředí, pod které problematika spadá, letos v červenci vytvořilo strategii rozšiřování systémů rozšířené odpovědnosti výrobců v České republice. Právě textil je podle ní jedna z oblastí, kde dává zavádění EPR systému největší smysl, i kdyby zemi do toho netlačila evropská legislativa. Více ZDE

Premiér Petr Fiala nechce, aby vláda předkládala zákon, který by v Česku zavedl emisní povolenky v dopravě a pro domácnosti. Naopak bude v Evropské unii usilovat o přehodnocení nebo zrušení celého systému. Podle něj je nutné, aby Evropa při prosazování klimatických cílů dbala na to, aby tím neutrpěla její konkurenceschopnost ve světě. Premiér to dnes řekl na tiskové konferenci, kde hodnotil tříleté fungování svého kabinetu. Více ZDE

Vizí, která žene Evropu kupředu, je vytvářet podmínky, kde se podnikům daří, je chráněno životní prostředí a všichni mají stejnou šanci na úspěch. Tyto podmínky se často skloňují jako dlouhodobá udržitelnost. Jak to ale udělat, aby se Evropa nestala jen skanzenem a udržela si při svých ambiciózních „zelených“ plánech i svou konkurenceschopnost? Nad touto otázkou se zamyslel i tým Maria Draghiho (bývalý italský premiér a šéf Evropské centrální banky/ECB), který předal 9. září do rukou předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti Evropy. Zpráva je dalším příspěvkem do debaty o podobě příštího víceletého finančního rámce EU a evropských finančních prioritách, včetně vědy a výzkumu. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování výzvu k předložení informaci týkající se přezkumu požadavků na ekodesign vnějších napájecích zdrojů a na informace o nich. 

Vnější napájecí zdroje jsou napájecí adaptéry používané k převodu elektřiny z elektrické sítě pro domácnost na nižší napětí. Napájí např. chytré telefony, reproduktory a notebooky. Účelem této iniciativy je přezkoumat předpisy EU týkající se těchto zařízení, které jsou v platnosti od roku 2020. 

Mezi konkrétní cíle patří: podpora interoperability, usnadnění protokolu USB Power Delivery (napájení), zlepšení požadavků na informace, které spotřebitelům usnadní identifikovat takové vnější napájecí zdroje (nabíječky), jež jsou vhodné pro jejich zařízení.

Dokument ke stažení:

• EU 138_24 EK Příloha – Ares(2024)
• EU 138_24 EK Předloha nařízení – Ares

V Česku je navzdory zákazu nadále v provozu jako hlavní zdroj tepla téměř 100.000 neekologických kotlů. Jejich počet se postupně snižuje, protože velké množství zařízení je na hranici své životnosti. V příštím roce tak firmy očekávají výměnu dalších desítek tisíc nevyhovujících kotlů. Na dotaz ČTK to uvedl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Zákaz kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy, platí od letošního září. Tehdy lidé v Česku využívali jako hlavní zdroj tepla téměř 150.000 nevyhovujících kotlů. Více ZDE

Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky je pro Česko nevyhnutelné. Bez jeho zavedení není možné splnit stanovené cíle vyplývající z evropského Nařízení o obalech a obalovém odpadu (tzv. PPWR), které včera opět potvrdil nový Evropský parlament. Nařízení stanovuje povinnost zavést systém záloh, pokud členské země v roce 2026 nesplní povinnou míru sběru 80 % jak u PET lahví, tak u plechovek. Zároveň musí prokázat jasný plán, jak v roce 2030 dosáhnou míru sběru 90 %. Česká republika jednoznačně povinnou míru sběru nesplní u plechovek a s vysokou pravděpodobností ani u plastových lahví. Český stát ani není schopen připravit věrohodný plán na splnění cíle 90 % vytříděných PET lahví, protože jejich třídění už roky stagnuje kolem 75 %.

Evropský parlament včera opětovně schválil nové nařízení o obalech a obalovém odpadu (tzv. PPWR), které zavádí podmínku, že pokud členský stát nesplní v roce 2026 míru sběru 80 % u PET lahví či plechovek, musí zavést zálohový systém na tyto obaly. Nové nařízení o obalech de-facto zpřísňuje cíle sběru pro členské státy, když nově zavádí cíl právě na nápojové plechovky a zároveň zvyšuje cíl sběru plastových lahví od roku 2026. Nově zavedené zálohové systémy navíc musí splňovat stanovené minimální standardy. Rámec systému pro Česko, navržený v návrhu novely obalového zákona, který schválila vláda a nyní je na projednání v Poslanecké sněmovně, je s nimi v souladu.

"Nové evropské nařízení nám nechává jasnou volbu, buď zavedeme zálohování, nebo nedosáhneme stanovených cílů. Jsme rádi, že aktuální návrh zákona jde naproti splnění těchto cílů. Vyhneme se tak sankcím, a hlavně přispějeme k ochraně životního prostředí," říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Nutnost zavedení zálohového systému potvrzuje také obalová společnosti EKO-KOM¹: „Dosažení 80 % sběru plechovek cestou běžného tříděného sběru již v roce 2026 je velmi nepravděpodobné, ne-li přímo nemožné, protože na tak zásadní intenzifikaci sběru kovových obalů zbývá pouhý jeden rok. Lze tak s vysokou jistotou předpokládat, že počínaje rokem 2027 bude mít ČR povinnost zavést nějakou formu zálohování plastových a kovových nápojových obalů.“

Zálohový systém na PET lahve a plechovky přinese celou řadu pozitivních dopadů pro životní prostředí, ekonomiku i společnost. Je správným krokem směrem k cirkulární ekonomice. Podle Havligerové je dobře nastavený zálohový systém klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabrání plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % sníží spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Vyčistí také ulice a přírodu od odhozených nápojových obalů.

Většina Evropy je již na tyto změny připravena nebo se na ně připravuje. Zálohuje více než polovina obyvatel Evropy celkem v 16 zemích. V lednu 2025 se přidá Polsko a Rakousko. Z dalších zemí zálohování připravují například v Řecku, Portugalsku, ve Velké Británii a nově také ve Španělsku.

Nařízení o obalech a obalovém odpadu schválil již předchozí Evropský parlament 24. dubna 2024. text nařízení následně procházel kontrolou formálních náležitostí. Počátkem tohoto týdne, v pondělí 25. listopadu, projednal opravený text Výbor pro životní prostředí. Nařízení bylo následně zveřejněno v plénu Evropského parlamentu. Pokud v průběhu následujících 24 hodin není podán návrh na další hlasování o návrhu, je text považován za schválený, přičemž žádný návrh na hlasování nepřišel. Nařízení o obalech a obalovém odpadu je tak Evropským parlamentem již finálně schváleno. V nejbližších dnech Nařízení ještě formálně potvrdí Evropská rada. První návrh Evropská komise představila v listopadu 2022.

Kristýna Havligerová, Iniciativa pro zálohování

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

[1] https://www.ekokom.cz/reakce-aos-na-predpokladane-zavedeni-zalohovani-napojovych-obalu/

Bylo zveřejněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2865, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP). Nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2865 je současně revizí nařízení CLP, která byla nutná v souvislosti s globalizací, technologickým rozvojem a novými způsoby prodeje. Nařízení vstoupí v platnost v prosinci 2024.

Hlavní změny v nařízení řeší:

• povinnosti a výjimky z označování, upřesnění konceptu rozkládacích štítků;

• pravidla pro digitální označování - digitální štítek;

• doplňovací prodej (refill sale) a doplňovací stanice;

• prodej na dálku;

• pravidla pro klasifikaci;

• látky obsahující více než jednu složku - MOCS (multi-constituent substances)

• nové třídy nebezpečnosti.

Dokument ke stažení:

• Nařízení (EU) 2024/2865
• Nařízení (EU) 2024/2865 [EN]