11. listopad může nastartovat novou éru evropské recyklace. Co přinese Circular Economy Act?

Evropská komise se chystá představit dlouho očekávaný Circular Economy Act (CEA), který má dát oběhovému hospodářství nový ekonomický i legislativní rámec. Ve hře je vytvoření jednotného evropského trhu s druhotnými surovinami, podpora recyklovaných materiálů, sjednocení pravidel pro nakládání s odpady i posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Co od nové legislativy očekávají členské státy, recyklační sektor a průmyslové podniky? A dokáže Evropa konečně proměnit odpad v plnohodnotný zdroj surovin?

Podle aktuálních informací je 11. listopad 2026 skutečně plánovaným termínem představení návrhu Circular Economy Act. Tento termín potvrzuje nejen německý odborný portál EUWID, ale také říjnová zpráva média News Tank Transitions, které se odvolává na předběžný program jednání Evropské komise zveřejněný 29. září. Podle těchto informací by návrh měly společně představit výkonná místopředsedkyně Komise Teresa Ribera a komisař pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné.

Původně se s představením legislativy počítalo v první polovině roku. Přípravu však zkomplikovalo negativní stanovisko Výboru pro kontrolu regulace (Regulatory Scrutiny Board), který v červenci odmítl předložené hodnocení dopadů. Evropská komise proto musela na podkladech dále pracovat a hodnocení přepracovat. Odklad na třetí čtvrtletí letošního roku tak ukazuje, že výsledná podoba CEA prochází náročnou přípravou a že její ekonomické, environmentální i legislativní dopady budou důležitou součástí celého procesu.

Za připravovaným předpisem stojí mnohem širší ambice než další úprava evropských odpadových předpisů. Evropská komise chce prostřednictvím CEA vytvořit podmínky pro skutečně fungující jednotný trh s druhotnými surovinami. Ty by se měly stát dostupnějšími a konkurenceschopnějšími vstupy pro evropskou výrobu. Záměr současně reaguje na strategickou závislost Evropy na dovozu primárních surovin, zranitelnost dodavatelských řetězců a rostoucí potřebu zajistit průmyslu stabilní přístup k materiálům.

Odpad jako strategický zdroj evropského průmyslu

Zatímco předchozí evropské plány kladly důraz především na ochranu životního prostředí, předcházení vzniku odpadů a zvyšování recyklace, nový legislativní rámec má výrazněji propojit environmentální cíle s průmyslovou politikou a ekonomickou bezpečností.

Důvod je zřejmý. Evropský průmysl potřebuje suroviny a jejich dostupnost stále více ovlivňuje geopolitická situace, obchodní vztahy i koncentrace těžby a zpracování v několika zemích. Získávání materiálů z již existujících výrobků a odpadových toků proto představuje významnou příležitost. Recyklace může pomoci získávat kovy, plasty, papír i další materiály přímo v Evropě a snižovat potřebu jejich dovozu.

Zvláštní význam mají kritické suroviny, například lithium, vzácné zeminy nebo další kovy využívané v elektronice, bateriích, elektromobilitě a energetice. Evropský parlament ve své analytické zprávě upozorňuje, že současná míra recyklace některých strategických materiálů zůstává velmi nízká. U lithia a vzácných zemin se pohybuje pod jedním procentem. CEA by proto měla vytvořit ekonomické a legislativní podmínky, které umožní jejich efektivnější získávání z výrobků na konci životnosti.

Důležitým tématem bude také odstranění překážek, které dnes brání volnému pohybu druhotných surovin mezi členskými státy. Materiál, který v jedné zemi splňuje podmínky pro využití jako surovina, může být v jiné zemi stále považován za odpad. Rozdílné národní přístupy ke kritériím ukončení odpadového režimu, administrativní požadavky a odlišné standardy tak komplikují přeshraniční obchod. Pro recyklační podniky to znamená vyšší náklady, právní nejistotu a omezené možnosti rozšiřovat výrobu.

Právě sjednocení pravidel pro druhotné suroviny a jejich obchodování patří mezi nejčastěji zmiňovaná očekávání od nové legislativy. Evropský trh by měl získat jasnější podmínky pro obchodování s recyklovanými materiály, jejich přepravu i další využití ve výrobě. Výsledkem by mohl být větší prostor pro investice do recyklačních kapacit a vznik skutečně evropského trhu, na kterém budou mít druhotné suroviny srovnatelné podmínky napříč jednotlivými zeměmi.

Samotná dostupnost druhotných surovin ovšem k rozvoji oběhového hospodářství nestačí. Evropský trh dlouhodobě naráží také na ekonomický problém. Recyklované materiály bývají v řadě případů dražší než primární suroviny, případně se potýkají s nedůvěrou odběratelů ohledně jejich kvality a vlastností. Recyklační podniky tak mohou mít k dispozici technologie i zpracovatelské kapacity, ale současně postrádat dostatečně stabilní odbyt.

Jednotná pravidla a silnější poptávka po recyklovaných materiálech

Jedním z očekávání od CEA je proto posílení poptávky po recyklovaných materiálech. V odborných podkladech Evropského parlamentu se objevují například požadavky na využívání recyklovaného obsahu ve výrobcích a větší uplatnění zeleného veřejného zadávání. Veřejné instituce by tak mohly prostřednictvím svých nákupů vytvářet stabilnější odbyt pro výrobky obsahující druhotné suroviny. Pro výrobce by to znamenalo větší jistotu při plánování investic a pro recyklační sektor předvídatelnější podmínky.

Důležitou součástí připravované legislativy má být také sjednocování systémů rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR). V současnosti se jednotlivé národní systémy liší v registraci výrobců, vykazování povinností, financování odpadového hospodářství i fungování kolektivních systémů. Evropské organizace zastupující průmysl proto požadují harmonizovanější pravidla, transparentnější nakládání s finančními prostředky a jednodušší administrativu při plnění povinností v různých členských státech.

Očekává se rovněž, že CEA naváže na dosavadní evropskou odpadovou legislativu a některé její části upraví. Podle analytického materiálu Evropského parlamentu se mezi zvažovanými oblastmi objevuje revize rámce směrnice o odpadech a směrnice o skládkování, stejně jako změny pravidel pro odpadní elektrická a elektronická zařízení. V úvahu přicházejí také další harmonizační nástroje, například v oblasti environmentálního zdanění nebo nakládání s těžebními odpady. Konkrétní rozsah těchto změn však ukáže až zveřejněný legislativní návrh.

Pozornost si zaslouží také infrastruktura. Aby se druhotné suroviny mohly ve větším měřítku vracet do výroby, musí Evropa zajistit dostatečné kapacity pro oddělený sběr, třídění, zpracování a recyklaci. Významnou roli bude hrát kvalita vstupních materiálů, dostupnost moderních technologií i schopnost získávat suroviny z výrobků, které dnes končí ve směsném odpadu nebo se zpracovávají s nízkou materiálovou výtěžností. Zvláštní pozornost se očekává u elektroodpadu, který obsahuje řadu cenných a strategicky významných kovů.

Ambice zdvojnásobit evropskou míru cirkularity

Velkou výzvou je také samotné tempo přechodu k oběhovému hospodářství. Evropská komise uvádí, že současná míra využívání recyklovaných materiálů v celkové spotřebě surovin v EU činí přibližně 11,8 %. Evropská unie přitom usiluje o její zdvojnásobení na 24 % do roku 2030. Tento cíl je součástí širšího úsilí o posílení evropské průmyslové konkurenceschopnosti a naplňování Clean Industrial Deal.

Čísla zároveň ukazují, jak náročný úkol Evropu čeká. Zvyšování míry recyklace samo o sobě nezaručí dosažení stanoveného cíle. Významnou roli má také předcházení vzniku odpadů, opětovné použití výrobků, jejich opravitelnost a prodlužování životnosti. Evropský parlament ve svém analytickém materiálu upozorňuje, že samotná recyklace nedokáže vyřešit vysokou spotřebu materiálů a související environmentální dopady. Evropská ekonomika proto potřebuje postupně snižovat svou materiálovou náročnost a současně zvyšovat hodnotu, kterou dokáže získat z již vytěžených a zpracovaných surovin.

Den 11. listopad tak může být významným okamžikem pro budoucnost evropského oběhového hospodářství. Skutečný přínos CEA se však bude odvíjet od konkrétních legislativních nástrojů, jejich ekonomické proveditelnosti a následného zavádění do praxe. Evropa potřebuje vytvořit prostředí, ve kterém bude recyklace ekonomicky životaschopná, druhotné suroviny budou mít stabilní odbyt a jejich využívání se stane přirozenou součástí průmyslové výroby.

Pokud se to podaří, oběhové hospodářství může významně přispět nejen k ochraně přírodních zdrojů, ale také k surovinové bezpečnosti a dlouhodobé konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Nezapomínejme, že do plánů Evropské unie navíc významně promlouvá dlouhodobý problém vysokých cen energií, které zatěžují evropské podniky a oslabují jejich konkurenceschopnost. Energeticky náročná recyklace a zpracování druhotných surovin jsou na cenách elektřiny a tepla přímo závislé, čili právě vysoké provozní náklady mohou ovlivnit ekonomickou návratnost investic i tempo zavádění nových cirkulárních technologií.

Konec Směrnice o zelených tvrzeních

Pro čtenáře bude v kontextu unijních změn určitě podstatná informace, že Evropská komise oficiálně potvrdila plán definitivně stáhnout návrh Směrnice o zelených tvrzeních (Green Claims Directive). Tento záměr vyplývá přímo z Pracovního programu Evropské komise na rok 2027, který byl zveřejněn 4. listopadu 2026, kde je v příloze (Annex III) tato legislativa zařazena mezi návrhy, které Komise plánuje do šesti měsíců formálně stáhnout.

Jako hlavní věcný důvod stažení uvádí Komise zablokování vyjednávání v Radě EU a také obavy z přílišné administrativní a finanční zátěže, kterou by povinné předběžné nezávislé ověřování environmentálních tvrzení přineslo zejména mikro, malým a středním podnikům. Nicméně aktivity proti tzv. greenwashingu na evropském trhu přesto pokračuje, jelikož od podzimu 2026 plně platí směrnice o posílení postavení spotřebitelů (EmpCo), která nepravdivá ekologická tvrzení postihuje v rámci pravidel o nekalých obchodních praktikách.

Přehled očekávaných přínosů a legislativních změn:

Jednotný trh a harmonizace pravidel

• Vytvoření jednotného evropského trhu s druhotnými surovinami
• Sjednocení kritérií pro ukončení odpadového režimu (End-of-Waste)
• Harmonizace systémů rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR)
• Zavedení jednotnějšího digitálního systému pro plnění povinností EPR
• Omezení vývozu strategických druhotných surovin mimo EU
• Zajištění rovných podmínek pro evropské výrobce a dovozce

Podpora poptávky a ekodesignu

• Podpora povinného obsahu recyklovaných materiálů ve výrobcích
• Posílení poptávky po recyklovaných materiálech
• Omezení vzniku odpadů již ve fázi návrhu výrobků
• Rozšíření využívání digitálních pasů výrobků
• Posílení cirkulárního veřejného zadávání

Udržitelnost, opravy a cirkularita

• Vyšší odpovědnost výrobců za skutečnou cirkularitu výrobků
• Rozvoj oprav, renovací a opětovného použití výrobků
• Ekonomické zvýhodnění oprav, recyklace a opětovného použití
• Lepší měření a vyhodnocování cirkularity evropské ekonomiky

Infrastruktura a efektivní nakládání s odpady

• Posílení recyklace elektroodpadu a získávání kritických surovin
• Omezení skládkování a spalování využitelných materiálů
• Lepší materiálové využití biologického odpadu
• Posílení investic do recyklačních technologií a infrastruktury
• Propojení oběhového hospodářství s hospodařením s vodou a průmyslovými zdroji

Obrázek: vytvořen pomocí AI