Evropská komise představila novou iniciativu, která by mohla změnit způsob financování ochrany přírody napříč Evropou. Takzvané „přírodní kredity“ (nature credits) mají pomoci přilákat soukromé investice do projektů obnovy přírody, jako je revitalizace mokřadů, zalesňování, zadržování vody v krajině či zlepšování půdního života. Jde o významný krok směrem k plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a Strategie EU v oblasti biodiverzity do roku 2030.

Cílem je vytvořit důvěryhodný a transparentní trh, na kterém bude možné obchodovat s kredity, jež reprezentují konkrétní přínosy pro přírodu – například zvýšení druhové rozmanitosti nebo zlepšení stavu ekosystémů. Kredity bude vydávat nezávislý certifikační systém, který zaručí, že jde o skutečné a měřitelné zlepšení. Investoři (např. firmy, finanční instituce, samosprávy nebo jednotlivci) si tak budou moci být jisti, že jejich peníze přispívají ke konkrétním ekologickým výsledkům.

Na rozdíl od uhlíkových kreditů, které vyjadřují množství emisí CO₂ kompenzovaných nebo zachycených (např. výsadbou stromů), přírodní kredity se zaměřují na obnovu a ochranu biologické rozmanitosti a ekosystémových funkcí. Hodnotu zde nebude neurčovat uhlík, ale zlepšení kvality prostředí – například zvýšení druhové rozmanitosti, zdraví půdy, obnovení přirozeného vodního režimu nebo návrat ohrožených druhů.

V praxi by měl systém fungovat tak, že vlastník nebo správce území (např. zemědělec, obec, státní podnik nebo nezisková organizace) provede na svém pozemku určité opatření, které má měřitelný pozitivní dopad na přírodu – například obnoví mokřad, vysází původní druhy stromů, zlepší strukturu zemědělské krajiny nebo obnoví stanoviště pro ohrožené druhy. Pokud bude tento přínos ověřen certifikovanou metodikou, vznikne tzv. přírodní kredit. Ten může být následně prodán subjektu, který má zájem kompenzovat svůj negativní dopad na přírodu nebo si zlepšit environmentální profil (např. developerská firma, průmyslový podnik nebo finanční instituce). Celý systém bude pod dohledem standardizovaného rámce EU, který zajistí kvalitu, transparentnost a důvěryhodnost.

V současnosti v EU chybí každoročně přibližně 37 miliard eur, které by byly potřeba na dosažení stanovených cílů v oblasti biodiverzity. Veřejné rozpočty nejsou schopny tyto potřeby pokrýt samy, a proto Komise hledá způsoby, jak zapojit soukromý kapitál. Přírodní kredity mají přitáhnout firmy, které chtějí zlepšovat svou ekologickou stopu, ale také zemědělce, lesníky a obce, kteří mohou být za své projekty ekologické obnovy finančně odměňováni.

Příležitost se otevírá pro široké spektrum aktérů:

• Zemědělci a lesníci mohou získat nové příjmy za environmentálně přínosná opatření – např. obnova mezí, vlhčených luk, zatravněných pásů nebo lesů s vyšší biodiverzitou.
• Obce a kraje mohou čerpat podporu na revitalizaci parků, mokřadních ploch či zelených pásů kolem měst.
• Podniky si díky nákupu přírodních kreditů zlepší environmentální profil a přispějí ke kompenzaci dopadů své činnosti.
• Občanská společnost a ekologické iniciativy získají nový nástroj pro financování svých projektů ochrany přírody.

Co bude následovat?

Evropská komise nyní zahajuje proces tvorby technického rámce. Během následujících dvou let bude vytvořen expertní tým složený ze zástupců členských států, výzkumných institucí a zástupců praxe, který navrhne standardy pro certifikaci, měření a transparentnost systému. První pilotní projekty by mohly být spuštěny do roku 2027.

Pro Česko je to příležitost

Vzhledem ke stávající míře degradace krajiny v Česku – ať už jde o vysychání, pokles biodiverzity nebo erozi půdy – představuje zavedení přírodních kreditů konkrétní šanci na systémovou změnu. Pokud bude nový nástroj správně uchopen, může vytvořit dodatečné finanční toky pro veřejné i soukromé aktéry v regionech a přitom podpořit dlouhodobou ekologickou stabilitu krajiny.

Pro české teplárenství je připravena významná finanční injekce. Z Modernizačního fondu bude nově rozděleno až 6 miliard korun na projekty, které přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů a k postupnému odklonu od uhlí v sektoru výroby a distribuce tepla. Vyhlášená výzva z program HEAT je určena pro provozovatele teplárenských soustav, obce, města i podnikatelské subjekty, kteří chtějí investovat do modernizace svých zdrojů tepla nebo do ekologičtějších technologií.

Podporované aktivity zahrnují například:

• výstavbu nových nízkoemisních nebo bezemisních zdrojů tepla,
• přeměnu uhelných zdrojů na biomasu, plyn nebo jiné šetrnější technologie,
• využití obnovitelných zdrojů energie, jako jsou tepelná čerpadla, geotermální energie, odpadní teplo nebo energie z biomasy,
• zvýšení účinnosti soustav zásobování tepelnou energií, zejména modernizací rozvodů tepla.

Podpora se vztahuje jak na investice do zdrojové části, tak i na související technologická opatření, která povedou k celkovému zlepšení provozní efektivity a snížení environmentální zátěže. Významná je také možnost kombinace více technologií v rámci jednoho projektu.

Výzva bude spuštěna 15. července 2025 a žádosti je možné podávat až do vyčerpání finanční alokace. Výběr projektů bude probíhat formou průběžného hodnocení podle připravenosti, kvality návrhu a přínosu pro cíle fondu.

Modernizační fond je financován z výnosů z emisních povolenek a představuje klíčový nástroj pro snižování emisí v průmyslu a energetice. Tato výzva konkrétně reaguje na potřebu transformace teplárenství v návaznosti na evropské klimatické závazky a dlouhodobé strategie dekarbonizace. V současnosti je sektor teplárenství stále významným zdrojem emisí, zejména v oblastech, kde dochází k výrobě tepla z uhlí.

Teplárenství patří mezi klíčové sektory ovlivňující kvalitu ovzduší i celkovou uhlíkovou stopu České republiky. Ročně vyprodukuje více než 15 milionů tun CO₂, což představuje přibližně 20 % emisí z energetiky. Přechod od uhlí ke klimaticky šetrnějším technologiím umožňuje snížení emisí skleníkových plynů o 60 až 80 % v závislosti na typu nahrazovaného zdroje, a zároveň významně snižuje lokální znečištění ovzduší. 

Dokument ke stažení:

Výzva HEAT 1/2025

Spojené státy americké stojí na prahu surovinové revoluce – a to doslova. V milionech tun uhelného popílku, který léta leží ladem ve skládkách a odkalištích po celé zemi, se totiž skrývá nečekané bohatství. Výzkum Texaské univerzity v Austinu ukazuje, že v tomto odpadu se mohou nacházet až miliony tun strategicky důležitých vzácných kovů, které jsou nezbytné pro výrobu baterií, solárních panelů, větrných turbín i moderní elektroniky.

Podle odhadů může být v amerických popílcích až 11 milionů tun těchto prvků – například neodymu, praseodymu, yttria či dysprosia – a jejich tržní hodnota by mohla přesáhnout 8 miliard dolarů. V době, kdy USA usilují o snížení své závislosti na Číně, jež v současnosti ovládá více než 80 % globální rafinace těchto surovin, jde o strategickou šanci. Místo složité a ekologicky náročné těžby nových ložisek lze využít již existující odpady – a tím vyřešit hned dva problémy naráz.

Rozdíly mezi jednotlivými nalezišti popílku jsou ale značné. V oblasti Appalačského pohoří se sice vyskytují popílky s vyšší koncentrací vzácných prvků (až 431 mg na kilogram), jejich výtěžnost při zpracování však zatím dosahuje jen okolo 30 %. Naopak v oblasti Basin Powder River na pomezí Montany a Wyomingu je koncentrace nižší (264 mg/kg), ale díky až 70% výtěžnosti se tato lokalita jeví jako ekonomicky výhodnější.

Kromě ekonomického potenciálu má využití popílku i nezanedbatelný ekologický rozměr. Staré skládky představují environmentální zátěž, která by se dala v rámci těžby strategických surovin zároveň odstranit. Americké ministerstvo energetiky ve spolupráci s univerzitami proto investuje do vývoje nových technologií, které umožní efektivní extrakci prvků a zároveň přispějí k sanaci území zasažených dekádami uhelné energetiky.

Pokud se tento přístup osvědčí, mohou USA využít svou odpadní minulost jako klíč k technologicky a surovinově suverénní budoucnosti – bez potřeby otevírat nové doly či se nadále spoléhat na geopoliticky rizikové dodavatele. Ukazuje se, že v tom, co jsme považovali za konečný odpad, může ležet začátek nové surovinové éry.

Zdroj:

Amerika sedí na pokladu za miliardy. Uhelný popílek ukrývá vzácné kovy pro baterie i soláry

Od loňského roku je sběr potravinového odpadu povinný pro litevská města. Ve Vilniusu se tak ročně nasbírá přibližně 2 700 tun potravinového odpadu, což představuje asi 7 % z celkového komunálního odpadu hlavního města. Likvidaci tohoto bioodpadu zajišťuje společnost Energesman, která ve svém závodě chová zhruba šest milionů much černých. Jedna samička tohoto druhu během svého přibližně 21denního života naklade kolem 500 vajíček. Firma měsíčně zpracuje více než tři miliony larev, které v prvních dnech svého života zkonzumují přes 11 tun potravinového odpadu.

Důležité je larvy využít dříve, než se promění v dospělé mouchy. Díky vysokému obsahu bílkovin se larvy dají využít jako krmivo pro zvířata nebo jako surovina pro průmyslové produkty – například při výrobě barev, lepidel, stínidel na lampy či potahů na nábytek. Trus larev zase slouží jako kvalitní organické hnojivo. Pro lepší zapojení obyvatel firmy Energesman rozdali ve městě oranžové pytle na sběr potravinového odpadu a spustili marketingovou kampaň s influencery, která má podpořit povědomí o třídění. Za tuto službu městu neúčtují žádný poplatek. Véce ZDE

Evropská komise a Evropská investiční banka oznámily uvolnění 3,66 miliardy eur z Modernizačního fondu na podporu 34 projektů v oblasti energetiky v devíti členských státech EU. Jedná se o dosud největší částku z tohoto fondu, přičemž celkové financování od ledna 2021 již dosáhlo 19,1 miliardy eur.

Investice směřují do modernizace energetických systémů a snížení emisí skleníkových plynů v energetice, průmyslu a dopravě. Cílem je zlepšit energetickou účinnost, posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu, snížit dovoz fosilních paliv a přispět k dosažení klimatických cílů jednotlivých států. Projekty zahrnují například podporu výroby a využívání tepla z obnovitelných zdrojů, modernizaci přenosových sítí nebo rozvoj bateriových úložišť.

Česká republika obdržela 1,05 miliardy eur – druhý nejvyšší objem prostředků po Polsku (1,33 miliardy eur). Mezi podpořenými projekty v Česku je například investice do kapacit pro ukládání elektřiny z obnovitelných zdrojů. Poprvé se mezi příjemce zařadilo i Řecko, které je nově od ledna 2024 do fondu zahrnuto.

Modernizační fond je financován z výnosů systému EU ETS a podporuje transformaci v méně bohatých členských státech EU. Další kolo výzev pro předkládání projektů je plánováno na srpen a září 2025. Prioritní investice, jako je zvyšování energetické účinnosti a dekarbonizace dopravy a průmyslu, mají zjednodušený proces hodnocení.

Evropská komise spustila novou strategii, jejímž cílem je učinit z Evropy nejatraktivnější místo pro vědy o živé přírodě (life sciences) do roku 2030. Tyto vědy hrají klíčovou roli pro zdraví, životní prostředí i ekonomiku – v EU přinášejí hodnotu téměř 1,5 bilionu eur a podporují 29 milionů pracovních míst. Strategie podpořená ročně více než 10 miliardami eur z rozpočtu EU má urychlit inovace, usnadnit přístup na trh a posílit důvěru veřejnosti v nové technologie.

Strategie zahrnuje několik klíčových opatření: rozvoj výzkumné a inovační infrastruktury, mobilizaci až 100 milionů eur na mikrobiomová řešení a 250 milionů eur na vývoj průlomových technologií a udržitelnou výrobu. Komise také navrhne Biotechnologický akt EU pro zlepšení regulačního rámce a spustí platformu propojující startupy, investory a průmysl. K posílení důvěry a využívání inovací EU investuje 300 milionů eur do veřejného zadávání v oblastech jako klimatická adaptace, vakcíny nové generace nebo cenově dostupná léčba rakoviny.

Tato strategie je součástí iniciativy Kompas konkurenceschopnosti a reaguje na ztrátu globálního náskoku EU v oblasti přenosu vědeckého poznání do praxe. Opatření vycházejí z rozsáhlé konzultace a dat včetně studií Společného výzkumného střediska Evropské komise, které potvrzují potenciál life sciences jako klíčového motoru růstu a inovací v EU.

 

Evropská komise navrhla, aby do roku 2040 klesly emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. Tento ambiciózní cíl má být mezikrokem mezi dnešním závazkem snížit emise o 55 % do roku 2030 a konečnou klimatickou neutralitou plánovanou na rok 2050. Česká republika však návrh v současné podobě odmítá. Důvodem je především nedostatek informací – chybí detailní dopadové analýzy pro jednotlivé státy a sektory, stejně jako jasné vymezení finančních nástrojů a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.

Z českého pohledu je zásadní, aby přechod na nízkoemisní ekonomiku nevedl k neúnosnému růstu cen energií nebo ohrožení průmyslové konkurenceschopnosti. Proto český klimatický plán pro rok 2040 počítá „pouze“ s redukcí emisí o zhruba 83 %, a to s využitím technologií, které dnes ještě nejsou běžně dostupné, jako je zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) nebo využití vodíku.

V této debatě je ale důležité neztrácet ze zřetele samotnou podstatu klimatické změny – a jak výrazně se projevuje i v našich podmínkách. Česká republika se totiž otepluje přibližně dvakrát rychleji než činí globální průměr. To znamená častější sucha, intenzivnější vedra a čím dál častější extrémní jevy, které mají zásadní dopad na zemědělství, krajinu i kvalitu života ve městech.

Zejména města budou muset v nadcházejících dekádách výrazně posílit svou schopnost adaptace na měnící se klima. Nejde jen o budování moderní infrastruktury, ale o celkovou proměnu městského prostoru směrem k vyšší odolnosti. Klíčovou roli přitom sehraje systematické ozelenění – tedy výsadba stromů, zakládání zelených střech a fasád, vytváření parků, vodních prvků a dalších přírodě blízkých opatření, která dokáží tlumit teplotní extrémy a zadržovat vodu v území.

Vedle městské zeleně bude důležitou součástí adaptační strategie také vodní infrastruktura – zejména přehrady, které mohou v obdobích sucha stabilizovat průtoky řek a zajistit vodu pro zemědělství, průmysl i obyvatele. Adaptace tedy nebude spočívat v jediném opatření, ale v celém souboru kroků, které propojí města s krajinou a zajistí obyvatelnou budoucnost i v podmínkách rychle se měnícího klimatu.

Sucho ani změna klimatu si nevybírají podle stranické příslušnosti – dopadají na všechny stejně. I proto by mělo být klimaticky odolné Česko jedním z prioritních cílů příští vlády, bez ohledu na politické dresy. Adaptace na sucho i rozvoj vodního hospodářství vyžadují dlouhodobé, koordinované a stabilní kroky, které přesahují jedno volební období. V říjnových volbách tak možná nepůjde jen o pravici, levici či střed – ale i o to, kolik klimatické jistoty si chceme zachovat pro budoucnost. 

Další podrobnosti: 

• Brusel chce snížit emise o 90 procent. ‚Ale není k tomu dostatek informací,‘ tvrdí Holub z ministerstva

• Jak se v Česku hospodaří s vodou? (ČT24)

• Nové klimatické cíle (ČRo Pro a proti)

• Kohoutková voda zdarma? Karafa nemá stát 120 korun (ČRo Pro a proti)

Evropská komise požádala agenturu ECHA a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) o vyhodnocení údajů o karcinogenních účincích glyfosátu v nedávno zveřejněné Globální studii glyfosátu z 10. června 2025.

Dne 30. května 2022 přijal Výbor pro posuzování rizik (RAC) stanovisko k harmonizované klasifikaci glyfosátu (ISO); N-(fosfonomethyl)glycinu (ES: 213-997-4; CAS: 1071-83-6) a dospěl k závěru, že by měla být zachována stávající klasifikace glyfosátu jako látky, která způsobuje vážné poškození očí a je toxická pro vodní organismy s dlouhodobými účinky. Výbor zjistil, že dostupné vědecké důkazy nesplňují kritéria pro klasifikaci glyfosátu jako látky toxické pro specifické cílové orgány nebo jako látky karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci.

Dne 10. června 2025 byla v časopise Environmental Health zveřejněna zpráva o studii provedené Ramazziniho institutem (Global Glyphosate Study) se závěrem, že glyfosát má karcinogenní účinky. Komise proto požádala agenturu ECHA, aby výbor RAC přezkoumal své stanovisko z roku 2022 týkající se harmonizované klasifikace glyfosátu, vyhodnotil údaje o karcinogenních účincích glyfosátu uvedené ve výše zmíněné globální studii a současně přihlédl ke všem dalším dostupným informacím o karcinogenitě glyfosátu, které byly v rámci stanoviska výboru RAC posouzeny.

Aktualizované stanovisko výboru RAC by mělo být předloženo do 15 měsíců od obdržení všech dostupných údajů (včetně nezpracovaných údajů) od autorů Globální studie glyfosátu.

Glyfosát je široce používaná herbicidní látka, která slouží k ničení plevelů v zemědělství i při údržbě veřejných i soukromých prostor. Díky své účinnosti a širokému spektru působení patří mezi nejrozšířenější pesticidy na světě. Přestože je jeho použití běžné, vyvolává dlouhodobě diskuse o možných zdravotních rizicích, zejména o jeho potenciálních karcinogenních účincích.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes zahájilo nový program na podporu přípravy projektů regenerace brownfieldů. Obce, městské části i kraje z celé ČR tak nově mohou získat dotaci na zpracování projektové dokumentace a dalších podkladů nezbytných k oživení nevyužitých areálů a objektů pro podnikatelské účely. Na přípravu těchto projektů je vyčleněno 200 milionů korun, přičemž příjem žádostí začne 15. srpna.

Podle nedávného průzkumu MPO je o tuto podporu velký zájem – 8 z 10 starostů označilo nedostatek financí na projektovou přípravu jako hlavní překážku, proč brownfieldy často zůstávají nevyužité. Nová dotace má tyto počáteční náklady pokrýt – peníze půjdou například na stavební dokumentaci, ekologické audity, studie proveditelnosti či přípravu výběrových řízení.

Podmínkou je, aby alespoň polovina výsledného projektu sloužila podnikání a současně byla energeticky úsporná, ať už jde o rekonstrukci stávající budovy nebo novou výstavbu. Výše podpory závisí na velikosti obce – nejmenší obce do 3 000 obyvatel mohou získat až 50 % uznatelných nákladů, menší města do 10 000 obyvatel 40 % a větší města nebo kraje 30 %. Dotace bude činit od 500 tisíc až do 7,5 milionu korun, přičemž každý žadatel může podat maximálně dvě žádosti.

Výzva je otevřená a průběžná – žádné složité bodování ani soutěžení mezi obcemi. Kdo splní podmínky a podá žádost včas, má vysokou šanci dotaci získat. Klíčové je také dokončení výběrového řízení a uzavření smlouvy s dodavatelem přípravných prací, proto budou podporovány projekty, u kterých už přípravy začaly nebo jsou téměř hotové.

Každý podpořený projekt musí být do 10 let realizován, tedy skutečně postaven nebo rekonstruován. MPO už nyní připravuje další program na příští rok, který obcím, městům i krajům nabídne kombinaci dotace a zvýhodněného úvěru, aby mohly své záměry dotáhnout do konce.

Cílem je pomoci proměnit nevyužité brownfieldy v moderní podnikatelské prostory, komunitní centra nebo obecní bydlení. S přípravou žádostí pomohou specialisté z MPO a agentura CzechInvest, kteří jsou obcím plně k dispozici.

CzechTourism představil novou tematickou sekci zaměřenou na udržitelný cestovní ruch. Tato iniciativa reaguje na rostoucí zájem veřejnosti i odborné veřejnosti o odpovědné a ekologicky uvědomělé formy cestování, které zohledňují dopady turismu nejen na životní prostředí, ale i na místní komunity a ekonomiku daných regionů. Nová sekce je vytvořena především jako praktický a přehledný zdroj pro profesionály z oboru, podnikatele a organizátory turistických služeb, kteří chtějí své aktivity rozvíjet udržitelným a odpovědným směrem. Na stránce www.czechtourism.cz/udrzitelnost najdou návštěvníci širokou škálu podpůrných materiálů, mezi něž patří například e-learningové kurzy a přednášky, data z výzkumů a analýz, informace o legislativě a v neposlední řadě inspirativní příklady dobré praxe.

Italská značka Ferrari, synonymum pro rychlost, výkon a ikonický design, se rozhodla vystoupit z tradičního světa závodních tratí a luxusních silnic. Jejím nejnovějším projektem není auto, ale superjachta budoucnosti – Hypersail. A ačkoli jde na první pohled o extravagantní výstřelek pro miliardáře, v technologickém zákulisí se odehrává něco mnohem podstatnějšího.

Hypersail není jen loď, ale plovoucí experimentální laboratoř. Jachta využívá tzv. foily – podvodní křídla známá z vysokorychlostních katamaránů nebo závodních lodí typu America's Cup, která umožňují, aby se trup lodi při vyšších rychlostech zvedl nad hladinu. Tím zásadně snižuje odpor vody a energetickou náročnost plavby.

Na vývoji Hypersail se podílí tým inženýrů, kteří přinesli know-how z Formule 1, letectví a jachtingu. Výsledkem je elegantní kombinace lehkých materiálů (karbon, titan), aktivní aerodynamiky a automatizovaného řízení. Loď má být schopna plout bez emisí, s pomocí větru a moderního elektrického pohonu, a zároveň nabídne luxusní komfort na palubě.

Ačkoli se Hypersail řadí do kategorie superluxusních lodí s cenou mimo realitu většiny lidí, jeho význam nespočívá pouze v tom, kdo si ho může dovolit, ale v tom, co nového může přinést celému odvětví.

Podobně jako Formule 1 slouží desítky let jako testovací pole pro nové pohonné systémy, materiály nebo bezpečnostní prvky, i Hypersail může určit technologický směr v oblasti námořní dopravy. A to je klíčové: V době, kdy 80 až 90 % světového zboží proudí přes oceány, má každé zlepšení hydrodynamického odporu, snížení hmotnosti nebo integrace obnovitelných zdrojů obrovský multiplikační efekt.

Závodní a luxusní segment často funguje jako inovační spirála – technologie, které jsou dnes výsadou elit, mohou být za dekádu běžným standardem. Týká se to nejen elektromobility, ale i autonomního řízení, kompozitních materiálů nebo optimalizace energetické účinnosti. Hypersail tak možná předznamenává budoucnost čistší námořní dopravy, podobně jako hybridní pohon ve F1 připravil cestu pro efektivnější motory v sériové výrobě.

Ale technologie samy o sobě nestačí. Je nutné si přiznat, že jako společnost spotřebováváme příliš mnoho. Skutečná změna nepřijde jen z technologií, ale z posunu v našem myšlení. Když se člověk obrátí více do svého nitra a položí si jednoduchou otázku – Co skutečně potřebuji? – často zjistí, že je toho mnohem méně, než si myslel. A v tom se skrývá možná ta největší inovace: znovuobjevení skutečných hodnot, které nepotřebují ani foily, ani karbon.

Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, mohou být velkým problémem zejména pro domácnosti, které mají kotel na fosilní paliva. Kvůli novým pravidlům by zřejmě musely přejít na jiné zdroje tepla. Naopak centrální teplárny budou schopny navrženým cílům vyhovět lépe, cena tepla z centrálního zásobování by tak neměla výrazněji vzrůst. Více ZDE

Související:

EU navrhla klimatický cíl pro rok 2040: snížit emise CO2 o 90 procent

Česko a dalších 17 států EU žádají o změnu obchodování s povolenkami

Evropská komise dnes představila soubor nových iniciativ, které mají urychlit přechod EU na oběhové hospodářství a vytvořit pevný základ pro chystaný Akt o oběhovém hospodářství, jehož předložení se očekává v roce 2026. Mezi klíčové kroky patří přijetí nových pravidel pro přepravu odpadů a zahájení hodnocení stávající legislativy týkající se elektroodpadu.

V nejbližších dnech Komise rovněž zveřejní nová opatření zaměřená na zvýšení účinnosti recyklace a lepší využití materiálů z odpadních baterií. Všechny tyto kroky směřují k naplnění ambicí vytyčených v Kompasu pro konkurenceschopnost a dohodě o čistém průmyslu. Cílem je do roku 2030 zdvojnásobit podíl recyklovaných materiálů v evropském hospodářství a zajistit, aby se EU stala globálním lídrem v oblasti oběhového hospodářství.

Digitalizace a klasifikace přepravy odpadů

Evropská komise zavede jednotný digitální systém pro přepravu odpadů v rámci EU. Firmy tak budou moci nahradit papírové dokumenty plně digitálními procesy, což významně sníží administrativní zátěž a zároveň posílí konkurenceschopnost vnitřního trhu. Přechod na digitalizovanou evidenci zjednoduší přeshraniční přepravu odpadů, zvýší transparentnost, omezí nelegální pohyb a přispěje k lepší ochraně zdraví i životního prostředí.

Digitální systém bude od 21. května 2026 plně nahrazovat papírové postupy. Umožní lepší sledovatelnost odpadových toků a zajistí, že odpad bude recyklován v nejvhodnějších zařízeních napříč členskými státy.

Zároveň Komise zahájila veřejnou konzultaci k plánované harmonizaci klasifikace některých odpadů, tzv. odpadů uvedených na zeleném seznamu. Cílem je usnadnit jejich legální přeshraniční přepravu v rámci EU. Konzultace je otevřená na portálu „Podělte se o svůj názor“ až do 31. října 2025.

Hodnocení směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních

Evropská komise dnes zveřejnila hodnocení směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). Tento legislativní rámec je klíčový pro zvládání narůstajícího objemu elektroodpadu a pro sladění pravidel EU s cíli konkurenceschopného oběhového hospodářství. Hodnocení však odhalilo několik zásadních nedostatků – především to, že téměř polovina elektronického odpadu v EU zůstává mimo systém sběru a recyklace, přičemž většina členských států nesplňuje stanovené cíle.

Elektroodpad přitom představuje jeden z nejrychleji rostoucích toků odpadu v Evropě, každoročně narůstající přibližně o 2 %. Skrývá však také obrovský potenciál – například v podobě efektivnějšího využití kritických surovin prostřednictvím jejich zpětného získávání a recyklace, čímž může významně přispět k posílení evropského oběhového hospodářství.

Hodnocení zdůrazňuje potřebu zásadní změny přístupu – včetně účinnějších systémů sběru, modernizace zpracování a posílení ekonomických pobídek. Tyto závěry vytvoří základ pro nadcházející návrh revize směrnice o OEEZ, která se má stát jedním z pilířů připravovaného aktu o oběhovém hospodářství.

Další kroky

Závěry z dnešního strategického dialogu, veřejných konzultací i hodnocení směrnice o elektroodpadech (OEEZ) se stanou základem pro přípravu nového aktu o oběhovém hospodářství. Už v průběhu tohoto týdne chce Komise představit také nová pravidla, která mají zvýšit účinnost recyklace a lepší využití materiálů z baterií. Dialog se zúčastněnými stranami bude pokračovat i nadále – formou dalších konzultací otevřených veřejnosti.

Souvislosti

Výrobní podniky v EU vynakládají na materiály více než dvojnásobek toho, co na pracovní sílu či energii. Zároveň jsou mnohé z nich silně závislé na dovozu kritických surovin ze třetích zemí, což je činí zranitelnými vůči cenovým výkyvům i nejistotám v dodávkách. Řešení nabízí oběhové hospodářství – díky efektivnímu využívání zdrojů, promyšlenému navrhování výrobků a důsledné recyklaci lze tato rizika výrazně omezit a současně snížit náklady. Nejde však jen o ekonomiku. Oběhová řešení hrají klíčovou roli i v klimatické politice: podle odhadů mohou zajistit až čtvrtinu potřebného snížení emisí skleníkových plynů k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Pro více informací

• Aktuality o digitálním systému přepravy odpadů

• Prováděcí nařízení o digitalizaci postupů přepravy odpadů

• Příloha prováděcího nařízení o digitalizaci postupů přepravy odpadů

• Veřejná konzultace o klasifikaci odpadů s cílem usnadnit jejich přepravu k recyklaci v EU

• Aktuality týkající se hodnocení směrnice o OEEZ

• Pracovní dokument útvarů Komise o hodnocení směrnice o OEEZ

• Shrnutí hodnocení směrnice o OEEZ

• Podpůrná studie pro hodnocení směrnice o OEEZ

• Veřejná konzultace ke směrnici o OEEZ (uzavřená)

• Eurostat – Statistika odpadů – elektrická a elektronická zařízení

• Dohoda o čistém průmyslu ⁇ Evropská komise

• Kompas pro konkurenceschopnost - Evropská komise

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR přicházejí s novým balíčkem dotačních výzev v celkové výši 930 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí. Tyto dotace mají pomoci obcím, městům i zemědělcům čelit stále častějším výzvám, jako jsou sucho, přehřívání měst či škody způsobené chráněnými šelmami.

Největší část podpory směřuje do projektů zaměřených na adaptaci na změnu klimatu. Finanční prostředky lze využít na zachytávání a opětovné využití dešťové vody prostřednictvím zasakování, retenčních nádrží nebo zelených střech. Cílem je udržet vodu v krajině co nejdéle, snížit zatížení kanalizace a zlepšit zásobování podzemních vod. Veřejná zeleň v sídlech pak pomáhá snižovat teploty a zmírňovat dopady oteplování. Na tuto oblast je vyčleněno 700 milionů korun s možností dotace až do výše 85 %.

Druhým důležitým pilířem podpory je revitalizace veřejné zeleně ve městech a obcích. Dotace jsou určeny na zakládání a obnovu parků, alejí, sadů či lesoparků, které přispívají k lepší kvalitě života obyvatel a zmírňují městské přehřívání. Pro tyto projekty je připraveno 200 milionů korun s podporou až 75 % způsobilých výdajů.

Další dvě menší výzvy cílí na ochranu hospodářských zvířat a majetku před škodami způsobenými vlky, rysy a dalšími chráněnými druhy. Zemědělci a správci pozemků mohou získat dotace na ochranná opatření, jako jsou ohradníky, sítě či pastevečtí psi. Na tyto projekty je vyčleněno celkem 30 milionů korun s možností plné podpory až do 100 % nákladů.

Žádosti o dotace bude možné podávat od 16. července 2025 do 31. března 2026.. Výzvy jsou otevřené pro širokou škálu žadatelů, včetně obcí, krajů, veřejnoprávních institucí i podnikajících fyzických osob. Žádosti včetně všech požadovaných příloh definovaných v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2021–2027 je možné podat elektronicky prostřednictvím portálu IS KP21+.

Podrobnosti k výzvám:

Dokumenty k 84. výzvě

Dokumenty k 86. výzvě

Dokumenty k 92. výzvě

Dokumenty k 93. výzvě