Česko recykluje plastové obaly lépe než většina Evropy. Jejich množství však stále roste

Evropané produkují stále více obalového odpadu a plast tvoří významnou část tohoto rostoucího proudu materiálů. Česko v recyklaci plastových obalů dosahuje nadprůměrných výsledků a řadí se mezi nejúspěšnější země Evropské unie. Statistiky však současně připomínají, že samotné třídění a recyklace nedokážou vyřešit problém, pokud množství obalů uváděných do oběhu dál narůstá.

V roce 2024 vzniklo v Evropské unii celkem 81,5 milionu tun obalového odpadu. Na každého obyvatele tak připadlo v průměru 181 kg obalů, které se staly odpadem. Oproti roku 2023 jde o nárůst o 3,2 kg na osobu a ve srovnání s rokem 2014 dokonce o 19,6 kg. Vyplývá to z nejnovějších údajů evropského statistického úřadu Eurostat zveřejněných 22. října 2026.

Největší část obalového odpadu tvořil papír a lepenka, které představovaly 40,8 % celkového množství. Plasty se podílely 19,9 %, sklo 18,1 %, dřevo 16,2 % a kov 4,8 %. Ostatní materiály tvořily 0,2 %. Tato skladba ukazuje, že obalový odpad představuje rozsáhlý materiálový tok napříč celou ekonomikou. Vzniká v domácnostech, průmyslu, obchodu i veřejném sektoru a jeho další využití závisí na konstrukci obalů, možnostech třídění i kvalitě zpracování.

Česko patří v recyklaci plastových obalů k evropské špičce

Z českého pohledu přinášejí statistiky příznivou zprávu. V roce 2024 se v České republice recyklovalo 53,7 % vzniklého plastového obalového odpadu. Česko tak překonalo unijní průměr 42,4 % o 11,3 procentního bodu a zařadilo se na čtvrté místo mezi členskými státy EU. Z pohledu EU cílů Česká republika překonala cíl 50 % stanovený pro rok 2025 a přiblížila se cíli 55 % pro rok 2030.

Lépe si vedlo Lotyšsko, které dosáhlo 71,0 %, Belgie s 58,2 % a Polsko s 56,0 %. Český výsledek tak předčil většinu evropských zemí včetně řady států, které jsou často spojovány s vyspělým environmentálním hospodařením. Na opačném konci žebříčku se ocitlo Dánsko s 22,5 %, Finsko s 26,9 % a Francie s 27,4 %.

Česká hodnota je významná také proto, že recyklace plastových obalů patří mezi náročnější oblasti materiálového využití odpadu. Plasty zahrnují různé druhy polymerů, fólie, lahve, kelímky i vícevrstvé obaly, jejichž zpracování se liší podle složení a konstrukce. Výsledná míra recyklace proto odráží nejen ochotu obyvatel třídit, ale také fungování sběrných systémů, dostupnou infrastrukturu a technologické možnosti navazujících provozů.

Samotné pořadí ovšem nevypovídá o celkovém množství plastových obalů, které v jednotlivých zemích vznikají. Vyšší míra recyklace znamená, že větší podíl evidovaného odpadu prochází recyklací, nikoli automaticky to, že daná země vytváří méně plastového odpadu na obyvatele. Pro posouzení celkové environmentální zátěže je proto nutné sledovat obě veličiny společně.

Recyklace roste, množství plastových obalů také

Evropská čísla ukazují, že recyklační kapacity a výsledky se zlepšují, zároveň však narůstá množství materiálu, který je třeba zpracovat. V roce 2024 připadalo na jednoho obyvatele EU průměrně 35,9 kg plastového obalového odpadu. Z toho se recyklovalo 15,3 kg. Obě hodnoty se oproti předchozímu roku zvýšily o 0,6 kg na osobu.

Při pohledu na delší období je tento vývoj ještě zřetelnější. Mezi lety 2014 a 2024 vzrostlo množství vzniklého plastového obalového odpadu o 6,1 kg na obyvatele, zatímco množství recyklovaného plastového obalového odpadu se zvýšilo o 3,4 kg na osobu. Recyklace tedy postupuje, ale růst množství odpadu ji předbíhá. V celé EU se v roce 2024 recyklovalo 42,4 % vzniklého plastového obalového odpadu, zatímco v roce 2023 to bylo 41,6 %.