Česko transformuje integrovanou prevenci znečištění. Jak bude vypadat nová environmentální regulace?

Česká republika stojí před zásadní změnou v regulaci průmyslových činností. Připravovaná novela zákona o integrované prevenci (IPPC) reaguje na novou evropskou legislativu, která významně posiluje ochranu životního prostředí a lidského zdraví a zároveň stanovuje jasnější mantinely pro fungování průmyslu v éře dekarbonizace a oběhového hospodářství. Změny se dotknou nejen velkých průmyslových podniků, ale nově i částí zemědělství, těžby či výroby baterií.

Hlavním cílem návrhu zákona je zajistit řádnou a včasnou transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024 do českého právního řádu. Směrnice novelizuje dosavadní rámec regulace průmyslových emisí a skládkování odpadů a představuje klíčový legislativní nástroj EU na cestě ke klimatické neutralitě do roku 2050. Její přijetí vychází z širšího kontextu Zelené dohody pro Evropu, balíčku Fit for 55, Pařížské dohody a dalších strategických dokumentů EU zaměřených na ochranu klimatu, zdraví obyvatel a udržitelné využívání zdrojů.

Směrnice reflektuje nové vědecké poznatky o dopadech průmyslového znečištění na životní prostředí a lidské zdraví a klade důraz na propojení politik ochrany ovzduší, vody, půdy a klimatu. Základní filozofií změn je posun od formálního plnění limitů k reálnému zlepšování environmentální výkonnosti zařízení. Emisní limity v integrovaných povoleních se tak nově stanovují na nejnižší reálně dosažitelné úrovni s využitím nejlepších dostupných technik, nikoli automaticky na horní hranici povoleného rozmezí. Dokladování dosažitelnosti emisních limitů bude prováděno hodnocením provozovatele konkrétního zařízení.

Významnou novinkou je rozšíření působnosti integrované prevence na další sektory. Vedle tradičně regulovaného průmyslu se nově zahrnuje například těžební činnost, výroba baterií či širší okruh chovů hospodářských zvířat. U zemědělských chovů dochází ke změně metodiky posuzování kapacit, nově vyjádřených v dobytčích jednotkách, což povede k rozšíření okruhu zařízení podléhajících přísnějším environmentálním požadavkům. Současně se počítá se zjednodušenými správními postupy, které umožní zvládnout vyšší počet dotčených subjektů bez neúměrné administrativní zátěže.

Směrnice i novela zákona kladou důraz na modernizaci povolovacích procesů. Postupně se zavádí elektronické povolování, umožňující podávání žádostí, správu dokumentace a zveřejňování vybraných informací v digitální podobě. Tento krok má dlouhodobě snížit administrativní nároky úřadů i provozovatelů a zároveň zvýšit transparentnost systému.

Další klíčovou oblastí je systematické řízení environmentálních dopadů provozu. Provozovatelé stávajících zařízení budou povinni do 1. července 2027 zavést systémy environmentálního řízení (EMS), které umožní průběžné sledování spotřeby zdrojů, vzniku odpadů a emisí. Provozovatelé v energeticky náročných odvětvích musí do 30. 6. 2030, ostatní později, zahrnout do EMS plány transformace zaměřené na dekarbonizaci a oběhové hospodářství. Tyto systémy mají podpořit plánování technologických změn směřujících k dekarbonizaci, vyšší energetické účinnosti a přechodu k oběhovému hospodářství.

V souladu s Aarhuskou úmluvou a judikaturou Soudního dvora Evropské unie směrnice novela posiluje práva veřejnosti na přístup k informacím a účast v rozhodovacích procesech. Významně rozšiřuje zapojení veřejnosti do řízení o udělování a aktualizaci povolení a podporuje transparentnost údajů o provozu zařízení.

Přehled změn:

• Změny v definicích pojmů – úpravy stávajících definic a doplnění nových.

• Zřízení informačního systému pro elektronické povolování.

• Doplnění nových náležitostí obsahu závazných podmínek provozu v integrovaném povolení a nových požadavků na způsob stanovení závazných podmínek provozu (nový způsob stanovení emisních limitů, stanovení podmínek týkajících se environmentální výkonnosti aj.).

• Zavedení nového institutu obecně závazných pravidel pro účely povolování.

• Nové nastavení právní úpravy pro zařízení k chovu hospodářských zvířat (rozšíření režimu integrované prevence, zvláštní ustanovení pro řízení o vydání integrovaného povolení aj.).

• Zavedení výjimky pro případ krize způsobené mimořádnými okolnostmi.

• Zavedení nové povinnosti provozovatelů zařízení zavést systém environmentálního řízení splňující stanovené požadavky (u stávajících zařízení do 1. července 2027) a zpracovat a zahrnout do svých systémů environmentálního řízení plány transformace (u energeticky náročných odvětví do 30. června 2030, u ostatních zařízení v návaznosti na přezkum podmínek integrovaného povolení po zveřejnění závěrů o BAT podle § 18 odst. 3 po 1. lednu 2030).

• Rozšíření důvodů pro obligatorní přezkum závazných podmínek integrovaného povolení (v případě žádosti o prodloužení doby provozu skládky).

• Rozšíření případů, kdy se změna zařízení považuje za podstatnou (za účelem zajištění nových požadavků na účast veřejnosti).

• Možnost postupovat v souvislosti s implementací požadavků nových závěrů o BAT odchylně od § 18 odst. 3 (lhůty aj.) ve vazbě na úrovně emisí a orientační hodnoty environmentální výkonnosti spojené s nově vznikajícími technikami nebo v případě významné průmyslové transformace.

• Nové informační povinnosti Ministerstva životního prostředí a krajských úřadů při mimořádných událostech a haváriích.

• Změny v právní úpravě opatření k nápravě a zastavení provozu zařízení a v právní úpravě přestupků.

• Změny v příloze č. 1 – zejména rozšíření o nové činnosti spadající do režimu zákona o integrované prevenci.

• Materiál

• Důvodová-zpráva

• Platné-znění