Chemická mapa Evropy se znovu překresluje. ECHA sleduje látky od výroby až po recyklaci

Evropská agentura pro chemické látky rozšiřuje databáze, připravuje nové klasifikace a posuzuje látky, které se mohou dostat do regulace. Aktuální přehled ukazuje, že chemická regulace už dávno nekončí u samotné výroby chemikálií. Dostává se do kosmetiky, elektroniky, automobilů, obalů, biocidních přípravků i do recyklačních procesů. A u některých látek se teprve začíná rozhodovat, jakou část jejich životního cyklu bude možné v budoucnu ještě využít.

Když se v Evropě začne projednávat nová klasifikace chemické látky, může trvat roky, než se původní vědecké hodnocení promění v konkrétní povinnost pro výrobce. ECHA nyní tento proces zpřehledňuje. Její databáze ECHA CHEM nově obsahuje všechny dokumenty související s harmonizovanou klasifikací a označováním látek. Uživatelé tak mohou sledovat cestu konkrétní látky od prvního oznámení záměru přes návrh klasifikace až po stanovisko Výboru pro posuzování rizik RAC.

Nově jsou v databázi také zprávy předkládané Evropskou komisí, členskými státy nebo firmami a stanoviska RAC včetně příloh. Přehlednější je také samotný Inventář klasifikace a označování. Pokud mají různé varianty jedné látky odlišnou harmonizovanou klasifikaci podle nařízení CLP, databáze je nyní zobrazuje odděleně. Pro firmy to může být důležitý rozdíl, protože klasifikace se následně promítá například do označování výrobků, bezpečnostních listů nebo podmínek jejich uvádění na trh.

REACH po více než deseti letech

ECHA se současně ohlíží za více než deseti lety hodnocení látek podle REACH. Nová technická zpráva popisuje, jak se tento proces vyvíjel a jak díky němu evropské úřady postupně získávaly podrobnější informace o látkách, které mohou představovat riziko pro člověka nebo životní prostředí.

Jedním z nových kandidátů pro identifikaci jako látka vzbuzující mimořádné obavy SVHC je 4,4 methylenedifenol. Látka známá také jako bisfenol F se používá například při výrobě některých epoxidových pryskyřic a dalších polymerních materiálů. Právě u látek tohoto typu je důležité sledovat jejich výskyt nejen jako samostatných chemických výrobků, ale také v materiálech a výrobcích, které se dostávají dále do dodavatelského řetězce.

ECHA zároveň zahájila 21 nových konzultací k návrhům na testování látek. Připomínky mohou zainteresované subjekty předkládat do 13. listopadu 2026. Testovací návrhy představují praktický způsob, jak doplnit údaje potřebné k posouzení vlastností chemických látek.

Do konkrétních rozhodnutí se mezitím dostává také oxid chromový. Evropská komise udělila tři povolení pro tři použití této látky. Oxid chromový se využívá například při povrchových úpravách kovů a v některých procesech spojených s chromováním. Jeho další používání je přitom v evropském systému REACH spojeno s autorizačním režimem, takže každé povolené použití má přesně vymezený regulatorní rámec.

Nové klasifikace míří na další látky

ECHA otevřela také konzultaci k návrhu harmonizované klasifikace pro skupinu látek používaných mimo jiné jako absorbéry ultrafialového záření. Jde o ethyl 4 dimethylaminobenzoát, 2 ethylhexyl 4 dimethylaminobenzoát a padimát. Připomínky lze podávat do 27. listopadu 2026.

Současně byly předloženy dva nové záměry na harmonizaci klasifikace a označování. Prvním je fosfin, velmi toxický a vysoce reaktivní plyn používaný například při fumigaci a v některých průmyslových procesech. Druhým je emamektin benzoát, účinná látka používaná jako insekticid a akaricid.

U těchto záměrů jde zatím o začátek regulatorního procesu. Samotné oznámení ještě neznamená konečnou harmonizovanou klasifikaci. Otevírá však cestu k odbornému posouzení vlastností látek a případnému přijetí společných klasifikačních pravidel v celé EU.

Biocidy hledají své místo

Pozornost se přesouvá také k biocidním látkám. Firmy stáhly svůj zájem o schválení dimethyldithiokarbamátu sodného pro typy přípravků 11 a 12 v rámci programu přezkumu. Tato látka má například fungicidní a algicidní účinky a může se používat při ochraně průmyslových vod nebo v systémech, kde je třeba omezovat růst mikroorganismů.

Pokud chtějí společnosti zachovat tuto látku v programu přezkumu pro uvedené typy výrobků, musí svůj zájem oznámit ECHA nejpozději do 24. září 2027.

Současně Evropská komise udělila unijní povolení pro skupinu biocidních přípravků Christeyns Peracetic Acid Biocidal Product Family. Zde je účinnou látkou kyselina peroctová, silné oxidační činidlo využívané například k dezinfekci. Její předností je vysoká účinnost a rozklad na látky, které se v prostředí přirozeněji odbourávají než řada jiných dezinfekčních činidel.

Přes 33 tisíc vývozů chemikálií

Zajímavý obrázek o rozsahu evropské chemické regulace přináší také systém předchozího souhlasu PIC. Ten se týká mezinárodního obchodu s některými nebezpečnými chemickými látkami a má zajistit, aby dovážející země měly informace o tom, co k nim z EU míří.

Podle nové tříleté zprávy systém funguje plynule, jeho administrativní rozsah však zůstává značný. Mezi lety 2023 a 2025 ECHA zpracovala více než 33 300 oznámení o vývozu. V letech 2023 a 2024 jich bylo přibližně 10 000 ročně, v roce 2025 už téměř 12 000.

Růst souvisí mimo jiné s pravidelným rozšiřováním seznamu nebezpečných chemikálií a s přibývajícím počtem látek, u nichž musí vývozce před uskutečněním obchodu získat výslovný souhlas země dovozu. Zpráva zároveň obsahuje návrhy na zlepšení fungování systému a jeho větší předvídatelnost.

Bromované látky míří k dalšímu posouzení

Další část evropské chemické regulace se týká perzistentních organických polutantů. Výbor pro přezkum POP v září rozhodl připravit profily rizik pro bis 2 ethylhexyl tetrabromftalát označovaný jako TBPH a pro dekabromdifenylethan DBDPE spolu s příbuznou bromovanou látkou.

Bromované látky tohoto typu se historicky uplatňovaly především jako retardéry hoření v plastech, elektronice nebo dalších materiálech. Jejich vlastností je schopnost omezovat hoření polymerních materiálů, současně však u některých bromovaných látek vznikly obavy z jejich persistence a šíření v prostředí. Právě proto se nyní dostávají do další fáze mezinárodního hodnocení.

Výbor zároveň přijal profil rizik pro polybromované dibenzo dioxiny a dibenzofurany a pro směsné polybromované a polychlorované dibenzo dioxiny a dibenzofurany. U těchto skupin bylo rozhodnuto pokračovat přípravou hodnocení možností řízení rizik.

ECHA současně zveřejnila hodnocení regulatorních potřeb pro skupinu organocínových sloučenin. Tyto látky mají široké spektrum průmyslového využití a některé se historicky používaly například jako stabilizátory plastů, biocidy nebo katalyzátory. Nové hodnocení má pomoci určit, jaká další regulatorní opatření mohou být pro jednotlivé látky relevantní.

Elektronika dostane nová chemická pravidla

Významná část práce ECHA se přesouvá do oblasti elektrických a elektronických zařízení. Od 13. srpna 2027 se začne uplatňovat změněná směrnice RoHS, která omezuje používání vybraných nebezpečných látek v elektrozařízeních.

Od tohoto data budou společnosti podávat žádosti o výjimky prostřednictvím ECHA. Agentura bude zároveň posuzovat budoucí návrhy nových omezení. Evropská komise ji požádala také o převzetí žádostí, které budou předloženy Komisi mezi 1. únorem a 12. srpnem 2027.

ECHA má připravit jednotný formát žádostí o výjimky a příslušné pokyny. Současně vznikne metodický dokument stanovující minimální obsah dokumentace pro návrhy omezení podle RoHS.

Ještě významnější může být připravovaná studie prioritních látek v elektrických a elektronických zařízeních. ECHA už zahájila její přípravu a bude zjišťovat, zda používání identifikovaných nebezpečných látek vyžaduje další omezení. Do práce budou zapojeny také zainteresované subjekty a studie má být dokončena do 31. července 2028.

Pro průmysl bude důležitý také připravovaný webinář ECHA 26. listopadu 2026 od 11 do 13 hodin helsinského času. Zaměří se na novou roli agentury v rámci RoHS a zejména na žádosti o výjimky a jejich připravovaný formát.

Auto se řeší až do šrotu

Podobný přístup se začíná uplatňovat také u automobilů. ECHA na žádost Evropské komise zahájila studii zaměřenou na látky vzbuzující obavy, které se nacházejí ve vozidlech.

Zajímavé je především propojení chemické bezpečnosti s koncem životnosti automobilu. Studie nebude sledovat pouze přítomnost potenciálně problematických látek ve vozidlech, ale také to, do jaké míry mohou komplikovat opětovné použití a recyklaci materiálů.

V praxi může mít chemické složení automobilu význam ještě dlouho poté, co přestane být vozidlem. Materiál, který lze z technického hlediska recyklovat, může být z pohledu chemického složení zatížen příměsí, která jeho další využití komplikuje. Právě tuto vazbu chce ECHA lépe popsat. Do projektu bude zapojena také veřejnost a zainteresované subjekty a studie má být dokončena do 10. prosince 2027.

Chemická legislativa na jednom místě

Rozšiřuje se také evropský vyhledávač chemické legislativy EUCLEF. Do systému přibyly nové informace ze směrnice o vodách a směrnice o standardech environmentální kvality vod. Nově je zde také regulatorní profil pro oblast obalů a obalových odpadů.

Smyslem EUCLEF je umožnit rychle zjistit, pod jaké evropské předpisy konkrétní chemická látka spadá. Pro firmy je tak stále důležitější nikoli pouze znalost samotného REACH nebo CLP, ale také schopnost dohledat další předpisy, které mohou regulovat stejnou látku v určitém výrobku nebo sektoru.

Nanomateriály mají stále bílá místa

Poslední novinka míří do oblasti nanomateriálů. Evropská observatoř pro nanomateriály EUON zveřejnila studii zaměřenou na jejich využití v retardérech hoření.

Hodnocení se zabývalo například nanoklíny, uhlíkovými nanomateriály a oxidy kovů. Tyto materiály mohou zlepšovat vlastnosti retardérů hoření a přispívat k vyšší požární bezpečnosti materiálů. Současně však u nich stále existují významné mezery ve znalostech o dopadech na lidské zdraví a životní prostředí.

Jedním z problémů je samotný životní cyklus nanomateriálů. Informace o tom, co se s nimi děje při výrobě, používání, recyklaci a odstraňování, nejsou podle studie dostatečné. To komplikuje posouzení jejich skutečného environmentálního profilu.

Studie proto doporučuje další výzkum, jednotnější sběr a vykazování dat a také propojení bezpečnosti s požadavky na cirkularitu už při návrhu výrobků. Právě tento poslední bod může být pro budoucí recyklaci důležitý. Materiál navržený s ohledem na svou funkci dnes může být zcela jiným problémem ve chvíli, kdy se za několik let dostane do recyklačního toku.