Chemické látky pod drobnohledem: Evropa zpřísňuje i polevuje zároveň

Na jedné straně přísnější dohled nad rozpouštědly, pryskyřicemi a polymery, na druhé straně úleva pro bílý pigment, který barví naše zdi i kosmetické krémy. Chemická regulace v Evropě tak znovu ukazuje, že jde doslava o živý organizmus, kde se bdělost vyplácí. 

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vyhlásila veřejnou konzultaci k identifikaci tří nových látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC). Do seznamu kandidátů se dostal n-hexan, spojovaný s toxicitou při dlouhodobé expozici, který se používá jako rozpouštědlo v lepidlech, čisticích prostředcích či při extrakci olejů a polymerů. Další kandidátskou látkou je bisfenol F, využívaný k výrobě epoxidových pryskyřic, lepidel a povlaků, tedy v obalech, stavební chemii nebo nátěrech. Třetím kandidátem je fluorovaný derivát bisfenolu, jehož role je významná při výrobě speciálních polymerních materiálů, termoplastů a pryže. Pokud budou tyto látky zařazeny na seznam SVHC, mohou se stát předmětem povolovacího režimu REACH a jejich použití se tak pro podniky výrazně zkomplikuje.

Současně se mění situace kolem oxidu titaničitého, známého spíše pod lidovým označením titanová běloba. Tento bílý pigment je nepostradatelnou složkou barev, plastů, papíru, kosmetiky nebo i některých léčiv. V roce 2020 byl zařazen mezi látky podezřelé z karcinogenních účinků při vdechování prachu, což znamenalo přísnější pravidla pro jeho označování a používání. Nedávný rozsudek Soudního dvora EU však tuto klasifikaci zrušil a od srpna 2025 už výrobci nebudou muset své produkty kvůli obsahu oxidu titaničitého označovat varováním. Evropská agentura pro chemické látky proto stáhla z databáze i metodický návod k označování. To ale neznamená, že se titanová běloba stává bezproblémovou – při manipulaci s jemným prachem budou i nadále rozhodující vlastní bezpečnostní opatření firem.