Více času na podstatné
Čistší vzduch dostává nový plán. Brusel chce vědět, co státy skutečně dělají pro snížení emisí
České i další národní programy ochrany ovzduší čeká změna. Evropská komise navrhuje jednodušší a přehlednější způsob jejich zpracování, který má lépe ukázat nejen cíle jednotlivých zemí, ale také konkrétní opatření, jejich očekávané výsledky a vazby na energetiku, dopravu, zemědělství či průmysl. Z původně poměrně technického dokumentu se tak může stát podstatně užitečnější mapa toho, jak jednotlivé státy skutečně snižují znečištění ovzduší.
Evropská komise přichází s návrhem nového společného formátu národních programů omezování znečištění ovzduší. V pozadí celé změny stojí směrnice (EU) 2016/2284, která stanovuje národní závazky ke snižování emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, nemetanujících těkavých organických látek, amoniaku a jemných částic PM2,5. Členské státy podle ní zpracovávají národní programy omezování znečištění ovzduší a nejméně jednou za čtyři roky je aktualizují. Společný evropský formát má zajistit, aby bylo možné informace jednotlivých států porovnávat a současně sledovat, jak se jejich politiky vyvíjejí v čase.
Právě aktualizace programů se podle Komise ukázala jako jedna z oblastí, kde současný systém potřebuje zjednodušení. Dosavadní formát vznikl v roce 2018 a obsahuje řadu polí a požadavků, které měly zajistit jednotné vykazování informací. Nový návrh má strukturu zjednodušit, zpřesnit pokyny a především lépe ukázat, co se změnilo oproti předchozí verzi programu. Aktualizovaný dokument má přitom zůstat samostatně použitelným dokumentem, takže nebude nutné při jeho čtení neustále dohledávat informace v předchozích verzích.
Co má být skutečně vidět
Zajímavější než samotné zjednodušení formuláře je však to, co má být jeho prostřednictvím vidět. Národní program má popsat nejen současný stav emisí a kvality ovzduší, ale také politiky a opatření, kterými chce stát dalšího snížení dosáhnout. Součástí má být přehled národních priorit v oblasti kvality ovzduší, emisních závazků do roku 2030 i po něm a vazeb na klimatickou a energetickou politiku. Výslovně se počítá také s oblastmi zemědělství, průmyslu a dopravy.
Právě tato provázanost je podstatná. Emise znečišťujících látek nevznikají v samostatné části ekonomiky, kde by je bylo možné odstranit jedním opatřením. Spalování paliv souvisí s energetikou, doprava s technickým stavem vozidel a využíváním jednotlivých druhů pohonu, amoniak se zemědělskou výrobou a průmyslové emise s používanými technologiemi. Program ochrany ovzduší proto stále více připomíná průřezový plán, v němž se potkává několik různých veřejných politik.
Nový formát má tento pohled ještě posílit. Komise v návrhu uvádí, že národní programy jsou hlavním nástrojem správy podle směrnice 2016/2284 pro plánování politik a opatření, která mají členským státům umožnit plnit jejich emisní závazky pro období 2020 až 2029 a následně od roku 2030. Současně mají přispívat k větší předvídatelnosti pro zainteresované subjekty a podporovat investice do čistých a účinných technologií.
Do systému vstupují konkrétní opatření
Do systému se má výrazněji promítnout také nástroj Policies and Measures, tedy PaM tool, který vyvinula Evropská agentura pro životní prostředí. Členské státy mají prostřednictvím tohoto nástroje popisovat dodatečné politiky a opatření, která plánují přijmout. Smyslem je získat strukturovanější údaje, které bude možné lépe analyzovat a v budoucnu případně přímo přenášet do národních programů. Návrh přitom umožňuje evidovat také opatření, o nichž stát uvažoval, ale nakonec je nevybral k realizaci.
To je důležitý posun. Národní program tak nemusí být jen seznamem toho, co už stát dělá. Může poskytovat také mnohem lepší obraz o tom, jaká opatření byla zvažována, proč byla vybrána konkrétní cesta a jaké výsledky se od ní očekávají. Z hlediska evropského porovnávání je přitom podstatné, že informace budou strukturovány obdobným způsobem.
Komise zároveň propojuje nový formát s novou evropskou směrnicí o kvalitě ovzduší, směrnicí (EU) 2024/2881. Národní programy mají podle návrhu přispívat k jejímu provádění prostřednictvím snižování emisí látek znečišťujících ovzduší. Vedle samotných emisních závazků se tak ještě více propojí politika jejich snižování s požadavky na kvalitu ovzduší, které se v jednotlivých místech mohou lišit podle místních podmínek.
Společný rámec, různé národní podoby
Nový formát přitom nemá členským státům diktovat přesnou podobu výsledného dokumentu. Komise chce společnou strukturu a podrobnější vymezení požadovaných informací, zároveň však ponechává zemím prostor, aby informace prezentovaly způsobem, který považují za vhodný. Cílem je tedy větší srovnatelnost bez úplného sjednocení národních programů do jedné šablony.
Pro členské státy bude důležité také přechodné období. Pokud bude návrh přijat v navržené podobě, ještě po dobu dvanácti měsíců od účinnosti nového rozhodnutí budou moci národní program zpracovat podle dosavadního formátu stanoveného rozhodnutím 2018/1522, nebo už využít nový formát. Po uplynutí této lhůty starý formát skončí a používat se bude pouze nový. Samotné nové rozhodnutí má vstoupit v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Dokument ke stažení: