Čokoláda má svou cenu. Ghana vyslala světu jasný signál na ochranu kakaovníků i tropických lesů

Voňavá tabulka čokolády začíná svůj příběh tisíce kilometrů od evropských obchodů. V tropických oblastech západní Afriky představují kakaové plantáže obživu milionů lidí, zároveň však stojí na rozhraní mezi hospodářským rozvojem a ochranou jedněch z nejcennějších ekosystémů planety. Nový zákon schválený ghanským parlamentem ukazuje, že budoucnost produkce kakaa bude stále více spojena s odpovědným hospodařením, ochranou lesů a přísnými pravidly mezinárodního obchodu.

Ghanský parlament schválil mimořádně přísnou legislativu, která poskytuje kakaovým plantážím zvláštní právní ochranu. Nově se stává trestným činem přeměnit kakaovou plantáž na jiný způsob využití bez příslušného povolení. Zákon počítá s vysokými finančními sankcemi a v nejzávažnějších případech, zejména pokud je plantáž zničena kvůli nelegální těžbě zlata, umožňuje uložit trest odnětí svobody až na dvacet let. Hlavním cílem je zastavit rychlé ubývání kakaových plantáží a zabránit jejich přeměně na doly, stavební pozemky nebo jiné formy využití krajiny. Opatření zatím čeká na podpis prezidenta, už nyní však vyvolává značnou pozornost mezi pěstiteli, exportéry i ochránci přírody.

Ghana je po Pobřeží slonoviny druhým největším producentem kakaa na světě a společně tyto dvě západoafrické země zajišťují přibližně dvě třetiny celosvětové produkce kakaových bobů. Na pěstování kakaa jsou přímo či nepřímo závislé miliony obyvatel a pro samotnou Ghanu představuje vývoz kakaa jeden z nejvýznamnějších zdrojů příjmů z exportu. Produkce čelí stále větším problémům způsobeným klimatickými výkyvy, šířením chorob kakaovníků, stárnutím plantáží i rostoucím zájmem o nelegální těžbu zlata, která v mnoha oblastech vytlačuje tradiční zemědělství a způsobuje rozsáhlé škody na půdě i vodních zdrojích.

Právě odlesňování patří mezi největší výzvy spojené s produkcí kakaa. Rozšiřování plantáží bylo v minulých desetiletích jedním z významných faktorů úbytku tropických lesů v západní Africe. Vědecké studie ukazují, že pěstování kakaa se podílelo na významné části ztrát lesních porostů i v chráněných územích Ghany a Pobřeží slonoviny. Tropické lesy přitom představují nenahraditelnou zásobárnu biologické rozmanitosti, významný rezervoár uhlíku a klíčový prvek pro stabilitu místního klimatu i vodního režimu.

Nový ghanský zákon zároveň zapadá do širší proměny světového trhu s kakaem. Evropská unie totiž přijala nařízení o produktech nezpůsobujících odlesňování známé pod zkratkou EUDR. Jeho cílem je zajistit, aby se na evropský trh nedostávaly komodity pocházející z pozemků, které byly po 31 prosinci 2020 odlesněny nebo degradovány. Povinnost se vztahuje nejen na kakao, ale také na kávu, sóju, palmový olej, dřevo, kaučuk nebo skot. Dovozci budou muset prokázat původ surovin pomocí přesných geolokačních údajů a systému náležité péče. Nesplnění těchto požadavků může znamenat zákaz uvedení výrobků na evropský trh i vysoké finanční sankce.

Právě Ghana patří mezi státy, které se na nová evropská pravidla intenzivně připravují. Tamní státní společnost COCOBOD buduje systém sledovatelnosti kakaových bobů od jednotlivých plantáží až po exportní terminály. Součástí příprav je podrobné mapování plantáží pomocí satelitních dat, vytváření digitálních map i ověřování, že produkce nepochází z území, kde došlo po roce 2020 k odlesnění. Evropská unie označuje ghanský přístup za jeden z nejpokročilejších mezi hlavními producenty kakaa, což může tamním pěstitelům usnadnit přístup na evropský trh i po plném spuštění nových pravidel.

Kakaovník pravý je stálezelený tropický strom dorůstající obvykle výšky čtyř až osmi metrů. Je zajímavý tím, že květy i plody vyrůstají přímo z kmene a silnějších větví, což je jev označovaný jako kauliflorie. Z drobných bělavých květů se vyvíjejí velké podlouhlé plody dlouhé až třicet centimetrů, uvnitř kterých se nachází několik desítek semen známých jako kakaové boby. Právě fermentace, sušení a následné pražení těchto semen vytváří charakteristickou chuť a vůni kakaa. Strom je mimořádně citlivý na klimatické podmínky. Vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost, stálé teploty a částečné zastínění vyššími stromy, proto se stále častěji prosazují agrolesnické systémy, které kombinují produkci kakaa s ochranou přirozeného lesního prostředí.

Nová ghanská legislativa ukazuje, že ochranu přírody a zemědělskou produkci již nelze oddělovat. Budoucnost světového trhu s kakaem bude stále více záviset na schopnosti propojit ekonomické zájmy pěstitelů s ochranou tropických lesů a transparentností celého dodavatelského řetězce. Spotřebitelé v Evropě si možná při nákupu čokolády těchto souvislostí nevšimnou, ve skutečnosti však bude každá tabulka stále častěji nést nejen informaci o kvalitě kakaových bobů, ale také důkaz, že jejich výroba nepřispěla k dalšímu úbytku jedněch z nejcennějších lesů na Zemi.

Mohlo by vás zajímat:

Když ji ochutnáte, nechcete jinou. Fairtradová čokoláda si získává Čechy navzdory drahotě

Zdroj: Ilustrativní obrázek pro vás vytvořil ChatGPT. Pokud jste v tom nepoznali ruku umělé inteligence, vězte, že žádný robot při tvorbě neutrpěl žádnou újmu