Důl skončil, jeho energie zůstává. OKD mění metan z podzemí na elektřinu a teplo

Doly na Karvinsku mají za sebou zásadní kapitolu své historie, jejich energetický potenciál však zdaleka nezmizel. Společnost OKD zahájila v areálu Dolu ČSM první velký pohornický projekt, který využívá metan unikající z uzavřeného podzemí k výrobě elektřiny a tepla. Investice za 23 milionů korun má firmě pomoci snížit provozní náklady a současně využít plyn, který bude z důlních prostor unikat ještě desítky let. Úspěch projektu závisí také na technologii, která dokáže mimořádně vlhký důlní plyn připravit pro bezpečný a spolehlivý provoz kogenerační jednotky.

Po téměř 250 letech končí éra hlubinného dobývání uhlí v České republice. OKD ukončila těžbu 31. ledna 2026 a na posledním činném dole ČSM vytěžila za dobu jeho existence přes 124 milionů tun černého uhlí. Technická likvidace dolu však pokračuje a spolu s ní se otevírá prostor pro nové způsoby využití zdejší infrastruktury a energetických zdrojů. Jedním z nich je metan, který zůstává v podzemí a bude se z něj uvolňovat ještě dlouho po ukončení těžby.

Metan z podzemí dostává nové využití

Projekt vychází z principu, který propojuje bezpečné odvádění důlního plynu s jeho energetickým využitím. Metan se z podzemních prostor odsává prostřednictvím degazačního potrubí, které OKD připravila už v rámci technického řešení uzavírání dolu. Potrubí jsou napojena na různé důlní horizonty a zdroje plynu. Jejich propojení umožňuje přivádět plyn z podzemí na povrch, kde jej v severní části areálu zpracovává nová kogenerační jednotka.

Předpokládaná roční spotřeba kogenerační jednotky činí přibližně 2 miliony metrů krychlových plynu, zatímco celková vydatnost lokality dosahuje zhruba 6 milionů metrů krychlových ročně. Energeticky se tak má využít přibližně třetina odčerpaného plynu. Podle údajů OKD obsahuje důlní plyn v této lokalitě více než 40 % energeticky využitelného metanu.

Srdcem energetického zařízení je dvacetiválcový motor vycházející z konstrukce lodních motorů. Při výrobě elektřiny a tepla se uplatní kogenerační jednotka rakouského výrobce Jenbacher. Zařízení současně vyrábí elektrickou energii a využívá teplo vznikající při provozu motoru. Jmenovitý výkon instalované jednotky činí jeden megawatt elektrické energie a 1,3 megawattu tepelného výkonu. Elektřina bude směřovat do areálové sítě, teplo do systému centrálního zásobování v lokalitách ČSM Sever a Jih.

Zajímavou součástí projektu je příprava důlního plynu před jeho vstupem do motoru. Plyn přiváděný z podzemí obsahuje značné množství vodní páry. OKD k tomu využívá sušičku plynu ve které vodní pára kondenzuje, vzniklá voda se odděluje od plynu a následně se odvádí do kanalizace.

Investice za 23 milionů korun má pětiletou návratnost

OKD investovala do kogenerační jednotky 23 milionů korun. Podle informací společnosti se předpokládá návratnost investice přibližně za 5 let. Ekonomický přínos vychází především z omezení nákupu elektřiny z externích zdrojů a z využití vyrobeného tepla pro potřeby areálu. Případné přebytky energie bude možné dodávat dalším odběratelům.

Význam projektu poroste s pokračující technickou likvidací dolu. Po jejím dokončení, které OKD předpokládá na začátku roku 2029, se energetická náročnost společnosti výrazně sníží. Vyrobená elektřina a teplo tak budou moci pokrýt podstatnou část její vlastní spotřeby.

Kogenerační jednotka byla v říjnu 2026 uvedena do zkušebního provozu. Ten má ověřit její spolehlivost a schopnost nepřetržitého chodu. OKD uvedla, že po dosažení 10 dnů nepřetržitého provozu požádá o kolaudační souhlas. Očekávané získání potřebných licencí do konce roku má umožnit zahájení plného provozu v lednu 2027.

Projekt na Dole ČSM ukazuje, že ukončení těžby uhlí nemusí znamenat konec energetického využití důlního areálu. Metan, který by jinak zůstával nevyužitým zdrojem, se může stát palivem pro výrobu elektřiny a tepla. Pro OKD jde o první významný projekt tohoto druhu a zároveň o konkrétní příklad toho, jak může energetika navázat na hornickou tradici regionu novým způsobem.

Německo využívá důlní plyn už desítky let

Projekt OKD navazuje na zkušenosti ze zahraničních hornických regionů, kde se metan z uzavřených dolů stal součástí místní energetiky. Podle zprávy Evropského účetního dvora z roku 2022 fungovalo v Německu více než 50 projektů, které využívaly metan z uzavřených nebo opuštěných dolů k výrobě elektřiny a tepla.

Příkladem je bývalý důl Fürst Leopold v německém Dorstenu. V lednu 2024 tam společnost Mingas-Power zahájila zkušební odběr důlního plynu, aby zjistila, zda jeho množství a složení umožní ekonomicky smysluplnou výrobu energie. Společnost má více než dvacetileté zkušenosti s využíváním důlního plynu v Porúří.

Další zajímavý směr představuje polský důl Pniówek v Horním Slezsku. Odborná studie tam zkoumala možnosti využití metanu v trigeneračním systému, který propojuje výrobu elektřiny a tepla s produkcí chladu. Takové řešení rozšiřuje možnosti využití energie obsažené v plynu a může být výhodné zejména v provozech s celoroční potřebou chlazení. Tento příklad se však týká metanu zachycovaného v souvislosti s provozem činného dolu, nikoli přímo projektu využívání plynu z již uzavřeného podzemí.

Plyn uniká z dolů ještě dlouho po ukončení těžby

Metan patří mezi nejvýznamnější skleníkové plyny. Podle Evropské komise je jeho potenciál globálního oteplování v horizontu sta let téměř třicetinásobný ve srovnání s oxidem uhličitým. V kratším, dvacetiletém horizontu je jeho účinek dokonce přibližně 82,5krát vyšší. Přestože metan zůstává v atmosféře podstatně kratší dobu než oxid uhličitý, jeho úniky významně přispívají k současnému oteplování klimatu. Jejich omezení proto patří mezi opatření, která mohou přinést relativně rychlý klimatický přínos.

Ukončení těžby přitom samo o sobě neznamená konec emisí. Z uzavřených hlubinných dolů může metan unikat prostřednictvím důlních jam, větracích šachet, odvodňovacích a dalších technických zařízení. Evropská legislativa upozorňuje, že i deset let po ukončení těžby mohou emise z nezatopených dolů dosahovat přibližně 40 % úrovně zaznamenané v době uzavření. Skutečné množství se ovšem liší podle geologických poměrů, způsobu uzavření dolu a vývoje podzemních vod.

Evropská unie na tento problém reagovala nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1787 o snižování emisí metanu v odvětví energetiky. Právní předpis vstoupil v platnost 4. srpna 2024 a zahrnuje také aktivní, uzavřené a opuštěné uhelné doly. Stanovuje pravidla pro měření, vykazování a ověřování emisí a pro přípravu opatření, která mají jejich množství omezit.

Členské státy mají podle nařízení vytvořit veřejně dostupný soupis uzavřených a opuštěných hlubinných uhelných dolů, jejichž provoz skončil po 3. srpnu 1954. U příslušných důlních zdrojů se mají měřit emise metanu a výsledky pravidelně vykazovat. Pokud měření prokáže emise přesahující 0,5 tuny metanu ročně z konkrétního zdroje, musí být instalováno odpovídající měřicí zařízení. Nařízení zároveň stanovuje povinnost připravit plán na zmírňování emisí z dotčených dolů.

Evropská pravidla platí, český bič na metan ale chybí

Význam těchto požadavků je pro české hornické regiony značný. Nařízení pokrývá také metan, který uniká z důlních prostor po ukončení těžby. V České republice však vzniká problém s praktickým zaváděním evropských pravidel. Odborná analýza organizace Ecologic Institute z května 2025 upozornila na potřebu doplnit vnitrostátní institucionální a právní rámec, zejména jasně určit odpovědné orgány, jejich pravomoci, postupy kontrol a možnosti vymáhání povinností. Podle zprávy tehdy chyběly také veřejně dostupné údaje o přímém měření emisí metanu z jednotlivých českých dolů.

Podle zprávy zveřejněné v říjnu 2026 Česká republika dosud nepřijala potřebnou prováděcí legislativu, která by mimo jiné stanovila kontrolní postupy a sankce za porušení povinností. To však neznamená, že evropské nařízení v Česku neplatí. Povinnosti vyplývající přímo z evropského práva se uplatňují i bez dokončeného českého prováděcího zákona. Nedostatečně nastavené pravomoci kontrolních orgánů a chybějící sankční mechanismus však mohou ztěžovat jejich účinné vymáhání.