EEA: Znečištění ovzduší klesá, ale tempo zpomaluje

Znečištění ovzduší zůstává jednou z největších environmentálních výzev současnosti, i když statistiky na první pohled vypadají příznivě. Podle nejnovější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zaznamenala Evropská unie v roce 2023 pokračující pokles emisí pěti hlavních znečišťujících látek – oxidů dusíku (NO_x), jemných prachových částic (PM_2,5), těkavých organických látek (NMVOC), oxidu siřičitého (SO₂) a amoniaku (NH₃). Tento pozitivní trend je výsledkem dlouhodobé politiky čistého ovzduší, přechodu na čistší technologie a regulací v průmyslu, dopravě i energetice.

Zejména emise oxidu siřičitého výrazně klesly díky omezení spalování uhlí a modernizaci průmyslu, a v některých členských státech již plní limity stanovené až pro rok 2030. Přesto se v celkovém hodnocení objevují varovné signály. Tempo snižování emisí se zpomaluje, a pokud má EU dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti ovzduší do roku 2030, bude muset výrazně zintenzivnit svá opatření.

Hlavními zdroji znečištění zůstávají spalování pevných paliv v domácnostech, doprava, průmyslová výroba a zejména zemědělství, které je odpovědné za většinu emisí amoniaku. Tyto sektory jsou často obtížně regulovatelné nebo politicky citlivé, což snižuje rychlost pokroku. V případě amoniaku emise navíc zůstávají v mnoha zemích prakticky beze změny, a zemědělství tak představuje dlouhodobě přehlížený problém.

I když většina evropských měst dnes splňuje evropské limity pro NO₂ a PM_2,5, limity Světové zdravotnické organizace (WHO), které jsou přísnější a více reflektují zdravotní rizika, zůstávají nedosažitelné pro velkou část populace. Podle EEA má znečištění ovzduší v EU každoročně za následek až čtvrt milionu předčasných úmrtí – zejména kvůli jemným prachovým částicím a dlouhodobé expozici oxidům dusíku a ozónu.

Do roku 2030 zbývá několik klíčových let, během nichž bude nutné přijmout řadu konkrétních opatření. Patří mezi ně například další rozšíření obnovitelných zdrojů energie, zavádění nízkoemisních zón ve městech, elektrifikace dopravy a ekologizace zemědělských praktik. Nejde přitom jen o ochranu klimatu – čistší ovzduší znamená i zdravější obyvatelstvo, méně nemocí a nižší zátěž pro zdravotnický systém.

Zpráva EEA tak není jen statistickým souhrnem, ale důrazným varováním. Evropa udělala mnoho, ale pokud chce skutečně ochránit zdraví svých obyvatel a naplnit klimatické i zdravotní cíle, bude muset udělat víc – a hlavně rychleji. Je však třeba si uvědomit, že každé další snížení emisí něco stojí – zpomalení tempa může být i signálem, že mnohé „levné“ možnosti už byly vyčerpány a náklady na každou další jednotku snížení se zvyšují. Efektivita vynaloženého eura tak klesá a výběr opatření bude stále více vyžadovat pečlivé ekonomické zvažování.