Eko-symboly na obalech selhávají. Většina Čechů jim nerozumí ani jim nevěří

Obaly mají spotřebitele navigovat k odpovědnému chování, realita je však složitější. Zatímco Evropská unie zpřísňuje pravidla a zavádí nové povinnosti v oblasti značení a udržitelnosti obalů, česká veřejnost se v záplavě symbolů, značek a ekologických tvrzení často ztrácí.

Více než polovina obyvatel České republiky nerozumí ekologickým symbolům na obalech výrobků, přestože se s nimi setkává prakticky denně. Vyplývá to z výzkumu společnosti Ipsos realizovaného na reprezentativním vzorku 1 000 respondentů, který byl zveřejněn v rámci analýzy k měnící se evropské obalové legislativě. Konkrétně 56 % Čechů uvádí, že eko-symbolům nerozumí, a velmi podobný podíl, 55 % respondentů, těmto symbolům ani nevěří. To ukazuje, že problém nespočívá pouze v neznalosti, ale i v narušené důvěře vůči ekologickému značení jako takovému.

Paradoxem je, že povědomí o udržitelnosti obalů není v české populaci nízké. Celkem 59 % dotázaných deklaruje, že si změn v oblasti obalů a jejich environmentálních dopadů všímá. Přesto však většina spotřebitelů nedokáže správně interpretovat informace, které mají jejich chování usměrňovat. Eko-symboly tak často neplní svou základní funkci a místo orientace přispívají ke zmatku nebo skepsi.

Výzkum Ipsos zároveň ukazuje, že spotřebitelé přenášejí odpovědnost za udržitelnost především na výrobce. Více než polovina respondentů, konkrétně 54 %, považuje právě výrobní firmy za hlavní aktéry, kteří by měli zajistit ekologicky šetrné obaly i jejich srozumitelné označení. Stát a zákonodárce v této roli vidí pouze 21 % dotázaných a samotní spotřebitelé si připisují odpovědnost jen v 12 % případů. Očekávání vůči značkám jsou tedy vysoká, zatímco ochota převzít část odpovědnosti zůstává nízká.

Důležitým zjištěním je také vztah Čechů k ceně a udržitelnosti. Pouze 13 % respondentů je ochotno zaplatit více za výrobek, který je šetrnější k životnímu prostředí. To však neznamená, že by spotřebitelé byli vůči ekologickým tématům lhostejní. Až 81 % dotázaných připouští, že ke změně chování je může motivovat jiný faktor než cena, například jasné informace, srozumitelné značení nebo jednoduchý systém třídění. Pouze 15 % lidí uvádí, že by se chovalo ekologicky výhradně tehdy, pokud by k tomu byli donuceni zákonem nebo finanční úsporou.

Zajímavý je i postoj k digitalizaci informací o výrobcích. O digitální pas produktu, který by poskytoval detailnější údaje o složení a recyklaci obalu, by mělo zájem pouze 32 % Čechů. I mezi nimi však panuje rozdělení preferencí. Polovina z nich chce mít klíčové informace přímo na obalu, zatímco 44 % by uvítalo jejich dostupnost v digitální podobě. To potvrzuje, že fyzické značení obalu zůstává pro většinu spotřebitelů zásadním zdrojem informací.

Aktuální data společnosti Ipsos ukazují, že bez srozumitelné komunikace zůstávají i dobře míněné změny nevyužitým potenciálem. Samotné zpřísňování legislativy a zavádění nových symbolů tedy nestačí. Jinak hrozí, že eko-symboly zůstanou jen grafickými prvky bez reálného dopadu na chování spotřebitelů a očekávané environmentální přínosy se nenaplní.