Evropa chystá digitální budoucnost vody. Do plánů se může zapojit každý

Evropská komise zahájila sběr podkladů pro nový akční plán digitalizace vodního sektoru, který může v příštích letech výrazně proměnit způsob, jakým Evropa pracuje s vodou. Navazuje tím na strategii Water Resilience Strategy z roku 2025, která poprvé zařadila vodu mezi klíčové infrastrukturní systémy nezbytné pro fungování evropské ekonomiky i společnosti. Cílem je získat konkrétní zkušenosti a návrhy, které vytvoří základ budoucí evropské digitální strategie pro vodní hospodářství.

Základ celé strategie Water Resilience Strategy stojí na třech hlavních směrech – obnově vodního cyklu, efektivnějším využívání vody a dlouhodobém zajištění dostatku kvalitních vodních zdrojů. Digitalizace má pomoci přesněji řídit distribuční sítě, rychleji odhalovat úniky vody a lépe plánovat investice do infrastruktury. Evropská komise počítá s rozsáhlejším využíváním senzorů, chytrých vodoměrů, datové analytiky i systémů pracujících v reálném čase. Právě schopnost okamžitě reagovat na změny ve spotřebě nebo poruchy v síti může výrazně snížit ztráty vody i provozní náklady.

Digitalizace vodních systémů už dnes v Evropě funguje v praxi. Také v České republice jsou stále běžnější dálkové odečty vodoměrů, které umožňují průběžně sledovat spotřebu vody a rychleji identifikovat neobvyklé výkyvy nebo možné poruchy. Spotřeba vody se tak mění z údaje kontrolovaného jednou za určité období na nepřetržitě sledovaný datový tok. Vodárenské společnosti díky tomu získávají detailnější přehled o fungování sítí a mohou efektivněji řídit distribuci vody. Moderní systémy navíc dokážou automaticky upozornit na podezřelé úniky nebo nadměrnou spotřebu.

Evropa zároveň čelí výrazným rozdílům ve spotřebě vody i kvalitě infrastruktury. Domácnosti v Evropské unii spotřebují průměrně kolem 120 až 150 litrů vody na osobu denně. Největším odběratelem vody zůstává zemědělství, které v rámci EU tvoří přibližně 28 až 30 procent celkových odběrů vody. V jižních státech Evropy je ale situace výrazně odlišná a podíl zemědělství zde kvůli rozsáhlému zavlažování často přesahuje polovinu veškeré spotřeby. Právě kombinace rostoucí spotřeby a častějších období sucha zvyšuje tlak na efektivnější hospodaření s vodou.

Jedním z největších problémů evropského vodárenství zůstávají ztráty vody v distribučních sítích. V některých evropských zemích se ke spotřebitelům vůbec nedostane více než čtvrtina vody, která byla původně do systému dodána. Průměrné ztráty v evropských vodovodních sítích se pohybují mezi 20 až 30 procenty, přičemž nejhorší situace je dlouhodobě evidována v části jihovýchodní Evropy. Například v Bulharsku nebo Rumunsku mohou ztráty místy překračovat 40 procent. Naopak Dánsko díky rozsáhlé modernizaci infrastruktury a pokročilému monitoringu dokázalo snížit ztráty přibližně na 6 až 8 procent, což patří k nejlepším výsledkům v Evropě.

Evropská komise upozorňuje, že právě omezení ztrát vody představuje jeden z nejrychlejších způsobů, jak zvýšit dostupnost vody bez dalších zásahů do přírodních zdrojů. Velkou roli proto mají hrát chytré technologie, které umožní detailnější kontrolu celého systému. Podle podkladů Evropské komise mohou chytré vodoměry snížit spotřebu vody až o 25 procent. Další digitální optimalizační systémy přinášejí úspory přibližně mezi 5 až 8 procenty a technologie pro detekci úniků vody mohou podle stavu infrastruktury snížit ztráty o dalších 7 až 14 procent. V praxi jde například o senzory sledující tlak v potrubí, automatické vyhodnocování dat nebo prediktivní systémy schopné odhalit problém ještě před vznikem větší poruchy.

Evropa zároveň patří mezi nejvýznamnější centra vývoje vodních technologií na světě. Evropské firmy a výzkumné instituce dnes drží přibližně 40 procent světových patentů souvisejících s vodním hospodářstvím a chytrými vodními systémy. Celý vodohospodářský sektor v Evropské unii generuje ročně kolem 107 miliard eur a zaměstnává přibližně 1,7 milionu lidí. Vedle klasické infrastruktury roste význam softwarových řešení, senzoriky a datových platforem, které umožňují efektivnější správu vodních sítí. Právě propojení tradičního vodárenství s digitálními technologiemi má být jedním z hlavních směrů dalšího evropského rozvoje.

Za jednu z největších inspirací v oblasti efektivního hospodaření s vodou je dlouhodobě považován Izrael. Země, která se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody, dokázala vybudovat jeden z nejpokročilejších vodních systémů na světě. Více než 80 procent komunálních odpadních vod zde prochází čištěním a následným opětovným využitím, především v zemědělství. Izrael zároveň výrazně rozvinul kapkovou závlahu, která dodává vodu přímo ke kořenům rostlin a minimalizuje ztráty způsobené odparem. Oproti tradičním způsobům zavlažování tak může snížit spotřebu vody přibližně o 30 až 60 procent.

Připravovaný evropský akční plán má v budoucnu propojit chytré měření, prediktivní řízení sítí a datové platformy do jednoho funkčního systému řízení vodního hospodářství. Evropská investiční banka zároveň oznámila program investic ve výši 15 miliard eur určený na modernizaci vodní infrastruktury a rozvoj nových technologií v letech 2025 až 2027. Součástí plánů mohou být také nové standardy pro průmyslové provozy nebo datová centra, jejichž spotřeba vody v Evropě rychle roste.

Evropská komise chce nyní především zjistit, která řešení už v členských státech fungují a jak je možné je efektivně rozšířit napříč celou Evropskou unií. Do konzultace k připravovanému plánu je možné zasílat připomínky do 24. června 2026.