Evropa dýchá lépe, ale stále zbytečně platí vysokou cenu za znečištěné ovzduší

Nejnovější zpráva Evropské agentury pro životní prostředí o stavu kvality ovzduší v roce 2026 potvrzuje zásadní paradox současné Evropy. Emise znečišťujících látek dlouhodobě klesají, legislativa se zpřísňuje a některé cíle se daří plnit s předstihem. Přesto zůstává znečištěné ovzduší nejvýznamnějším environmentálním zdravotním rizikem v Evropě a každoročně stojí za statisíci předčasných úmrtí, která by bylo možné výrazně omezit rychlejší transformací dopravy, energetiky i vytápění domácností.

Evropa v posledních dvou dekádách prochází jedním z nejvýraznějších posunů v oblasti kvality ovzduší ve své moderní historii. Data Evropské agentury pro životní prostředí ukazují, že koncentrace hlavních znečišťujících látek, zejména jemných prachových částic PM_2,5, PM₁₀, oxidu dusičitého a oxidu siřičitého, dlouhodobě klesají napříč většinou členských států Evropské unie. V některých kategoriích poklesly emise od roku 2005 o více než polovinu, v případě oxidu siřičitého dokonce o více než sedmdesát procent, což odráží zásadní změny v energetice, zejména útlum uhlí a modernizaci průmyslu.

Přesto zpráva z roku 2026 zdůrazňuje, že tento pozitivní trend neznamená bezpečný stav. Přibližně většina obyvatel evropských měst je stále vystavena koncentracím jemných částic, které překračují doporučení Světové zdravotnické organizace. I když se Evropská unie přibližuje k novým právně závazným limitům pro rok 2030, které jsou přísnější než dříve platné normy, zdravotní doporučení WHO zůstávají výrazně ambicióznější. Rozdíl mezi právně přípustným a zdravotně bezpečným stavem ovzduší tak zůstává jedním z klíčových problémů evropské environmentální politiky.

Z hlediska zdravotních dopadů patří znečištěné ovzduší stále k nejvážnějším rizikovým faktorům v Evropě. Odhady Evropské agentury pro životní prostředí uvádějí, že expozice jemným prachovým částicím PM_2,5 je spojena s přibližně dvěma sty tisíci až třemi sty tisíci předčasných úmrtí ročně v Evropské unii. Oxid dusičitý přispívá k desítkám tisíc dalších úmrtí, často v městských aglomeracích s intenzivní dopravou, a přízemní ozon způsobuje další desítky tisíc předčasných úmrtí, zejména v letních měsících, kdy dochází k jeho tvorbě vlivem slunečního záření a emisí z dopravy a průmyslu.

Tyto statistiky mají významný dopad nejen na mortalitu, ale i na kvalitu života milionů lidí. Chronická onemocnění dýchací soustavy, kardiovaskulární choroby, snížená funkce plic u dětí a zhoršení průběhu astmatu jsou přímo spojovány s dlouhodobou expozicí znečištěnému ovzduší. Zpráva zdůrazňuje, že zdravotní zátěž není rovnoměrně rozložena, přičemž nejvíce postiženy jsou městské oblasti, hustě osídlené regiony a oblasti s vysokým podílem silniční dopravy a lokálního vytápění pevnými palivy. Významnou roli zde hraje i karcinogení benzo[a]pyren (BaP), který se vyskytuje zejména v regionech, kde domácnosti spalují uhlí.

Významným faktorem, který ovlivňuje současný stav, je proměna energetického mixu v Evropě. Útlum uhelných elektráren a přechod na obnovitelné zdroje energie přispěl k výraznému snížení emisí oxidu siřičitého i dalších průmyslových znečišťujících látek. Nejlepší výsledky v tomto ohledu dlouhodobě vykazují státy severní a západní Evropy, zejména Švédsko, Finsko, Dánsko, Nizozemsko a Rakousko, které se blíží nebo již splňují budoucí evropské limity kvality ovzduší. Naopak přetrvávající problémy se vyskytují ve střední a jihovýchodní Evropě, zejména v Polsku, České republice, Slovensku, Maďarsku a částech Rumunska, kde se stále projevuje vliv tuhých paliv v domácnostech a vyšší energetická náročnost budov.

Zpráva také zdůrazňuje nerovnoměrnost pokroku mezi jednotlivými státy a regiony. Zatímco země jako Finsko, Švédsko, Irsko nebo část Rakouska již téměř splňují budoucí evropské limity, velká část střední Evropy a Balkánu stále čelí významným problémům zejména v městských a průmyslových oblastech. Tato nerovnováha ukazuje, že kvalita ovzduší není pouze technickým problémem, ale také otázkou investic, infrastruktury, energetické chudoby a rozdílného tempa modernizace.

Doprava zůstává jedním z nejvýznamnějších zdrojů oxidu dusičitého, především ve velkých městech. I přes rozšiřování elektromobility a přísnější emisní normy pro vozidla se ukazuje, že skutečné snížení koncentrací v ulicích měst probíhá pomaleji, než by odpovídalo technologickému pokroku. Důvodem je kombinace vysoké hustoty dopravy, pomalé obměny vozového parku a specifických městských podmínek, které podporují hromadění znečištění v uličních kaňonech.

Zpráva zároveň upozorňuje na význam přírodních faktorů, které mohou epizodicky zhoršovat kvalitu ovzduší. Přízemní ozon, jehož koncentrace se zvyšují zejména během teplých a slunečných období, zůstává problémem v mnoha částech Evropy, především v jižní Evropě a ve Středomoří. Tento znečišťující prvek vzniká sekundárně chemickými reakcemi v atmosféře a jeho výskyt je ovlivněn nejen místními emisemi, ale i dálkovým transportem znečištění.

Z pohledu dlouhodobého vývoje je však patrné, že evropská politika kvality ovzduší patří k nejúspěšnějším environmentálním politikám posledních dekád. Od roku 2005 do současnosti došlo k výraznému snížení počtu předčasných úmrtí spojených se znečištěním ovzduší, přičemž největší pokles je patrný u jemných částic PM_2,5, které jsou považovány za nejnebezpečnější složku znečištění. Přesto i tento pokles znamená, že zdravotní dopady zůstávají na úrovni, kterou nelze považovat za přijatelnou z hlediska moderní veřejné politiky ochrany zdraví.

Celkový obraz, který zpráva Evropské agentury pro životní prostředí nabízí, je tedy dvojí. Na jedné straně stojí jasný důkaz dlouhodobého zlepšování a efektivity evropské regulace, která vedla k významnému snížení emisí i zdravotních dopadů. Na straně druhé však přetrvává realita, že současná úroveň znečištění ovzduší stále způsobuje rozsáhlou zdravotní zátěž, která se počítá ve stovkách tisíc předčasných úmrtí ročně a ovlivňuje životní podmínky většiny evropské populace.

Další informace:

Air quality status in Europe 2026