Evropa přehodnocuje emisní povolenky. Brusel musí znovu prověřit ETS2 i jeho dopady na domácnosti

Vysoké ceny energií se dostaly mezi hlavní priority evropských lídrů. Evropská rada nyní požaduje nové posouzení dopadů systému ETS2, včetně jeho konstrukce a ochranných mechanismů. Současně chce urychlit úpravy rezervy tržní stability, která má omezovat nadměrné výkyvy cen povolenek. Pro domácnosti, dopravu i vytápění se tak otevírá důležitá fáze přípravy nového systému uhlíkového zpoplatnění. Konkrétní podobu případných úprav však teprve určí další legislativní kroky.

Evropská politika v oblasti emisních povolenek dostává nový impuls. Evropská rada ve svých závěrech z 16. října 2026 vyzvala Evropskou komisi, aby aktualizovala posouzení všech dopadů systému ETS2, zejména jeho konstrukce a ochranných mechanismů. Současně zdůraznila potřebu omezit nadměrnou kolísavost cen uhlíku a zmírnit dopady emisního obchodování na ceny elektřiny. Pro další vývoj evropské klimatické politiky jde o důležitý signál, protože do popředí se vedle snižování emisí stále výrazněji dostávají náklady na energie a konkurenceschopnost evropské ekonomiky.

Závěry Evropské rady přicházejí v době, kdy se Evropská unie potýká s vysokými cenami energií a nejistotou na světových trzích. Evropské státy zároveň hledají způsob, jak skloubit klimatické cíle s potřebami průmyslu a kupní silou domácností. ETS2 se přitom týká oblastí, ve kterých mohou náklady na uhlík zasáhnout širokou část obyvatelstva, především prostřednictvím cen fosilních paliv používaných k vytápění budov a v silniční dopravě.

Nové posouzení ETS2 může ovlivnit podobu celého systému

Evropská rada ve svých závěrech výslovně požaduje, aby Evropská komise znovu posoudila všechny dopady ETS2 a zaměřila se zejména na jeho konstrukci a ochranné mechanismy. Formulace je podstatná, protože otevírá prostor pro důkladnější vyhodnocení toho, jak systém funguje a jaké důsledky může mít pro jednotlivé skupiny obyvatel, podniky a členské státy.

ETS2 představuje nový systém obchodování s emisními povolenkami, který se zaměřuje na emise z paliv využívaných v budovách, silniční dopravě a některých dalších sektorech. Povinnost odevzdávat povolenky budou mít dodavatelé paliv, kteří budou jejich náklady promítat do svých cen. Ekonomické důsledky se proto mohou přenášet na konečné spotřebitele, ať už prostřednictvím nákladů na vytápění, nebo cen pohonných hmot.

Původní evropský plán počítal s plným spuštěním systému v roce 2027. V návaznosti na dohodnuté klimatické cíle a legislativní rámec se jeho plný provoz očekává v roce 2028. Případné úpravy pravidel tak mohou mít zásadní význam pro přípravu domácností, firem i energetického trhu.

Samotné závěry Evropské rady však spuštění ETS2 neruší ani automaticky neodkládají. Evropská rada stanovuje politické směřování a vyzývá Evropskou komisi k dalšímu postupu. Konkrétní změny systému by musely projít odpovídajícím legislativním procesem.

Brusel chce omezit cenové výkyvy povolenek

Dalším důležitým bodem závěrů je požadavek na urychlení legislativního procesu týkajícího se rezervy tržní stability. Ta je součástí evropského systému emisního obchodování a slouží k řízení množství povolenek na trhu. Jejím cílem je mimo jiné reagovat na situace, kdy je povolenek v oběhu příliš mnoho nebo kdy jejich dostupnost vyžaduje úpravu.

V případě ETS2 má tento mechanismus pomáhat omezovat nadměrnou volatilitu cen a posilovat předvídatelnost systému. Evropská unie již v červnu 2026 dosáhla předběžné dohody o cílené úpravě rezervy tržní stability pro ETS2. Dohoda počítá s prodloužením jejího fungování za rok 2030 a s dalším vyhodnocováním cenových stabilizačních mechanismů.

Aktuální požadavek Evropské rady na urychlení legislativního procesu ukazuje, že stabilita trhu s povolenkami zůstává pro evropské lídry významným tématem. Předvídatelnější cena uhlíku může domácnostem i podnikům usnadnit plánování investic, sama o sobě však nezaručuje nízké ceny energií. Výsledné náklady závisejí také na cenách zemního plynu, ropy a elektřiny, na daních, distribučních poplatcích a dalších složkách konečných cen.

Konkurenceschopnost průmyslu a dostupné energie dostávají větší váhu

Evropská rada se ve svých závěrech věnuje také širším souvislostem evropské energetické politiky. Požaduje koordinovanou evropskou reakci na vysoké ceny energií a podporuje přípravu dočasných a cílených opatření pro nejvíce zasažené průmyslové sektory. Evropská komise má rovněž hledat další možnosti, jak v krátkodobém horizontu zmírnit dopady drahých energií.

V souvislosti s revizí systému ETS evropské státy zdůrazňují potřebu transparentního a předvídatelného trhu s uhlíkem, ochrany proti přesouvání výroby do zemí s méně přísnými klimatickými pravidly a omezení cenových výkyvů. Současně chtějí zachovat úlohu emisních povolenek jako ekonomického signálu, který motivuje podniky k investicím do nízkoemisních technologií.

Právě zde se střetávají dva důležité cíle evropské politiky. Vyšší cena emisí může podporovat investice do úspor energie, elektrifikace a čistších technologií. Pokud však náklady rostou rychleji než schopnost domácností a podniků přizpůsobit se, mohou zhoršovat jejich ekonomickou situaci a oslabovat konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Evropská rada proto současně zdůrazňuje význam rychlejší elektrifikace, rozvoje obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů, posilování elektrických sítí, akumulace energie a energetické účinnosti. Evropská unie chce snížit svou závislost na kolísavých cenách fosilních paliv a postupně posilovat domácí energetické zdroje.

Co mohou závěry znamenat pro české domácnosti

Pro Českou republiku je vývoj ETS2 důležitý zejména kvůli vytápění budov a dopravě. Dopady systému se budou lišit podle toho, jaká paliva lidé využívají, jak energeticky náročné jsou jejich domy a byty a jaké mají možnosti přejít k úspornějším řešením.

Domácnost vytápějící zemním plynem může čelit jiným nákladům než domácnost využívající uhlí, elektřinu nebo tepelné čerpadlo. Podobně se mohou lišit dopady na řidiče podle spotřeby paliva a intenzity využívání automobilu. Výslednou zátěž ovlivní také vývoj cen povolenek a způsob, jakým dodavatelé paliv promítnou své náklady do konečných cen.

Důležitou součástí evropského rámce je Sociální klimatický fond, který má pomáhat zranitelným domácnostem, mikropodnikům a uživatelům dopravy zvládat náklady spojené s klimatickou transformací. Podpora má směřovat například do energetických úspor, renovací budov a dostupnějších forem dopravy. Praktický význam fondu bude záviset také na konkrétním nastavení národních plánů a využití dostupných prostředků.

Související:

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2