Evropa sice dýchá čistší vzduch, ale stále eviduje desítky tisíc zbytečných úmrtí. Jak se dýchá Česku?

Nová zpráva European Environment Agency (EEA) ukazuje, že i přes dlouhodobý pokles expozice škodlivým látkám zůstává v roce 2023 v Evropské unii významný zdravotní dopad znečištěného ovzduší. Jemné částice PM₂,₅, oxid dusičitý NO₂ a ozón O₃ jsou stále spojovány s více než 279 000 předčasnými úmrtími, což podtrhuje naléhavost dalších opatření ke zlepšení kvality ovzduší.

Analýza EEA zahrnuje data za 41 evropských států a poskytuje nejnovější odhady expozice populace jemným částicím (PM₂,₅), oxidu dusičitému (NO₂) a ozónu (O₃). V roce 2023 bylo díky dlouhodobé expozici PM₂,₅ odhadováno 182 000 předčasných úmrtí, u O₃ 63 000 a u NO₂ 34 000. Přestože úmrtnost spojená s PM₂,₅ klesla od roku 2005 o 57 %, což odpovídá cíli alespoň 55 % snížení oproti roku 2005, většina evropských obyvatel měst stále dýchá vzduch s koncentracemi nad doporučeními WHO. 
Odhady zahrnují také morbiditu vyjádřenou pomocí ukazatelů DALY (disability-adjusted life years – ztracené roky zdravého života), YLL (years of life lost – ztracené roky života) a YLD (years lived with disability – roky žité s postižením), které ukazují, že dopady znečištění ovzduší jsou nejen smrtelné, ale i dlouhodobě oslabující zdraví populace.

Jemné částice PM₂,₅ jsou spojeny s širokou škálou onemocnění včetně astmatu u dětí a dospívajících, chronické obstrukční plicní nemoci (COPD) u dospělých, diabetu, ischemické choroby srdeční, rakoviny plic a cévních mozkových příhod. Zpráva EEA nově uvádí i odhad morbidity z demence u osob nad 60 let způsobené PM₂,₅, což ukazuje, že znečištěné ovzduší může mít vliv i na neurodegenerativní onemocnění. Oxid dusičitý přispívá k astmatu u dětí a dospělých, COPD, diabetu a cévním mozkovým příhodám. Ozón je spojen především s úmrtími a hospitalizacemi z chronických plicních onemocnění a kardiovaskulárních chorob.

Hodnoty DALY v roce 2023 ukazují, že PM₂,₅ způsobilo ztrátu více než 4,5 milionu let zdravého života v celé EU, O₃ 1,2 milionu a NO₂ 0,8 milionu let. Ztráta let života (YLL) u PM₂,₅ dosáhla 3,7 milionu, u O₃ 1 milion a u NO₂ 0,7 milionu. Hodnota YLD je pak 0,8 milionu u PM₂,₅, 0,2 milionu u O₃ a 0,1 milionu u NO₂. Tyto ukazatele ukazují nejen počet úmrtí, ale i celkovou zátěž na zdravotní systém a ekonomiku, kterou představuje dlouhodobá expozice znečištěnému ovzduší.

Z grafů EEA vyplývá, že nejvíce ohrožené jsou východní a jihovýchodní evropské země, kde jsou koncentrace znečišťujících látek vyšší a zdravotní dopady na populaci intenzivnější. Například expozice PM₂,₅ v Polsku a Bulharsku je nad 25 µg/m³, což je dvakrát více než doporučení WHO 10 µg/m³ pro roční průměr. Průměrná expozice NO₂ v městských oblastech Beneluxu, Francie a Itálie dosahuje 40–50 µg/m³, což je pod hranicí EU, ale nad doporučením WHO 10 µg/m³.

Trendové údaje ukazují, že od roku 2005 dochází k poklesu úmrtí a DALY u PM₂,₅ o více než 50 %, u NO₂ o 30 % a u O₃ o 20 %. Přesto expozice znečištěnému ovzduší zůstává hlavní environmentální příčinou předčasných úmrtí v EU. Studie zároveň zdůrazňuje, že dosažení směrnic WHO by mohlo v roce 2023 zabránit 182 000 úmrtím na PM₂,₅, 34 000 na NO₂ a 63 000 na O₃, což ukazuje potenciál preventivních opatření.

V České republice znečištění ovzduší stále představuje významné riziko pro zdraví obyvatel. V roce 2023 byla podle EEA dlouhodobá expozice jemným částicím PM₂,₅ spojena s 4 715 předčasnými úmrtími, což odpovídá 63,6 úmrtí na 100 000 obyvatel, a ztráta let života (YLL) činila 51 363, tedy 689,9 let na 100 000 obyvatel. Pokud se podíváme na konkrétní nemoci, chronická obstrukční plicní nemoc (COPD) si vyžádala 5 133 ztracených let života a 1 390 let žitých s postižením (YLD), celkem 6 523 ztracených let zdravého života (DALY, disability-adjusted life years), což je 81,4 DALY na 100 000 obyvatel. Ischemická choroba srdeční pak přinesla 19 082 YLL a 374 YLD, celkem 19 456 DALY, tedy 242,8 DALY na 100 000 obyvatel.

Oxid dusičitý (NO₂) přispěl k 441 předčasným úmrtím, což je 5,9 úmrtí na 100 000 obyvatel, a způsobil 4 805 ztracených let života (64,6 YLL na 100 000 obyvatel). Pokud se zaměříme na diabetes mellitus, znečištění NO₂ připravilo českou populaci o 1 943 let života a 950 let žitých s postižením, dohromady tedy 2 893 DALY, což odpovídá 36,1 DALY na 100 000 obyvatel. Ozon (O₃) se podílel na 1 625 předčasných úmrtích, tedy 20,3 úmrtí na 100 000 obyvatel, a způsobil ztrátu 17 794 let života, což je 222 let ztracených na 100 000 obyvatel.

Z map a grafů EEA vyplývá, že nejvyšší koncentrace PM₂,₅ a NO₂ jsou soustředěny především v průmyslových a městských oblastech, zejména kolem Prahy, Ostravy a dalších krajských center. Tyto údaje ukazují, že i přes dlouhodobý pokles emisí a zlepšení kvality ovzduší zůstává ochrana zdraví obyvatel a snižování emisí v těchto regionech zásadní výzvou.

Nová revidovaná směrnice EU pro kvalitu ovzduší, která vstoupila v platnost koncem roku 2024, stanovuje přísnější limity pro PM₂,₅, NO₂ a O₃ a dává naději na další snižování zdravotních škod. Zpráva EEA potvrzuje, že i přes pokles koncentrací znečišťujících látek a úmrtí spojených s PM₂,₅, NO₂ a O₃ je boj s ovzduším jako tichým zabijákem stále otevřený. Desítky tisíc úmrtí ročně, miliony ztracených let zdravého života a dlouhodobé zdravotní dopady ukazují, že politika kvality ovzduší musí být nadále prioritou nejen pro ochranu zdraví, ale i pro ekonomickou a sociální stabilitu evropských států.