Evropa zastavila čas. Co to bude znamenat pro oblast chemických látek?

Evropská legislativa v oblasti chemických látek patří dlouhodobě k těm nejpřísnějším na světě. Přísná pravidla mají chránit lidské zdraví i životní prostředí, zároveň však přinášejí obrovské množství povinností výrobcům, distributorům i dovozcům. Nyní přichází Rada EU s nečekaným krokem – zavedením mechanismu „stop-the-clock“, který poprvé v historii evropské legislativy umožní pozastavit běh času u vybraných povinností. Nejde přitom o marginální technikálii, ale o zásadní posun účinnosti klíčových částí revidovaného nařízení o klasifikaci, označování a balení chemických látek, známého jako CLP. Vstup v platnost, který by jinak nastal v nejbližších letech, se nově odkládá až na 1. ledna 2028.

Co přesně se tímto krokem odsouvá? Především se jedná o povinnosti týkající se přebalování a označování chemických produktů, tedy změny, které mají přímý dopad na podobu etiket, piktogramů a varovných vět na lahvích, kanystrech či tubách. Firmy, které vyrábějí například čisticí prostředky nebo barvy, tak získají dodatečný čas na to, aby přepracovaly design obalů a objednaly nové výrobní linky či tiskové technologie. Dále se posouvají lhůty pro požadavky na reklamu – nové povinnosti, které měly zaručit, že i marketingové materiály budou odpovídat aktualizované klasifikaci chemických rizik, nebudou platit hned, ale až po zmíněném datu. Významný je také odklad v oblasti "prodeje na dálku": e-shopy prodávající chemikálie nebudou muset okamžitě zavádět nové informační povinnosti vůči zákazníkům, což je pro tisíce menších prodejců klíčové. Specifickým příkladem je pak i posunutí lhůt pro označování čerpacích stojanů s pohonnými hmotami – benzinové pumpy tak získají více času na přeznačení piktogramů a dalších bezpečnostních informací, které by jinak musely řešit už v nejbližší době.

Proč k tomuto kroku vůbec došlo? Evropská komise i Rada EU si uvědomují, že příliš rychlá implementace norem by mohla vést k chaosu a právní nejistotě. Firmy, které již začaly s úpravami, by se dostaly do nevýhodné situace vůči těm, které ještě čekaly na jasnější výklad pravidel. Zavedení „stop-the-clock“ má tedy zajistit rovné podmínky na trhu a zároveň poskytnout podnikům dostatek času na adaptaci. Zvlášť citlivé je to pro malé a střední podniky, pro které znamená každý nový předpis nejen administrativní zátěž, ale často i nutnost zásadních investic. Náklady na kompletní redesign obalů či marketingových materiálů se mohou pohybovat v milionech eur, a pokud by firmy musely reagovat ve zrychleném režimu, hrozilo by, že se mnohé z nich na trhu vůbec neudrží.

Mechanismus „stop-the-clock“ je součástí širšího balíčku Omnibus VI, který usiluje o zjednodušení a zpřehlednění legislativy v chemickém sektoru, kosmetice nebo hnojivech. Cílem není deregulace, ale spíše větší předvídatelnost. Zákonodárci otevřeně přiznávají, že v minulosti byly přechodné lhůty často příliš krátké a že podniky zůstávaly dlouhé měsíce v nejistotě, zda se vyplatí začít s úpravami okamžitě, nebo čekat na definitivní znění pravidel. „Stop-the-clock“ by měl tuto dilematickou situaci vyřešit tím, že stanoví jasný, pevný a dostatečně vzdálený termín.