Více času na podstatné
Evropa zpřísňuje pravidla pro nejnebezpečnější chemikálie. Na černou listinu míří chlorpyrifos, MCCP i dlouhořetězcové PFAS

Evropská komise otevřela k připomínkování trojici návrhů, které zásadně mění přílohu I nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách. Na černou listinu takzvaných POPs mají nově přibýt látky s dlouhou historií používání, ale také s dobře doloženými riziky: pesticid chlorpyrifos, průmyslově využívané chlorované parafíny se středně dlouhým řetězcem a skupina dlouhořetězcových perfluorkarboxylových kyselin z rodiny PFAS. Návrh Komise reaguje na rozhodnutí Stockholmské úmluvy a představuje jeden z nejvýraznějších kroků v evropské chemické politice posledních let.
Komise navrhuje doplnit do přílohy I tři látky, jejichž společným znakem je perzistence, schopnost dlouhodobého přežívání v prostředí a kumulace v organismech. Zařazení do přílohy v praxi znamená zákaz výroby, uvádění na trh a použití v EU, a to s možností velmi omezených a časově stanovených výjimek. Návrhy proto přesně určují, jaké stopové množství těchto látek lze v materiálech ještě tolerovat, a zároveň stanovují jen velmi omezený okruh výjimek, které mají průmyslu pomoci postupně přejít na bezpečnější náhrady.
Jednou z nejdiskutovanějších látek je chlorpyrifos, organofosfátový insekticid dříve běžně používaný v zemědělství. Vědecké posudky EU dlouhodobě upozorňují na jeho neurotoxické účinky, zvláště na vývoj nervové soustavy dětí, a na možné genotoxické vlastnosti. Epidemiologické studie navíc naznačují souvislost mezi expozicí a poruchami chování či kognitivního vývoje. Jeho zařazení mezi POPs tak představuje logické legislativní završení procesu, který už dříve vedl k odebrání povolení k používání v EU.
Chlorované parafíny se středně dlouhým řetězcem, známé pod zkratkou MCCP, jsou směsi chlorovaných uhlovodíků používané v průmyslu jako změkčovadla plastů, přísady do PVC, maziv nebo nátěrových hmot. Právě jejich široké použití se postupně dostalo do konfliktu s rychle narůstajícími důkazy o toxicitě pro vodní organismy, bioakumulaci a podezření na karcinogenní či endokrinní účinky. Tyto vlastnosti vedly expertní orgán Stockholmské úmluvy k doporučení jejich globální regulace, kterou nyní EU implementuje.
Třetí skupinou jsou dlouhořetězcové perfluorkarboxylové kyseliny, označované jako C9–C21 PFCAs, jejich soli a příbuzné prekurzory. Jde o část rozsáhlé rodiny látek PFAS, známých svou extrémní odolností vůči rozkladu. Právě tato „věčná“ povaha způsobuje, že se PFAS šíří do vzdálených lokalit a dlouhodobě přetrvávají v prostředí i lidském organismu. Dlouhodobé vystavení některým PFAS je spojováno s poruchami imunity, metabolismu, zvýšeným cholesterolem či s některými typy rakoviny. Používaly se v průmyslových procesech, při povrchových úpravách nebo jako součást impregnací, a jsou často i nechtěným vedlejším produktem výroby jiných PFAS.
Předložené návrhy přinášejí pro evropské podniky nutnost prověřit používané suroviny, aktualizovat bezpečnostní dokumentaci, komunikovat s dodavateli a plánovat náhrady, zejména tam, kde se mohou uvedené látky vyskytovat jako aditiva nebo nečistoty. Regulace proto počítá s přechodnými obdobími i přesně definovanými výjimkami, jejichž smyslem je minimalizovat dopad na průmyslové procesy a zároveň zajistit rychlé snížení environmentální i zdravotní zátěže.
Dokument ke stažení:
- EU 245_25 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2025)10128090
- EU 245_25 EK Příloha – Ares(2025)10128090
- EU 245_25 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2025)10131503
- EU 245_25 EK Příloha – Ares(2025)10131503
- EU 245_25 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2025)10133298
- EU 245_25 EK Příloha – Ares(2025)10133298