Evropská ekonomika stagnovala, emise přesto vzrostly. Česko roste rychleji

Evropská ekonomika v prvním čtvrtletí roku 2026 stagnovala, emise skleníkových plynů však vzrostly o 0,3 procenta na 837 milionů tun ekvivalentu CO₂. V meziročním srovnání je obraz příznivější. Emise klesly o 1,2 procenta, zatímco HDP vzrostl o 0,8 procenta. Česká republika navíc vykázala výrazně vyšší hospodářský růst než Evropská unie jako celek.

Evropská ekonomika na začátku roku 2026 nepřidala. Hrubý domácí produkt Evropské unie zůstal v prvním čtvrtletí na stejné úrovni jako v posledních třech měsících roku 2025. Emise skleníkových plynů přitom podle nejnovějších údajů Eurostatu vzrostly o 0,3 procenta a dosáhly přibližně 837 milionů tun ekvivalentu CO₂.

Meziroční srovnání však vyznívá výrazně lépe. Oproti prvnímu čtvrtletí roku 2025 evropské HDP vzrostlo o 0,8 procenta, zatímco emise klesly o 1,2 procenta. Evropské hospodářství tak vytvořilo vyšší ekonomický výkon při nižších emisích. Právě tento vývoj je podstatnější než krátkodobý mezičtvrtletní růst emisí.

Při bližším pohledu na jednotlivé sektory je patrné, odkud zvýšení emisí především přišlo. Nejvýraznější růst zaznamenaly dodávky elektřiny, plynu, páry a klimatizace, kde emise vzrostly o 4,8 procenta. Domácnosti naopak své emise snížily o 1,3 procenta a zpracovatelský průmysl společně s dopravou a skladováním o 0,6 procenta.

Výrazné rozdíly existují také mezi členskými státy. Emise mezi posledním čtvrtletím roku 2025 a začátkem roku 2026 vzrostly ve dvaceti zemích, zatímco v sedmi klesly. Největší pokles zaznamenalo Slovinsko o 5 procent, Lucembursko o 3,8 procenta a Rumunsko o 2,7 procenta. Naopak Estonsko zvýšilo emise o 9,7 procenta, Finsko o 6,4 procenta a Bulharsko o 4,6 procenta. Ve většině zemí, kde emise rostly, současně rostl také HDP.

Česká republika se od vývoje celé Evropské unie v prvním čtvrtletí odlišovala. Zatímco evropská ekonomika stagnovala, český HDP podle Českého statistického úřadu vzrostl mezičtvrtletně o 0,2 procenta a meziročně o 2,2 procenta. Česká ekonomika tak rostla rychleji než evropský průměr. K růstu přispěla především spotřeba domácností a investiční aktivita.

Podstatný je také vývoj emisí v předchozím období. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 patřilo Česko mezi sedm členských států, kde emise klesly. Český pokles tehdy činil 0,6 procenta, zatímco ekonomika pokračovala v růstu. Vývoj tak ukázal, že ani v průmyslově orientované české ekonomice nemusí vyšší hospodářský výkon automaticky znamenat vyšší produkci skleníkových plynů.

Právě schopnost spojit hospodářský růst s poklesem emisí bude v dalších letech jedním z klíčových ukazatelů evropské ekonomiky. Aktuální data Eurostatu naznačují, že tento proces pokračuje, i když jednotlivá čtvrtletí přinášejí rozdílné výsledky. Pro Českou republiku bude důležité, zda dokáže rychlejší hospodářský růst udržet a současně pokračovat ve snižování emisní náročnosti průmyslu a energetiky.