Více času na podstatné
Evropská unie zpřesňuje pravidla systému ETS2. Nový návrh má ochránit spotřebitele
Evropská komise pokračuje v budování legislativního rámce pro nový systém obchodování s emisemi ETS2, který se v příštích letech dotkne milionů domácností, dopravců i podniků využívajících fosilní paliva. Nejnovější návrh prováděcího nařízení přináší podrobná pravidla pro finanční náhrady v případech, kdy by koneční spotřebitelé mohli nést náklady na emise uhlíku neoprávněně nebo opakovaně. Cílem je zajistit, aby systém fungoval spravedlivě, předvídatelně a v souladu se základními principy evropské klimatické politiky.
Evropská unie postupně dokončuje právní rámec, který bude provázet zavádění nového systému obchodování s emisemi ETS2. Vedle samotných pravidel pro obchodování s emisními povolenkami vznikají také prováděcí předpisy upravující konkrétní situace, které mohou při fungování systému nastat. Jedním z nich je návrh prováděcího nařízení Evropské komise upravující poskytování finančních náhrad konečným spotřebitelům paliv v případech, kdy se nepodaří zabránit dvojímu započtení emisí nebo nezamýšlenému zahrnutí určité spotřeby do systému ETS2.
Návrh prováděcího nařízení vychází z právní povinnosti Evropské komise stanovené v čl. 30f odst. 5 směrnice 2003/87/ES o systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Tato část evropské legislativy reaguje na skutečnost, že nový systém ETS2 bude založen na jiném principu než dosavadní systém obchodování s emisemi. Zatímco stávající systém se zaměřuje především na velké průmyslové podniky, elektrárny nebo leteckou dopravu, ETS2 bude pokrývat dodavatele paliv určených zejména pro silniční dopravu, vytápění budov a další sektory, které dosud do evropského systému obchodování s emisemi zahrnuty nebyly.
Právě odlišná konstrukce systému vytváří situace, kdy může dojít k překrytí jednotlivých režimů nebo k tomu, že náklady na uhlík budou přeneseny i na spotřebitele, u nichž to evropská legislativa nepředpokládá. Směrnice proto již při svém přijetí počítala s vytvořením mechanismu finančních náhrad, který umožní takové případy napravit. Nynější návrh prováděcího nařízení stanovuje podrobná pravidla pro fungování tohoto mechanismu v celé Evropské unii.
Hlavním cílem navrhované úpravy je zajistit, aby koneční spotřebitelé paliv nenesli náklady na emise uhlíku dvakrát nebo v případech, kdy jejich spotřeba neměla být systémem ETS2 vůbec zatížena. Evropská komise tím sleduje zachování důvěryhodnosti celého systému obchodování s emisemi a současně naplňuje princip právní jistoty, který patří mezi základní pilíře evropské legislativy. Bez jasně definovaného mechanismu náhrad by totiž mohly vznikat rozdíly mezi jednotlivými členskými státy i nejistota mezi podniky a konečnými odběrateli.
Návrh podrobně vymezuje podmínky, za nichž bude možné o finanční náhradu požádat. Stanovuje způsob prokazování nároku, rozsah údajů, které budou muset být předloženy, pravidla pro výpočet výše náhrady i požadavky na ověřování předložených informací. Současně upravuje odpovědnost jednotlivých subjektů zapojených do celého procesu tak, aby bylo možné jednoznačně doložit vznik nároku i jeho oprávněnost.
Významnou součástí návrhu jsou rovněž pravidla pro výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států. Evropská komise usiluje o vytvoření jednotného administrativního postupu, který umožní srovnatelný přístup napříč celou Evropskou unií a současně omezí riziko rozdílného výkladu evropských předpisů. Jednotná metodika má přispět k tomu, aby obdobné případy byly posuzovány stejným způsobem bez ohledu na stát, ve kterém k nim dojde.
Připravované prováděcí nařízení je důležitou součástí širší evropské strategie směřující ke snižování emisí skleníkových plynů při současném zachování sociální přijatelnosti klimatických opatření. Evropská unie dlouhodobě zdůrazňuje, že přechod k nízkoemisní ekonomice musí být nejen environmentálně účinný, ale také ekonomicky spravedlivý. Právě proto je vedle rozšiřování systému obchodování s emisemi budována také síť ochranných mechanismů, které mají zmírňovat nežádoucí dopady tam, kde by mohlo docházet k nepřiměřené finanční zátěži.
Prakticky to tedy bude vypadat tak, že řidič přijede k čerpací stanici nebo domácnost nakoupí palivo na vytápění a v jeho ceně už bude zahrnut i náklad dodavatele na emisní povolenky v systému ETS2. Ve většině případů tím celý proces končí a spotřebitel nic dalšího řešit nebude. Výjimečně však mohou nastat situace, kdy bude stejná spotřeba zatížena náklady na emise dvakrát nebo kdy se systém ETS2 uplatní i tam, kde se podle evropských pravidel uplatnit neměl.
Právě pro tyto případy vzniká mechanismus finanční náhrady. Pokud spotřebitel nebo podnik prokáže, že zaplatil uhlíkový náklad neoprávněně, bude moci požádat příslušný orgán o vrácení odpovídající částky. Nejde tedy o plošnou kompenzaci vyšších cen pohonných hmot nebo paliv, ale o nápravu výjimečných případů, kdy by kvůli administrativnímu nastavení systému nebo překrytí různých režimů došlo k nesprávnému zpoplatnění stejné spotřeby.
Dokument ke stažení: