Více času na podstatné
Jeden den úlevy a znovu žár. Najdeme řešení, jak přežít v horkém Česku?
Evropská komise navrhla, aby do roku 2040 klesly emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. Tento ambiciózní cíl má být mezikrokem mezi dnešním závazkem snížit emise o 55 % do roku 2030 a konečnou klimatickou neutralitou plánovanou na rok 2050. Česká republika však návrh v současné podobě odmítá. Důvodem je především nedostatek informací – chybí detailní dopadové analýzy pro jednotlivé státy a sektory, stejně jako jasné vymezení finančních nástrojů a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.
Z českého pohledu je zásadní, aby přechod na nízkoemisní ekonomiku nevedl k neúnosnému růstu cen energií nebo ohrožení průmyslové konkurenceschopnosti. Proto český klimatický plán pro rok 2040 počítá „pouze“ s redukcí emisí o zhruba 83 %, a to s využitím technologií, které dnes ještě nejsou běžně dostupné, jako je zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) nebo využití vodíku.
V této debatě je ale důležité neztrácet ze zřetele samotnou podstatu klimatické změny – a jak výrazně se projevuje i v našich podmínkách. Česká republika se totiž otepluje přibližně dvakrát rychleji než činí globální průměr. To znamená častější sucha, intenzivnější vedra a čím dál častější extrémní jevy, které mají zásadní dopad na zemědělství, krajinu i kvalitu života ve městech.
Zejména města budou muset v nadcházejících dekádách výrazně posílit svou schopnost adaptace na měnící se klima. Nejde jen o budování moderní infrastruktury, ale o celkovou proměnu městského prostoru směrem k vyšší odolnosti. Klíčovou roli přitom sehraje systematické ozelenění – tedy výsadba stromů, zakládání zelených střech a fasád, vytváření parků, vodních prvků a dalších přírodě blízkých opatření, která dokáží tlumit teplotní extrémy a zadržovat vodu v území.
Vedle městské zeleně bude důležitou součástí adaptační strategie také vodní infrastruktura – zejména přehrady, které mohou v obdobích sucha stabilizovat průtoky řek a zajistit vodu pro zemědělství, průmysl i obyvatele. Adaptace tedy nebude spočívat v jediném opatření, ale v celém souboru kroků, které propojí města s krajinou a zajistí obyvatelnou budoucnost i v podmínkách rychle se měnícího klimatu.
Sucho ani změna klimatu si nevybírají podle stranické příslušnosti – dopadají na všechny stejně. I proto by mělo být klimaticky odolné Česko jedním z prioritních cílů příští vlády, bez ohledu na politické dresy. Adaptace na sucho i rozvoj vodního hospodářství vyžadují dlouhodobé, koordinované a stabilní kroky, které přesahují jedno volební období. V říjnových volbách tak možná nepůjde jen o pravici, levici či střed – ale i o to, kolik klimatické jistoty si chceme zachovat pro budoucnost.
Další podrobnosti:
- Nové klimatické cíle (ČRo Pro a proti)
- Kohoutková voda zdarma? Karafa nemá stát 120 korun (ČRo Pro a proti)