Kolik odpadu skutečně recyklujeme? Brusel otevírá citlivou otázku ztrát při třídění

Evropská komise přichází s návrhem, který může zásadně ovlivnit způsob, jakým členské státy vykazují míru recyklace. Do veřejné konzultace nyní vstupuje návrh rozhodnutí v přenesené pravomoci, jenž má sjednotit pravidla pro výpočet a ověřování průměrné míry ztrát tříděného odpadu. V sázce není jen metodika, ale důvěryhodnost evropských dat o recyklaci i finanční dopady spojené s plněním unijních cílů.

Navrhované rozhodnutí doplňuje směrnici Směrnice 2008/98/ES o odpadech a reaguje na praktické problémy, které vyvstaly při vykazování plnění recyklačních cílů pro komunální odpad a obaly. Do míry recyklace se má započítávat pouze odpad, který skutečně vstoupí do recyklačního procesu. Směrnice však v určitých případech umožňuje výjimku, kdy členské státy mohou měřit hmotnost již na výstupu ze třídicích zařízení. Právě zde vzniká prostor pro nepřesnosti, protože část materiálu je v následných krocích ještě dotříděna a nakonec nerecyklována.

Komise proto navrhuje zavést jednotná pravidla pro výpočet takzvaných průměrných měr ztrát tříděného odpadu. Ty mají vyjadřovat podíl materiálů a látek, které jsou po třídění odstraněny a následně již nerecyklovány. Ztráty mají zahrnovat jak cílové, tak necílové materiály odstraněné mezi místem měření a místem skutečného započítání do recyklace. Výsledkem má být transparentní metodika, která zajistí, že členské státy budou odečítat srovnatelné objemy ztrát a že vykazovaná míra recyklace bude odpovídat reálnému materiálovému využití.

Návrh detailně upravuje způsob sběru dat i výpočet samotných průměrných měr ztrát. Členské státy, které využijí výjimku podle čl. 11a odst. 3 směrnice, budou muset vycházet z reprezentativního vzorku třídicích zařízení. Ztráty mají být stanovovány na základě hmotnostních bilancí, případně doplněny o rozbor složení balíků vytříděného odpadu. Návrh předpokládá pravidelnou aktualizaci ztrát nejméně každých pět let, případně dříve, pokud dojde k významným změnám ve složení odpadu nebo v používaných technologiích.

Zvláštní pozornost je v evropské legislativě věnována plastovým obalům, jejichž nerecyklovaná část má přímé finanční dopady na rozpočet Unie prostřednictvím tzv. plastového vlastního zdroje, kdy se členské státy podílejí sazbou 0,80 eur za každý kilogram nerecyklovaného plastového obalového odpadu podle současné metodiky Evropské komise. Česko kvůli nižší míře recyklace plastů v minulých letech pravidelně odvádí do rozpočtu EU nemalé částky.

Podle odhadů Ministerstva financí představoval tento odvod v roce 2024 přibližně 2,1 miliardy korun, v roce 2023 to bylo zhruba 2,2 miliardy korun a v předchozích letech se tyto platby pohybovaly mezi 1,3 a 1,5 miliardy korun ročně. Celkově tak Česká republika v letech 2022 až 2024 zaplatila na příspěvcích z nerecyklovaných plastových obalů do rozpočtu EU řádově kolem šesti miliard korun, což jasně ukazuje rozpočtový význam přesného měření a vykazování recyklace plastů pro národní i unijní hospodaření.

Evropská komise nyní otevírá prostor pro připomínky odborné veřejnosti. Je proto žádoucí, aby se do konzultačního procesu aktivně zapojili provozovatelé třídicích a recyklačních zařízení, zástupci obalového průmyslu, autorizované obalové společnosti, akademická sféra i profesní asociace. Právě jejich praktické zkušenosti s měřením ztrát, hmotnostními bilancemi a kvalitou vytříděných materiálů mohou významně ovlivnit finální podobu výpočtových pravidel.

Dokument ke stažení:

EU 54_26 EK Návrh rozhodnutí v přenesené pravomoci – Ares(2026)