Více času na podstatné
Komise představila balíček ke zjednodušení environmentální administrativy
Evropská komise dnes předložila návrh legislativního balíčku, jehož cílem je zjednodušit a zpřehlednit stávající evropské předpisy v oblasti životního prostředí a snížit administrativní zátěž pro podniky, zemědělce, veřejnou správu i jednotlivce. Díky tomuto návrhu by podniky měly ročně uspořit přibližně jednu miliardu eur.
Tento krok je součástí širší strategie, jejímž cílem je dosáhnout celkového snížení administrativních nákladů o 37,5 miliardy eur ročně do roku 2029. Již nyní, ještě před schválením tohoto balíčku, dosáhla opatření Komise v rámci tzv. omnibus iniciativ a dalších zjednodušení úspor téměř jedenácti miliard eur. Materiál je pevně zasazen do evropského Kompasu konkurenceschopnosti a sleduje dvojí cíl: posílit ekonomickou odolnost a investiční aktivitu a současně udržet nedotčené ambice evropské klimatické a environmentální politiky.
Komise důrazně upozorňuje, že smyslem balíčku není uvolnění ekologických standardů, nýbrž efektivnější fungování stávající legislativy. Návrh se konkrétně zaměřuje na tři citlivé oblasti: environmentální posuzování při povolovacích řízeních, provádění směrnice o průmyslových emisích a vybrané povinnosti v rámci právního rámce odpadového hospodářství. Každá z těchto oblastí představuje pro firmy a veřejné instituce rozsáhlý administrativní aparát, bez něhož se ochrana životního prostředí neobejde, ale který při nadměrné složitosti zvyšuje náklady podnikání a zpomaluje investiční cyklus.
Balíček navazuje na závazek předsedkyně von der Leyen zjednodušit evropské předpisy ještě v tomto funkčním období a omezit náklady, jejichž výše již není adekvátně vyvážena přínosem. Současně se opírá o rozsáhlý probíhající přezkum účelnosti legislativy, o konzultace se zúčastněnými stranami a členskými státy a navazuje na říjnový „autumn package“, který avizoval snahu modernizovat regulatorní prostředí EU.
Podpůrným dokumentem balíčku je rovněž sdělení shrnující výsledky dosavadního snižování administrativních nákladů, kde Komise detailně prezentuje konkrétní úspory dosažené v rámci agendy REFIT a dalších iniciativ. Dokument doplňuje červencový plán na zlepšení kvality unijní legislativy, jenž obsahuje harmonogram připravovaných legislativních i nelegislativních kroků. Součástí širšího kontextu balíčku je i veřejná konzultace k přezkumu směrnice o biocidech a představení prvního integrovaného přehledu stavu boje proti environmentální kriminalitě ve všech členských státech, vycházejícího z revidované směrnice o trestněprávních sankcích za ekologické delikty. Komise rovněž dokončila zprávu o procesu určování nejlepších dostupných technik (BAT), která detailně analyzuje silné a slabé stránky současného systému a navrhuje praktická zlepšení.
Samotný návrh, označovaný jako „van Rompuy’s Omnibus“, mění šest evropských právních aktů, přičemž další úpravy a odstranění duplicit budou předloženy formou doprovodných opatření. Jednou z nejvýraznějších změn je zjednodušení environmentálních posouzení při povolování velkých projektů. Investoři, od energetiky přes infrastrukturu až po developerské projekty, budou mít k dispozici jednotná kontaktní místa, která slouží jako centrální koordinace všech administrativních postupů, a současně se do procesu promítne širší digitalizace, umožňující elektronické podávání žádostí, dokumentaci a monitoring.
Tato opatření vedou k výraznému zkrácení časového rámce povolovacích řízení, zrychlení rozhodovacích procesů a snížení nákladů spojených s administrativou. Součástí návrhu je rovněž akcelerační „toolbox“ určený pro strategická odvětví a projekty přispívající k dekarbonizaci či zvyšování efektivity využívání zdrojů, včetně projektů dostupného bydlení. Tyto změny mají zásadní dopad na přípravu projektů, zvyšují investiční předvídatelnost a podporují rychlejší realizaci ekonomicky klíčových záměrů.
Další zásadní změny se týkají směrnice o průmyslových emisích (IED), kde Komise usiluje o větší flexibilitu při zavádění environmentálních systémů řízení. Odstraňuje se povinnost zahrnovat transformační plány, které byly často považovány za nadbytečné, zejména u podniků, jež již podléhají existujícím dekarbonizačním mechanismům. Tyto mechanismy zahrnují například evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS), národní či sektorové limity emisí, a rovněž dobrovolné nebo povinné programy zaměřené na snížení uhlíkové stopy prostřednictvím investic do energeticky úsporných technologií či obnovitelných zdrojů.
Provozovatelé zařízení tak získávají více času na přípravu svých systémů a zároveň odpadá povinnost provádět nezávislé audity, což přináší konkrétní snížení provozních i administrativních nákladů. Změny se týkají i zemědělců a provozovatelů akvakultury, u nichž Komise plánuje omezení rozsahu reportovacích povinností, což je vzhledem k omezeným kapacitám těchto subjektů mimořádně významné. Současně dochází ke zjednodušení samotného vymezení zemědělských činností a k odstranění duplicitních požadavků u ekologických farem, které byly dosud nuceny splňovat překrývající se režimy, což přinese jasnější pravidla a snazší administrativní proces.
Zcela zásadní změnou v oblasti chemických látek a odpadů je návrh na zrušení databáze SCIP (Substances of Concern in Products). Komise konstatuje, že provozní náklady této databáze byly neúměrně vysoké a že její funkci efektivně přebírají modernější digitální nástroje, zejména Digitální produktový pas a iniciativa One Substance One Assessment. Tyto přístupy umožňují efektivnější sběr informací o nebezpečných látkách napříč životním cyklem a zajišťují lepší propojení s hodnotovými řetězci. Z tohoto důvodu Komise navrhuje změnu rámcové směrnice o odpadech, která databázi SCIP ruší a plně přesouvá důraz na digitální řešení s vyšší efektivitou a nižšími náklady.
Významné úpravy přináší návrh také v oblasti rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR). Současná pravidla pro baterie, obaly, elektrozařízení, jednorázové plasty a další kategorie odpadů vyžadují, aby výrobci se sídlem nebo registrovanou provozovnou v EU, kteří prodávají své produkty v členských státech, kde nejsou fyzicky přítomni, jmenovali v každé zemi autorizovaného zástupce zodpovědného za plnění povinností souvisejících s EPR, například vedení evidence, reporting a nakládání s odpady.
Tento systém je finančně i organizačně náročný, přičemž jeho přínos ne vždy odpovídá vynaloženým nákladům. Komise proto navrhuje dočasně pozastavit tuto povinnost pro evropské výrobce, dokud nebude dokončen nový centralizovaný rámec EPR v připravovaném Circular Economy Act. Výsledkem bude snížení nákladů na podnikání, zjednodušení administrativy a omezení fragmentace vnitřního trhu, což umožní efektivnější fungování firem při zachování environmentálních standardů.
Poslední klíčovou oblastí návrhu je harmonizace a zpřístupnění prostorových dat. Technické požadavky směrnice INSPIRE budou plně sladěny s horizontální legislativou upravující vysoce hodnotná data veřejného sektoru. Tento krok sníží náklady veřejné správy a usnadní přístup k prostorovým datům pro soukromý i veřejný sektor, což zrychlí přípravu projektů, zlepší plánování investic a posílí datovou transparentnost.
Legislativní návrh bude nyní předložen Evropskému parlamentu a Radě. Komise očekává, že jeho rychlá adopce umožní členským státům i podnikům co nejdříve promítnout snížení administrativních nákladů do praxe a současně posílí efektivitu implementace klíčových opatření v oblasti ochrany životního prostředí.
Další informace: