Legislativní tsunami z Bruselu: EPR zasahuje textil i automobilky

Evropská unie stojí na prahu další velké změny. Evropský parlament právě přijal dvě legislativní novinky, které mohou významně přetvořit způsob, jakým spotřebováváme zdroje a jak se díváme na odpad. Zatímco první soubor opatření se zaměřuje na snižování množství potravinového a textilního odpadu, druhý míří na automobilový průmysl a jeho transformaci směrem k vyšší míře recyklace a opětovného využití materiálů. Obě oblasti na první pohled vypadají rozdílně, ale spojuje je jedno: důraz na odpovědnost výrobců, úsporu zdrojů a podporu cirkulární ekonomiky.

Konec plýtvání potravinami a textiliemi

Evropané v průměru vyhodí každý rok 132 kilogramů potravin na osobu. To je číslo, které nejen odhaluje obrovské plýtvání, ale také představuje významnou ekologickou zátěž – od emisí vznikajících při výrobě a dopravě potravin, které nakonec skončí v koši, až po negativní dopady jejich skládkování. Podobný problém se týká i textilu. Každý občan EU ročně vyprodukuje kolem 12 kilogramů textilního odpadu, přičemž méně než jedno procento se skutečně recykluje do nových produktů. Oblečení, které by mohlo být darováno nebo opětovně využito, se často spaluje nebo ukládá na skládky.

Nová pravidla Evropského parlamentu proto nastavují jasný kurz. Do roku 2030 musí členské státy snížit potravinový odpad o deset procent v oblasti výroby a zpracování a o třicet procent na hlavu v maloobchodu, gastronomii a domácnostech. V praxi to znamená, že supermarkety, restaurace i jednotlivé domácnosti budou muset hledat cesty, jak omezit plýtvání – od lepšího plánování nákupů a skladování, přes efektivnější logistiku až po povinnou podporu darování neprodaných, ale stále bezpečných potravin potravinovým bankám a charitám.

Za textil si připlatíme

Textilní odvětví se ocitá před zásadní proměnou. Nová evropská pravidla zavádějí princip rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR – Extended Producer Responsibility), podle něhož odpovědnost firem nekončí okamžikem, kdy kolekce dorazí na pulty obchodů. Výrobci, kteří uvádějí textilní výrobky na trh EU, budou muset hradit náklady na jejich sběr, třídění a recyklaci prostřednictvím nových systémů EPR, jež mají členské státy zavést do 30 měsíců od vstupu směrnice v platnost. Povinnost se dotkne všech, včetně e-shopů se sídlem mimo EU, pokud prodávají své zboží evropským zákazníkům. Mikropodniky dostanou na splnění požadavků o rok delší lhůtu.

Nová pravidla se vztahují na široké spektrum výrobků – od oděvů a módních doplňků přes obuv, klobouky, přikrývky, ložní a kuchyňské prádlo až po záclony. Na základě iniciativy Evropského parlamentu mohou členské státy rozšířit povinnost EPR také na matrace, které patří k problematicky recyklovatelným výrobkům. Zvláštní pozornost má být věnována fenoménu rychlé a ultra-rychlé módy, jež do značné míry stojí za masivním nárůstem textilního odpadu.

Cílem je snížit objem vyřazeného textilu, který v současnosti v Evropě přesahuje 7 milionů tun ročně, přičemž méně než 1 % končí v recyklaci textil-to-textile. EU se proto snaží přenést část finanční zátěže přímo na výrobce a tím vytvořit tlak, aby se již při návrhu kolekcí zohlednila opravitelnost, životnost a recyklovatelnost. Zda se však tento mechanismus stane skutečným motorem recyklace, zůstává otevřené – recyklát má zatím jen omezené využití a hrozí, že část odděleně sebraného textilu skončí v downcyclingu nebo mimo Evropu. Jisté ale je, že náklady na EPR systém se v konečném důsledku promítnou do konečné ceny oděvů. 

Auta, která se vrací zpět do výroby

Druhou významnou oblastí, na kterou se nové evropské předpisy zaměřují, je automobilový průmysl. Automobil je technicky složitý produkt, který v sobě kombinuje tisíce součástek a materiálů. To z něj činí nejen symbol mobility a průmyslové síly, ale také potenciálně obrovský zdroj odpadu. Jen v Evropské unii bylo v roce 2023 bylo 14,8 milionu motorových vozidel, 12,4 milionu vozidel bylo registrováno. Na silnicích EU jezdí aktuálně 285,6 milionu motorových vozidel a každý rok dosáhne konce své životnosti přibližně 6,5 milionu vozidel.

Každý nový model bude muset být konstruován tak, aby jeho díly bylo možné snadno rozebrat v autorizovaných zařízeních a využít je k opravám, opětovnému použití, recyklaci nebo renovaci. Významná část pozornosti se soustředí na plasty. Poslanci prosadili, aby do šesti let od vstupu pravidel v platnost musela každá nově vyrobená karoserie či interiér obsahovat minimálně 20 % recyklovaného plastu. Tento podíl by se měl do deseti let zvýšit na 25 %, pokud tomu nebudou bránit extrémní ceny recyklátu. Evropská komise zároveň dostala úkol prověřit, zda je možné stanovit podobné cíle také pro recyklovanou ocel a hliník a jeho slitiny, tedy klíčové materiály, které dnes tvoří podstatnou část hmotnosti automobilů.

Do tří let po účinnosti nových pravidel přibude i povinnost EPR – rozšířené odpovědnosti výrobce. Automobilky tak ponesou finanční náklady na sběr a zpracování vozidel, která dosloužila. Tím se má zamezit situaci, kdy se stará auta vyvážejí mimo EU pod záminkou prodeje „ojetin“, ačkoli fakticky již patří do kategorie vozidel na konci životnosti.