Více času na podstatné
PFAS: chemikálie, které jsme vytvořili s dobrým úmyslem, ale teď hledáme cestu, jak je zkrotit
PFAS, často nazývané „věčné chemikálie“, patří mezi nejodolnější látky, které kdy lidstvo vytvořilo. Jsou prakticky nerozložitelné a hromadí se v půdě, vodě i živých organismech, včetně lidí. Používají se ve všem od nepromokavého oblečení přes potravinové obaly až po hasicí pěny, ale právě jejich všudypřítomnost a perzistence představují stále rostoucí hrozbu pro zdraví a životní prostředí. Evropská unie nyní připravuje jejich ambiciózní omezení.
Per- a polyfluoralkylové látky neboliu PFAS (syntetické chemikálie odolné vůči chemickému rozkladu) patří mezi nejperzistentnější látky, které lidstvo kdy vyvinulo. Díky své extrémní stabilitě, kdy jejich rozklad v přírodě může trvat desítky až stovky let, se jim běžně říká „věčné chemikálie". PFAS se používají téměř všude – v nepromokavém oblečení, potravinových obalech, kosmetice, elektronice, ale i v hasicích pěnách na letištích, vojenských základnách a v průmyslových areálech. Jejich hydrofobní (odpuzující vodu) a lipofobní (odpuzující tuky) charakter zajišťuje vysokou funkčnost výrobků, zároveň ale tyto látky představují významné riziko pro životní prostředí a zdraví lidí.
PFAS se hromadí v životním prostředí i v organismech (bioakumulace – proces, kdy chemikálie zůstávají v tělech organismů a kumulují se v čase) a šíří se potravními řetězci (biomagnifikace – zvyšování koncentrace chemikálie v těle predátora v důsledku konzumace kontaminované potravy). Studie ukazují, že PFAS jsou přítomny ve vodních tocích, rybách, půdě a dokonce i v krvi lidí téměř po celém světě. Například v Evropě bylo zaregistrováno více než 23 000 míst kontaminovaných PFAS, z toho asi 2 300 s vysokou koncentrací. Koncentrace v pitné vodě se často pohybují mezi 10–100 nanogramy na litr (ng/l), přičemž i nízké dávky mohou být nebezpečné při dlouhodobé expozici.
Dlouhodobá expozice PFAS je spojována s poškozením jater, hormonálními dysbalancemi (poruchy rovnováhy hormonů), oslabením imunitního systému, neplodností, obezitou a vyšším rizikem některých typů rakoviny. Zejména děti jsou zranitelnější, protože jejich vývoj je ovlivnitelný i nízkými koncentracemi těchto látek. Jeden z nejznámějších případů kontaminace probíhl v americkém státě Michigan, kde bylo přes 600 000 lidí vystaveno PFAS z hasicích pěn v pitné vodě, což vyvolalo dlouhodobé vyšetřování a legislativní zásahy. V Evropě se situace řešila například ve francouzském Saint-Louis, kde dlouhodobé používání PFAS obsažených v hasicích pěnách na letišti Basel Mulhouse Freiburg kontaminovalo pitnou vodu.
V reakci na regulaci PFAS vznikají tzv. bezfluorové pěny (Fluorine-Free Foams, FFF), které neobsahují žádné fluorované látky a představují hlavní alternativu k tradičním hasicím pěnám. Vedle nich se vyvíjejí krátké řetězce PFAS (C6), považované za méně perzistentní variantu klasických C8 sloučenin, a takzvané next-generation PFAS alternatives, tedy nové chemické sloučeniny s podobnými hydrofobními a olejofobními vlastnostmi, ale s nižší schopností bioakumulace a perzistence. Tyto náhrady umožňují zachovat účinnost při hašení požárů, zároveň však snižují environmentální a zdravotní rizika spojená s „věčnými chemikáliemi“.
Evropská chemická agentura (ECHA) reaguje na tato rizika aktualizovaným návrhem omezení PFAS v rámci nařízení REACH (nařízení o registraci, hodnocení, povolování a zákazu chemických látek), které stanovuje podmínky pro uvádění chemikálií na trh EU). Návrh se týká více než 4 700 PFAS látek, přičemž se omezuje jejich výroba, uvádění na trh a použití v široké škále produktů, včetně spotřebitelských výrobků, potravinových obalů a hasicích pěn. Výjimky jsou plánovány pouze pro specifické, vysoce specializované aplikace, kde dosud nejsou bezpečné alternativy. Cílem je snížit expozici lidí a životního prostředí PFAS a podpořit přechod na bezpečnější alternativy. Návrh vychází z iniciativy Dánska, Německa, Nizozemska, Norska a Švédska a vznikl na základě vyhodnocení více než 5 600 připomínek z veřejné konzultace.
V aktualizovaném návrhu ECHA bylo pět orgánů (RAC a SEAC – vědecké výbory hodnotící zdravotní a environmentální rizika) zapojeno do identifikace a posouzení osmi odvětví, která původně nebyla konkrétně zahrnuta. Jedná se o: tiskařské aplikace; těsnicí aplikace; strojírenské aplikace; další lékařské aplikace, jako je bezprostřední balení a pomocné látky pro farmaceutické výrobky; vojenské aplikace; výbušniny; technické textilie; a širší průmyslové použití, například rozpouštědla a katalyzátory. Kromě toho byly posouzeny alternativní možnosti omezení, které jdou nad rámec úplného zákazu nebo zákazu s časově omezenými výjimkami. Tyto možnosti zahrnují podmínky umožňující pokračování výroby, uvádění na trh nebo používání PFAS, pokud lze rizika kontrolovat. Alternativní možnosti byly posouzeny pro výrobu PFAS, dopravu, elektroniku a polovodiče, energetiku, těsnicí aplikace, strojírenské aplikace a technické textilie.
ECHA nadále spolupracuje s vědeckými výbory RAC a SEAC, aby dokončila hodnocení navrhovaného omezení. Agentura se snaží co nejdříve poskytnout Evropské komisi transparentní, nezávislé a kvalitní stanovisko. Evropská komise pak rozhodne společně s členskými státy EU o konečném zavedení regulace.
Další informace: