PFAS v pitné vodě: Vědci přinášejí přímé důkazy o negativním vlivu jejich kontaminace na zdraví novorozenců a ekonomické zatížení společnosti

Nová epidemiologická studie publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences přináší dosud nejpřesnější důkazy o tom, že kontaminace pitné vody per- a polyfluoroalkylovými látkami (PFAS), vysoce perzistentními fluorovanými sloučeninami běžně označovanými jako „věčné chemikálie“, zvyšuje riziko extrémně nízké porodní hmotnosti, závažných předčasných porodů a také kojenecké úmrtnosti. Studie zároveň kvantifikuje rozsáhlé ekonomické dopady, které tato kontaminace vyvolává, a které ve Spojených státech dosahují miliard dolarů ročně.

Per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS) představují rozsáhlou skupinu syntetických chemických sloučenin používaných od poloviny 20. století v řadě průmyslových a spotřebních aplikací a to od výroby nelepivých povrchů, textilií odolných vůči vodě, obalů potravin až po hasicí pěny. Jejich chemická struktura, založená na velmi stabilní vazbě uhlík–fluor, způsobuje mimořádnou odolnost vůči přirozeným degradačním procesům. PFAS proto přetrvávají desítky let v půdě, podzemních vodách i v organismu, kde dochází k jejich bioakumulaci. Vzhledem k dlouhodobému používání a pomalému rozkladu jsou dnes detekovatelné v životním prostředí po celém světě.

Studie využila unikátní příležitosti analyzovat kontaminaci v americkém státě New Hampshire, kde došlo v uplynulých dekádách k zasažení podzemních vod v důsledku historické průmyslové činnosti a používání hasicích pěn. Autoři zkoumali zdravotní výsledky více než 11 500 porodů mezi lety 2010 a 2019 a porovnávali těhotné ženy podle toho, zda jejich studny získávaly pitnou vodu „downstream“, tedy po proudu toku vystavenému kontaminaci PFAS, nebo „upstream“, mimo dosah kontaminace. Obě skupiny byly demograficky a socioekonomicky srovnatelné, což umožnilo přesnější posouzení vlivu samotné expozice PFAS.

Výsledky ukazují jednoznačně vyšší výskyt negativních reprodukčních výsledků u žen, jejichž zdroje pitné vody byly kontaminované. Riziko nízké porodní hmotnosti bylo o desítky procent vyšší, přičemž u extrémně nízké porodní hmotnosti (pod 1 000 gramů) se rozdíly zvyšovaly ještě výrazněji. Podobně byl zaznamenán vyšší podíl závažných předčasných porodů (před 28. týdnem těhotenství). Studie rovněž prokázala vyšší úmrtnost dětí v prvním roce života. Autoři zdůrazňují, že analýza využívá prostorově i časově přesná data o expozici, což umožňuje významně posílit kauzální interpretaci ve srovnání s dřívějšími korelačními studiemi.

Na základě těchto zjištění vědci odhadli společenské náklady spojené s nízkou porodní hmotností, péčí o předčasně narozené děti a s vyšší kojeneckou mortalitou. Odhadované ekonomické dopady dosahují ve Spojených státech nejméně osmi miliard dolarů ročně, přičemž studie upozorňuje, že skutečné náklady mohou být ještě vyšší, protože se týkají pouze vybraných reprodukčních ukazatelů. Jde o částku převyšující dříve diskutované náklady na technická opatření pro úpravu vody, která jsou přitom nezbytnou podmínkou pro snížení expozice obyvatelstva. Ekonomický model studie zahrnuje přímé lékařské náklady, dlouhodobé náklady spojené se zdravotními komplikacemi dětí narozených s nízkou hmotností a také ztráty produktivity spojené s celoživotními dopady předčasného porodu.

Analýza se soustředila především na dlouhořetězcové PFAS, zejména PFOA (perfluorooktanovou kyselinu) a PFOS (perfluorooktansulfonát). Tyto látky byly historicky používány ve velkém množství a jsou v životním prostředí nadále přítomné, přestože jejich výroba byla postupně omezována. Vzhledem k jejich perzistenci dochází k jejich pozvolnému uvolňování z půdních rezervoárů do podzemních vod ještě desítky let po ukončení zdroje kontaminace. Autoři upozorňují, že i nízké koncentrace PFAS v pitné vodě, typické pro mnohá zasažená území, mohou mít významné dopady, pokud jsou obyvatelé vystaveni expozici dlouhodobě.

Studie potvrzuje, že PFAS snadno přecházejí placentou, a jejich koncentrace byly prokázány v pupečníkové krvi i v krvi novorozenců. To podtrhuje význam časné expozice a zvýšené citlivosti vyvíjejícího se organismu. Autoři rovněž odkazují na předchozí výzkumy naznačující širší spektrum dopadů PFAS, včetně imunitní dysregulace (tedy narušení správného fungování imunitního systému, které může vést ke snížené obranyschopnosti nebo naopak k nadměrným imunologickým reakcím), vlivu na metabolismus lipidů a možné souvislosti s neurovývojovými odchylkami.

Vědci zdůrazňují, že účinné řešení problému PFAS vyžaduje dlouhodobý a systematický přístup. Patří sem zejména pravidelný monitoring vodních zdrojů, zavádění pokročilých technologií úpravy vody jako například filtrace na granulovaném aktivním uhlí či iontové výměníky a rozšíření epidemiologického výzkumu na další regiony a další typy PFAS. Zároveň upozorňují, že se v praxi stále více používají nové PFAS s kratším řetězcem, jejichž toxicita není dosud plně zmapována, ale které se rovněž vyznačují vysokou mobilitou v životním prostředí.

Celkově představuje studie významný krok v environmentální epidemiologii. Poprvé spojuje detailní regionální data o kontaminaci pitné vody, robustní analýzu zdravotních dopadů včetně mortalitních ukazatelů a kvantifikaci ekonomických nákladů do jednoho uceleného rámce. Výsledky posilují argumenty pro přísnější regulaci PFAS v pitné vodě a pro další investice do monitoringu a úpravy vodních zdrojů, zejména v oblastech se známou historickou kontaminací. Studie tak poskytuje důležité podklady pro rozhodování orgánů veřejného zdraví a vodohospodářských institucí v situaci, kdy je celosvětové zatížení „věčnými chemikáliemi“ stále významné a zůstává jednou z klíčových výzev environmentální ochrany.