Více času na podstatné

Plánování v oblasti odpadového hospodářství

03.06.2009 13:09

Plánování v oblasti odpadového hospodářství

1) Účel a cíle POH
2) Obsah POH jednotlivých úrovní (ČR, krajů a původců)
3) Příprava a projednávání POH
4) Realizace cílů POH, závaznost POH
5) Realizace cílů stanovených POH ČR na národní úrovni, závaznost POH ČR pro POH krajů
6) Realizace cílů POH na úrovni krajů – Závaznost a vymahatelnost plnění závazné části POH krajů pro původce odpadů
7) POH původců, metodický pokyn
8) Problémy, nejasnosti – stručný výtah z odpovědí na nejčastější dotazy
9) Kontrolní otázky

Legislativní rámec:
- § 41 až 44 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“)
- § 28 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
- Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky, ze dne 4.června 2003, účinné dnem 1. července 2003

Dokumenty k realizaci cílů POH:
- Usnesení vlády č. 18 ze dne 5. ledna 2005 Opatření k provedení nařízení vlády č. 197/2003 Sb.,
o Plánu odpadového hospodářství České republiky, a o spoluúčasti jednotlivých ministerstev na jejich plnění
- Realizační programy České republiky, vypracované podle úkolů stanovených přílohou výše citovaného usnesení

Pomůcky pro zpracování POH krajů a původců:
- Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro zpracování Plánu odpadového hospodářství původce – obce
- Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro zpracování Plánu odpadového hospodářství původce (kromě obcí)

1. Účel a cíle POH

Účelem Plánu odpadového hospodářství je podle obecného ustanovení § 41 odst. 2 vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi podle zákona o odpadech.

Institut plánu odpadového hospodářství (dále jen „POH“) je zaveden na základě požadavku rámcových směrnic ES o odpadu a nebezpečném odpadu.

Plány odpadového hospodářství zpracovává ministerstvo, kraje v samostatné působnosti
a původci odpadů, kteří produkují více než 10 tun nebezpečného nebo více než 1000 tun ostatního odpadu (včetně obcí).

Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky (dále jen „POH ČR“) a plánu odpadového hospodářství kraje (dále jen „POH kraje“) se vyhlašuje závazným právním předpisem (nařízení vlády, obecně závazná vyhláška). Závazná část plánu kraje musí být zpracována v souladu se závaznou částí plánu České republiky. Závazné části plánu odpadového hospodářství České republiky a kraje jsou závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství a závazná část plánu odpadového hospodářství kraje je navíc závazným podkladem pro zpracování POH původců. Touto provázaností by mělo být zajištěno dosažení cílů odpadového hospodářství.

2. Obsah POH jednotlivých úrovní (ČR, krajů a původců)

Plán odpadového hospodářství zpracovává jako první ministerstvo, do 18 měsíců od nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se závazná část POH ČR vyhlašuje, musí zpracovat a schválit svůj návrh POH kraj a do jednoho roku od jeho vyhlášení zpracuje POH původce. POH ČR obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství, závaznou část a směrnou část .

Ministerstvo stanoví závaznou částí POH České republiky rámcové cíle odpadového hospodářství, rámcová opatření k jejich dosažení a upravuje soustavu indikátorů jejich hodnocení pro:
a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností,
b) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,
c) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,
d) nakládání s odpady z obalů,
e) využívání odpadů,
f) snižování podílu odpadů ukládaných na skládky a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené,
g) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady.

POH kraje

Obsahuje závaznou a směrnou část. Závaznou částí svých POH, která musí být v souladu se závaznou částí POH ČR, potom kraje konkretizují rámcové cíle stanovené POH ČR do podmínek krajů a stanoví konkrétní cíle, konkrétní opatření k jejich dosažení pro:
a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností,
b) nakládání s komunálními odpady,
c) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,
d) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,
e) nakládání s odpady z obalů,
f) využívání odpadů,
g) snižování podílu odpadů ukládaných na skládku a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené,
h) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady.

Obsah POH původce je stanoven § 28 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, následovně:
a) identifikační údaje původce (obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma a místo podnikání, je-li žadatel fyzickou osobou oprávněnou k podnikání),
b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
c) přehled druhů a kategorií produkovaných odpadů, způsoby nakládání s nimi a způsob jejich využití nebo odstranění, vyhodnocení stávajícího způsobu nakládání s odpady s požadavky stanovenými v zákoně a prováděcích právních předpisech,
d) vyhodnocení souladu odpadového hospodářství původce se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje nebo dotčených krajů,
e) přehled cílů a opatření k jejich dosažení (včetně termínů), která bude původce realizovat k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností a k dosažení souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje,
f) způsob organizačního zabezpečení řízení odpadového hospodářství původce včetně seznamu vnitřních dokumentů,
g) jméno, příjmení a kontaktní údaje odpadového hospodáře, je-li původce odpadů povinen odpadového hospodáře podle § 15 zákona ustanovit.

3. Příprava a projednávání POH

Na zpracování, projednávání a schvalování návrhů plánů odpadového hospodářství se nevztahuje správní řád. (§ 41 odst. 3)

POH ČR (§ 42):
- projedná ministerstvo s kraji v samostatné působnosti.
- závaznou část plánu odpadového hospodářství České republiky vyhlašuje vláda svým nařízením.
- plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.
- vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství České republiky provádí ministerstvo pomocí soustavy indikátorů každoročně do 31. prosince následujícího roku.

POH krajů (§ 43):

- Vznikne-li potřeba zřídit zařízení k nakládání s odpady nebo řešit pohyb odpadů přesahující hranice krajů, jsou kraje v samostatné působnosti povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství kraje a jejich změn spolu vzájemně spolupracovat.
- Kraj v samostatné působnosti je povinen zpracovat a schválit návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců od nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se vyhlašuje závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky.
- Kraj v samostatné působnosti je povinen do 10 dnů ode dne zpracování návrhu plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny oznámit způsobem v místě obvyklým, kdy a kde lze do tohoto návrhu plánu nahlédnout, činit si výpisy, opisy nebo kopie. Veřejné nahlédnutí do návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny musí být umožněno po dobu nejméně 30 kalendářních dnů ode dne oznámení možnosti veřejného nahlédnutí; v této lhůtě lze též uplatnit k návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změně písemné vyjádření. Kraj je povinen připomínky vypořádat a toto vypořádání zveřejnit.
- Kraj v samostatné působnosti je povinen zaslat kopii plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny ministerstvu do 1 měsíce po jeho schválení.
- Kraj zasílá vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství kraje ministerstvu každoročně do 15. listopadu následujícího roku. Vyhodnocení provede pomocí soustavy indikátorů stanovené v závazné části plánu odpadového hospodářství České republiky.

 


POH původce včetně obcí (§ 44)
- Původce odpadů, který ke dni vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů nad limit stanovený v odstavci 1, je povinen zpracovat návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Ostatní původci jsou povinni zpracovat návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od dosažení produkce odpadů nad limit stanovený v odstavci 1.
- Původce odpadů je povinen kopii návrhu svého plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny zaslat krajskému úřadu, příslušnému podle sídla provozovny původce odpadů, a to nejpozději do 3 měsíců od jeho zpracování. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství původce odpadů neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem nebo není v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a její změnou, příslušný krajský úřad do 3 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství původce odpadů sdělí původci odpadů své připomínky.
- Původce odpadů je povinen do 3 měsíců ode dne doručení připomínek příslušného krajského úřadu zaslat tomuto krajskému úřadu upravený plán odpadového hospodářství se zapracovanými připomínkami.
- Plán odpadového hospodářství původce odpadů je závazným podkladem pro jeho činnosti.
- Obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), mohou na základě písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství původce odpadů, určující rozsah a způsob nakládání s komunálním odpadem.

4. Realizace cílů POH, závaznost POH .

a) Realizace cílů stanovených POH ČR na národní úrovni, závaznost POH ČR pro POH krajů
Pro realizaci cílů POH ČR je nezbytné rozpracování opatření a zásad k jejich dosažení do POH jednotlivých krajů, v souladu s § 43 zákona o odpadech a jejich realizaci na úrovni krajů. V této souvislosti se ze strany zástupců krajů a zpracovatelů POH krajů stále opakuje otázka na míru závaznosti obsahu POH ČR pro POH krajů, vymahatelnost plnění závazků stanovených v POH ČR a POH krajů, sankcionovatelnost jejich neplnění apod. Je třeba zdůraznit, že Plány odpadového hospodářství v členských státech EU jsou koncepčními dokumenty, které většinou nebyly vydány formou právního předpisu. Byly zpracovány a přijaty s tím, že není nutné upravovat právní vymáhání plnění plánu, neboť každý dotčený subjekt má zájem o jeho dobrovolné plnění v zájmu obecného užitku (tj. ekonomický a environmentální) nejen pro konkrétní stát, ale i z hlediska globálního dopadu na životní prostředí. ČR sleduje vývoj v sousedních státech a bude přebírat osvědčené a doporučené postupy, tzn. že se nebude zaměřovat přednostně na vymáhání plnění POH, ale především na vytváření podmínek pro jejich plnění na základě výsledků pravidelného vyhodnocování plnění POH krajů a POH ČR.
S účinností dnem 1. července 2003 bylo ve Sbírce zákonů č. 70 zveřejněno nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství, jehož přílohou je závazná část POH ČR. Závazná část POH ČR stanoví opatření, zásady a cíle stanovené § 42 odst. 3 zákona o odpadech. K zajištění některých hlavních cílů POH ČR je v nařízení vlády stanoveno opatření – zpracovat Realizační programy ČR pro nakládání s významnými druhy či skupinami odpadů ve spolupráci se zainteresovanými resorty a ostatními subjekty. Konkrétní opatření k provedení POH a spoluúčast jednotlivých ministerstev na jeho plnění, včetně finančního zabezpečení je stanovena v Usnesení vlády k Nařízení vlády o POH ČR.
Závaznost POH ČR pro POH krajů:

Vláda vydává nařízení k provedení zákona a v jeho mezích (čl. 78 Ústavy). Nařízení, kterým je vyhlášen POH ČR vychází ze zákona o odpadech (kde je k jeho vyhlášení i příslušné zmocnění). Zákon zároveň vymezuje jeho povinný obsah a mantinely. Vláda tímto nařízením uvádí příslušnou část zákona o odpadech v život tak, aby byl co nejrychleji v souladu se svým posláním aplikován. Příslušné nařízení je provedením zákona do podoby, kterou bude moci co nejlépe plnit svůj úkol, je nástrojem jeho realizace, a díky svým vlastnostem je schopno neustále reagovat na příslušné změny a aktuální potřeby.

Závazná část POH krajů je vyhlašována obecně závaznou vyhláškou kraje. Podle obecné právní teorie mají vyhlášky územních samosprávných celků nižší právní sílu než zákony, a proto s nimi nesmějí být v rozporu. Zastupitelstva územních samosprávných celků mohou vydávat ve své působnosti obecně závazné vyhlášky (čl. 104 odst. 3 Ústavy) jako podzákonné právní předpisy, přičemž působnost může být stanovena jen zákonem (čl. 104 odst. 1 Ústavy).

Zákon o odpadech výslovně stanoví, že plány odpadového hospodářství krajů musí být v souladu se závaznou částí řešení POH ČR a jejími změnami, tedy v souladu s nařízením
č. 197/2003, které bylo vydáno na základě zákona k jeho provedení. Je to tedy sám zákon, který stanovuje rozsah obsahu obecně závazných vyhlášek krajů, a proto plnění obsahu nařízení č. 197/2003 Sb. je zároveň plněním obsahu samotného zákona.

Ustanovení § 43 odst. 2 zákona o odpadech ve znění: „Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí řešení plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami“ je možné vykládat tak, že cíle POH krajů a opatření k jejich dosažení nesmí být v rozporu s cíly a opatřeními k jejich dosažení vytýčenými POH ČR. Přesněji řečeno cíle a opatření k jejich dosažení, vytýčené obecně v POH ČR pro celou ČR, musí být v POH krajů rozpracovány v konkrétních podmínkách jednotlivých krajů tak, aby směřovaly a napomáhaly k dosažení těchto cílů v celorepublikovém měřítku a nikoliv, aby jejich naplnění brzdily nebo dokonce jej znemožňovaly.
K závaznosti konkrétních, číselně vymezených limitů (např. % využití) stanovených v závazné části POH ČR pro POH krajů platí, že limity dané POH ČR musí být splněny jako celek. Je výjimečně možné, aby kraje např. v případě, že nemají dostatečné kapacity – zařízení pro využívání odpadů, uzavřely dohodu s jiným krajem. Např. v bodu 8 závazné části POH ČR „Maximální množství organické složky ve hmotě ukládané do skládek“ je pod písm. e) uvedeno, že za účelem dosažení stanovených limitů pro snížení množství biologicky rozložitelných odpadů mají být navrhovány a vytvářeny ekonomicky a technicky zdůvodněná řešení v rámci dvou a i více krajů.

Realizace cílů stanovených v POH ČR na národní úrovni a následně na úrovni krajů by však neměla být podmíněna pouhou závazností předpisu, kterým byl nebo bude POH vydán. Vzhledem k tomu, že POH ČR byl projednáván s kraji průběžně již ve stadiu jeho přípravy, dá se předpokládat, že jeho cíle a jejich naplnění bude věcí alespoň krajů a dalších orgánů veřejné správy.
Výstupy Realizačních programů ČR (RP ČR) budou vypracovány ve formě návrhů nástrojů ekonomických, administrativních, dobrovolných atd. V případě administrativních nástrojů se bude jednat o návrhy na novelizaci právních předpisů zejména, ale ne jenom upravujících oblast ŽP, prostřednictvím kterých budou vytvořeny podmínky pro splnění cílů stanovených v závazné části POH ČR. Dá se předpokládat, že zpracování realizačních programů na úrovni všech zainteresovaných rezortů a v jejich spolupráci, bude zárukou vytvoření optimálních podmínek pro realizaci cílů POH ČR, nejen na národní úrovni.

b) Realizace cílů POH na úrovni krajů – Závaznost a vymahatelnost plnění závazné části POH krajů pro původce odpadů
Tak jako realizace cílů POH ČR bude především záležet na jejich rozpracování v POH krajů, bude plnění cílů POH na úrovni krajů záviset na jejich plnění původci odpadů, včetně obcí jako původců komunálních odpadů. I na této úrovni se základními otázkami opět ukazuje závaznost a vymahatelnost povinnosti zapracování cílů POH krajů do POH původců a jejich plnění.
Pro POH původce stanoví § 44 odst. 2, že musí být v souladu se závaznou částí řešení plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami. Na základě následujících ustanovení § 44 musí původce zpracovaný POH zaslat příslušnému kraji, zapracovat jeho připomínky a sdělit kraji, jak je zapracoval. Jelikož podle odst. 7 je Plán odpadového hospodářství původce odpadů závazným podkladem pro jeho činnosti, je nepochybné, že kraj může prosazovat své cíle do POH původců (tedy i obcí) již v době před jejich dopracováním v rámci svých připomínek, o jejichž zapracování je původce povinen kraj písemně informovat.

Kraj však má další nástroje pro prosazování cílů POH krajů u původců odpadů. Je to jejich rozhodovací činnost v rámci přenesené působnosti, především vydávání souhlasů. Je-li podle § 43 odst. 12 zákona o odpadech závazná část POH krajů závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství, potom v případech, kdy zákon o odpadech stanoví, že vydání konkrétního rozhodnutí může příslušný orgán státní správy vázat na podmínky (souhlasy podle § 78 odst. 2 písm. a), c), j), k), § 79 odst. 1 písm. b)), p je závazná část POH kraje závazným podkladem pro stanovení těchto podmínek, ale i podmínek stanovených rozhodnutími obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

5. POH původců, metodický pokyn

§ 44 zákona o odpadech a § 28 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů
Metodický pokyn odboru odpadů MŽP pro zpracování Plánu odpadového hospodářství :
Část A: původce – obce
Část B: původce (kromě obcí)
Praha, říjen 2004

6. Problémy, nejasnosti – stručný výtah z odpovědí na nejčastější dotazy
a) Obce

1) Obec, která překročila limit produkce odpadů stanovený pro vznik povinnosti vypracovat POH jednorázově, pouze vlivem mimořádné situace (krizového stavu), např. lokální povodně, krupobití apod. nemusí zpracovat POH. Nejedná se o odpad, který jí jako původci běžně vzniká a nemůže tedy plánovat nakládání s ním pro dalších nejméně 5 let. To ovšem rozhodně neznamená, že obec, na jejímž území odpad při takové události vznikne, není jeho původcem a nemusí se postarat o jeho odstranění.
2) Povinnost zpracovat POH původcem je vymezena pouze obecně limity produkce ostatního a nebezpečného odpadu. V žádném ustanovení § 44 není stanoveno, že obec jako původce komunálního odpadu zpracovává POH pouze na komunální odpad. Pouze v § 44 odst. 8 je stanoveno, že obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí mohou za určitých podmínek zpracovat společný POH, určující rozsah a způsob nakládání s komunálním odpadem. Původce (včetně obcí) tedy zpracovává při dosažení limitů produkce stanovených zákonem POH pro nakládání s veškerým odpadem, který při jeho činnosti vzniká. Pro řešení nakládání s KO se obce, které vytvořily dobrovolný svazek obcí, mohou sdružit a POH vypracovat společně. Do limitu započítavané odpady jsou všechny odpady produkované obcí (např. odpady z obecního úřadu) a všechny odpady odložené občany na místech k tomu určených – směsný a vytříděný komunální odpad odkládaný do shromažďovacích nádob, odpady odkládané ve sběrových dvorech včetně odpadů stavebních, odpad ze zeleně, atd.
3) Metodický návod pro zpracování POH je doporučeným postupem. Obec může postupovat při zpracování podle jiného schématu, ale vždy musí vycházet ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a předpisů ho provádějících, zejména § 28 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů, POH ČR a závazné části POH příslušného kraje.

b) POH původce obecně

1) Podle § 3 písm.b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, se posuzují koncepce, strategie, politiky, plány nebo programy zpracované nebo zadané orgánem veřejné správy. Podle tohoto zákona se tedy posuzují pouze POH obcí a to pouze tehdy, pokud tak stanoví závěr zjišťovacího řízení. Posouzení POH původce – firmy podle zákona č. 100/2001 Sb., není požadováno.
2) Pokud má původce provozovny (bez vlastního IČO), které samostatně nesplňují limity produkce pro zpracování POH, na území více krajů, které však dohromady produkují více než 10 t nebezpečného nebo 1000 t ostatního odpadu, zpracovává POH za celou firmu a jako přílohu k tomuto POH dodatek za provozovnu (provozovny), které má v konkrétním kraji. Tento dodatek musí být v souladu s termíny a cíli závazné části POH příslušného kraje. Má-li původce provozovny ve všech krajích ČR, zasílá postupně svůj POH všem krajům v termínech, které odpovídají zákonným lhůtám. Návrh svého POH, včetně příslušných dodatků a příloh, předkládá původce odpadů všem krajům, ve kterých provozuje provozovny.
3) Povinnost zpracovat POH se vztahuje i na subjekty, které mají od příslušného krajského úřadu udělen souhlas dle § 14 odstavec 1 zákona k provozování zařízení ke sběru, výkupu, využívání případně odstraňování odpadů v případě, že při své činnosti, tzn. při provozování zařízení ke sběru, výkupu, využívání případně odstraňování odpadů vyprodukují více jak 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. Pokud produkce odpadů uvedených subjektů nedosahuje zákonem stanovených limitů povinnost zpracovat POH se na ně nevztahuje, přestože se stávají dle § 12 odst. 3 vlastníky převzatých odpadů a přecházejí na ně povinnosti původce odpadů. Jako vlastníci převzatých odpadů, nikoliv vlastníci činností (procesů) odpady produkujících, nemohou naplňovat základní požadavek na POH, tzn. vytvoření podmínek k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností.

4) Indikátor z tabulky 4.1.1 Měrná produkce v roce 2003 (t/1000 Eur/rok) - část B – Metodického návodu určeného pro podniky vyjadřuje poměr celkové produkce k ročnímu výnosu a postup jeho zpracování je následující: z účetnictví se vyhledá výnos za příslušný rok v Kč a převede se podle aktuálního kurzu na Eura. Výše kurzu bude poznamenána v komentáři k tabulce. Pro tento výpočet je možné použít i zaokrouhlenou hodnotu. Následně se celkové množství produkovaného odpadu v příslušném řádku tabulky vydělí výnosem v EUR. Indikátor ukazuje jaké množství odpadu je produkováno na jednotku výnosu firmy.
5) V případě, že původce předává odpady „oprávněné osobě“ (kód AN3) se při vyplňování tabulek Metodického návodu postupuje následovně: ve spolupráci s oprávněnou osobou zjistit, jak bylo skutečně s odpadem naloženo. Z §§ 10 a 11 zákona lze dovodit, že původci mají povinnost mít doklad o tom, jak bylo s odpadem naloženo, tzn. jak byl využit a pokud využití nebylo možné jak byl odstraněn. Pokud tyto informace nemá, neplní základní povinnosti původce podle § 16 písm. b) a c). Pokud takto původce nepostupuje, je možné zapracovat získávání informací o nakládání s odpady, které předává oprávněné osobě do opatření svého POH a kritérium využívání odpadů stanovit jako jeden z výběrových parametrů při výběru oprávněné osoby, která bude pro původce zajišťovat nakládání s odpady.

 


7. Kontrolní otázky:
1. Kdo zpracovává plán odpadového hospodářství?
Odpověď: Ministerstvo ŽP, kraje v samostatné působnosti a původci odpadů, kteří produkují více než 10 tun nebezpečného nebo více než 1000 tun ostatního odpadu (včetně obcí).

2. Jaké nástroje pro prosazování svých cílů stanovených v POH kraj má?

Odpověď:

a) Přímé:
na základě § 44 zákona o odpadech kraj může prosazovat své cíle do POH původců (tedy i obcí) již v době před jejich dopracováním v rámci svých připomínek, o jejichž zapracování je původce povinen kraj písemně informovat:
odst. 2 – POH původce musí být v souladu se závaznou částí řešení plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami.
Odst. 5 – původce musí zpracovaný POH zaslat příslušnému kraji, zapracovat jeho připomínky a sdělit kraji, jak je zapracoval.
Odst. 7 - Plán odpadového hospodářství původce odpadů je závazným podkladem pro jeho činnosti,

b) Nepřímé (při rozhodovací činnosti v rámci přenesené působnosti, především při vydávání souhlasů), a to na základě ustanovení:
- § 43 odst. 12 zákona o odpadech - závazná část POH krajů je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství,
- § 78 odst. 1 - kraj může vázat rozhodnutí o udělení souhlasu podle § 78 odst. 2 písm. a), c), j), k) na podmínky

Závazná část POH kraje je tedy závazným podkladem pro stanovení těchto podmínek (ale i podmínek stanovených rozhodnutími obecních úřadů obcí s rozšířenou působností).
 

Array