Pneumatika z PET lahví a starých gum. Skutečně uzavírá materiálový kruh, nebo jen posouvá problém dál?

Pětadvacet procent materiálů s certifikací hmotnostní bilance, přibližně 43 % recyklovaných surovin a polyesterová vlákna vyrobená z použitých PET lahví. Společnost Continental představila koncept pneumatiky, který ukazuje, kolik různých druhů odpadu může najít uplatnění při výrobě nového výrobku. Do směsi se vrací materiály ze starých pneumatik, využívá se recyklovaná ocel a odpadní písek z hutního a slévárenského průmyslu. Některé z těchto surovin se získávají mechanickou recyklací, jiné prostřednictvím tepelných či chemických procesů. Jak velký přínos takové řešení skutečně představuje?

Pneumatika je materiálově složitější, než se zdá

Pneumatika patří mezi technicky náročné výrobky. Musí přenášet hmotnost automobilu, odolávat deformacím, vysokým teplotám i mechanickému opotřebení a současně zajistit přilnavost na suchém a mokrém povrchu. Její konstrukce proto kombinuje několik druhů pryže, kovové a textilní výztuže, plniva, oleje a další chemické přísady. Každá složka plní jinou funkci a výsledné vlastnosti závisejí na jejich vzájemném působení.

Přírodní a syntetický kaučuk tvoří základ pryžových směsí. Přírodní kaučuk se získává především z latexu kaučukovníků, zatímco syntetické druhy vznikají chemickou výrobou, zpravidla z uhlovodíkových surovin. Jejich kombinace umožňuje přizpůsobit vlastnosti jednotlivých částí pneumatiky požadavkům na pružnost, odolnost proti opotřebení, přilnavost a životnost. Běhoun musí zvládat přímý kontakt s vozovkou, bočnice opakované ohýbání a vnitřní části přenášejí zatížení mezi jednotlivými konstrukčními vrstvami.

Významnou úlohu mají také saze a oxid křemičitý, označovaný jako silika. Saze se do pryže přidávají především jako zpevňující plnivo, které ovlivňuje mechanickou odolnost a opotřebení. Silika se používá zejména ve směsích, u nichž výrobci usilují o vhodnou kombinaci přilnavosti za mokra a nízkého valivého odporu. Ten ovlivňuje množství energie, které automobil spotřebuje při jízdě. Obě plniva mají proto význam pro bezpečnost i energetickou účinnost pneumatiky.

Ocelové kordy a další kovové prvky zajišťují pevnost konstrukce a stabilitu při zatížení. Textilní vlákna vytvářejí další výztužné vrstvy, které pomáhají udržet tvar pneumatiky a rozkládat mechanické síly. Používají se například polyester, nylon nebo další technická vlákna podle konkrétní konstrukce a požadovaných vlastností.

Právě výztužné materiály představují zajímavou příležitost pro využití recyklovaných surovin. Continental uvádí, že ocel a textilie společně představují přibližně 18 % materiálů v osobní pneumatice. Nahrazení části primárních surovin recyklovanými variantami tak může omezit spotřebu nových zdrojů, aniž by výrobce musel měnit základní konstrukční princip pneumatiky.

Co se skutečně skrývá za 43 % recyklovaných materiálů

Společnost Continental vyvinula koncepční pneumatiku v rámci evropského projektu ZEvRA, který hledá způsoby, jak více využívat materiály šetrnější k životnímu prostředí při výrobě elektromobilů. Podle oznámení z 25. srpna 2026 tvoří přibližně 43 % pneumatiky recyklované materiály a dalších 13 % suroviny z obnovitelných zdrojů. U dalších 25 % výrobce uvádí takzvanou hmotnostní bilanci. Jde o systém, který sleduje množství surovin s certifikovaným původem vstupujících do výroby a podle stanovených pravidel umožňuje přiřadit jejich podíl výsledným výrobkům. Continental však ve zveřejněném oznámení blíže nevysvětluje, jaké konkrétní suroviny těchto 25 % představuje.

Continental mezi recyklované vstupy konceptu ZEvRA řadí ocel, kaučuk ze starých pneumatik a polyesterová vlákna vyrobená z PET lahví. Využívá také technologie pro získávání sazí z odpadních pneumatik a zpracování písku pocházejícího například ze sléváren. Uvedený podíl 43 % je souhrnným údajem za recyklované materiály. Ve zveřejněném oznámení však výrobce nerozepisuje jejich přesné hmotnostní zastoupení v pneumatice. Nelze proto určit, jak velkou část celkového podílu představuje PET, ocel, recyklovaná pryž nebo jednotlivé produkty pyrolýzy.

Pneumatika ZEvRA navíc dosáhla třídy A v hodnocení valivého odporu na evropském štítku pneumatik, tedy nejvyššího hodnocení v této kategorii. Nízký valivý odpor omezuje energetické ztráty vznikající při odvalování pneumatiky, což je důležité zejména u elektromobilů, protože se může pozitivně projevit na jejich dojezdu. Hodnocení valivého odporu však vypovídá pouze o jedné z vlastností pneumatiky. Bez zveřejněných výsledků dalších zkoušek nelze posoudit, jak si koncepční pneumatika vede například při brzdění na mokré vozovce, jakou má životnost, jak rychle se opotřebovává ani jaké jsou její celkové environmentální dopady během celého životního cyklu.

PET lahev se může vrátit jako lahev, nebo se proměnit ve vlákno

Zvláštní pozornost si zaslouží polyester vyrobený z recyklovaných PET lahví. Polyethylentereftalát, známý pod zkratkou PET, se používá například pro výrobu nápojových obalů. Jeho vlastnosti umožňují také výrobu polyesterových vláken, která mají uplatnění v textilním průmyslu i při konstrukci technických výrobků. V pneumatice se polyesterové vlákno využívá jako součást zmiňované textilní výztuže. Použití recyklovaného PET tak může snížit potřebu primárního polyesteru, aniž by se měnila základní funkce výztužného materiálu.

Continental uvádí, že polyesterové kordy vyrobené z recyklovaných PET lahví používá ve vybraných osobních pneumatikách již od roku 2022. Z environmentálního hlediska však vyvstává otázka, zda je vhodnější zpracovat použitou PET lahev na novou lahev, nebo z ní vyrobit polyesterové vlákno pro jiný výrobek. Odborná literatura se touto problematikou zabývá a nabízí zajímavé podklady pro porovnání obou cest.

Studie zveřejněná v roce 2023 v časopise Environmental Research porovnávala recyklaci PET lahví na nové lahve, označovanou jako bottle to bottle, a jejich zpracování na polyesterová vlákna, tedy bottle to fiber. Autoři využili analýzu životního cyklu a ukazatel materiálové cirkularity MCI (Material Circularity Indicator), který vyjadřuje, nakolik výrobek využívá recyklované či obnovitelné materiály a jak účinně se materiály po skončení jeho životnosti vracejí zpět do oběhu, místo aby se spotřebovaly nebo skončily jako odpad. Výzkumníci zkoumali mimo jiné spotřebu zdrojů, environmentální dopady recyklačních procesů a míru zachování materiálové hodnoty.

Výsledky ukázaly, že obě recyklační cesty mohou ve většině sledovaných kategorií snížit environmentální dopady ve srovnání s výrobou z primárních surovin. Studie uváděla snížení dopadů v řadě kategorií o více než 60 %, přičemž konkrétní výsledek závisel na použité metodice výpočtu a způsobu přiřazení environmentálních zátěží jednotlivým výrobkům.

Z hlediska zachování materiálové kvality vycházela lépe recyklace PET lahví na nové lahve. Autoři upozornili, že při tomto způsobu recyklace zůstává plast v původním typu výrobku, zatímco při výrobě polyesterových vláken se využívá k jinému účelu. V základních scénářích studie dosahoval ukazatel materiálové cirkularity MCI hodnoty 0,20 až 0,31 při recyklaci lahví na nové lahve a 0,52 při výrobě vláken. Vyšší hodnota přitom neznamená automaticky kvalitnější recyklaci. V modelovém scénáři, který počítal s úplným sběrem použitých lahví a jejich využitím pro výrobu nových lahví, vzrostla hodnota MCI na 0,55 až 0,60. Výsledky tedy ukazují, jak významně mohou způsob sběru a nastavení recyklačního systému ovlivnit výsledné hodnocení. Uvedené hodnoty platí pro konkrétní scénáře studie a nelze je bez dalšího zobecnit na všechny technologie recyklace PET.

Studie tedy podporuje závěr, že obě cesty mohou přinášet environmentální úspory, ale návrat PET do nových lahví může lépe zachovat jeho materiálovou hodnotu. To však ještě samo o sobě nedokazuje, že výroba polyesterové výztuže do pneumatik je vždy horší než jiné možnosti využití PET. Pro takové srovnání by bylo nutné zohlednit skutečné výrobní podmínky, množství spotřebované energie, přepravu, životnost výrobku a to, jaké primární suroviny recyklát nahrazuje.

Důležitá je také dostupnost vhodného materiálu. Ne každá použitá PET lahev se automaticky může vrátit do potravinářského obalu. Výslednou kvalitu ovlivňují příměsi, barviva, kontaminace, třídění a účinnost recyklační technologie. Část materiálu proto může najít využití v jiných výrobcích, přestože pro výrobu nových lahví nevyhovuje.

Staré pneumatiky mohou poskytnout kaučuk, saze, olej i plyn

Další významnou částí konceptu je využití materiálů ze starých pneumatik. Ty obsahují směs přírodního a syntetického kaučuku, sazí, oceli, textilních vláken a řady přísad. Právě kombinace těchto složek komplikuje jejich recyklaci. Pryž je vulkanizovaná, což znamená, že její polymerní řetězce jsou propojené chemickými vazbami, které zajišťují potřebné mechanické vlastnosti. Běžným zahřátím proto nelze starou pneumatiku jednoduše roztavit a znovu vytvarovat jako běžný termoplast.

Jednou možností je mechanické zpracování, při kterém se pneumatika rozdrtí a oddělí se jednotlivé materiálové složky. Získaný pryžový granulát nebo prášek může najít využití v dalších výrobcích, případně v určitých pryžových směsích. Další cestou je pyrolýza. Při tomto tepelném procesu se materiál rozkládá za vysokých teplot a bez přístupu kyslíku. Pryžové polymery se rozpadají na menší molekuly a vzniká směs plynných, kapalných a pevných produktů. Jejich podíl a vlastnosti závisí na složení vstupních pneumatik a na provozních podmínkách zařízení. Pevný produkt obsahuje uhlíkatou složku, kterou lze po dalším zpracování využít jako regenerované saze. Ty mohou částečně nahrazovat průmyslově vyráběné saze v pryžových směsích.

Kapalným produktem je pyrolýzní olej. Jeho složení se liší podle použité technologie a vstupní suroviny. Obsahuje různé uhlovodíky a může sloužit jako surovina pro další chemické zpracování, například při výrobě chemických produktů nebo uhlíkatých materiálů. Některé druhy oleje lze po vhodné úpravě využít také jako palivo či jako složku energetických procesů. Pro materiálovou cirkularitu je přitom důležité rozlišovat, zda olej nahrazuje primární chemickou surovinu, nebo zda se pouze spaluje a využívá jeho energetický obsah. Plynná složka obsahuje směs hořlavých plynů, kterou lze za vhodných podmínek využít k pokrytí části energetických potřeb samotného procesu. Tím se může snížit spotřeba externí energie.

Pyrolýza tak nabízí možnost získat ze starých pneumatik několik různých výstupních materiálů. Z environmentálního hlediska je ovšem podstatné, jaká část těchto produktů se skutečně vrací do materiálové výroby a jaká slouží k výrobě energie. Pokud se regenerované saze použijí v nové pneumatice, vzniká přímá materiálová vazba mezi starým a novým výrobkem. Jestliže se pyrolýzní olej využije jako surovina pro další chemickou výrobu, může rovněž přispívat k náhradě primárních zdrojů. Při jeho spálení se naproti tomu využije především energetický obsah, což představuje jiný typ využití.

Přehledová studie publikovaná v časopise Recycling v roce 2025 se zaměřila na potenciál pyrolýzy odpadních pneumatik při snižování emisí skleníkových plynů. Rozebírá tři hlavní produkty, tedy pyrolýzní olej, regenerované saze a pyrolýzní plyn, a porovnává možné přínosy jejich využití. Upozorňuje také na rozdíly mezi studiemi, které vyplývají z použitých metodik, předpokladů o nahrazovaných surovinách a způsobu započítávání energetických výstupů. Výsledky proto nelze převést na jedinou univerzální hodnotu environmentální úspory platnou pro všechny pyrolýzní technologie.

Podobně zaměřená studie z roku 2026, zveřejněná v časopise Resources, Conservation & Recycling Advances, se zabývá cirkularitou a udržitelností výroby regenerovaných sazí z odpadních pneumatik. Autoři upozorňují, že pro posouzení přínosu je nutné sledovat nejen samotnou výrobu recyklovaného materiálu, ale také jeho kvalitu, možnosti využití v nových pryžových směsích a schopnost nahradit průmyslově vyráběné saze při zachování srovnatelných vlastností.

Evropský projekt BlackCycle, financovaný z programu Horizont 2020, rovněž zkoumal možnosti získávání druhotných surovin z pneumatik po skončení životnosti a jejich návratu do výroby nových pneumatik. Výsledky projektu ukazují, že technologicky propojený systém může zahrnovat mechanické oddělování materiálů, pyrolýzu i další úpravy kapalných a pevných produktů. Podstatné je právě propojení jednotlivých procesů, které umožňuje využít více výstupních materiálů namísto toho, aby se s celou pneumatikou nakládalo pouze jedním způsobem.

Odpadní písek jako náhrada primárního plniva

Pozornost si zaslouží také využití písku pocházejícího ze slévárenského průmyslu. Při výrobě odlitků se písek používá pro tvorbu forem a jader. Po použití může část materiálu ztratit vlastnosti potřebné pro původní účel, přesto může za určitých podmínek posloužit jako surovina pro další zpracování. Continental uvádí, že v konceptu ZEvRA využívá odpadní písek jako vstup pro výrobu alternativní varianty siliky. Ta se následně uplatňuje jako plnivo v pryžové směsi. Takové řešení může omezit potřebu primárních surovin a současně nabídnout využití materiálu, který by jinak vyžadoval další nakládání.

I v tomto případě však záleží na vlastnostech výsledného produktu. Použitý slévárenský písek není automaticky vhodný pro každou aplikaci. Jeho složení a případné příměsi musí odpovídat požadavkům následného zpracování. Pro posouzení environmentálního přínosu je dále nutné zohlednit spotřebu energie a materiálů při úpravě, přepravu a množství primární siliky, které lze skutečně nahradit. Recyklace takového materiálu může být přínosná, pokud výsledná surovina splňuje potřebné technické parametry a nahrazuje materiál, který by se jinak musel získat z primárních zdrojů.

Jak poznat skutečně cirkulární pneumatiku

Koncept ZEvRA ukazuje, že výrobci dokážou kombinovat několik druhů recyklovaných surovin v jednom technicky náročném výrobku. Přínos jednotlivých složek se však liší podle jejich původu, způsobu zpracování a možností dalšího využití. Proto je užitečné oddělit otázku podílu recyklátu od otázky celkové cirkularity.

Vysoký podíl recyklovaných materiálů může znamenat nižší potřebu primárních surovin. Sám o sobě však nevypovídá o tom, jak dlouho výrobek vydrží, kolik energie se spotřebuje při výrobě, jaké emise vznikají během používání a zda lze materiály po skončení životnosti znovu získat. Pneumatika s vysokým podílem recyklátu, která by měla výrazně kratší životnost než srovnatelný výrobek, by mohla vyžadovat častější výměnu a spotřebu dalších materiálů. Bez údajů o životnosti a funkčních vlastnostech nelze tuto možnost spolehlivě vyhodnotit.

Podobně nelze automaticky přisoudit vyšší environmentální přínos každému materiálu jen proto, že pochází z odpadu. Rozhodující pro odborné srovnání jsou konkrétní údaje o tom, jakou primární surovinu nahrazuje, jaké nároky má jeho zpracování a jaké možnosti další recyklace zůstávají po skončení životnosti výrobku.

U PET lahví studie podporují význam zachování materiálové kvality a upozorňují na výhody uzavřeného cyklu, v němž se lahev vrací do výroby nové lahve. Výroba polyesterového vlákna přesto může být přínosná, zejména pokud využívá materiál, který pro výrobu nových obalů nemá odpovídající kvalitu, nebo pokud nahrazuje primární polyester při nižších celkových environmentálních dopadech. Konkrétní výsledek je třeba ověřovat pro daný systém.

U pneumatik po skončení životnosti existuje více cest, jak využít jejich materiály. Mechanická recyklace může získat pryžový granulát a oddělit kovové části. Pyrolýza může poskytnout regenerované saze, olej a plyn. Každá cesta má jiné výstupy, energetické nároky a možnosti dalšího použití. Pokud se podaří kvalitní regenerované saze vrátit do nových pneumatik, vzniká materiálový cyklus, který může snížit spotřebu primárních surovin. Využití oleje jako chemické suroviny může nabídnout další možnost náhrady fosilních vstupů, zatímco energetické využití plynu může přispět k provozu samotného zařízení.

Při hodnocení cirkulární pneumatiky je proto nutné sledovat celý životní cyklus. Patří sem původ surovin, způsob výroby, vlastnosti při používání, životnost, spotřeba energie, emise a možnosti získání materiálů po skončení životnosti. Důležité je také rozlišovat mezi již zavedenými technologiemi a postupy, které se zatím ověřují nebo rozvíjejí pro širší průmyslové využití.

Pneumatika ZEvRA tak představuje zajímavý příklad, jak lze do výroby bezpečnostně náročného výrobku začlenit více druhů druhotných surovin. Zveřejněné údaje dokládají technickou možnost dosáhnout přibližně 43% podílu recyklovaných materiálů a současně získat nejvyšší třídu valivého odporu. Pro úplné vyhodnocení její cirkularity však budou zapotřebí další srovnatelné údaje.

Zdroje a odborná literatura

Continental. 2026. Continental Develops Concept Tire Containing Over 40 Percent Recycled Materials for EU Project. Tisková zpráva, 25. srpna 2026. Dostupné z Continental – koncept pneumatiky ZEvRA.

Chairat, S., Gheewala, S. H. 2023. Life cycle assessment and circularity of polyethylene terephthalate bottles via closed and open loop recycling. Environmental Research, 236, 116788. DOI: 10.1016/j.envres.2023.116788. Dostupné z PubMed – odborná studie o recyklaci PET lahví.

Wu, Y. et al. 2025. On the Potential of Waste Tire Pyrolysis in Carbon Mitigation: A Review. Recycling, 10(5), 172. DOI: 10.3390/recycling10050172. Dostupné z Recycling – přehledová studie o pyrolýze odpadních pneumatik.

Pati, S. et al. 2026. Circularity and sustainability of recovered carbon black production from end-of-life tyre pyrolysis. Resources, Conservation & Recycling Advances, 30, 200340. DOI: 10.1016/j.rcradv.2026.200340. Dostupné z ScienceDirect – studie o regenerovaných sazích z odpadních pneumatik.

Kumar, D. et al. 2025. Comparative analysis of waste tyre treatment technologies: Environmental and economic perspectives. Renewable and Sustainable Energy Reviews, 216, 115691. DOI: 10.1016/j.rser.2025.115691. Dostupné z ScienceDirect – srovnání technologií zpracování odpadních pneumatik.

Generation and utilization of waste tires pyrolysis carbon: A critical review. 2025. Fuel, 400, 135740. DOI: 10.1016/j.fuel.2025.135740. Dostupné z ScienceDirect – přehled využití uhlíkatých produktů pyrolýzy pneumatik.