Podnikatelé pozor! Od prosince nelze skladovat ani používat hasící pěny obsahující PFOA

Evropská unie vstupuje do rozhodující fáze omezování takzvaných věčných chemikálií v hasicích pěnách. Zatímco se firmy připravují na blížící se zákaz skladování a používání pěn obsahujících PFOA, EU zároveň přijala nejzásadnější restrikci v historii regulace PFAS. Ta postupně ukončí používání fluorovaných hasiv ve všech sektorech. Pro české podniky, zejména ty spadající pod režim SEVESO, to znamená jediné: technologie, zásoby i infrastrukturu čeká v příštích letech zásadní proměna.

Evropská legislativa v oblasti chemické bezpečnosti prochází největší změnou za poslední desetiletí, která se bezprostředně dotýká firem pracujících s průmyslovými hasicími pěnami. Po letech výjimek a postupně zpřísňovaných limitů končí využívání pěn obsahujících kyselinu PFOA (tzv. pěny C8). Evropská komise prodloužila původní termín 4. července 2025 jen do 3. prosince 2025, což je nejzazší možná lhůta, kdy lze tyto látky ještě legálně používat a skladovat. 

Důvodem je kombinace požadavků členských států, technických potíží s přesným měřením příbuzných sloučenin a podhodnocených zásob v provozech. Od prosince 2025 však budou pěny s obsahem PFOA zakázány bez výjimky a podniky tak vstupují do období intenzivního přechodu na alternativní technologie.

Nejtvrdší regulace PFAS přichází

Na tento krok navazuje zásadní evropské nařízení (EU) 2025/1988, které rozšiřuje přílohu XVII nařízení REACH a poprvé reguluje celou skupinu PFAS v hasicích prostředcích. Regulace vychází z vědeckých podkladů Evropské agentury pro chemické látky, podle nichž se v EU ročně vyrobí přibližně 30 000 tun hasicích pěn a až 60 procent z nich obsahuje PFAS. Jen z pěn ročně uniká do prostředí kolem 470 tun těchto látek, které se prakticky nerozkládají, přetrvávají v půdě i vodě a kumulují se v organismech. 
Nové nařízení proto stanovuje limit pro celkovou koncentraci PFAS v pěnách na 1 mg/l, přičemž jeho plné uplatnění nastane 23. října 2030. Některé sektory – zejména kritická infrastruktura a podniky spadající pod přísný bezpečnostní režim SEVESO – získaly delší přechodná období končící až v roce 2035. Cílem však není pouze technologická výměna, ale také eliminace tzv. politováníhodného nahrazení, tedy nahrazování jedné škodlivé fluorované látky jinou.

Evropská regulace přináší do oblasti požárních pěn s obsahem PFAS zásadní změny, které výrazně zpřísňují způsob jejich nakládání. Od roku 2026 budou mít provozovatelé povinnost vypracovat komplexní plány řízení pěn obsahujících látky PFAS, včetně postupů jejich bezpečného používání, zamezení únikům, dekontaminace technologií a harmonogramu úplného nahrazení těmito látkami nenasycených alternativ. Nově se rovněž zavádí jasné požadavky na označování pěn a odpadních vod s koncentrací PFAS přesahující stanovené limity, přičemž jejich vypouštění do kanalizace nebo přímo do vodního prostředí bude jednoznačně zakázáno. 

Firmy čekají inventury zásob

Současně s evropským rámcem se naplno otevírá otázka domácích zásob fluorovaných pěn. České průmyslové podniky, zejména rafinerie, petrochemické provozy, sklady pohonných hmot či velké chemičky, používají pěny v objemech, které mohou dosahovat desítek až stovek tun na jediném místě. Ty spadají do tzv. kategorie SEVESO, což jsou firmy podléhající zvláštním bezpečnostním předpisům. V Česku najdeme celkem 213 takových podniků, řada z nich je státních. 

Zakázaný hasicí přístroj nebo pěnové hasivo lze identifikovat podle konkrétních znaků na obalu nebo v technické dokumentaci. Prvním vodítkem je složení – na štítku by měly být uvedeny typy chemikálií a jejich koncentrace. Pokud je uvedeno některé z označení PFAS, jako PFOA nebo jiné per- a polyfluorované alkylové látky, je pravděpodobné, že se jedná o zakázanou nebo pod přísnou regulací podléhající pěnu. 

Dále je možné zkoumat bezpečnostní list (Safety Data Sheet, SDS), kde by měl být výskyt PFAS jasně deklarován v sekcích týkajících se chemického složení a stability. Výrobci novějších bezfluorových pěn často uvádějí na obalu označení „fluor-free“ nebo „FFF“ (Fluorine Free Foam), což je důležité rozlišovat od klasických fluorovaných pěn. Nakonec je vhodné věnovat pozornost datu výroby a šarži: starší přístroje nebo pěny vyrobené před zavedením regulací mohou nést vyšší riziko, že obsahují zakázané sloučeniny.

Likvidace zásob starších typů pěn bude muset probíhat výhradně ve spalovacích zařízeních schopných dosáhnout minimální teploty 1 100 °C, která je nutná k úplnému rozkladu či nevratné přeměně perzistentních fluorovaných sloučenin. Tyto povinnosti představují významný posun oproti dosavadní praxi a zásadně mění způsob, jakým bude sektor požární ochrany s látkami PFAS v následujících letech nakládat.
 

Česko má desítky tun pěn k likvidaci

Přesné množství PFOA-obsahujících pěn v českých firmách však není veřejně známo. Na rozdíl od toho jsou k dispozici údaje o státních zásobách: Hasičský záchranný sbor ČR disponuje zhruba 27 tunami fluorovaných pěnidel a v centrálních skladech ministerstva vnitra se nachází přibližně 52 tun dalších zásob pro mimořádné události. Ve srovnání s evropskými odhady je zřejmé, že se i české podniky budou muset připravit na postupnou, ale nákladnou modernizaci celého systému požární ochrany, včetně dekontaminace, výměny technologií a zavedení bezfluorových polymerních pěn nové generace.

Obě změny – blížící se zákaz PFOA pěn a plošná restrikce PFAS – tak dohromady představují zásadní obrat v požární ochraně evropského průmyslu. Zatímco ještě nedávno byly fluorované pěny považovány za nezbytné zejména pro hašení kapalných paliv a technologických havárií, dnešní technologický vývoj umožňuje zavádět alternativy. Pro české podniky jde o složitý, ale zároveň nevyhnutelný proces, který jim má zajistit právní jistotu, ekologickou bezpečnost a soulad s novými evropskými standardy. Evropská unie tím vysílá jasný signál: Éra věčných hasicích pěn končí.

Zajímavosti ze světa věčných hasících pěn:

• Fluorované hasicí pěny si vysloužily označení „věčné“ proto, že hlavní třída používaných látek – PFAS – se téměř vůbec nerozkládá. Jejich poločas rozpadu se počítá na stovky až tisíce let. To znamená, že jakmile se jednou dostanou do půdy či vody, zůstávají tam prakticky navždy a často se šíří i stovky kilometrů od místa použití.

• V řadě evropských zemí byly v posledních letech naměřeny zvýšené koncentrace PFAS v blízkosti letišť, rafinerií či průmyslových hasičských cvičišť. Například v Dánsku byly z pěn kontaminovány podzemní vody v řádech kilometrů od testovací plochy. Podobné nálezy byly hlášeny i v Německu, Francii či Nizozemsku.

• Vojenské sektory patří v Evropě dlouhodobě mezi největší uživatele fluorovaných pěn. Při simulacích havárií letadel se pěny používaly ve velkých objemech a znečištění půdy i podzemních vod je v těchto lokalitách často nejvyšší. I proto má obranný sektor v EU přechodné období až do roku 2035.

• Mnoho provozů přešlo v minulých letech na pěny označované jako C6. Ty obsahují kratší řetězce PFAS, které se sice v organismu akumulují o něco méně než C8, ale jejich toxicita i perzistence jsou stále velmi vysoké. Nová evropská regulace tak zakazuje i jejich použití – nejde tedy o vítanou alternativu, ale pouze o dočasnou slepou uličku.

• Odstranění PFAS z potrubních systémů a nádrží je technologicky náročný proces. Fluorované látky mají silnou afinitu k povrchům a rády vytvářejí tenké filmy, které nelze jednoduše odplavit vodou. V mnoha podnicích tak bude nutná úplná výměna některých prvků systému nebo několikanásobná chemická dekontaminace.

• Likvidace pěn v zařízeních schopných dosáhnout 1 100 °C je výrazně dražší než likvidace běžného nebezpečného odpadu. Cena se může podle evropských studií pohybovat od 50 do více než 200 Kč za kilogram v závislosti na množství, dopravě a čistotě odpadu. Pro velké podniky to představuje potenciálně milionové položky.

• Nové polymerní FFF pěny (Fluorine Free Foams) mají dnes srovnatelné výsledky při hašení požárů kapalných paliv, a to i bez fluorovaných surfaktantů. Výrobci uvádějí, že jejich účinnost roste s každou generací, a některé z nich se už běžně používají v letištních hasičských sborech.

• Hasičský záchranný sbor ČR vytvořil metodiky pro identifikaci PFAS v hasicích prostředcích a postupy pro jejich bezpečné nahrazení. Koordinuje také evidenci zásob a doporučuje provozům, aby inventarizaci provedly co nejdříve, protože likvidace může být časově náročná.