PRÁVO: ČR energeticky využívá jen 11 % odpadů

Zatímco Češi stále drtivou většinu komunálního odpadu zahrabávají pod sebe, západní sousedé z něho čistě vyrábějí teplo, světlo a nové věci.

Neskládkují vůbec nebo jen minimálně, a navíc za obří poplatky. Na semináři k zákonu o odpadech, který má být vládě předložen na podzim, to uvedl ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí (MŽP) Jaromír Manhart.

„Skládky jsou tikající bombou v zemi. Sanace havarovaných skládek a prevence stojí desítky miliónů ročně. Téměř každý půlrok některá ze skládek zahoří,“ zdůraznil Manhart.

V Česku je 180 skládek. Loni jsme podle MŽP vyprodukovali 37 miliónů tun komunálního odpadu, zatímco v roce 2013 to bylo třicet miliónů tun. Při přepočtu na hlavu tak Češi minulý rok vyhodili už 500 kg domovního odpadu na hlavu a rok. Jsme v Evropě zhruba uprostřed.

Jenže pouze jedenáct procent odpadku se v roce 2015 energeticky využilo, což je hluboko pod průměrem Evropy, kde se na teplo a světlo proměňuje bezmála 30 procent odpadků.

Navíc až 350 Kč na osobu a rok
„Cílem zákona není propagovat spalovny, ale zkrátka omezit zahrabávání odpadů do země čili skládkování a zaměřit se na oběhové využívání. V roce 2024 by měl platit úplný zákaz skládkování. To není jen na úrovni ČR, ale celé Unie,“ konstatoval Manhart.

Motivací má podle něho být postupné zdražování poplatku za skládkování. Základní cena za komunální odpad je dnes 500 Kč za tunu. Podle představ ministerstva by měl růst postupně na 900 korun za tunu v roce 2018 až k 1800 korunám za tunu v roce 2024.

Ministerstvo si nechalo spočítat, že pokud bude obec stále odpadky jen vozit na skládky, v průměru jeden občan za to doplatí 43 korun v prvním roce zdražení. V šestém roce by navýšení poplatku za skládkování znamenalo pro peněženku jednotlivce v průměru 256 korun. Svaz měst a obcí odhaduje, že by to bylo až 350 korun navíc.

„Poplatky za skládkování rostou všude v okolních zemích. V Polsku už činí 900 korun za tunu a budou se dál zvyšovat,“ dodal Manhart. Domovní odpad neskládkují například Německo (pouze jedno procento odpadu), Nizozemsko či Švýcarsko.

„Cíle recyklací jsou v některých obcích nesplnitelné. Pořád nám část využitelných odpadů končí v kamnech domácností. Uvidíme, co s tím udělají kotlíkové dotace. Není nám také úplně jasné, jak se bude prokazovat, že recyklují to, co se požaduje. Češi sice třídí, ale na recyklaci nejsou dostatečné kapacity. A potíž je také v tom, že v komunálním odpadu je stále velké množství popela, což pak brání jeho energetickému využití. Na moderní systémy využívání odpadu mají němečtí sousedé rovněž více peněz,“ glosoval situaci výkonný ředitel Svazu měst a obcí Č R Dan Jiránek.

Skládky i po roce 2024
„Odpady třídí již přes 70 procent Čechů. I když si lidé, kteří odpad třídí, myslí, že jsou v menšině, nejsou,“ doplnil Lukáš Grolmus ze systému EKOKOM. I kdyby se ale skutečně realizovaly všechny ambiciózní cíle měst a státu v oblasti modernizace a rozšíření již existujících spaloven a došlo by i k výraznému navýšení podílu recyklace, tak nám v roce 2024 budou podle manažera ČEZ Dalibora Roika stále chybět kapacity na využití 600 až 800 tisíc tun komunálního odpadu.

Názor, že i po roce 2024 se navzdory zákazu v legislativě u nás bude muset část odpadu skládkovat, zastává i ředitel České asociace odpadového hospodářství ČR Petr Havelka. „Česko bude muset jít cestou větší recyklace a energetického využívání odpadu. Zákaz skládkování není problém, ale ponese to nějaké náklady. Komise legislativní rady vlády konstatovala, že ministerstvo musí dopracovat argumenty k novému zákonu o odpadech, protože to má nemalý dopad na obyvatelstvo. A je také otázka, jak zákon dopadne, když se kvapem blíží parlamentní volby, zda se před nimi za něj bude politická strana drát,“ dodal Havelka.

Společnost ČEZ na semináři informovala, že připravuje plány na výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu, jak se dnes moderním spalovnám říká, v areálu elektrárny Mělník. ČEZ očekává, že narazí na silný odpor ekologů, protože o těchto zařízeních kolují domněnky, že zamořují životní prostředí.
„V Kodani se staví spalovna 400 metrů od královského paláce. Ohňostroj v Londýně na oslavu milénia vyprodukoval stejné množství dioxinů jako zařízení pro energetické využívání odpadu za sto let. Spalovny kromě energie produkují například škváru do silnic,“ argumentoval Dalibor Roik z divize strategie ČEZ.

Čtěte také:

VIDEO ze semináře: Co přinese plánovaný zákaz skládkování v roce 2024? (17.10.2016)

Nenechte si ujít: