Prázdniny se blíží. Kde se letos nejlépe osvěžit? Evropské vody hlásí výbornou kvalitu, česká jezera ale mají své limity

Léto je za dveřmi a miliony Evropanů už plánují, kde stráví horké dny u vody. Nejnovější hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí ukazuje povzbudivou zprávu. Většina evropských koupacích lokalit nabízí velmi dobrou kvalitu vody. Česká republika si vede solidně, přesto tuzemské rybníky a přehrady čelí problémům, které mohou během sezony proměnit lákavou hladinu v zelenou masu sinic. Typickým příkladem je Lipno, jehož stav je výsledkem dlouhodobých procesů odehrávajících se daleko za hranicemi samotné nádrže.

Evropa vstupuje do koupací sezony roku 2026 s mimořádně příznivou bilancí. Podle hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí z minulého roku splňuje minimální požadavky na kvalitu vody 96 procent všech sledovaných koupacích lokalit a více než 85 procent dosahuje nejvyššího hodnocení. Evropské pobřežní vody si dlouhodobě vedou lépe než vnitrozemské lokality. Zatímco u mořských pláží dosahuje nejvyšší kvality téměř devět z deseti míst, u jezer a řek je tento podíl nižší. Přesto jde o výsledek, který potvrzuje výrazné zlepšení oproti situaci před několika desetiletími, kdy byla řada evropských vod zatížena nedostatečně čištěnými odpadními vodami.

Za tímto vývojem stojí především důsledné monitorování kvality vody, rozsáhlé investice do čistíren odpadních vod a dlouhodobé uplatňování evropské legislativy. Kvalita koupacích vod se hodnotí zejména podle výskytu bakterií signalizujících fekální znečištění, které může představovat zdravotní riziko pro návštěvníky. Díky systematickému sledování a následným opatřením se podařilo v mnoha regionech výrazně omezit množství znečištění přitékajícího do řek, jezer i moří.

Z českého pohledu jsou výsledky povzbudivé, byť nepatří mezi evropskou špičku. Podíl lokalit s nejvyšším hodnocením dosahuje přibližně tří čtvrtin všech sledovaných koupacích míst. To znamená, že většina oblíbených rekreačních oblastí nabízí bezpečné podmínky ke koupání, zároveň však české vody zůstávají citlivější na sezonní výkyvy než mnohé přímořské destinace. Důvod je jednoduchý. Tuzemská rekreace je z velké části spojena s rybníky, jezery a přehradami, kde se mnohem výrazněji projevují vysoké teploty, přísun živin a rozvoj sinic.

Právě sinice představují jeden z nejviditelnějších problémů českých vodních nádrží. Zatímco evropské hodnocení sleduje především bakteriologickou kvalitu vody, zelené zákaly způsobené přemnožením sinic mohou výrazně snížit rekreační hodnotu lokalit a v některých případech představovat i zdravotní riziko. Tento jev je úzce spojen s nadměrným množstvím fosforu a dalších živin, které se do vod dostávají z povodí.

Významným příkladem je Lipenská přehrada. Jak upozorňuje hydrobiolog a ekolog Jakub Hruška, zelené zbarvení vody není důsledkem jednorázového problému ani selhání správy nádrže. Hlavní příčina leží v dlouhodobém hromadění fosforu v celém povodí horní Vltavy. Živiny pocházejí z komunálních zdrojů, zemědělství i historického zatížení krajiny a postupně se dostávají do nádrže, kde vytvářejí ideální podmínky pro rozvoj řas a sinic. Teplé počasí a slabší promíchávání vody pak tento proces ještě urychlují. Výsledkem je známý obraz letního Lipna, kdy se zejména v některých zátokách objevuje zelený zákal, přestože voda nemusí být bakteriologicky závadná.

Lipno zároveň ukazuje širší souvislost, na kterou upozorňuje i Evropská agentura pro životní prostředí. Samotná kvalita koupacích vod je dnes ve většině Evropy vysoká, avšak řada vodních ekosystémů stále čelí nadměrnému zatížení živinami, chemickému znečištění a dopadům oteplování klimatu. Vyšší teploty vody, delší období sucha i intenzivnější přívalové srážky vytvářejí podmínky, které mohou kvalitu vodních ekosystémů zhoršovat i tam, kde výsledky pravidelného monitoringu zůstávají příznivé.

Pro návštěvníky koupališť a přírodních lokalit je tak letošní zpráva dobrou zprávou. Evropské vody patří z hlediska hygienické bezpečnosti k nejkvalitnějším na světě a dlouhodobý trend zůstává pozitivní. České zkušenosti z Lipna však připomínají, že péče o vodní prostředí nekončí u čistíren odpadních vod, ale začíná už v celé krajině, která vodu do našich jezer a přehrad přivádí. Současně však platí, že u vnitrozemských nádrží je vhodné sledovat aktuální informace o výskytu sinic a stavu vody.