Připomínky: Věcný záměr stavebního zákona

Ministerstvo pro místní rozvoj předkládá do meziresortního připomínkového řízení na základě Plánu legislativních prací vlády na rok 2019 věcný záměr stavebního zákona. Věcný záměr byl zpracován ve spolupráci s Hospodářskou komorou České republiky.

V programovém prohlášení vlády se kromě jiného konstatuje, že vláda podpoří a zrychlí výstavbu v České republice a prosadí rekodifikaci veřejného stavebního práva, která povede ke zjednodušení a zkrácení přípravy staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky. Z tohoto důvodu byla vyvolána potřeba reformy veřejné správy na úseku územního plánování, stavebního řádu a souvisejících řízení.

V předloženém věcném záměru jsou obsaženy takové zásadní změny, na základě kterých by mělo být dosaženo sledovaného cíle, tedy zkrácení povolovacích procesů tak, aby byly v maximální možné míře odstraněny překážky bránící vydání příslušného povolení stavebním úřadem či překážky toto vydání neúměrně prodlužující. Mezi nástroje, kterými má být uvedeného cíle dosaženo, patří zejména:

• Vytvoření soustavy státních stavebních úřadů, kde se nová struktura stavebních úřadů více přiblíží současným potřebám a díky níž odpadne zejména prvek „systémové podjatosti“, čímž se také dále sníží riziko případné korupce.

• Podání žádosti o povolení stavby u stavebního úřadu, který bude součástí státní stavební správy, v níž Ministerstvo pro místní rozvoj bude nadřízeným orgánem Nejvyššího stavebního úřadu, který bude nadřízeným orgánem krajských stavebních úřadů, jejichž územní pracoviště budou na pozicích dnešních obcí s rozšířenou působností, takže nedojde k odtržení stavebního úřadu od znalosti místního prostředí.

• Oddělení státní správy a samosprávy na úseku povolování staveb. 

• Reorganizace dotčených orgánů a jejich částečná integrace do státních stavebních úřadů.

• Sjednocení obecných požadavků na výstavbu do jednoho právního předpisu.

• Podávání žádostí v elektronické podobě na interaktivním formuláři a postupná úplná elektronizace stavební agendy.

• Ukládání projektové dokumentace do centrálního úložiště, do kterého budou mít přístup jak stavební úřady, tak dotčené orgány, které tak budou mít k dispozici vždy její aktuální verzi.

• Redukce počtu dotčených orgánů v návaznosti na revizi chráněných veřejných zájmů a stanovení pevné lhůty pro jejich vyjádření. Pokud se v této lhůtě nevyjádří a nevydají závazné stanovisko, nastane jeho vydání takzvanou „fikcí“, bude se mít za to, že s předloženou stavbou dotčený orgán souhlasí.

• Úprava v nastavení hierarchie a obsahu závazných nástrojů územního plánování spočívající v zavedení územního rozvojového plánu jako celostátního nástroje územního plánování a územního plánu kraje přijímaného pro celé území kraje, nahrazujícího dnešní zásady územního rozvoje. Na úrovni obce bude ponechán územní plán obce a regulační plán.

• Změny ve formě vydávání územně plánovací dokumentace – na celostátní úrovni nařízením vlády a na úrovni obcí a krajů variantně formou obecně závazné vyhlášky nebo formou upraveného opatření obecné povahy.

• Posílení standardizace vybraných částí územně plánovacích dokumentací, resp. územně plánovacích podkladů.

• V zákonem vyjmenovaných případech zavedení hrubého odhadu nákladů navrhovaných záměrů a opatření jako povinné obsahové náležitosti územně plánovací dokumentace.

• Zavedení informačních systémů veřejné správy, kde budou k dispozici z hlediska úplnosti a správnosti garantované informace o území, a umožnění dálkového přístupu k těmto informacím na jednom místě.

• Posílení významu plánovacích smluv.