Více času na podstatné
Přívalový déšť zničí úrodu i půdu. Nová pravidla mají zemědělcům ulevit od odpovědnosti za neodvratnou erozi
Zemědělská půda čelí stále častějším extrémům počasí a přívalové srážky dokážou během krátké chvíle odnést z polí značné množství ornice. Ministerstvo zemědělství proto připravilo novelu pravidel ochrany zemědělské půdy před erozí, která má přinést spravedlivější posuzování erozních událostí, omezit opakované administrativní povinnosti zemědělců a umožnit úpravu rozsahu pozemků podléhajících protierozním požadavkům. Změny se dotknou také standardu DZES 5, který je součástí podmínek pro poskytování zemědělských podpor.
Vodní eroze patří k významným formám degradace zemědělské půdy. Při intenzivních srážkách dochází k rozrušování půdního povrchu, odnosu nejúrodnější vrstvy a transportu půdních částic do níže položených míst. Následky se mohou projevit nejen přímo na zemědělských pozemcích, ale také zanášením vodních toků, příkopů a dalších částí krajiny.
Rozsah erozního ohrožení ovlivňuje řada faktorů. Vedle intenzity a množství srážek jde především o sklon a délku svahu, vlastnosti půdy, vegetační pokryv, způsob obdělávání a přítomnost krajinných prvků, které dokážou povrchový odtok zpomalit nebo zachytit. Významnou roli hraje také skladba pěstovaných plodin a načasování zemědělských prací. Podle Ministerstva zemědělství připadá přibližně 80 % erozně nebezpečných dešťů na období od června do srpna.
Právě dosavadní zkušenosti s hodnocením erozních událostí vedly k přípravě novely vyhlášky č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí. Návrh přináší několik změn, které mají lépe rozlišovat mezi erozí související se způsobem hospodaření a událostmi vyvolanými mimořádnými přírodními podmínkami.
Mimořádné srážky mají dostat vlastní pravidla
Jednou z nejvýznamnějších novinek je zavedení principu vyšší moci při posuzování erozního ohrožení. Orgány ochrany zemědělského půdního fondu by nově neměly při hodnocení konkrétní plochy přihlížet k erozním událostem, kterým nebylo možné zabránit.
Typickým příkladem jsou mimořádně intenzivní srážky, jejichž účinky překročí možnosti běžných protierozních opatření. I pozemek, na kterém zemědělec hospodaří odpovídajícím způsobem a dodržuje stanovené požadavky, může být za určitých meteorologických podmínek zasažen erozí.
Smyslem navrhované úpravy je zohlednit skutečnou příčinu události a přiměřenost požadavků kladených na hospodařící subjekt. Samotný výskyt eroze by tak automaticky neměl znamenat, že zemědělec nesplnil své povinnosti. Podstatné bude také posouzení toho, zda bylo možné vzniku škody dostupnými postupy zabránit.
Tento přístup může být významný zejména v podmínkách proměnlivého klimatu, kdy se střídají delší období sucha s krátkými, avšak velmi intenzivními srážkovými epizodami. Schopnost půdy zadržovat vodu a odolávat jejímu povrchovému odtoku přitom závisí také na dlouhodobém způsobu hospodaření a stavu krajiny.
Bez opakované eroze nemusí vznikat další plán
Další navrhovaná změna se týká povinnosti zpracovávat plány opatření pro hospodaření na erozně ohrožených pozemcích. Současný systém počítá s plánováním protierozních postupů, jejichž cílem je omezit další odnos půdy a zajistit odpovídající ochranu konkrétní plochy.
Novela má umožnit, aby zemědělský subjekt nemusel po skončení účinnosti dosavadního plánu automaticky zpracovávat nový, pokud během jeho platnosti nedošlo k další erozní události.
V praxi by tak měla být administrativní povinnost více navázána na skutečný vývoj situace na pozemku. Pokud přijatá opatření fungují a monitoring nezaznamená další erozní událost, nebude nutné opakovat plánovací proces pouze z důvodu uplynutí doby platnosti předchozího plánu.
Z hlediska zemědělských podniků může jít o významné zjednodušení. Zpracování plánů vyžaduje čas, odborné podklady a administrativní kapacity. U rozsáhlejších hospodářství se navíc může týkat většího počtu pozemků a půdních bloků.
DZES 5 může nově pokrývat menší rozsah ploch
Třetí oblast změn se týká standardu DZES 5, tedy pravidel dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy zaměřených na omezení eroze. Jeho plnění je součástí podmínek podmíněnosti, které musí zemědělci dodržovat, aby získali přímé platby a další vybrané zemědělské podpory.
Návrh umožňuje stanovit odlišné hodnoty přípustné míry erozního ohrožení vodní erozí pro účely vymezování a kategorizace erozně ohrožených ploch podle nařízení vlády č. 73/2023 Sb.
Právě tato úprava otevírá možnost snížit rozsah zemědělských pozemků, na které se vztahují povinnosti vyplývající z uvedeného nařízení. Změna by měla být využitelná do konce současného programového období Státní zemědělské politiky.
Pro zemědělce je tato část návrhu důležitá především z hlediska rozsahu hospodaření podléhajícího zvláštním protierozním požadavkům. Rozdílné nastavení přípustné míry erozního ohrožení může vést k přehodnocení kategorizace některých ploch a tím také k úpravě okruhu pozemků, na kterých musí hospodařící subjekty plnit příslušné podmínky.
Navrhovaná novela vyhlášky č. 240/2021 Sb. nyní prochází připomínkovým procesem. Účinnost se navrhuje od 1. července 2027, přičemž ustanovení umožňující stanovit pro účely vymezení a kategorizace erozně ohrožených ploch v rámci DZES 5 odlišnou přípustnou míru vodní eroze má nabýt účinnosti již 1. ledna 2027.
Dokument ke stažení: