Více času na podstatné

Rekapitulace dění na poli evropské legislativy za měsíc březen

10.04.2015 07:58

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ENERGETIKA Přístup EU k životnímu prostředí přináší občanům prospěch, uvádí nová studie, Komise zhodnotila pokrok při provádění legislativy o vodě, Rada nesouhlasí s dřívějším vytvořením stálé rezervy emisních povolenek a Komise koncem února zveřejnila balík k energetické unii.

Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí je integrovaným hodnocením životního prostředí v EU. Informuje o provádění evropské environmentální politiky a analyzuje možnosti, jak upravit stávající politiky, aby bylo dosaženo vize EU o spokojeném životě v mezích naší planety do roku 2050. Obsahuje údaje na celosvětové, regionální i vnitrostátní úrovni, jakož i srovnání jednotlivých zemí. Kromě příštích pěti let se zabývá i dalším obdobím a jasně upozorňuje na riziko zhoršování stavu životního prostředí, které ovlivňuje blahobyt a prosperitu občanů.

Z analýzy vyplývá, že je třeba vytvářet integrovanější politiku, na což Komise reaguje řadou iniciativ pro oblast životního prostředí na rok 2015 (např. nový, rozsáhlejší soubor opatření týkajících se oběhového hospodářství, přezkum strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, akční plán správy oceánů a pozměněný soubor opatření zabývajících se kvalitou ovzduší).

Obsah a sporné body

Zpráva uvádí, že v letech 2000–2011 vzrostla v EU „zelená odvětví“ o více než 50 %, a patří tak mezi menšinu sektorů, kterým se daří i v krizi. Zlepšuje se rovněž nakládání s odpady, přesto však stále příliš mnoho odpadu končí pohřbeno pod zemí a potenciál pro recyklaci a získávání energie zůstává nevyužit. Cílem Komise pro rok 2015 je vytvořit z EU konkurenceschopnější ekonomiku, která účinně využívá své zdroje. Aby bylo možno získat ze zdrojů co nejvíce, je třeba se zaměřit na všechny fáze životního cyklu výrobku, od těžby surovin přes design výrobků, jejich výrobu, distribuci a spotřebu, opravy a recyklační systémy až po nakládání s odpady a větší využívání druhotných surovin.

Cíle spojené s obnovitelnými zdroji energie a energetickou účinností do roku 2020 jsou na dosah. Emise skleníkových plynů poklesly od roku 1990 o 19 %, zatímco hospodářství EU vzrostlo o 45 %. Nicméně politiky a opatření nebudou stačit ke splnění dlouhodobého cíle snížení emisí o 80–95 % do roku 2050, který by měl přeměnit Evropu v nízkouhlíkovou ekonomiku. Komise již tento problém řeší a připravuje nové návrhy politiky k dosažení 40% snížení emisí do roku 2030, které v loňském roce schválila Evropská rada.

V souvislosti s kvalitou ovzduší se za poslední desetiletí emise řady látek znečišťujících ovzduší výrazně snížily, i přes tyto úspěchy však v EU zůstává špatná kvalita ovzduší hlavní příčinou předčasných úmrtí.

Odkazy

Zpráva o stavu životního prostředí ukazuje, že opatření EU přinášejí pozitivní výsledky

SOER 2015 — The European environment — state and outlook 2015

Europe's environment 2015: Future prosperity depends on bolder steps in policy, knowledge, investments and innovation

Komise zhodnotila pokrok při provádění legislativy o vodě

Sdělení předkládá hodnocení dosud dosaženého pokroku a je zohledněna skutečnost, že uvedené dvě směrnice jsou propojené a jejich provádění by mělo být koordinováno. Hodnocení je založeno na prvních zprávách o konkrétních akcích přijatých členskými státy za účelem provádění opatření. Na konci sdělení jsou zařazena doporučení Komise s ohledem na posouzení programů opatření členských států a také předběžné vyhodnocení povodňových rizik.

Účinné hospodaření s vodou, jak vyžaduje Rámcová směrnice o vodě, má pomoci členským státům připravit se na extrémní meteorologické jevy, které jsou v důsledku změny klimatu stále častější a způsobují obrovské škody. Za účelem doplnění Rámcové směrnice o vodě byla v roce 2007 přijata směrnice o povodních, která požaduje, aby členské státy posoudily a zmapovaly rizika a nebezpečí povodní a řídily je prostřednictvím vypracování plánů pro zvládání povodňových rizik.

Obsah a sporné body

Za účelem provádění rámcové směrnice o vodě je nutné, aby členské státy přijaly řadu nákladově efektivních opatření. Členské státy musí shrnout tato opatření ve svých plánech povodí, které jsou aktualizovány každých 6 let.

Sdělení přichází s řadou doporučení, jejichž cílem je podpořit například lepší ceny vody, kontroly odběru vody, průmyslových závodů a opatření v oblasti znečištění ze zemědělství. Doporučuje taktéž navýšit použití prostředků z fondů EU. Rizika povodní byly z velké části zmapovány a plánování řízení těchto rizik pokračuje. Desetiletí degradace a nedostatečného řízení ale znamenají, že dobrá kvalita ve všech vodách EU je stále daleko. To vytváří dodatečné náklady na čištění vody a rizika ohrožující lidské zdraví.

Specifickým problémem je nadměrné odčerpávání vody pro zavlažování kolem Středozemního a Černého moře, rozšířené znečištění živinami ze zemědělství a změny v toku řeky v důsledku špatného plánovaní nebo ochrany před povodněmi.

Odkazy

Report on the implementation of EU water legislation: there is progress, but still work to do

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě: Rámcová směrnice o vodě a směrnice o povodních: Opatření k dosažení „dobrého stavu“ vod EU a snížení povodňových rizik

Rada nesouhlasí s dřívějším vytvořením stálé rezervy emisních povolenek

V rámci zveřejnění návrhu energeticko-klimatického balíku v lednu 2014 Komise rovněž představila návrh na vytvoření stále rezervy emisních povolenek. Komise navrhuje revizi obchodování s emisními povolenkami v EU ETS s cílem dosáhnout zvýšení jejich tržní ceny, a podpořit tak masivní investice do energetické infrastruktury. Reforma systému tak fakticky institucionalizuje princip tzv. backloadingu povolenek (jejich stažení z oběhu), kterého bylo dosaženo v roce 2013.

Návrh spočívá ve vytvoření stálé rezervy povolenek o objemu 12 % obchodovaných v předchozích 2 letech. Na tomto principu by měla být vytvářena rezerva každoročně od zavedení do praxe počínaje 1. 1. 2021. Pokud objem volně obchodovaných emisních povolenek klesne pod 400 mil., bude z rezervy uvolněno 100 mil. do volného oběhu. Rezerva by neměla být navyšována, pokud objem povolenek určených pro stažení z trhu klesne pod 100 mil. Jestliže objem rezervy klesne pod 100 mil. emisních povolenek, předpokládá se uvolnění celé rezervy na trh.

V únoru 2015 byl návrh rozhodnutí projednáván výborem ENVI, který prosazuje, aby došlo k zahájení mechanismu stálé rezervy emisních povolenek již v roce 2018. Podle něj by nemělo (od roku 2019) docházet k automatickému uvolňování rezervy emisních povolenek stažených v předchozím roce na trh. Povolenky, které budou staženy v letech 2014-2016, by rovněž neměly být opětovně vráceny na trh, s čímž se v návrhu počítalo, ale jejich objem by měl být přidán do nově vzniklé rezervy v roce 2019.

K zavedení mechanismu automatické rezervy má dle výboru dojít již na konci roku 2018 (tj. o tři roky dříve než navrhovala Komise). Výbor rovněž navrhuje, aby finanční prostředky získané z aukce 300 mil. emisních povolenek byly převedeny do fondu určeného na (nízkouhlíkové) inovace v energetice.

Obsah a sporné body

Rada ve svém stanovisku podpořila původní návrh termínu na spuštění mechanismu stálé rezervy, tj. rok 2021. S výborem ENVI se shoduje v opatření, které by 900 mil. emisních povolenek, jejichž aukce měla být z původního období 2014-2016 posunuta na léta 2019-2020 (tzv. backloading), přesunulo přímo do stálé tržní rezervy. Vedle toho Rada podporuje, aby se objem doposud nerozdělených povolenek připravených pro nové subjekty na trhu, resp. plynoucích ze zavírání některých elektráren, stal předmětem plánované revize směrnice o emisních povolenkách připravované Komisí.

Předpokládaný další vývoj

Přijetím stanoviska Rady e zahájen proces vyjednávání zástupců Rady, EP a Komise. První jednání trialogu se uskutečnilo 30. 3. 2015.

Odkazy

Environment Committee backs ETS market reserve, advocates early start

ETS reform: everything you need to know in a nutshell

Questions and answers on the proposed market stability reserve for the EU emissions trading system

Presidency ready to negotiate with European Parliament on Market Stability Reserve

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (KOM(2014)020)

Plán na vytvoření energetické unie získává podporu

Komise 25. 2. 2015 zveřejnila balík k energetické unii, kterým chce podpořit spolupráci členských států v energetické oblasti. Základním dokumentem je tzv. Strategie pro evropskou energetickou unii, nebo-li sdělení s názvem Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, která se zaměřuje na zajištění bezpečnosti dodávek energií a dokončení jednotného energetického trhu. Představuje ambiciózní plán na integraci energetických politik v EU (dle místopředsedy Komise Maroše Šefkoviče nejambicióznější projekt od vzniku ESUO) nad rámec návrhu předsedy Evropské rady Donalda Tuska z dubna 2014, který prezentoval návrh na koordinaci dodávek plynu, a dalších iniciativ doposud představených samotnou Komisí.

Součástí balíku je rovněž sdělení o propojení energetických soustav a sdělení, které formuluje vizi pro globální dohodu o klimatu v Paříži v prosinci letošního roku. To stanovuje mj. cíl zajistit propojenost energetických soustav mezi členskými státy v objemu min. 10 % celkové produkční kapacity daného státu do roku 2020 (15 % do roku 2030) a to prostřednictvím implementace existující legislativy, tj. tzv. projektů veřejného zájmu a finančního nástroje TEN-E).

Klíčové a sporné body

Komise navrhuje vytvořit energetickou unii jako pátou svobodu s volným pohybem energií napříč hranicemi členských států s jednotným vnitřním energetickým systémem. Ten představuje jednu z pěti dimenzí představené strategie.

K dalším čtyřem patří: (1) zajištění bezpečnosti energetických dodávek včetně např. zajištění větší průhlednosti při uzavírání dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu; (2) zvýšení energetické účinnosti; (3) nízkouhlíková ekonomika v EU v souvislosti s ochranou klimatu a (4) výzkum a inovace v prioritních oblastech využívání obnovitelných zdrojů, smart grids atd.

Odborníci a další zúčastněné subjekty iniciativu Komise převážně přivítali. Pochybnosti vyvolává konflikt mezi nízkouhlíkovou politikou EU a snahou o diverzifikaci infrastruktury pro dodávky zemního plynu. Environmentální organizace kritizují příliš velký důraz kladený na dodávky zemního plynu. Např. think tank CEPS shledává v plánu na energetickou unii rovněž byrokratické riziko a možný nástroj pro vyjádření protiruského postoje.

Balík k energetické unii byl projednáván na půdě Rady 5. – 6. 3. 2015 ministry životního prostředí (společně s přípravou na prosincovou mezinárodní konferenci OSN o změně klimatu v Paříži) a následně i Evropskou radou ve dnech 19. -20. 2015. Evropská rada vyjádřila souhlas se všemi pěti body strategie předložené Komisí.

Pozadí

Naplnění strategie vyžaduje přijetí několika legislativních aktů, které budou po předložení Komisí schvalovány řádným legislativním postupem, tj. v součinnosti Rady a EP. Součástí balíku je i harmonogram nezbytných kroků pro budování energetické unie, včetně plánu na revizi resp. přijetí konkrétních legislativních a prováděcích aktů v letech 2015-2016.

Odkazy