Více času na podstatné

Stanovisko ČAOH ke strategické změně odpadového hospodářství (ST153)

07.07.2014 07:27

Na konci června jsme vás informovali, že Výbor pro životní prostředí projednal 25. červa novelu zákona o odpadech a přijal řadu pozměňovacích návrhů týkající se například třídění bioodpadu nebo omezení skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů. Jedná se senátní návrh zákona, jehož cílem je zpřísnění pravidel pro provozování sběrných surovin. Kraje by měly mít nově možnost zakázat provozování sběren, které poruší zákaz výkupu vybraných druhů odpadů. Opatření je namířeno především proti zlodějům kovů. Poslanecká sněmovna projednala návrh v prvním čtení na poslední desáté schůzi.

Výbor pro životní prostředí přijal řadu pozměňovacích návrhů. Mezi které patří i to, že obec bude povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu a to i pro kovy a biologicky rozložitelný odpad. Podle návrhu výboru bude mít i obec možnost stanovit závaznou vyhláškou místa a v jakém čase je v obci provozování zařízení ke sběru nebo výkupu zakázáno. Dále výbor rozšiřuje pravomoc ministerstva životního prostředí, které by mělo podle návrhu upravit vyhláškou seznam odpadů, které je možné využívat jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky, a požadavky na jejich využívání, a nebo výčet recyklovatelných a využitelných odpadů, které je od roku 2024 zakázáno ukládat na skládku. Novela zákona by měla být platná od ledna 2015. Níže uvádíme stanovisko ČAOH k tomuto pozměňovacímu návrhu.

 

Odborné stanovisko České asociace odpadového hospodářství

Po jednoznačném odmítnutí cesty schvalování zásadních strategických změn v odpadovém hospodářství formou poslaneckých návrhů, ke kterému došlo před 14 dny ve sněmovně v rámci tisku č. 172, jsou podobná témata opět načtena jiným poslaneckým pozměňovacím návrhem, tentokrát v tisku č. 153. Česká asociace odpadového hospodářství k navrženým bodům přínáší své odborné stanovisko.

Odborné stanovisko České asociace odpadového hospodářství bylo s průvodním dopisem zasláno ministru životního prostředí Brabcovi a také poslancům a senátorům Parlamentu České republiky. Klíčovým důvodem zpracování stanoviska jsou často opakované irelevantní informace týkající se potřeby velmi rychlého přijetí neprojednaných strategických změn s odkazem na údajné závazné podmínky platné legislativy EU k odpadům. V aktuálním poslaneckém návrhu je rovněž obsažena řada faktických chyb a legislativně technických nesprávností, které by při jejich schválení negativně dopadly na původce odpadů a odpadový sektor.

Z navržených opatření ČAOH dlouhodobě podporuje ty, které se týkají potřeby třídění a recyklace odpadů, tedy zavedení povinného třídění kovů a zejména biologicky rozložitelných odpadů tak, aby nekončily na skládkách. Tato dvě témata rovněž skutečně mohou být, narozdíl od ostatních, předmětem infringementu EU, proto má jejich zrychlené projednání racionální důvod.

 

Komentář ČAOH k jednotlivým bodům poslaneckého pozměňovacího návrhu k novele zákona o odpadech (tisk 153) je v přehledné podobě uveden níže.

 

Základní témata:
  1. Řešení problematiky sběren odpadůvládou přijatý návrh novely je rozumný; aktuální pozměňovací návrh není v souladu s ústavou, což jednoznačně sdělil i ústavně-právní výbor Senátu (jednání dne 5.2.2014)
  2. Zavedení třídění kovůano, pro opatření je shoda; riziko infringementu ano
  3. Zavedení třídění biologicky rozložitelných odpadů – ano, pro opatření je shoda; riziko infringementu ano
  4. Termín ukončení skládkování odpadů v roce 2024 – v navrhované podobě problematické, rok 2024 je akceptovatelný, ale při zavedení omezujícího parametru výhřevnosti; riziko infringementu ne
  5. Zákaz skládkování SKO, recyklovatelných a využitelných odpadův navrhované podobě prakticky neproveditelné (veškerý SKO), lze realizovat při zavedení omezujícího parametru výhřevnosti; riziko infringementu ne
  6. Úplné omezení technologického zabezpečení skládek (TZS) na strop 20% - z odborného stavebně-technického hlediska prakticky nerealizovatelné; řešení navrženo níže v textu; riziko infringementu ne
  7. Riziko načtení pozměňovacího návrhu týkajícího se zdražení poplatků v druhém čtení na plénu; riziko infringementu ne

 

Stručný komentovaný výtah zásadních bodů aktuálních pozměňovacích návrhů ke sběrnám, ke komunálním odpadům a ke skládkování (tisk 153):

 

Zavedení kompetence pro obce vydat vyhlášku, která bude moci omezit, či zakázat sběrny na svém území
  • Tento návrh byl původním senátním návrhem projednávaným jako tisk 196 na začátku roku 2014 v Senátu – přikázán třem výborům (Ústavně-právní výbor, Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu).
  • Ústavně-právní výbor se jednohlasně shodl na legislativní nesprávnosti návrhu a nutnosti přijetí pozměněného znění návrhu (nyní původní znění sněmovního tisku 153). Ostatní senátní výbory toto stanovisko Ústavně -právního výboru podpořily. Důvodem byla protiústavnost původně navrhovaného znění senátního tisku 196 spočívající mj. v tom, že obecně závaznou vyhláškou obce by měl být vázán krajský úřad v povolovacím procesu, tedy akt samosprávy by zavazoval státní správu ve výkonu přenesené působnosti. Senátorka Eliška Wagnerová s erudicí bývalé vysoce uznávané ústavní soudkyně k této věci na jednání výboru dále mimo jiné namítla, že se vlastně jedná o jakousi nepřímou a velmi špatnou novelizaci zákona o obcích. Kromě zásadních legislativních nedostatků, poukázala paní senátorka rovněž na materiální nezpůsobilost původního návrhu, když sdělila: „Ústavní soud vždy provádí test způsobilosti, tedy jestli je vlastně ta právní norma způsobilá přivodit ten právní účel, který si dává za cíl. Podle mého soudu není způsobilá, vedle těch formálních nedostatků, které jsem tedy už zmínila a které by se řešily jako primární, a ty jsou po mém soudu nezhojitelné.“
  • Již v Senátu bylo proto přijato pozměněné znění návrhu, které je v souladu s právním pořádkem. To bylo odsouhlaseno všemi výbory, schváleno Senátem a odsouhlaseno vládou. Prošlo i prvním čtením v Poslencké sněmovně. Je na něm široká shoda, podporuje jej i ČAOH.
  • Nyní se v tisku 153 opět navrhuje jako pozměňovací návrh původní již Senátem jednoznačně odmítnuté protiústavní znění...

Konstruktivní řešení ČAOH pro nový zákon o odpadech (termín předložení věcného záměru září 2014): je třeba zejména zefektivnit dozor a sankce nad sběrnami – je možné zavést povinnost fotodokumentace převzatých věcí provázanou s již povinně vedenou evidencí; zavést povinnost bezhotovostních plateb – zcela kontrolovatelné komu jsou prostředky vypláceny + historie převodů; větší kontrolní a sankční kompetence pro obce – nechť je delikt řešen operativně v místě (v obci) tak, jak jej obec vyhodnotí (výnosy z pokut mohou být příjmem obcí). Tato opatření jsou efektivní, cílí na nepoctivé provozovatele a nepostihují plošně všechny.

 

Zavedení povinnosti třídění kovů
  • Tato povinnost může být vymáhána po ČR přes infringement. Na zavedení třídění je široká shoda a ČAOH toto opatření dlouhodobě podporuje, neboť vede ve zvýšení recyklace.

 

Zavedení povinnosti třídění biologicky rozložitelných odpadů
  • Tato povinnost může být vymáhána po ČR přes infringement. Na zavedení třídění BRO je široká shoda a ČAOH toto opatření dlouhodobě podporuje a prosazuje, neboť vede ke zvýšení recyklace a odklonu odpadů od skládkování. Opatření rovněž zásadním způsobem pozitivně ovlivní splnění konkrétního cíle EU ke skládkování, a to omezení skládkování BRO pro rok 2020 na 35% (jiný číselný cíl ke skládkování v závazných přepisech EU není).
  • Opatření nevyžaduje žádné navýšení poplatků. V komunálním odpadu (KO) je cca 45% BRKO a jeho odkloněním se výrazně snižuje produkce SKO a tedy náklady na svoz SKO.
  • BRO neskončí na skládkách, ale v kompostárnách či bioplynových stanicích a vytvoří se z něj komodita s pozitivní hodnotou. Vhodné propojit využití výstupů do zemědělství.

 

Termín ukončení skládkování k roku 2024
  • Tato povinnost nemůže být vymáhána po ČR přes infringement, neboť povinnost jednoznačně není definována v žádném platném a závazném evropském předpisu.
  • V pracovních skupinách na MŽP byla cca roční shoda na termínu 2025 (resp. 10 let od účinnosti povinnosti). MŽP termín roku 2025 prezentovalo i na odborných konferencích. Aktuální pozn. Evropská komise aktuálně vydala dne 2.7.2014 materiál s předpokládanými budoucími strategickými cíli v OH a i zde se pro účely budoucí evropské odpadové směrnice navrhuje rok 2025.
  • Rok 2024 může být finálně stanoven a ČAOH jej může podpořit. V tomto směru je však zásadní otázka, které odpady nebude možné skládkovat. Úplný zákaz skládkování je z odborného hlediska zřejmý nesmysl a je nerealizovatelný (jen ze spaloven je nutné na každých 100tis tun vstupu skládkovat cca 30000 tun odpadu).
  • Skutečnost ohledně míry skládkování v ČR a EU – celková produkce směsných komunálních odpadů (SKO) v ČR je cca 3,2 mil tun v roce 2012 (v tomto parametru shoda dat MŽP ISOH i ČSÚ); skládkuje se 53.8% (rok 2012, zdroj MŽP), V ČR se tak na občana a rok skládkuje průměrné či podprůměrné množství komunálních odpadů ve vztahu k dalším státům, jak je uvedeno i v grafu Eurostat (2010) pod textem. Více skládkuje např. UK; Finsko; Itálie; Slovinsko; Slovensko; Španělsko; Portugalsko; Irsko a další. Aktuální data Eurostatu (2012) pak uvádějí pro ČR přepočet na občana 174 kg za rok.

 

Zákaz skládkování směsného komunálního odpadu (pozor nejen neupraveného, ale veškerého) + recyklovatelných a využitelných odpadů
  • Tato povinnost nemůže být vymáhána po ČR přes infringement, neboť povinnost jednoznačně není definována v žádném platném a závazném evropském předpisu.
  • Zákaz skládkování veškerého SKO by vedl k zásadnímu navýšení nákladů na OH.
  • Z odborného hlediska je logické přijmout zákaz skládkování neupraveného SKO s definovaným parametrem - výhřevnost.
  • Vysvětlení – recyklovatelné odpady je zakázáno na skládky ukládat již nyní (vyhl. č. 294/2005 Sb.), na skládky se neukládají mimo jiné i proto, že mají pozitivní hodnotu; definovat využitelný odpad výčtem katalogových čísel je chybné, neboť povinnost bude obcházena jiným zařazením odpadu; ze skládek má smysl, kromě recyklovatelných odpadů (včetně BRO) odklonit odpady s obsahem energie, a ty využít v k tomu určených energetických zdrojích (paliva z odpadů, či spalovny); biologicky rozložitelný odpad se ze skládek odkloní zavedením povinnosti třídění BRO – v obcích, kde toto opatření již dobrovolně zavedli, se to jednoznačně efektivně daří; zbylý odpad, který není ani recyklovatelný, ani biologicky rozložitelný a nemá potřebnou energetickou hodnotu se samozřejmě bude dále skládkovat.

 

Úplné omezení technologického zabezpečení skládek (TZS) na strop 20%
  • Zásadní věcná a technická chyba návrhu je omezení nikoli nezpoplatněného TZS, ale veškerého TZS, tedy úplné omezení možnosti využití odpadu na TZS v míře max. 20% (stavebně-technicky); toto opatření kriticky ovlivní stavebně technickou stabilitu těles skládek – jiné množství TZS potřebuje těleso údolní skládky, jiné množství potřebuje kopcovitá skládka, apod.; takové opatření je tedy silně environmentálně negativní a může způsobit nemalé škody na ŽP neboť tělesa skládek a jejich zabezpečení podléhá stavebně-technickým podmínkám konkrétního projektu skládky a příslušné technické normy; v případě realizace povinnosti bude logicky docházet k sesuvům těles skládek.
  • Otázka nastavení procent je úzce spojená s nákladovostí OH pro původce zejména nebezp. odpadů, tedy většinově pro průmysl; při nastavení na hodnotu 20% to znamená zásadní zdražení nákladů průmyslu a omezení jeho konkurenceschopnosti. Při nevhodném nastavení, bude reálně docházet k ukládání odpadů mimo povolená zařízení, což je environmentálně neakceptovatelné. Zásadní zdražení dopadne také na rozpočet MF ve vztahu k financování sanací starých ekologických zátěží – zde bude dopad v řádech mld Kč.
  • Objektivní nastavení procent nezpoplatněného TZS je při realistickém přepočtu objemové hmotnosti skutečně využívaných odpadů cca 40% hmotnostních. Zcela hraniční hodnota je 35% hmotnostních. Důležitá je rovněž možnost využití nebezpečných odpadů na TZS na skládkách nebezpečných odpadů (často se jedná o kontaminované zeminy, jejichž využití pro účely zabezpečení skládek NO je ideální).
  • Souhlasíme s důvodem navrhované změny, tedy potřeba zajištění kontroly a výběru poplatků - k zajištění většího výběru poplatků jednoznačně povede změna dosavadních objemových procent na hmotnostní v kombinaci se snížením současné výše rizikové složky poplatků, kterou má ČR doposud násobně nejvyšší na světě – v ČR je celková cena za skládkování tuny NO 6200 Kč, další nejdražší stát v EU Belgie má cenu ve výši cca 1760 Kč (zdroj ETC/SCP, 2011). Dosavadní extrémně vysoké zdanění je v kombinaci s řešením přes objemová procenta hlavním důvodem dosavadní neefektivnosti výběru poplatků.

 

Riziko načtení pozměňovacího návrhu týkajícího se zdražení v druhém čtení na plénu
  • Je reálné očekávat opětovné načtení bodu týkajícího se zdražení skládkovacích poplatků s odůvodněním, že stávající poplatky jsou příliš nízké a EU chce zdražení.
  • Tato povinnost nemůže být vymáhána po ČR přes infringement, neboť výše zpoplatnění není a nemůže být definována v žádném platném a závazném evropském předpisu.
  • ČR má ve srovnání s dalšími státy EU a jejich HDP poplatek naopak nadprůměrný, viz graf níže, kdy červená linka ukazuje průměrnou hodnotu poplatku ve vztahu k HDP státu. Pozn. srovnávací graf zobrazuje poplatek, nikoli celkovou cenu za skládkování - cena nemůže být řešena zákonem, zákonem je řešen poplatek.
  • K potřebnému odklonu využitelných odpadů od skládkování jednoznačně povede zavedení třídění BRKO a zavedení omezujícího parametru výhřevnosti; nástroj umělého zdražení je zbytečný a bude mít nemalý negativní dopad na občany, český průmysl a firmy.
  • Pro případnou dodatečnou podporu recyklace, a pokud to bude sociálně únosné a politicky prosaditelné, plně postačuje postupné zdražení na 700 Kč. Maximem je hranice 800 Kč. Vyšší zdražení je z odborného hlediska zcela iracionální.