Více času na podstatné
Vánoční dárek pro cirkulární ekonomiku: Evropská unie chystá jasná pravidla, kdy plast přestává být odpadem

Zatímco se 24. prosince tradičně těšíme na Ježíška a na konci roku se ohlížíme za tím, co bylo, ještě letos dostáváme i příležitost ovlivnit to, co teprve přijde. Evropská komise otevřela klíčovou veřejnou konzultaci k návrhu jednotných evropských pravidel, která mají rozhodnout, kdy plastový odpad přestává být odpadem a stává se plnohodnotnou druhotnou surovinou. Jde tak o technickou normu s velmi praktickými dopady na recyklaci, trh s plasty, investice i administrativu, a právě nyní má odborná i širší veřejnost možnost do tohoto procesu aktivně vstoupit.
Plasty jsou jedním z pilířů moderní ekonomiky, ale zároveň jedním z nejviditelnějších symbolů environmentální zátěže. Evropská unie se dlouhodobě snaží posílit jejich recyklaci a skutečné uzavírání materiálových toků, nikoli pouze přesouvání odpadu mezi státy či jeho formální „zpracování“. Jedním z klíčových nástrojů k dosažení tohoto cíle je koncept takzvaného end of waste, tedy okamžiku, kdy odpad po splnění přesně stanovených kritérií přestává být odpadem a může být bez dalších regulatorních překážek uváděn na trh jako opět vstupní výrobní materiál.
Plasty představují v Evropské unii jeden z nejvýznamnějších materiálových toků. Podle dat Evropské komise se v EU každoročně vyprodukuje více než 29 milionů tun plastového odpadu, přičemž materiálově se recykluje přibližně třetina. Zbytek končí ve spalovnách nebo na skládkách, případně byl v minulosti vyvážen mimo Unii. Právě v této oblasti se dlouhodobě ukazuje, že bez jasných a jednotných pravidel nelze vytvořit skutečný vnitřní trh s kvalitními recyklovanými plasty, který by fungoval napříč členskými státy bez právní nejistoty.
Návrh prováděcího nařízení, ke kterému nyní probíhá veřejná konzultace, má poprvé zavést celoevropská end of waste kritéria pro plastový odpad. Opírá se o článek 6 rámcové směrnice o odpadech a jeho ambicí je odstranit roztříštěnost národních přístupů, která dnes komplikuje přeshraniční obchod s recykláty, zvyšuje administrativní zátěž a brzdí investice do moderních recyklačních technologií. Evropská komise přitom otevřeně deklaruje, že tato pravidla mají být jedním z nástrojů připravovaného Circular Economy Act, který má posílit nabídku kvalitních druhotných surovin a snížit závislost evropského průmyslu na primárních zdrojích.
Odborným základem návrhu je několikaletá práce Společného výzkumného střediska Evropské komise, známého jako Joint Research Centre. Právě JRC ve své studii z roku 2022 identifikovalo plasty jako prioritní odpadový tok s největším potenciálem pro zavedení jednotných evropských kritérií. Následná technická zpráva publikovaná v roce 2024 podrobně rozpracovala, za jakých podmínek mohou recyklované plasty bezpečně a ekonomicky fungovat jako plnohodnotná surovina v rámci jednotného evropského trhu.
Navrhovaná pravidla se zaměřují především na termoplasty, tedy nejrozšířenější skupinu polymerů, jako jsou polyetylen, polypropylen, PET nebo polystyren. Tyto materiály tvoří páteř evropské plastové ekonomiky a zároveň nabízejí nejvyšší potenciál pro kvalitní mechanickou nebo rozpouštědlovou recyklaci bez zásadní degradace polymerních řetězců. Návrh jednoznačně stanoví, že status konce odpadu může získat pouze plastový materiál určený k výrobě nových plastových výrobků nebo výrobků obsahujících plastové části. Pokud je výstup zpracování využíván k energetickému využití, k výrobě paliv nebo jako vstup pro chemické procesy, případně k zásypům či jiným úpravám terénu, zůstává odpadem. Cílem je striktně oddělit materiálovou recyklaci od ostatních způsobů využití plastového odpadu a nasměrovat kvalitní recykláty zpět do výroby namísto jejich uplatnění v méně hodnotných aplikacích.
Zásadní roli v návrhu hraje kvalita a kontrola rizik. Plastový odpad použitý jako vstup nesmí být nebezpečný, nebo musí projít takovou úpravou, aby nebezpečné vlastnosti ztratil. Přísná pozornost je věnována látkám regulovaným chemickou legislativou REACH i perzistentním organickým polutantům podle nařízení o POPs, které jsou typické například pro staré elektrozařízení, autovraky nebo stavební odpady. Recyklační procesy musí zajistit, že výsledný materiál tyto limity splňuje, a to na základě pravidelného vzorkování a analytických kontrol s doložitelnými výsledky.
Jedním z nejdiskutovanějších parametrů je limit pro obsah cizorodých materiálů v recyklátu, který je stanoven na méně než 1,9 procenta hmotnosti přepočtené na sušinu. Tento práh nebyl zvolen náhodně. Odráží technickou realitu současných recyklačních technologií a zároveň je nastaven tak, aby nedocházelo k obcházení nových pravidel pro přepravu plastového odpadu podle nařízení o přepravě odpadů z roku 2024. Právě propojení obou legislativ je klíčové, protože od listopadu 2026 má být výrazně omezen vývoz plastového odpadu mimo OECD a Evropská komise chce zabránit tomu, aby nekvalitní materiál byl pouze administrativně přeznačen na výrobek bez reálného zvýšení jeho kvality.
Návrh rovněž zavádí povinnost certifikovaného systému řízení kvality u producentů plastových recyklátů. Každá šarže, která získá status konce odpadu, musí být doprovázena prohlášením o shodě a dohled nad systémem kvality musí vykonávat akreditovaný subjekt nebo environmentální ověřovatel. To má posílit důvěru odběratelů i kontrolních orgánů a vytvořit transparentní trh s druhotnými surovinami s jasně definovanou odpovědností jednotlivých aktérů.
Praktické dopady návrhu budou značné. Pro část recyklačního sektoru půjde o potvrzení investic do moderních technologií a řízení kvality, pro jiné provozy o výzvu, jak se novým požadavkům přizpůsobit. Zároveň se tím otevírá prostor pro stabilnější využívání recyklovaných plastů v průmyslu, včetně aplikací s vyšší přidanou hodnotou, pokud budou splněny další specifické legislativní podmínky, například v oblasti materiálů pro styk s potravinami.
Pokud má mít evropská cirkulární ekonomika pevné základy a nezůstat jenom snem na papíře, pak právě jasná, vymahatelná, realistická a administrativně efektivní pravidla, zohledňující i ekonomický aspekt, patří mezi nejdůležitější předpoklady úspěchu. V kontextu ambiciózních cílů EU v oblasti cirkulární ekonomiky jde o jednu z mála příležitostí, kdy lze konkrétně a smysluplně zasáhnout do podoby budoucí legislativy. Dokumenty ke stažení ZDE