Veřejné peníze nejsou bezedné. Čerstvý rozsudek ukazuje, na co si musí dát pozor noví zastupitelé

Za několik dní usednou do zastupitelstev noví komunální politici a řada z nich se poprvé setká s odpovědností za rozhodování o penězích obce. Jednou z oblastí, která může působit nenápadně, jsou právní služby. Obec si objedná právní analýzu, jindy konzultaci, přípravu smlouvy nebo odborné stanovisko. Každá objednávka může vypadat jako samostatná věc. Právě tady však může vzniknout problém, který může obec stát peníze a její vedení přivést do nepříjemné situace.

Malé objednávky se mohou změnit ve velkou zakázku

Aktuální rozsudek Krajského soudu v Brně, který potvrdil závěry Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), přináší pro veřejné zadavatele důležité upozornění. Pokud veřejný zadavatel dlouhodobě a opakovaně nakupuje externí právní služby, musí při posuzování způsobu jejich zadání zohlednit jejich souhrnnou hodnotu. Rozhodující přitom není pouze název konkrétní objednávky ani to, zda se jednotlivé služby týkají různých právních oblastí.

Případ se týkal Ministerstva pro místní rozvoj, které externě pořizovalo právní analýzy, rešerše judikatury, odborná stanoviska, právní konzultace, expertní podporu, metodické materiály nebo spolupráci při přípravě legislativy. Jednotlivé objednávky se přitom vztahovaly k různým tématům, od stavebního práva a územního plánování přes veřejné zadávání až po bytovou politiku či vyvlastnění. Přesto soud dospěl spolu s ÚOHS k závěru, že podstatné je společné jádro těchto služeb. Tím je poskytování odborných právních znalostí a jejich aplikace na konkrétní problematiku.

Právě v tom je rozhodnutí zajímavé také pro města a obce. Představme si například obec, která během roku opakovaně využívá externí advokátní kancelář. Jednou potřebuje připravit smlouvu, podruhé právně posoudit stavební záměr, potřetí vyřešit otázku veřejné zakázky a jindy připravit stanovisko k majetkovému sporu. Z pohledu každodenního fungování úřadu jde o několik různých úkolů. Z pohledu pravidel veřejného zadávání však může být podstatné, že obec takové služby pravidelně potřebuje a jejich společným znakem je odborná právní práce.

To zároveň znamená, že samotné rozdělení služeb do menších objednávek nemusí být správným způsobem, jak určit jejich hodnotu. Pokud zadavatel mohl potřebu určitého druhu služeb předpokládat a tyto služby pořizuje opakovaně, musí jejich hodnotu posuzovat v odpovídajícím souhrnu a podle toho zvolit režim veřejné zakázky. ÚOHS v aktuálním případu výslovně uvedl, že jednotlivá plnění bylo nutné sčítat, protože šlo o služby stejného druhu pravidelné povahy.

Praha 3 už za podobný postup zaplatila 150 tisíc

Podobný případ už přitom ÚOHS řešil přímo u samosprávy. Městská část Praha 3 dostala v roce 2023 pravomocně pokutu 150 tisíc korun za to, že v letech 2019 až 2021 uzavřela s různými subjekty více než osm desítek smluv na externí právní služby v celkové hodnotě přes 4 miliony korun bez DPH. ÚOHS dospěl k závěru, že městská část měla postupovat podle pravidel pro podlimitní, případně nadlimitní veřejné zakázky. Jednotlivé smlouvy podle úřadu představovaly rozdělení plnění, které mělo být posuzováno jako služby pravidelné povahy. ÚOHS zároveň výslovně uvedl, že smyslem příslušných pravidel je zabránit tomu, aby zadavatel obešel zákon rozdělením jednoho druhu plnění do většího množství dílčích smluv.

Případ Prahy 3 je pro obce zvlášť názorný. Nešlo o jednu mimořádně vysokou objednávku, ale o desítky jednotlivých smluv. Každá mohla mít svůj konkrétní důvod a svůj vlastní obsah. V souhrnu však šlo podle ÚOHS o právní služby pravidelné povahy, jejichž hodnotu bylo nutné posuzovat společně. Pokuta byla uložena příkazem a městská část proti němu nepodala odpor.

Podobný případ se objevil dokonce ještě dříve. Obec Rudoltice dostala od ÚOHS pokutu 100 tisíc korun za smlouvu na poskytování právních služeb, protože při stanovení předpokládané hodnoty zakázky nepostupovala podle zákonných pravidel a následně nezvolila odpovídající druh zadávacího řízení. Smlouva přitom zahrnovala průběžné právní poradenství i další právní služby. Rozhodnutí ÚOHS nabylo právní moci v lednu 2014.

Případ Rudoltic je zajímavý i výší samotné právní zakázky. ÚOHS v rozhodnutí uvedl, že advokátce byla následně vyplacena odměna 4,7 milionu korun bez DPH, tedy 5,7 milionu korun včetně DPH. Samotná pokuta přitom činila 100 tisíc korun.

Noví starostové by měli vědět, co se během roku sčítá

ÚOHS uložil ministerstvu v aktuálním případu pokutu 85 tisíc korun a upozornil také na to, že za obdobný delikt už ministerstvo v minulosti zaplatilo 150 tisíc korun. Úřad zároveň uvádí, že obdobné chyby řešil i u dalších veřejných zadavatelů.

Rozhodnutí proto stojí za pozornost právě teď, kdy se zanedlouho změní složení řady obecních zastupitelstev. Pro nového starostu nebo radního může být právní poradenství zdánlivě malou položkou vedle investic do silnic, škol, odpadového hospodářství nebo sportovišť. Právě u menších a opakovaných objednávek však může vzniknout situace, kdy jednotlivé částky vypadají nevýznamně, zatímco jejich celková hodnota už má z hlediska pravidel veřejného zadávání podstatný význam.

Pro nově zvolené zastupitele z toho plyne poměrně praktická zkušenost. Při plánování výdajů obce je vhodné sledovat nejen jednotlivé objednávky, ale také to, jaké služby obec pravidelně nakupuje v průběhu roku. U právních služeb totiž podle aktuálního výkladu není rozhodující, zda má jedna objednávka podobu analýzy, jiná konzultace a další třeba přípravy smlouvy. Pokud je jejich společným základem odborná práce s právem a obec jejich potřebu může předpokládat, mohou být z hlediska veřejného zadávání posuzovány jako služby stejného druhu.

Pro komunální politiku je to možná méně viditelné téma než nová silnice, školka nebo sportovní hřiště. Přesto právě na takových zdánlivě drobných výdajích může být dobře vidět, co znamená odpovědné hospodaření s veřejnými penězi. Jednotlivá objednávka může být malá. Rozhodující však může být účet za celý rok.