Výsledek vypořádání připomínek k aktualizaci Státní energetické koncepce a surovinové politice

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vypořádalo velkou část připomínek ke dvěma strategickým dokumentům — státní energetické koncepci a surovinové politice, které byly na konci července postoupeny do mezirezortního připomínkového řízení. K projednání vládě budou aktualizované verze předloženy do 5. září.

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE

Státní energetická koncepce je strategický dokument, který by měl obecné i podnikatelské veřejnosti přinést STABILNÍ ELEKTŘINU ZA PŘIJATELNOU CENU. Současně má garantovat investorům bezpečné prostření pro jejich investice do energetiky.

Obdržené připomínky jsou rozmanitého charakteru a dotýkají se všech oblastí předkládaného materiálu. Ministerstvo průmyslu a obchodu našlo společnou řeč se všemi ministerstvy vyjma Ministerstva financí, se kterým se neshodlo v otázce finančních a daňových dopadů a dopadů energetické koncepce na státní rozpočet.

Na jednání vlády se očekává vyřešení přetrvávajícího rozporu týkajícího se zavedení kompenzačního mechanismu pro jaderné technologie, tzv. Contract for Differencies, připravovaný například ve Velké Británii. Návrhem MPO je příprava stabilizačního mechanismu (nikoli dotačního), jehož podstatou je při krátkodobých výkyvech ceny elektřiny na trzích deformovaných státními zásahy zajištění stability konečné ceny elektřiny změnou poměru mezi komoditní a regulovanou složkou ceny. Mechanismus má oboustranný vliv na výši konečné ceny elektřiny. V případě, že je komoditní složka ceny vyšší, dojde ke snížení regulované části této ceny (zamezí se tím skokovým výkyvům cen elektřiny). Případná účinnost tohoto opatření je výhledově uvažována až po roce 2025.

SUROVINOVÁ POLITIKA

Většina připomínek se sešla k citlivým okruhům, k nimž se surovinová politika vyjadřuje — k dalšímu využívání zásob hnědého uhlí, k případnému doprůzkumu ložiska Frenštát a k záměru pokusit se vytipovat nové žilné ložisko uranu, které by ve střednědobém horizontu mohlo nahradit postupně dotěžované klasicky těžené žilné ložisko uranu Rožná. K těmto okruhům se sešla velmi protichůdná stanoviska. Po jejich vyhodnocení a zvážení všech souvislostí upravený návrh Surovinové politiky ČR po meziresortním připomínkovém řízení:

1. Návrh Surovinové politiky ČR připravený pro zasedání vlády nenavrhuje zrušení usnesení vlády, jímž byly zavedeny tzv. územně ekologické limity těžby hnědého uhlí a není tedy v rozporu s Programovým prohlášením vlády ani s návrhem aktualizace Státní energetické koncepce, která navrhuje celou škálu opatření na razantní snížení podílu uhelné energetiky v našem mixu. Oba dokumenty se soustřeďují na efektivní využití disponibilních zásob hnědého uhlí před tzv. územně ekologickými limity. Návrh surovinové politiky ve svém výhledu pouze upozorňuje na fakt, že rozhodne—li se stát ponechat si z důvodu diverzifikace domácího mixu a udržení odpovídající úrovně energetické bezpečnosti určitý podíl uhelné energetiky, bude třeba v horizontu po roce 2035 využít také část zásob za dnešními územně ekologickými limity.
2. Nebude doporučovat provedení doprůzkumu na ložisku Frenštát, ložisko je považováno za surovinovou rezervu státu, kterou je třeba důsledně chránit. O jeho využití se v horizontu platnosti navrhované surovinové politiky neuvažuje.
3. V textu byl znovu zdůrazněn již dříve uvedený princip, že vytipování budoucího náhradního ložiska uranu bude probíhat výhradně z ložisek mimo oblast mimo oblast severočeské křídy a explicitně uvedeno, že využití technologie podzemního chemického loužení nepřichází v úvahu. Potenciální náhradní ložisko uranu tedy nebude vybíráno z ložisek v severních Čechách.

Mezi další připomínkované oblasti patřila například větší role státu při koordinaci a určování priorit v oblasti geologického průzkumu a při využívání nerostných surovin, opatření pro udržení lidského a odborného potenciálu v oboru průzkumu a těžby surovin, využití potenciálu české geologie uplatnit se na zahraničních trzích a pomoci tak diverzifikovat český zahraniční obchod.