|
Vodohospodářské projekty jsou nejčastěji financovány z více zdrojů, a to z fondů EU, bankovního úvěru a vlastních zdrojů. Hlavními dotačními programy pro podporu vodohospodářské infrastruktury jsou Operační program životního prostředí (OPŽP) a Program rozvoje venkova (PRV). Právě z toho lze financovat projekty u obcí do 500 obyvatel a čistírny odpadních vod s celkovou kapacitou do 2000 obyvatel. V PRV je také stanovena obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby v obcích do 500 obyvatel. Aktuálně není toto opatření otevřeno, přijímání žádostí bude zřejmě až v říjnu 2011.
Ostatní vodohospodářské projekty jsou podporované z OPŽP. Vyplynulo to ze semináře Vodohospodářská infrastruktura v ČR, který se uskutečnil v rámci veletrhu WATENVI.
V případě OPŽP je situace komplikovanější. V harmonogramu totiž výzva plánována není. Předem určené prostředky jsou vyčerpány, v současnosti se jedná o realokaci v rámci tohoto programu a hledání dalších zdrojů. Jde např. o ušetření peněz ve výběrových řízeních či o odstoupení žadatele. Zároveň se nyní hodnotí některé velké projekty (nejznámější je případ ČOV v Praze), které mohou být zamítnuty. V případě, že SFŽP najde další zdroje, výzvu v této prioritní ose vypíše. Podle odborníků to však nebude v letošním roce. SFŽP bude záměr otevřít výzvu aktivizovat předem, aby měly municipality čas projekty včas připravit.
Přesto je Česká republika v odvětví v čištění odpadních vod v porovnání se státy EU na dobré úrovni – na kanalizaci je připojeno více než 80 procent obyvatel a v současnosti se čistí 95 procent odpadních vod. Na tuto podporu již bylo v rámci OPŽP alokováno kolem 37,6 miliardy korun. Z nich bylo aktuálně proplaceno 4,5 miliardy. V současnosti je už u většiny projektů vybrán dodavatel stavby a bude zahájena jejich realizace. MŽP očekává, že alokované prostředky budou vyčerpány v průběhu nejbližších dvou let.
Z celkového počtu 633 aglomerací má 476 ČOV, která vyhovuje národní legislativě. Ta má ještě nyní přísnější limity než příslušná evropská směrnice. Aglomerace, které naši směrnici neplní, mají prioritu a podporu při získání finančních prostředků formou dotací z OPŽP. Dnes tedy zbývá několik aglomerací, u kterých není zřejmý způsob plnění požadavků směrnice. Česká republika jako celek by tedy neměla mít kvůli povinnostem vyplývajícím ze směrnice Rady č. 91/271/EHS problémy.
Pro rozvoj vodohospodářské infrastruktury v letech 2009-2013 byly alokovány zdroje financování z veřejných financí ve výši 4 680 mil.Kč. Z Operačního programu životní prostředí (OPŽP) , prioritní osa I bylo alokováno 48,8 mld. a z toho proplaceno pouze zhruba šest procent. Rekonstrukce vodovodních a kanalizačních sítí probíhala především formou obnovy stávajícího majetku nebo jako součást programu komplexního řešení čištění odpadních vod v aglomeracích nebo programu zlepšení jakosti dodávané pitné vody. Přesný rozsah celkových finančních prostředků vložených do rozvoje vodohospodářské infrastruktury jak ze zdrojů vlastníků, tak s přispěním finančních zdrojů EU, není vyčíslen.
|
