Více času na podstatné
Záhadné toxické sinice na Lipně znepokojují vědce. Mohou být předzvěstí hlubšího problému českých vod
Na Lipně se objevily bentické sinice schopné produkovat nebezpečné neurotoxiny. Vědci zatím nedokážou spolehlivě vysvětlit, proč se v některých příbřežních lokalitách vyskytly právě letos ani jaké faktory jejich rozvoj podpořily. Pro běžné návštěvníky přehrady podle odborníků nepředstavují významné riziko, zvýšenou pozornost by však měli věnovat majitelé psů. Současný nález navíc přichází jen několik měsíců po mimořádně neobvyklém zimním přemnožení sinic na Lipně, které vzbudilo pozornost odborné veřejnosti.
Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky a Centra Algatech Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky v uplynulých týdnech analyzovali vzorky odebrané z mělké pobřežní zóny vodní nádrže Lipno. Zaměřili se na nárosty na kamenech, bahnitý materiál, nahromaděnou organickou hmotu i částečně rozložené zbytky rostlin. Právě v těchto vzorcích identifikovali vláknité bentické sinice rodu Microcoleus, u nichž následné molekulární a chemické analýzy potvrdily přítomnost látek souvisejících s produkcí anatoxinů, tedy rychle působících neurotoxinů.
Výsledky výzkumu ukazují, že největší riziko nepředstavuje samotná voda v nádrži, ale koncentrovaný materiál nahromaděný podél břehů. Bentické sinice totiž na rozdíl od běžně známých planktonních sinic netvoří rozsáhlé zelené povlaky na hladině a nezpůsobují typický vodní květ. Rostou přisedle na dně, kamenech, vodních rostlinách nebo v rozkládajícím se organickém materiálu. Často jsou součástí směsi řas, sedimentů a rostlinných zbytků, takže jejich přítomnost nemusí být na první pohled patrná.
Právě tato vlastnost z nich činí obtížně rozpoznatelný problém. Zatímco voda může působit zcela čistě a bez známek zhoršené kvality, v bezprostřední blízkosti břehu se mohou vyskytovat lokální místa s vyšší koncentrací biomasy obsahující potenciálně nebezpečné látky. Odborníci proto upozorňují, že běžný monitoring kvality vody nemusí takové lokální nahromadění zachytit.
Přesto vědci zdůrazňují, že současná situace nepředstavuje plošné zdravotní riziko pro lidi koupající se v přehradě. Dosavadní výsledky ukazují, že výskyt bentických sinic je omezen na konkrétní lokality a netýká se celé vodní nádrže. Zvýšená opatrnost je doporučována především v menších pobřežních tůních a na místech s větším množstvím rozkládající se organické hmoty, kde může docházet ke koncentraci látek uvolňovaných z biomasy. Z těchto míst by lidé neměli pít vodu a malé děti by si neměly hrát s neznámými nárosty, bahnem nebo organickými usazeninami.
Výrazně citlivější jsou na působení anatoxinů zvířata, zejména psi. Podle odborníků by neměli olizovat ani požírat bahno, nárosty, chuchvalce řas či rozkládající se rostlinný materiál nahromaděný u břehu. Nedoporučuje se ani pití vody z míst, kde se podobný materiál vyskytuje. Po požití toxinu se mohou během krátké doby objevit neurologické příznaky včetně třesu, nadměrného slinění, poruch koordinace, křečí nebo kolapsu. V takových případech je nutné okamžitě vyhledat veterinární pomoc.
Pozornost veřejnosti k problému přitáhl také nedávný úhyn dvou psů v okolí Lipna. Policie případ nadále prověřuje a čeká na výsledky pitev. Zatím nebylo potvrzeno, že by úhyn zvířat souvisel právě s požitím toxických bentických sinic. Odborníci proto upozorňují, že jakékoli závěry by byly v tuto chvíli předčasné.
Nejznámější případy intoxikace zvířat bentickými sinicemi byly zaznamenány na Novém Zélandu, kde v minulých letech uhynuly desítky psů po kontaktu s nárosty sinic v řekách. Podobné události byly popsány také ve Spojených státech, Kanadě, Francii, Německu nebo Slovinsku. Ve většině případů přitom nešlo o rozsáhlé sinicové květy viditelné na hladině, ale o lokálně nahromaděnou biomasu v příbřežních částech vodních ploch.
Ještě větší pozornost však vzbuzuje skutečnost, že vědci zatím neznají příčinu letošního výskytu těchto organismů. Sinice rodu Microcoleus jsou v přírodě běžné, avšak pouze některé populace mají schopnost produkovat toxiny. Podle autorů studie nelze současný stav jednoduše vysvětlit zvýšeným přísunem živin, teplotou vody ani poklesem hladiny nádrže. Tyto faktory mohou mít určitý vliv, samy o sobě však nedokážou pozorovaný jev objasnit.
Významnou komplikací je také nedostatek historických dat. Bentické sinice nebyly na Lipně v minulosti předmětem pravidelného monitoringu, a vědci proto nemají k dispozici srovnání s předchozími roky. Není tak jasné, zda jde o zcela nový jev, nebo o proces, který se v nádrži vyskytoval již dříve, avšak zůstával bez povšimnutí.
Současný nález navíc přichází v době, kdy se Lipno již několik měsíců nachází v centru pozornosti odborníků. Na začátku roku 2026 zde totiž výzkumníci zaznamenali mimořádně vysoké koncentrace planktonních sinic pod ledovou pokrývkou. Tento neobvyklý stav označovaný jako zelený led byl natolik výrazný, že jej zachytily i satelitní snímky evropského programu Copernicus. Analýzy tehdy ukázaly koncentrace sinic, které jsou běžně spojovány spíše s letním obdobím a výrazně eutrofními vodními plochami.
Vědecké týmy v Evropě, Severní Americe i na Novém Zélandu v posledních letech upozorňují, že bentické sinice mohou být rozšířenější, než se dříve předpokládalo. Důvodem je skutečnost, že běžné monitorovací programy byly po desetiletí zaměřeny především na planktonní sinice ve vodním sloupci. Pozornost se proto postupně přesouvá také k příbřežním ekosystémům, které mohou skrývat dosud málo prozkoumané mikrobiální procesy a lokální zdroje toxinů.
Zahraniční studie ukazují, že rozvoj bentických sinic je výsledkem složité souhry fyzikálních, chemických a biologických faktorů. Vedle koncentrace živin mohou hrát významnou roli také hydrologické poměry, charakter sedimentů, intenzita slunečního záření, rychlost proudění vody nebo množství organické hmoty v pobřežní zóně. Právě vysoká komplexita těchto vztahů je jedním z důvodů, proč bývá určení konkrétní příčiny jejich výskytu velmi obtížné.
Podle odborníků současný případ současně ukazuje na limity tradičního monitoringu kvality vod. Zatímco vzorky odebírané z volné vodní hladiny mohou vykazovat vyhovující výsledky, rizikový materiál se může koncentrovat v úzkém pásu podél břehů nebo v malých pobřežních tůních. Právě proto se v řadě zemí rozšiřují monitorovací programy také o sledování bentických společenstev a pobřežních sedimentů.
Přestože mezi zimním výskytem planktonních sinic a současným nálezem bentických sinic neexistuje prokázaná souvislost, oba případy ukazují, jak složité procesy dnes ve velkých vodních nádržích probíhají. Vědci proto plánují další systematický výzkum zaměřený na výskyt bentických sinic, jejich ekologii, podmínky podporující tvorbu toxinů i možné dopady na vodní ekosystém.
Dokument ke stažení: