Zákony pozdě, odpovědnost včas: Proč firmy tápou v ekologické legislativě

Česká republika čelí dlouhodobému problému v oblasti ekologické legislativy – zákony často přicházejí pozdě. Jak upozorňuje advokát Milan Kučera v rozhovoru pro Českou justici, transpozice evropských předpisů do českého práva probíhá opožděně, někdy dokonce až po uplynutí lhůty. Firmy se tak ocitají v nejistotě – nevědí, co přesně je bude právně zavazovat, ani jakým způsobem se mají na nové požadavky připravit.

Tento zmatek ještě prohlubuje zpoždění při vydávání prováděcích předpisů. Právě ty totiž stanovují konkrétní parametry, limity či technologické normy, kterým se podniky musí přizpůsobit. Když chybí, nelze se efektivně připravit – a to nejen právně, ale ani investičně či technologicky. Výsledkem je růst nákladů, byrokratická zátěž a právní nejistota, která odrazuje investory a komplikuje dlouhodobé projekty.

Pozornost se nyní upíná k novele zákona o předcházení ekologické újmě. Ta má za cíl zpřesnit definice ekologické škody, jasněji vymezit vztah k jiným ekologickým zákonům a posílit preventivní přístup. Novela klade důraz na to, aby firmy zasáhly už při hrozbě ekologické újmy, nikoliv až po jejím vzniku. To by mohlo posílit roli interního auditu a compliance systémů v korporacích. 

Navzdory těmto ambicím má však legislativní návrh malou šanci na schválení. Parlamentní kalendář, letní přestávka a blížící se říjnové volby odsunují naděje na reformu do nejisté budoucnosti. Mezitím zůstávají firmy v rizikovém vakuu – odpovědnost za ekologické škody už existuje, ale pravidla prevence jsou nedostatečně jasná.

Kromě správních sankcí hrozí firmám v případě ekologických havárií i civilní žaloby – například ze strany poškozených obyvatel nebo obcí. Zákon o předcházení ekologické újmě ale tyto civilněprávní důsledky přímo neřeší. To znamená, že podniky musí být obezřetné nejen vůči státu, ale i vůči soukromým žalobcům.

Ekologická legislativa se tak dostává do paradoxní situace – požadavky rostou, ale právní opora zaostává. V konečném důsledku to podkopává důvěru v právní stát a komplikuje snahu o skutečně udržitelný rozvoj. Pokud mají firmy jednat zodpovědně, musí mít srozumitelný a včasný rámec. Zatím se však místo prevence často improvizuje.

Podrobnosti čtěte ve článku Ekologické zákony přichází pozdě. Platíme víc a zbytečně, říká advokát Kučera - ZDE