Více času na podstatné

Zdraví začíná ještě před prvním nádechem. Vědci odhalili citlivé období těhotenství

10.11.2026 07:26

První měsíce těhotenství mohou být pro vývoj dětského mozku citlivější, než se dosud předpokládalo. Mezinárodní tým vědců zjistil souvislost mezi znečištěním ovzduší v prvním trimestru a pozdějšími jazykovými schopnostmi dětí. U předčasně narozených dětí se navíc projevila souvislost mezi expozicí škodlivinám během těhotenství a horším motorickým vývojem.

Výzkum zveřejněný v odborném časopise The Journal of Physiology sledoval 498 dětí, jejichž vývoj vědci hodnotili přibližně ve věku jednoho a půl až tří let. Soubor zahrnoval také 125 předčasně narozených dětí. Na studii se podíleli odborníci z King's College London a Imperial College London, kteří spojili údaje o vývoji dětí s modelovanými koncentracemi znečišťujících látek v místech bydliště jejich matek během těhotenství.

Pozornost zaměřili na tři složky znečištěného ovzduší. Jemné prachové částice PM₂,₅, PM₁₀ a oxid dusičitý NO₂, jehož významným zdrojem je silniční doprava a spalovací procesy. Expozici vyhodnocovali samostatně pro každý trimestr a následně ji porovnávali s výsledky standardizovaného testování kognitivních, jazykových a motorických schopností dětí.

Nejvýraznější souvislost se objevila u expozice během prvních tří měsíců těhotenství. Vyšší koncentrace všech tří sledovaných látek v tomto období byly spojeny s nižším hodnocením jazykových schopností v raném dětství. U dětí vystavených nejvyšší zátěži dosahovalo jazykové skóre v případě NO₂ průměrně 91 bodů, zatímco u skupiny s nejnižší expozicí 98 bodů. U PM₂,₅ činil rozdíl 91 oproti 96 bodům a u PM₁₀ 92 oproti 97 bodům.

Rozdíly se projevily především v expresivním jazyce, tedy schopnosti dítěte vyjadřovat se, vytvářet slova a používat řeč. U porozumění řeči byla statisticky významná souvislost zjištěna u PM₂,₅ a NO₂. Výsledky tak naznačují, že prostředí, ve kterém matka žije během raného těhotenství, může souviset s vývojem schopností, které dítě začne naplno využívat až po narození.

Oxid dusičitý vykázal v některých statistických modelech nejsilnější souvislost s jazykovým hodnocením. Autoři však upozorňují, že z výsledků nelze sestavit obecné pořadí škodlivosti jednotlivých látek. Znečištění ovzduší je směsí různých složek a jejich koncentrace i vzájemné působení se v jednotlivých prostředích liší.

Předčasně narozené děti vykazovaly výraznější rozdíly

Další zajímavé výsledky přineslo hodnocení motorických schopností. U dětí narozených v termínu nebyla souvislost mezi prenatální expozicí a motorickým skóre statisticky přesvědčivá. Jiná situace se ukázala u předčasně narozených dětí, zejména u těch, které přišly na svět před dokončeným 32. týdnem těhotenství.

V této skupině dosahovalo motorické skóre dětí s nejnižší expozicí přibližně 100 až 102 bodů, zatímco u nejvíce exponovaných dětí se pohybovalo kolem 89 až 91 bodů. Rozdíl tedy činil přibližně jedenáct bodů. Hodnocení zahrnovalo schopnost koordinovat pohyby, ovládat svaly a postupně zvládat základní pohybové dovednosti.

Výzkumníci zohlednili také další okolnosti, které mohou vývoj dítěte ovlivňovat, včetně délky těhotenství, porodní hmotnosti, zdravotních komplikací a socioekonomických podmínek rodiny. Přesto zůstává nutné výsledky interpretovat opatrně. Studie sledovala statistické souvislosti a nedokazuje, že právě znečištění ovzduší bylo přímou příčinou zaznamenaných rozdílů.

Významným omezením je také skutečnost, že koncentrace škodlivin nebyly měřeny přímo u těhotných žen. Vědci vycházeli z modelů kvality ovzduší v místě jejich bydliště. Skutečná expozice se přitom může lišit podle pohybu žen během dne, prostředí uvnitř budov i dalších individuálních okolností.

Částice mohou pronikat až k placentě

Proč by znečištěné ovzduší mohlo ovlivňovat vývoj mozku ještě před narozením? Jedno z možných vysvětlení nabízí výzkumy zaměřené na průnik částic do lidského organismu. Profesor Jonathan Grigg z Queen Mary University of London v komentáři pro Science Media Centre upozornil na studie, které prokázaly přítomnost vdechovaných částic v krevním oběhu a jejich hromadění v buňkách placenty.

Placenta přitom představuje zásadní orgán zajišťující výměnu kyslíku, živin a dalších látek mezi matkou a plodem. Její funkce má přímý význam pro růst a vývoj dítěte. Jemné prachové částice mohou podle dalších odborných poznatků vyvolávat zánětlivé reakce a ovlivňovat také krevní zásobení plodu. Profesorka Jill Belch z University of Dundee považuje právě tyto mechanismy za biologicky věrohodné vysvětlení výsledků nové studie.

První trimestr je přitom obdobím mimořádně intenzivního vývoje nervové soustavy. Vznikají nové nervové buňky, postupně se organizují mozkové struktury a začínají se vytvářet nervové spoje, které budou později zajišťovat jednotlivé kognitivní funkce. Výzkumníci v této souvislosti připomínají také gen FOXP2, který se podílí na vývoji řeči a jazykových schopností. Experimentální výzkumy naznačují, že nepříznivé vlivy prostředí mohou zasahovat do procesů, které se na utváření těchto schopností podílejí. Přesný mechanismus působení jednotlivých znečišťujících látek na lidský plod však zůstává předmětem dalšího výzkumu.

Nová studie navazuje na další výzkumy

Britský výzkum není prvním, který upozorňuje na souvislost mezi znečištěním ovzduší během těhotenství a vývojem dítěte. Zajímavé výsledky přinesla například studie zaměřená na 161 dětí narozených v Kalifornii, která spojila vyšší prenatální expozici znečištění s horšími jazykovými a kognitivními výsledky ve dvou letech věku. Podobné poznatky přineslo také sledování 1 606 dětí v Šanghaji. U nich byla vyšší expozice PM₂,₅ ve střední a pozdní fázi těhotenství spojena s horšími komunikačními schopnostmi.

Souhrnný pohled na dosavadní poznatky nabízí také systematická analýza publikovaná v roce 2020 v časopise Environmental Science and Pollution Research. Její autoři vyhodnotili deset studií zaměřených na prenatální expozici oxidu dusičitému a vývoj nervové soustavy dětí. Podle jejich výpočtů byla každá další desetimikrogramová koncentrace NO₂ na metr krychlový během těhotenství spojena s poklesem celkového psychomotorického hodnocení o 0,76 bodu a jemné motoriky o 0,62 bodu. Významnou souvislost s obecnými kognitivními a jazykovými schopnostmi tato analýza tehdy nepotvrdila.

Výsledky zahraničních výzkumů mají význam také pro Českou republiku. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se kvalita ovzduší v posledních letech výrazně zlepšuje. Rok 2025 prodloužil období od roku 2020, během něhož byly koncentrace většiny sledovaných znečišťujících látek podstatně nižší než v předchozích letech. Přesto zůstávají některé škodliviny významným problémem.

 

Další informace:


 

 

Štítky:

Zpět