Dne 17. 6. jsme si připomněli Světový den boje proti desertifikaci a suchu. Den se slaví na celém světě již od roku 1995 a byl vyhlášen OSN při příležitosti přijetí Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe (UNCCD). Česká republika ratifikovala tuto úmluvu 24. 4. 2000 a zařadila se mezi jejích celkem 196 signatářů.

Ve smyslu Úmluvy nepatří ČR mezi země postižené desertifikací a jejím úkolem je společně s dalšími vyspělými zeměmi poskytovat své kapacity pro realizaci projektů na omezování desertifikace v postižených regionech. Vzhledem k měnícím se klimatickým podmínkám začíná však sucho představovat důležité téma i na území našeho státu. Během minulého týdne CENIA prostřednictvím facebookového profilu přinášela informace o problematice boje se suchem v ČR.

Sucho představuje pro ČR významnou hrozbu, neboť jeho výskyt a intenzita se  v souvislosti s globální změnou klimatu zvyšuje a škody způsobené suchem mohou být vysoké a zasahující rozsáhlé území.  Spouštěcím impulzem pro vznik sucha je nedostatek srážek, není to však zdaleka faktor jediný. Dalším významným je teplota vzduchu. Sucho totiž vzniká, když množství srážek ve sledovaném území je nižší než výpar a tzv. vláhová bilance je záporná. Výpar se zvyšuje s rostoucí teplotou vzduchu, v letních měsících může krajina ztratit výparem i okolo 100 litrů vody na m2 za měsíc, což je mnohdy víc, než naprší. Proto nedostatek srážek v létě sucho rychle způsobí, ovšem třeba v listopadu nikoliv. Pokud nastanou uvedené podmínky, tzv. klimatické sucho, dojde po určité době k rozvoji dalších projevů sucha, mezi které patří pokles průtoků v řekách a snižování stavu podzemních vod (tzv. hydrologické sucho) a dále pokles půdní vlhkosti (půdní, zemědělské sucho).

Roční průměrná teplota na území ČR stoupá, výrazně se otepluje letní sezona (období červen-srpen, viz obrázek), což indikuje růst nebezpečí výskytu sucha. Celkové roční úhrny srážek neklesají, zvyšuje se však jejich územní a časová proměnlivost. Některé regiony tak dostávají méně vláhy a jsou suchem více ohroženy. Dlouhodobě je nejhorší situace v Jihomoravském kraji, kde období leden-srpen roku 2017 bylo druhé nejsušší od roku 1961 a vážná situace sucha tam pokračuje i letos.

Jedním z klíčových aspektů předcházení negativním dopadům sucha je odpovědné nakládání s krajinou, krajinný management. Krajina ztrácí vodu i povrchovým odtokem, a  když je jí nedostatek, je třeba vodu v krajině zadržet. Lesní ekosystémy dokáží zachytit 5-9x více vody než bezlesá krajina, což je činí účinnými zásobárnami vody v krajině. V současnosti lesy pokrývají 34 % České republiky. Na druhou stranu využívání krajiny člověkem v podobě intenzivního zemědělství, zástavby a dalších zásahů do krajiny odtok vody urychluje. V období 2000–2017 bylo zabráno zástavbou (města, silnice a další umělé plochy) celkem 338 km2 původně jiných kategorií využití území (viz obrázek). Je to více než polovina plochy Hl. m. Prahy. Celkově zastavěné a ostatní plochy v roce 2017 pokrývaly cca 8,4 tis. km2, což je o něco více než představuje rozloha Plzeňského kraje.

Zdroj: CENIA

Je to velmi jednoduché. Jako dílčí hodnotící kritérium lze například hodnotit podíl recyklovaných materiálů (papír, karton, lepenka, plast apod.) ve výrobku, s tím, že se stanoví minimální hranice tohoto podílu, a čím větší podíl recyklovaných materiálů budou výrobky obsahovat, tím více bodů v hodnocení nabídka získá. Podrobnosti k zadávání ekologicky šetrné zakázky, kterými lze zmenšit negativní dopady na životní prostředí, šetřit energii, snižovat množství odpadu a rozsah znečištění, ale také podpořit udržitelný přístup na trhu s daným segmentem či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií, čtěte ZDE

Čtěte také:

Odpovědné veřejné zakázky za miliardy. Stát chce sázet na ekologii a zaměstnanost (EURO, 23.6.2018)

"Musíme opustit lineární model využívání přírodních zdrojů, kdy produkujeme věci určené k vyhození," uvedl v rozhovoru ředitel Evropské agentury životního prostředí Hans Bruyninckx. Což znamená, že je potřeba začít pracovat s odpadem úplně jinak. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Zatímco v minulosti Česko produkovalo méně odpadu než dnes, míra recyklace ale byla bídná. Jakou dynamikou momentálně prochází odpadové hospodářství, na jakou budoucnost se připravují svozové firmy a jak bude vypadat Praha v roce 2050? Budeme produkovat méně odpadu, více recyklovat, nebo obojí? Více ZDE

Zdroj: https://zajimej.se

V Česku se začne vyrábět kosmetika a další chemické přípravky z použitého fritovacího oleje. Novou továrnu na recyklaci odpadního oleje postaví ve svém areálu za zhruba 14 milionů eur (cca 362 milionů korun) bohumínská společnost Bochemie. Firma plánuje, že továrna by mohla začít fungovat na podzim roku 2020. Projekt představili tvůrci technologie na tiskové konferenci.

Továrna by měla používat originální českou technologii Hydal, jejíž vývoj stál podle ředitelky projektu Lenky Mynářové stovky milionů korun. Podle ní technologie umí průmyslově zpracovávat a využít použitý fritovací olej a následně ho přeměnit na novou surovinu použitelnou například pro výrobu bioplastů nebo jako přírodní mikroplast. Technologii chtějí její tvůrci využít především na výrobu kosmetiky, krémů nebo biorozpouštědel, v delším časovém horizontu i obalových materiálů a dalších produktů. Naopak použití technologie pro výrobu biopaliv Mynářová vyloučila, protože jejich výroba je podle ní ekonomicky neefektivní.

Technologie přeměňuje použitý fritovací olej na biopolymery, které jsou v přírodě zcela odbouratelné. To podle ředitelky projektu může pomoci při řešení problémů souvisejících se znečištěním životního prostředí způsobeným plasty a mikroplasty.

Na vytvoření technologie spolupracoval tým českých vědců pod vedením profesorky Ivany Márové z VUT v Brně, kde také vznikl první patent, který se stal základem technologie. Licenci na patent koupila v roce 2012 česká společnost Nafigate Corporation, která převedla technologii do průmyslového měřítka a nyní začala spolupracovat na využití v chemickém průmyslu s Bochemií. Na vývoji projektu se podílel také stát.

Podle tvůrců má technologie globální potenciál, protože odpadní oleje jsou celosvětově dostupnou surovinou. Klíčovými trhy je pro ně především Asie, zejména Japonsko, Čína nebo Malajsie. Kvůli zpracování odpadního fritovacího oleje plánuji tvůrci technologie spolupracovat s velkými potravinářskými a restauračními společnostmi.

Bochemie je dodavatelem speciálních chemikálií s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou prostředky na ochranu dřeva, prostředky na povrchovou úpravu oceli a akumulátorové hmoty. Skupina a její mateřská společnost Bochemie sídlí v Bohumíně na Karvinsku, kde zaměstnává přes 300 lidí. Společnost Bochemie má výlučně české vlastníky.

Čtěte také:

Revoluční biotechnologie HYDAL změní světový problém s plasty

Zdroj: ČTK

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) provedla vloni 15 864 kontrol, což je o 19 méně než v roce 2016 (15 883) a uložila 2655 pravomocných pokut (o 100 méně než v roce 2016) v celkové výši 113 051 685 korun. Na jednoho inspektora připadlo v roce 2017 v průměru 40 kontrol, tedy stejně jako loni. Nejvíce pokut padlo za odpady (897), což je několikaletý trend.

Celková výše pokut klesla oproti roku 2016 o zhruba 17 milionů korun. „Při zhruba stejné intenzitě kontrol jako v roce 2016 nebylo zjištěno tolik porušení zákona. Tato data potvrzují trend rostoucí disciplíny u větších podniků, zejména tedy u zhruba 2 200 zařízení podléhajících zákonu o integrované prevenci a přísným evropským normám,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Z celorepublikového hlediska činila vloni nejvyšší pokuta dva miliony koruny. Dostaly ji tři subjekty. Správa železniční dopravní cesty, s. p. za kácení velkého množství dřevin bez povolení podél tratí na území celé republiky. Dále byla dvěma miliony potrestána společnost KLIO, s.r.o. za opakované vypouštění nedostatečně předčištěných srážkových vod z čistírny odpadních vod do Zličínského potoka. Třetím subjektem s touto výší sankce byla společnost LAGRON s.r.o., která nesplnila opatření k nápravě – nezalesnila deset hektarů holin vzniklých po rozsáhlých těžbách u obcí Stebno a Chvalov na Ústecku. 

Druhá nejvyšší uložená pokuta činila 1,9 milionu korun a dostal ji podnikatel Jiří Čížek za ohrožení životního prostředí v lesích v Holčovicích na Bruntálsku. Muž nedostatečně pečoval o nabyté hospodářské lesní pozemky a zavinil tak vznik holin o výměře osm hektarů.

Inspektoři provedli také 600 kontrol podle zákona o obchodování s ohroženými druhy rostlin a živočichů (CITES), vedli 198 pokutových řízení a uložili pokuty ve výši 417 500 korun. Zabaveno bylo 347 živých exemplářů ohrožených živočichů a rostlin a 1245 neživých exemplářů (výrobky). Při kontrolách vývozu a dovozu exemplářů CITES inspektoři stále zaznamenávají značný podíl občanů vietnamské národnosti na porušování zákonů. „V roce 2017 byl ve 44 % případů zjištěn pachatel vietnamské národnosti. Předloni to bylo dokonce 56 %. Nadále pokračovala spolupráce s celní správou a policií na závažných případech nelegálního obchodu se slonovinou, nosorožčími rohy a tygřími kostmi. Inspektoři ČIŽP také jako odborní konzultanti asistovali u domovních prohlídek prováděných orgány činnými v trestním řízení,“ doplnil Geuss.

Dokument ke stažení:

• Prezentace ke stažení

• Výroční zpráva ČIŽP

Podívejte se na záznam diskuse, kde se k tématu Cirkulární ekonomika a redesign produktů, služeb či obchodních modelů jako cesta růstu vyjádřili Pavel Telička (místopředseda Evropského parlamentu), Zdeněk Horsák (spoluzakladatel České asociace oběhového hospodářství) a Soňa Jonášová (ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky).

Zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady dnes dosáhli politické dohody ohledně správy energetické unie. Členské státy budou mít nově za úkol předložit Komisi návrh národních strategií v oblasti energetiky a klimatu pro období 2021 až 2030, který bude Komise následně připomínkovat. Kromě toho zajistí nový systém větší soulad s cíli pařížské klimatické dohody a posílí regionální spolupráci. Členským státům bude plně ponechána svoboda rozhodování, co se týče složení národního energetického mixu. Předběžná dohoda musí být nyní formálně potvrzena ze strany Parlamentu a Rady.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci ke změně  přílohy XIV nařízení REACH z důvodu dodatečné identifikace čtyř ftalátů jako látek  SVHC s účinkem poškozujícím endokrinní systém pro lidské zdraví nebo životní prostředí (zveřejněno ECHA 5. 6. 2018).

Změna v příloze XIV nařízení REACH (seznam látek podléhajících povolení), kterou připravuje Evropská komise, se týká úpravy záznamů u následujících čtyř ftalátů:

• bis(2-ethylhexyl) phthalate (DEHP) EC 204-211-0, CAS 117-81-7),

• benzyl butyl phthalate (BBP) EC 201-622-7, CAS 85-68-7),

• dibutyl phthalate (DBP) EC 201-557-4, CAS 84-74-2),

• diisobutyl phthalate (DIBP) EC 201-553-2, CAS 84-69-5).

Tyto ftaláty byly do přílohy XIV zařazeny nejprve kvůli klasifikaci jako látky toxické pro reprodukci. Později byly identifikovány také jako látky s vlastnostmi narušujícími endokrinní činnost s účinky na lidské zdraví a v případě DEHP také na životní prostředí. EK chce proto pozměnit stávající záznamy a do seznamu látek podléhajících povolení zahrnout také vlastnosti endokrinního disruptoru. Některá použití ftalátů, která byla dříve osvobozena, mohou vyžadovat povolení.

Z tohoto důvodu ECHA zahájila veřejnou konzultaci zaměřenou na odvětví, kterých se týká uvedená změna v příloze XIV. Jsou požadovány informace o použití, která již nemusí být pokryta obecnými výjimkami z povolení např. použití v materiálech, které přicházejí do styku s potravinami, ve zdravotnických prostředcích, přechodná opatření a období přezkumu.

Použití, která již jsou předmětem autorizace, bude Komise posuzovat samostatně.

Zúčastněné strany by měly zaslat připomínky především k následujícím bodům:

1) Přechodná ustanovení: připomínky k navrhovaným termínům;

2) Použití, která by měla být osvobozena od povolení, včetně odůvodnění;

3) Použití, pro která by mělo být uvedeno období přezkumu v příloze XIV, včetně odůvodnění.

Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat do 6. srpna 2018 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v  tabulce na internetových stránkách ECHA.

Další informace:

• Sdělení Evropské komise k navrhované změně [PDF][EN]

• Návrh změny v příloze XIV týkající se čtyř ftalátů [PDF][EN]

• Obecné výjimky z požadavků pro povolení [PDF][EN]

Zdroj: MPO

Kontaktní skupina ředitelů (DCG), která je tvořena zástupci ECHA, Evropské komise a průmyslových asociací (podrobněji viz příloha), zveřejnila doporučení pro registranty zavedených chemických látek. V tomto doporučení naléhavě vybízí registranty, aby pokračovali ve spolupráci ve smyslu v  SIEF uzavřených dohod o vzájemné spolupráci a zajišťovali tak dál shodu s plněním legislativních povinností podle nařízení REACH i po 1. červnu 2018.

Tyto povinnosti zahrnují:

• udržování společné části registrační dokumentace v aktuálním stavu tak, aby odrážela nejaktuálnější informace o nebezpečí, používání a opatřeních pro řízení rizik;

• koordinování společných odpovědí na regulatorní požadavky, např. vyplývající z procesu  hodnocení registrační dokumentace nebo procesu hodnocení chemické látky;

• spravování údajů a sdílení nákladů s novými registranty připojujícími se ke společné registraci.

Doporučení uvádí, že je na svobodné vůli registrantů rozhodnout o formě spolupráce, ale že by měli mít k řízení vybraných forem spolupráce uzavřenou smlouvu. Tato smlouva by měla zajistit, že jsou mezi spoluregistranty sdíleny pouze informace nezbytné ke zkompletování regulatorních povinností a že administrativní náklady pro řízení forem spolupráce jsou spravedlivě rozděleny.

Další informace

• doporučení pro registranty zavedených chemických látek  [PDF][EN]

• Kontaktní skupina ředitelů/Directors' Contact Group (DCG)

• DCG issues

• REACH 2018 webové stránky

• Průvodce pro žadatele o registraci – Jak postupovat při hodnocení látky [CS]

Dne 31. května 2018 byla poslední šance k odeslání registrační dokumentace v EU vyráběných nebo do EU dovážených zavedených chemických látek (dále látek) v množstvích 1 - 100 t/rok.

Jestliže podnikatel/společnost vyrábějící nebo dovážející zavedenou látku v tomto množství nesplnil/nesplnila své povinnosti vyplývající z nařízení REACH nesmí od 1. června 2018 svou nezaregistrovanou zavedenou látku ani vyrábět ani dovážet, dokud nebude tato látka zaregistrována.

Pro splnění legislativních požadavků vyplývajících z nařízení REACH je třeba postupovat následovně:

• v případě, že podnikatel/společnost svou zavedenou látku předregistroval/předregistrovala nebo vznesl/vznesla na agenturu ECHA dotaz, zda již pro danou látku nebyla podána žádost o registraci, může látku přímo zaregistrovat (až do dalšího oznámení, může podnikatel používat udělené číslo předregistrace);

• v případě, že podnikatel/společnost zavedenou látku nepředregistroval/nepředregistrovala nebo nevznesl/nevznesla na agenturu ECHA dotaz, musí před jejím zaregistrováním předložit na agenturu ECHA dotaz.

Aby potenciální žadatelé o registraci mohli předložit dotaz, musí k němu připravit elektronickou dokumentaci. Při přípravě dotazu je třeba věnovat zvláštní pozornost informacím o identitě látky. Tyto informace by měly vyráběnou nebo dováženou látku jasně popisovat.

Potenciální žadatelé o registraci musí před předložením žádosti o registraci nebo zahájením jakýchkoliv zkoušek na obratlovcích vyčkat na vyhodnocení svého dotazu.

Agentura ECHA na základě identity látky stanoví, které společnosti předběžně registrovaly stejnou látku nebo se na ni informovaly. Tyto společnosti vzájemně zkontaktuje, aby mohly sdílet údaje za účelem předložení společné registrace. Agentura ECHA také společnosti předkládající dotaz poskytne seznam (podrobných) souhrnů studií, které má k dispozici.

Informace předložené v souvislosti s dotazem nebudou zveřejněny.

Jestliže byla dokumentace zaslána po 31. 05. 2018, musí podnikatel/společnost vyčkat, dokud neobdrží své registrační číslo a teprve pak pokračovat ve výrobě nebo dovozu své zavedené látky, anebo nově zahájit výrobu nebo dovoz zavedené látky.

Další informace

• REACH 2018 webové stránky

• předběžná registrace

• dotaz

• Průvodce pro žadatele o registraci – Jak postupovat při hodnocení látky [CS]

V Úřední věstníku Evropské unie byla zveřejněna (L156) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Dále uvádíme, že zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady dnes dosáhli politické dohody ohledně správy energetické unie. Členské státy budou mít nově za úkol předložit Komisi návrh národních strategií v oblasti energetiky a klimatu pro období 2021 až 2030, který bude Komise následně připomínkovat. Kromě toho zajistí nový systém větší soulad s cíli pařížské klimatické dohody a posílí regionální spolupráci. Členským státům bude plně ponechána svoboda rozhodování, co se týče složení národního energetického mixu. Předběžná dohoda musí být nyní formálně potvrzena ze strany Parlamentu a Rady.

Vláda České republiky na svém jednání dne 13. června 2018 vzala na vědomí materiál „Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2017“. Výroční zpráva je oficiální a komplexní dokument shrnující reálná fakta o veřejných zakázkách. Popisuje vývoj celkového trhu veřejných zakázek v roce 2017 a podává statistické informace o zakázkách evidovaných v Informačním systému o veřejných zakázkách prostřednictvím vybraného setu indikátorů (např. struktura zakázek dle limitu, druhu zadavatele, zadávacího řízení či použitého základního hodnoticího kritéria, průměrné počty nabídek atd.). Výroční zpráva dále identifikuje klíčové změny soutěžního prostředí, především změny domácí i evropské legislativy, na základě podkladů od kontrolních a dozorových orgánů shrnuje zjištěná pochybení zadavatelů.

Dokument ke stažení:

• Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2017 [PDF, 985.39KB]

• Usnesení vlády ze dne 13. června 2018 č. 372 k Výroční zprávě o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2017

Ve středu 20. června se v prostorách Infocentra OSN v Praze uskutečnila tisková konference, na které byla poprvé v ČR představena zcela unikátní biotechnologie s názvem HYDAL. Jde o novou technologii, která v současné době jako jediná na světě umí průmyslově zpracovat a využít použitý fritovací olej a přeměnit ho na zcela novou, vysoce hodnotnou surovinu - biopolymer typu PHB*. Ten je dále využitelný jako surovina pro výrobu bioplastů nebo jako přírodní rozložitelný mikroplast.

HYDAL se tak řadí mezi technologii tzv. upcyclingu a je navíc inspirována přírodními procesy. Bakterie, které si biopolymer vyrábějí jako zásobárnu energie na horší časy, jsou součástí našeho ekosystému miliony let. Příroda proto umí tento biopolymer nejen vyrobit, ale i zrecyklovat a to tak, že pokud jej nespotřebuje sama bakterie, slouží jako potrava pro další mikroorganismy. Vzniklý polymer typu PHB je tak 100% odbouratelný v přírodě, tzv. biodegradabilní. Největší přínos nové technologie HYDAL tak spočívá v tom, že částečně umožní řešení problémů souvisejících se znečištěným planety způsobeným plasty a mikroplasty. „Myslím, že si ještě neuvědomujeme, jak převratnou technologií HYDAL je. Celý svět o cirkulární ekonomice mluví jako o ideální vizi, ve které nevzniká žádný odpad. Málokterá firma, ale skutečně dokáže postavit svůj byznys model na úplném uzavření cyklu,“ uvedla Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN.

Nová biotechnologie se zrodila ze spolupráce českých vědců. Autorem hlavní myšlenky je tým profesorky Ivany Márové z VUT v Brně, zde také vznikl první patent, který se v roce 2012 stal ideovým základem vývoje celé technologie. Licenci na tento patent v roce 2012 koupila česká společnost NAFIGATE Corporation, která také zrealizovala fázi přechodu technologie z laboratoře do průmyslového měřítka. Spolupracovala přitom nejen s VUT v Brně, ale i s Mikrobiologickým ústavem AV v Praze, VŠCHT Praha, VUCHT v Šali a dalšími pracovišti. …

„Již od prvopočátku jsme si ověřili obrovský budoucí potenciál dnešní technologie HYDAL. Tehdy ještě neexistoval koncept Oběhového hospodářství, tzv. Circular Economy, ale bylo naprosto jasné, že vyrábět něco hodnotného z odpadu má hluboký smysl. V našem případě se navíc jedná o odpad, kterého je globální nadbytek. Již řadu let se také věnujeme výzkumu a rozvoji nanovláken a jsem velmi ráda, že svoji činností přispíváme ke zlepšování životního prostředí,“ vysvětlila Lenka Mynářová, členka představenstva NAFIGATE Corporation a.s.

V rámci tiskové konference bylo také oznámeno, že v k 1. 6. 2018 začala příprava a následně výstavba první továrny v České republice, která bude průmyslově vyrábět nejen biopolymer, ale i přírodní látky na bázi HYDAL PHA například pro kosmetiku. Továrna by měla být uvedena do provozu v druhé polovině roku 2020. NAFIGATE Corporation podepsala smlouvu o spolupráci se společností Bochemie a.s., která je také investorem této továrny. „Myslím si, že nás výstavba této továrny zařadí mezi špičky v cirkulární ekonomice na celosvětové úrovni, protože bioplasty postavené na zpracování problémových odpadů mohou v budoucnu pomoci vyřešit palčivý problém nerecyklovatelných jednorázových plastů, které zamořily svět“, doplňuje Soňa Jonášová z INCIENu.

Koncept unikátní biotechnologie HYDAL má globální potenciál, protože použitý fritovací olej a další odpadní oleje jsou celosvětově dostupnou surovinou. Klíčovými trhy jsou Asie, především Čína, Japonsko a Malajsie, kde kromě dostatečného množství počáteční suroviny je také velká poptávka po biopolymerech a bioplastech. Zájem o spolupráci je ale i v USA a zemích EU. K rozvoji zahraničních trhů a spolupráce v rámci šíření české biotechnologie HYDAL do celého světa výrazně pomáhá také diplomacie ČR.

„Máme jedinečnou technologii, která navíc dokáže pomoci při řešení otázek spojených s globálními ekologickými problémy. Jsme rádi, že byla vyvinuta v Česku, je to skvělá ukázka toho, jak kvalitní máme výzkum a kam se posouváme. Naším cílem je takovéto projekty podporovat, pomáhat jim navázat zahraniční kontakty a usnadnit jim cestu prosazováni se ve světě,“ uvedl Martin Tlapa, náměstek Ministerstva zahraničních věcí.  

V letošním roce byla biotechnologie HYDAL již také oceněna. V soutěži Inovace pro udržitelný rozvoj získala první místo a Lenka Mynářová byla oceněna titulem Manažer roku za projekt HYDAL. V rámci vyhlášení vítězů prestižního ocenění za udržitelnost a společenskou zodpovědnost SGDs (Sustainable Development Goals) získala třetí místo v kategorii Byznys.

*Pozn. Co je PHA a PHB

PHA je rodina biopolymerů s názvem Polyhydroxyalkanoates /odtud zkratka PHA/ i název biotechnologie. Tato rodina je unikátní  ve sféře polymerů založených na obnovitelných zdrojích ještě i tím, že reprezentuje jedinou skupinu polymerů, která je konvertována přímo mikroorganismy ze surovin do jejich výsledné podoby. P3HB, které vyrábíme, má v rodině PHA jedinečné postavení, díky tomu, že je plně biodegradabilní a navíc tzv. biokompatibilní. Monomer je součástí metabolismu našeho těla. Díky tomu je polymer i monomer využíván nejen v bioplastech, ale i v tkáňovém inženýrství, medicíně a kosmetice.