Významní čeští vědci a lékaři se postavili proti výjimkám z limitů znečištění pro velké uhelné elektrárny. Ve výzvě adresované poslancům uvádějí, že v Česku žije téměř 60 procent lidí v oblastech s překračovanými limity znečištění a na následky znečištění ročně zemře 11.000 lidí. Výzvu podepsali například geochemik a ekolog z Univerzity Karlovy Bedřich Moldan nebo předseda komise pro životní prostředí Akademie věd, ekotoxikolog a lékař Radim Šrám.

Vědci chtějí, aby zákon o ovzduší znemožnil udělování výjimek z limitů velkým znečišťovatelům. Souvisí to s dlouho připravovaným celoevropským zpřísněním limitů, které bude závazné od srpna roku 2021. Jednotlivé státy EU si ale do svých zákonů mohou zařadit možnost udělování výjimek. Držitelé výjimek by tak po roce 2021 nemuseli splňovat zpřísněné limity. Programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh ČTK již dříve řekl, že ekologové "mají signály", podle nichž někteří znečišťovatelé o výjimky budou chtít žádat.

"To považujeme za nepřípustné a požadujeme, aby minimálně v případě velkých elektráren bylo zákonem vyloučeno udělování takových výjimek," uvedli vědci ve svém prohlášení. Elektrárny podle nich mají být nuceny, aby instalovaly nejlepší možné technologie ke snížení znečištění a ochraně zdraví lidí. Vědci uvedli, že Česko elektřiny vyrábí více, než spotřebuje. Téměř stejně velké množství energie, jaké ročně spotřebují domácnosti, se prodá do zahraničí.

Zákaz výjimek se do zákona snaží prosadit Piráti, navrhla ho jejich poslankyně Dana Balcarová, která je zároveň předsedkyní sněmovního výboru pro životní prostředí. Připojili se k ní někteří poslanci za TOP 09 a KDU-ČSL. O návrhu bude výbor jednat tento týden. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v minulosti upozornil na to, že tato změna by mohla mít dopady na ceny energií, ale také na energetickou soběstačnost a bezpečnost státu.

Mezi odborníky, kteří se připojili k výzvě, jsou například ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Michal V. Marek či expert na posuzování vlivu na životní prostředí a bývalý náměstek ministra životního prostředí Martin Říha. Podpis přidaly i další významné osobnosti, jako například bývalý předseda Senátu Petr Pithart, socioložka Jiřina Šiklová či zástupci samospráv v regionech postižených velkým znečištěním - starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt a místostarosta Litvínova Milan Šťovíček.

Zákaz výjimek navrhuje skupina poslankyň a poslanců Výboru pro životní prostředí, který bude o návrhu hlasovat už tuto středu 14. března.

Lidstvo používá plasty něco přes sto let. Život bez nich si nelze ani představit, ostatně oblékáme plastové oblečení. Bydlíme v domech z plastu s plastovým nábytkem. Jíme potraviny z plastových obalů plastovým příborem. Plasty jsou všude, kam se podíváme. Bohužel doslova.

Problémy s plasty

Globální roční produkce plastů překročila 320 miliónů tun. Až 13 milionů tun plastů (4 % světové roční produkce plastů) končí každý rok nekontrolovatelně v mořích. Jen státy Evropské unie vypustí ročně do moří 150 až 500 tisíc tun umělohmotných odpadů. Plovoucí plasty již vytvořily v kontinent. Neustálou fragmentací se zmenšují, takže oceány jsou plné mikroplastů, částeček menších než 5 mm, čímž se z oceánů stává „plastová polévka“. Mikroplasty ale byly nalezeny v půdě, v ovzduší, v pitné vodě, v kuchyňské soli, ale i v medu nebo rybách. Přesto země EU vypouští každý rok do životního prostředí 75 až 300 tisíc tun mikroplastů, tedy množství odpovídající 10 až 35 tisícům plných popelářských aut. Vědci přitom doposud neznají vliv mikroplastů na lidské zdraví, pozitivní však určitě není. Plasty se tak stávají hrozbou, na kterou se Evropská komise rozhodla reagovat. A není sama. Problematiku řeší i na úrovni OSN, G7 i G20. Konkrétní reakcí Evropy je nedávno zveřejněná Strategie pro plasty.

Kořeny Strategie pro plasty

Kořeny Strategie pro plasty jsou již v Plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje. Evropská komise si je vědoma, že bohatství a blahobyt evropských zemí je založen na vysoké spotřebě zdrojů. | Ing. Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA Lidstvo používá plasty něco přes sto let. Život bez nich si nelze ani představit, ostatně oblékáme plastové oblečení. Bydlíme v domech z plastu s plastovým nábytkem. Jíme potraviny z plastových obalů plastovým příborem. Plasty jsou všude, kam se podíváme. Bohužel doslova. Zároveň je však evidentní, že časy, kdy bylo k dispozici velké množství levných surovin, minuly. V roce 2050 by svět bez transformační strategie potřeboval pro zajištění nynějšího hospodářského růstu zdroje dvou planet. Komise proto pro zachování hospodářského růstu přijala v roce 2011 Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (KOM/2011/0571). Zde byl definován cíl přeměnit do roku 2050 odpady na druhotné suroviny. K naplnění tohoto cíle přijala Komise v roce 2015 Akční plán pro oběhové hospodářství (KOM/2015/0614), kde byly právě plasty identifikovány jako klíčová priorita a Komise se zavázala předložit strategii reagující na výzvy spojené s plasty.

Tak vznikla Strategie pro plasty která obsahuje řadu vizí. Komise chce například zajistit, aby do roku 2030 byly všechny plastové obaly recyklovatelné a polovina všech plastových odpadů vytvořených v EU byla i skutečně recyklována. Aby se tak skutečně stalo, je potřeba, aby vznikly nové obchodní modely. Je nutné zásadně změnit design výrobků, kdy se například přestanou používat látky (například zpomalovače hoření), které znemožňují recyklaci.

Krize s odbytem plastů

Polovina vytříděných plastů z EU se exportuje, z toho více než 85 % vývozu plastového odpadu mířilo donedávna do Číny. Více ZDE

Městský soud v Praze zamítl žalobu, kterou v roce 2016 podal právnický spolek Frank Bold Society proti rozhodnutím, jimiž ministerstvo průmyslu a obchodu potvrdilo stavební povolení pro obnovu dvou bloků Elektrárny Chvaletice. Důvodem žaloby bylo chybějící posouzení vlivů modernizace na životní prostředí (EIA), tedy i vlivu prodloužení životnosti bloků B3 a B4 elektrárny do roku 2030. Spolek zvažuje podání kasační stížnosti, uvedla v tiskové zprávě Kristýna Vojtíšková z organizace Frank Bold. Modernizace elektrárny skončila vloni.

Podle organizace je posouzení vlivů na životní prostředí povinné pro každou technologicky složitější stavbu. V Chvaleticích EIA provedena nebyla, přestože elektrárna je jedním z největších emitentů oxidů dusíku a síry, prachu a rtuti v České republice a největším producentem emisí arsenu, niklu, olova, oxidů uhlíku a dusíku, polétavého prachu a rtuti v Pardubickém kraji.

"Během posuzování vlivů na životní prostředí by mohly být zváženy různé varianty projektu, kompenzační opatření či soulad záměru s nejlepšími dostupnými technikami, to vše za konzultace veřejnosti," uvedla Laura Haiselová z organizace Frank Bold.

Stavební povolení vydávalo ministerstvo průmyslu a obchodu na základě vyjádření ministerstva životního prostředí, které posudek EIA nepožadovalo. Modernizaci vyhodnotilo jako podlimitní záměr, který nevyžaduje projednání podle EIA, ale bylo nutné jej pro jeho posouzení oznámit Krajskému úřadu Pardubického kraje. Ten záměr zhodnotil tak, že nebude podléhat zjišťovacímu řízení EIA.

Podle rozsudku, nebyla žaloba podána důvodně. Záměr modernizace bloků nedosahuje podle něj kapacity nebo rozsahu, aby bylo posouzení EIA povinné, ani se významně nezvýší kapacita nebo rozsah zařízení. Prodloužení provozu soud nepovažoval za důvod pro provedení EIA. Provoz je také regulován prostřednictvím integrovaného povolení. Nebylo nutné ani zjišťovací řízení EIA, neboť stavební úpravy elektrárny znamenají její ekologizaci a modernizaci a nemají významný vliv na životní prostředí.

"Dle názoru soudu je totiž nepochybné, že záměr je stále stejný, tedy uhelná elektrárna jako celek, a proto jakékoliv řízení podle zákona o EIA nebylo třeba. Z toho důvodu žalobce nebyl účastníkem stavebního řízení," uvedl v rozhodnutí soud. Podle něj také nikdy nebyla stanovena maximální doba provozu elektrárny či doba jejího ukončení.

Proti modernizaci bloků a prodloužení životnosti elektrárny protestovala také ekologická organizace Greenpeace. Začátkem října 2016 její aktivisté na tři dny obsadili chladicí věž elektrárny. Elektrárna označila protesty Greenpeace za absurdní, neboť modernizace podle ní sníží emise škodlivých látek i prachu.

Podle informací ČTK elektrárna chystá modernizaci zbývajících dvou výrobních bloků 1 a 2. Podrobnosti zatím nezveřejnila.

Zdroj: ČTK

Od Mycleho Schneidera si nechávají radit evropské vlády a jeho texty považují za relevantní zdroj i energetické fimy nebo různé regulační orgány. V rozhovoru pro týdeník Respekt hovořil například o tom, proč velké energetické firmy, jako je ČEZ, ztrácejí zákazníky a varuje, že pokud nezmění svou politiku, hrozí jim problémy. Schneider také upozorňuje na potíže, se kterými se v současnosti potýkají stavby nových jaderných elektráren a řeč přišla i na problematiku globálního oteplování a využití obnovitelných zdrojů. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) začala podávat ministerstvu životního prostředí žádosti s cílem získat nová průzkumná území na devíti místech platná do roku 2025. Obce, které na svém území hlubinné úložiště odmítají, kritizují, že nyní mají poslední možnost jako účastníci řízení hájit zájmy občanů, než stát vybere finální lokalitu. SÚRAO tato slova označuje za nesmysl a manipulaci s fakty. ČTK to 9. března řekli mluvčí sdružení Nechceme úložiště Kraví hora Martin Schenk a ředitel SÚRAO Jiří Slovák.

Slovák řekl, že SÚRAO postupně podá žádosti na všechny lokality, ale vždy až poté, co s postupem seznámí příslušné obce. "Vede nás k tomu to, abychom neztráceli čas a po rozhodnutí o těch čtyřech lokalitách mohli plynule začít realizovat průzkumné práce, protože rok 2025 je velmi blízko z pohledu, co všechno je třeba na těch lokalitách provést. Jakmile bude rozhodnuto o těch čtyřech lokalitách, tak pokud budou platná průzkumná území, na těch zbývajících pěti se jich vzdáme," řekl Slovák.

Podle Platformy proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 24 obcí a měst a 12 spolků, ohlašovalo SÚRAO na letošek výběr čtyř lokalit pro vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva, kde chtělo pokračovat v geologických pracích včetně hlubokých vrtů. Přesto v minulých dnech začalo podávat na MŽP žádosti s cílem získat nová průzkumná území na devíti místech. První řízení již začalo v lokalitě Kraví hora vedle bývalých uranových dolů na Žďársku a Tišnovsku, průzkumné území se tam má zvětšit ze 17 kilometrů na 27,65 kilometru čtverečních. Žádosti podává státní podnik Diamo.

Podle Schenka SÚRAO dosud nepředstavilo výsledky z průzkumných území stanovených v roce 2015. "Občané nemají ponětí, co dělalo. Začít další fázi, že požádají o další průzkumná území, je špatný krok a vzbuzuje obrovskou nedůvěru. Pořád neexistuje legislativa, která by obcím dávala možnost se v pozdější době bránit nebo nesouhlasit. Platnost do roku 2025, to je nejasná hra SÚRAA, do které nikdo nevidí," řekl Schenk.

Slovák označil tato slova za absolutní nesmysl. Uvedl, že po žádosti následují geologicko-průzkumné práce, k nimž se mohou obce vyjadřovat, pak ještě zanesení do územního plánu, čemuž předchází hodnocení vlivů na životní prostředí EIA a územní řízení. "To znamená, že obce a občané se mohou vyjadřovat dvakrát. To, co říká platforma, je nesmysl a manipulace s fakty. Je to hledání obstrukcí, jak ten proces zastavit, nejde jim o to nalézt řešení," řekl Slovák.

Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum začal také v okolí jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Jeho stavba a provoz mají podle dřívějších informací stát zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Zdroj: ČTK

Pardubice rozšiřují separaci odpadu na další komoditu. Obyvatelé sídliště Dubina mohou od tohoto týdne odkládat do pěti speciálních oranžových popelnic použitý rostlinný olej z domácností. Dosud jej mohli odevzdávat pouze ve sběrných dvorech. Pokud se projekt osvědčí, rozšíří Služby města Pardubic sběr rostlinných olejů do dalších lokalit.

„Jde o pilotní projekt, který jsme se rozhodli vyzkoušet v sídlištní zástavbě. Má nám ukázat, jaký zájem bude ze strany obyvatel o tuto službu i jak často bude třeba popelnice vyprazdňovat, tedy dát nám vstupní data pro rozšíření sběru do dalších částí města. Záměrně byla vybrána oblast sídliště Dubina. Služby jej mají prakticky v dosahu a budou tak moci pravidelně kontrolovat, jak jsou nádoby plněny a zda se nestávají terčem vandalů,“ řekl pracovník odboru životního prostředí pardubické radnice Roman Slach.

Do oranžových popelnic mohou obyvatelé použité oleje a tuky z domácnosti odkládat v uzavřených nádobách, ideálně PET lahvích. Otvor ve víku není uzpůsoben na vkládání olejů například v kanystrech, ty mohou obyvatelé dál bezplatně odkládat na nedalekém sběrném dvoře. Nádoba na  oleje a tuky je zabezpečena proti otevření a je také připoutána k pevné konstrukci tak, aby nemohla být zcizena či převrácena. Na popelnici je také srozumitelný popis toho, co do ní lze vyhazovat a naopak co do ní nepatří.

„Téměř v každé domácnosti se čas od času vyskytne menší či větší množství použitých rostlinných olejů či tuků. Nejhorším možným řešením je vylévat je do kanalizace. Odpadní oleje a tuky se totiž sráží na kanalizačních trubkách a ucpávají je, jejich přítomnost v odpadních vodách má také negativní dopad na životní prostředí. Přitom následně mohou být dál využity, například v energetice a přispět k šetření přírodních zdrojů,“ konstatoval ředitel SmP – odpady Jiří Strouhal.

Nádoby na odkládání rostlinných olejů jsou umístěny v kontejnerových stáních, nebo tam, kde je možné je uzamknout k pevné konstrukci.

Čtěte také:

MŽP navrhuje celoroční sběr bioodpadu a nově i povinný sběr jedlých olejů a tuků (2.3.2018)

Obyvatelé Hradce Králové v loňském roce vyprodukovali 14 tisíc tun nevytříděného komunálního odpadu. To je o téměř 300 tun méně než v předchozím roce a oproti průměru v letech 2012 – 2015 dokonce o více než dva a půl tisíce tun méně. V celkovém objemu odpadů hradeckých domácností podíl vytříděného papíru, plastů a dalších složek recyklovatelného odpadu roste, aktuální čísla za odpadové hospodářství města potvrzují, že jeho obyvatelé stále více třídí odpad.

Město ve spolupráci se svozovou společností Hradecké služby před necelými dvěma lety zavedlo projekt Třídíme v Hradci. Díky němu dostaly domácnosti v rodinných domech barevné popelnice na papír, plasty a bio odpad. „V těchto lokalitách klesl objem směsného odpadu až na polovinu. Letos otestujeme rozšíření tohoto projektu i na sídlišti v bytových domech, kde jsme do bytů pořídili sady barevných tašek na tři základní komodity recyklovatelného odpadu,“ vysvětluje Jindřich Vedlich, náměstek primátora odpovědný za oblast odpadového hospodářství.

Před zavedením projektu na jaře 2016 byl průměr produkce směsného komunálního odpadu z hradeckých domácností 16 646 tun (průměr za roky 2012 – 2015), od té doby klesl na 14 011 tun v roce 2017. Množství vytříděného papíru vzrostlo z 1555 na 1719 tun, u plastu z 1249 na 1476 tun, u skla z 980 na 1119 tun a u biologicky rozložitelného odpadu ze 4852 na 5588 tun. Každý z obyvatel města vloni vytřídil 18,5 kilo papíru, 12 kg skla a 15,9 kilogramu plastu, v roce 2015 to bylo 15,8 kg papíru, 10,1 kg skla a 11,3 kg plastu. Směsného komunálního odpadu v průměru každý obyvatel vyprodukoval 158,7 kilogramů, v roce 2015 to přitom bylo výrazně více – 175,4 kilogramů. „Projekt Třídíme v Hradci má na těchto číslech zcela jistě svůj podíl. Bez iniciativního a pozitivního přístupu obyvatel k třídění odpadu by však město nezmohlo nic, za to jim patří velké poděkování. Jsem rád, že pro čím dál více domácností je třídění odpadu naprosto přirozené. Na městě je pak již jen zlepšování podmínek pro tento přístup k hospodaření s odpady,“ dodal Vedlich.

„Dosavadní výsledky projektu jsou vynikající už jenom z toho důvodu, že do projektu Třídíme v Hradci byla zatím zapojena pouze zhruba čtvrtina obyvatel města z jeho okrajových část, a i tak přinesly významné snížení množství komunálního odpadu a zvýšení vytřídění jeho jednotlivých složek, především plastů a skla. Biologicky rozložitelný odpad je nepochybně také vyšší, ale nedokážu posoudit, o kolik více neskončilo ve zbytkovém odpadu a kolik lze přisoudit vyššímu přírůstku zelené hmoty. Papír narostl nejméně, což je dáno jeho cenou ve sběrnách a školními sběry,“ uvedl odpadový hospodář města a ředitel Hradeckých služeb Radek Sokol.

Iniciativy a podpůrné projekty města a Hradeckých služeb v oblasti třídění odpadu v domácnostech mají přispět ke zvýšení podílu vytříděného odpadu a zároveň ke snížení množství směsného odpadu odváženého na skládku. „Cílem je udržet místní poplatek za odpad na současné výši, a to přesto, že se chystá zákon, který přinese výrazné zvýšení nákladů města za ukládání odpadů na skládky. Pokud poslanecká sněmovna přijme navrhované znění zákona, bude to pro Hradec Králové při současné úrovni produkce směsného komunálního a objemného odpadu znamenat teoretické navýšení nákladů v příštím roce o 11,3 milionu korun a v roce 2023 dokonce už o téměř 26 milionů,“ upozornil Vedlich.

V Hradci Králové je na veřejných místech a u rodinných domů 19.620 kusů nádob na separovaný odpad. Na 524 stanovištích s kontejnery o objemu 1100 litrů je 615 nádob na svoz papíru, 702 na svoz plastu a 287 kontejnerů na sklo. U rodinných domů v Hradci Králové je 9.740 hnědých popelnic na vytříděný bioodpad, 4671 žlutých nádob na plasty a 3401 modrých na sběr papíru. Další 204 nádoby jsou pak na sběr textilu, kovových obalů, nápojových kartonů vyřazeného elektro, kuchyňských odpadů a rostlinných olejů.

Stavba obchvatů kolem obcí by měla předcházet stavbě chystané spalovny odpadu v Horních Počaplech na Mělnicku. Zaznělo ve čtvrtek při veřejném projednávání vlivů chystané spalovny na životní prostředí. Zastupitelé obce Horní Počaply vyjádřili s projektem v současné podobě nesouhlas. I další obce podmiňují stavbu spalovny vyřešením dopravy. Místní se totiž bojí znečištění ovzduší i velké dopravní zátěže.

"V posudku by měla být uvedena podmínka, že nelze zahájit další jednání ve věci ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadu), pokud nebude rozhodnuto o komplexním dopravním řešení v okolí," řekl starosta Horních Počapel Jiří Svačina. Pro obec bude spalovna podle něj spíš přítěží.

"Obec vydala nesouhlasné stanovisko s tímto záměrem a rovněž občané vyjádřili velký odpor. Pod peticí (proti spalovně) jsou podpisy více než 300 občanů obce. Názor obce a občanů by měl být respektován," dodal.

Zástupci dalších obcí z okolí uvedli, že zpracování odpadu se řešit musí. Se stavbou by obce souhlasily, bude-li v dokumentaci podmínkou stavba obchvatů obcí. Vyjádřili se tak třeba zástupci obce Bechlín, Libkovice pod Řípem nebo Cítov. Někteří navíc chtějí kolem obchvatu protihlukové stěny.

Jednání se zúčastnili i místní, dále zástupci ministerstva životního prostředí, firmy Energotrans a firmy ČEZ. Neslo se v bouřlivé atmosféře, účastníci z řad veřejnosti vyvěsili v sále transparent "Stop spalovně" a výkřiky často vyjadřovali nesouhlas s přednesenými argumenty.

Lidé se ptali například na rozdíl ceny tepla, které vyrobí spalovna a uhelná teplárna. Vystoupil také člen neziskové organizace Arnika, který uvedl důvody, proč by měla být dokumentace ke spalovně přepracována. Zmínil, že vlivy spaloven na životní prostředí jsou podle Arniky výrazně vyšší, než uvádí dokumentace ČEZ k chystané mělnické spalovně.

Skupina ČEZ chce spalovnu uvést do provozu v roce 2024, argumentuje zákazem skládkování odpadů.

Zástupci Energotrans uvedli, že situaci ohledně dopravy v okolních obcích firma řeší se Středočeským krajem, nyní vzniká studie dopravních řešení. Za přínos spalovny považují částečnou náhradu hnědouhelných bloků elektrárny, jimž končí životnost. Spalovna by podle firmy ušetřila 3000 vagonů hnědého uhlí ročně. Pozitivní dopad by měla i na zaměstnanost v regionu.

Nárůst nákladní dopravy by byl podle zástupců projektu jen v jednotkách procent, už teď prý totiž obcemi projíždějí jen kamiony mířící na skládky.

Lidé z Mělnicka podepisují od února petici proti stavbě takzvaného zařízení na energetické využití odpadu. Petice má víc než 1300 signatářů. Podle zástupkyně petičního výboru Hany Beranové silnice v obcích velký nápor nákladních vozů nezvládnou, Středočeský kraj zpracovává dopravní studii, podle které by měly vzniknout obchvaty okolních obcí.

"Ty ale často vedou jen pár metrů od obydlených domů, navíc ztratí hodnotu pozemky s poli. Třeba pro obyvatele Beřkovic a Křivenic je to osobní katastrofa," varovala Beranová. Navíc existuje riziko, že spalovna začne fungovat dřív, než obchvaty vzniknou. "Středočeský kraj má oproti projektu na spalovnu velké zpoždění," podotkla.

Středočeský kraj se stavbou souhlasí. "Kraj souhlasí s dokumentací k záměru Zařízení pro energetické využití odpadu v lokalitě Mělník - ZEVO Mělník za podmínky vyřešení dopravní prostupnosti v daném území," řekla mluvčí hejtmanství Nicol Lenertová.

Obyvatelé Středočeského kraje vyprodukovali ve srovnání s jinými kraji České republiky v roce 2016 nejvíce komunálního odpadu, a to 529.175 tun. Středočeský kraj byl v roce 2016 zároveň ale nejlidnatějším krajem ČR. Obyvatelé republiky vyprodukovali dohromady téměř 3,6 milionu tun komunálního odpadu.

Pro a proti: Spalovna v Mělníku

Pomoc životnímu prostředí, nebo jeho devastace? Nad projektem mělnické spalovny odpadu se přou dvě skupiny a obě argumentují ekologií. Zastánci tvrdí, že vybudování obřího provozu pomůže řešit problém s odpadky v době, kdy bude celostátně zakázáno je vozit na skládky. Podle odpůrců spalovna zamoří vzduch nebezpečnými látkami a zatíží už tak přeplněné silnice dalšími konvoji kamionů.

Veolia Využití odpadů ČR zahájila začátkem března provoz nového zařízení na recyklaci plastů a hliníkových třísek v průmyslové zóně Kladno-Dříň. Záměrem je v souladu s principy oběhového hospodářství zvýšit míru recyklace a opětovného využívání odpadů a snížit tak spotřebu primárních zdrojů. Ročně může zařízení přijmout až 20 000 tun odpadů.

Zařízení je určeno ke sběru, výkupu a využití odpadů. Souhlas k provozování vydal Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. Areál zařízení se stává z haly na zpracování odpadů, čistírny odpadních vod, neutralizační stanice a administrativní budovy.

V hale na zpracování odpadů se nachází technologie na drcení plastů a briketování neželezných kovů. Dále zde probíhá separace a demontáž vyřazených zařízení.
Recyklují se zde a pro další využití připravují plasty a hliníkové třísky. Využitelnost a čistota odpadů se zvyšuje ručním dotřiďováním a mechanickým rozebíráním vícedruhových odpadů na jednotlivé komodity.  „Z hliníkových třísek se procesem drcení, odstředění a lisování tvoří brikety, které se po roztavení ve slévárnách opětovně využívají pro výrobu materiálu. Vytříděné jednodruhové plasty se zpracovávají nadrcením na frakci, z níž se následně vyrobí regranulát, který v některých případech průmysloví zákazníci vyžadují navrátit i do vlastní výroby. V takovém případě odpad prakticky nevzniká, protože je využitý ve stejném výrobním procesu,“ upřesňuje Michal Stieber, jednatel a obchodní ředitel společnosti Veolia Využití odpadů ČR.

Zařízení přineslo do regionu nové pracovní příležitosti. Ve dvousměnném provozu pracuje v hale na zpracování odpadů 12 zaměstnanců. Společnost Veolia Využití odpadů ČR plánuje využívat nové zařízení nejen pro své stávající zakázky, ale nabídnout zpracovatelské kapacity v Kladně i novým průmyslovým zákazníkům a dalším partnerům na území Prahy, Středočeského i Ústeckého kraje.

Z hliníkových třísek se procesem drcení, odstředění a lisování tvoří brikety, které se po roztavení ve slévárnách opětovně využívají pro výrobu materiálu.

K prvnímu dubnu by se Rada vlády pro udržitelný rozvoj měla opět přesunout pod ministerstvo životního prostředí. Prohlásil to premiér v demisi Andrej Babiš při čtvrtečních poslaneckých interpelacích. Jako důvody přesunu uvedl, že agendu vždy vedl ministr životního prostředí a že premiér - tedy Bohuslav Sobotka se radě nevěnoval. Strategický rámec Česká republika 2030 označil premiér v demisi za pouhý teoretický dokument, naproti tomu svou vizi O čem sním za lepší.


"No tak my tu agendu udržitelného rozvoje přeneseme z Úřadu vlády na Ministerstvo životního prostředí k 1. 4., a to z jednoduchého důvodu, že tu agendu vždycky řídil pan ministr životního prostředí, pan Brabec, i když to pan premiér měl, ale pan premiér se tomu nevěnoval. Takže v tomto směru se nic nemění a tu agendu - i pan ministr životního prostředí, dneska tedy místopředseda vlády, byl spolugestorem agendy udržitelného rozvoje, takže v tom není problém a tu agendu převezme pan Brabec, který vlastně to řídil i v minulosti. A ohledně agendy 2030 pro udržitelný rozvoj, víte, to je takový teoretický dokument, ale my se k tomu samozřejmě hlásíme. Ale zkuste si přečíst tu vizi, co jsem já napsal, do 2035, ta je trošku lepší," uvedl premiér v demisi ve své odpovědi."

Zklamaná je Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární Ekonomiky. "Považuji to za jasný signál, že Vaše vláda této agendě nedává takový význam, jaký jí náleží a přesunem na jedno z mnoha sektorových ministerstev způsobí její oslabení. Ať už bude Odbor pro udržitelný rozvoj pokračovat kdekoliv, nebude již pravděpodobně mít tolik prostoru pro uplatnění a rozvíjení Strategického rámce Česká republika 2030, za nímž stojí tým odborníků, široká konzultace a tři roky intenzivní práce. V době, kdy mělo dojít k praktickým akčním krokům vedeným tímto odborem, totiž dojde k jeho výraznému zeštíhlení a odsunu z centra vládnutí, které jako jediné může zajistit koordinaci této široké agendy," uvádí Jonášová v otevřeném dopise, kde žádá o přezkoumání rozhodnutí.

Udržitelné podnikání se stává nutností s ohledem na postupující degradaci životního prostředí, a tedy i úbytek zdrojů pro náš rozvoj. Téma udržitelného rozvoje je velmi komplexní, náročné na správu a je třeba ho mít na paměti při všech krocích, které naše společnost podniká, píše dále v dopise Jonášková.

Rada vlády pro udržitelný rozvoj vznikla v roce 2003 jako stálý poradní, iniciační a koordinační orgán vlády. Mirek Topolánek ji v roce 2006 chtěl úplně zrušit, díky jeho ministru životního prostředí Petru Kalašovi se ji podařilo uklidil pod ministerstvo životního prostředí, kde v tichosti směřovala k zániku. Bohuslav Sobotka ji v roce 2014 vrátil zpět na vládu. Během druhého působení na vládě se radě podařilo připravit a prosadit koncepční materiál ČR 2030, který se věnuje udržitelnému rozvoji. Jednou z jeho zajímavostí byla snaha pohlédnout na téma udržitelného rozvoje státu nadrezortně.

Mohlo by vás zajímat:

Poslanci navrhují obměnit členy Rady SFŽP (Ekonomický deník, 6.3.2018)

Inspektoři z Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí v Ostravě uložili pokutu 300 tisíc korun společnosti R a V Kov s.r.o. Ta nesplnila nápravné opatření uložené v roce 2016.

V roce 2015 uložili ostravští inspektoři společnosti sankci 20 tisíc korun za nepovolené nakládání formou skladování s 2500 tunami plastového odpadu na pozemcích v k. ú. Bruntál. V lednu 2016 jí pak uložili nápravná opatření spočívající v odstranění nelegálně skladovaného plastového odpadu z dotčených pozemků a to ve lhůtě 150 dnů od data nabytí právní moci. „V roce 2017 jsme provedli kontrolu plnění nápravných opatření a zjistili jsme, že společnost R a V Kov s.r.o. uložené opatření nesplnila. V dané věci jsme jí tedy uložili pokutu 300 tisíc korun,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Společnost se sice proti uložené sankci odvolala, rozhodnutí však bylo odvolacím orgánem v celé výši potvrzeno.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Havlíčkově Brodě uložili pokutu 120 tisíc korun společnosti PMU CZ, a.s. se sídlem v Roudnici nad Labem za neprovádění zkoušek těsnosti chladicích zařízení na prodejnách masa a uzenin PROCHÁZKA. Porušení povinností v oblasti fluorovaných skleníkových plynů zjistili na prodejnách ve Žďáru nad Sázavou, Třebíči, Humpolci a v Ledči nad Sázavou. 

„Při kontrolách těchto provozoven v roce 2016 jsme zjistili, že nebylo provedeno několik zkoušek těsnosti chladicích zařízení ve stanovených půlročních intervalech. V některých případech nebyla kontrola provedena víc než rok,“ řekl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě. Chladicí zařízení obsahují chladivo s označením R404A, které je zařazeno mezi významné skleníkové plyny a má vysoký potenciál pro oteplování klimatu. Z těchto důvodů uložili inspektoři pokutu za porušení zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu a o fluorovaných skleníkových plynech.

„Smyslem pravidelných zkoušek těsnosti prováděných certifikovanými osobami je předcházení úniku sledovaných chladiv do ovzduší. Jedná se o jednu ze základních povinností provozovatele chladicích zařízení a jejím nesplněním stoupá riziko včasného neodhalení úniku chladiva,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP. 

Proti uložené pokutě podala společnost PMU CZ, a.s.odvolání k Ministerstvu životního prostředí, to ho však zamítlo a sankci v plné výši potvrdilo.

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci o požadavcích na ekodesign v pohotovostním režimu, a v režimu vypnutého elektrického příkonu s termínem do 24. května. Cílem konzultace je shromáždit názory evropských občanů a organizací prostřednictvím průzkumu zahrnujícím obecné i specifické technické otázky. Výsledky veřejné konzultace budou zohledněny při přezkumu prováděcího nařízení Komise, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu

Evropská komise schválila ve čtvrtek strategii pro finanční systém, který bude podporovat unijní opatření v oblasti změny klimatu a udržitelného rozvoje. Komise v tomto ohledu plánuje zavést jednotný klasifikační systém pro definování „udržitelných“ oblastí a určit oblasti, kde mohou mít udržitelné investice největší dopad. Dále plánuje vytvoření štítků EU pro „zelené“ finanční produkty na základě uvedeného unijního klasifikačního systému či vyjasnění povinnosti správců aktiv a institucionálních investorů přihlížet při investování k aspektům udržitelnosti a zpřísnění požadavků na poskytování informací.

Komise má rovněž zájem, aby pojišťovací a investiční společnosti radily klientům na základě preferencí v oblasti udržitelnosti. V neposlední řadě Komise navrhuje upravit pokyny týkající se nefinančních informací, aby byly více sladěny s doporučeními, která vydala pracovní skupina pro finanční informace související s klimatem zřízená v rámci Rady pro finanční stabilitu. Komise také prozkoumá proveditelnost nového nastavení kapitálových požadavků pro banky (tzv. zeleného podpůrného faktoru) v souvislosti s udržitelnými investicemi.

Další informace:

Nový akční plán EU podpoří financování ekologičtějšího a čistšího hospodářství