Níže uvádíme reakci (ke stažení na konci článku) MUDr. Magdaleny Zimové CSc. a Ing. Ladislavi Matějů na článek "Zákaz využití kalů v zemědělství od 2020 nenařizuje Brusel". V úvodu paní Zimová a paní Matějů uvádějí, že tvrzení, která článek uvádí, nejsou pravdivá a že nejsou zastánci toho, aby kaly na zemědělskou půdu nebyly užívány, ale vždy a všude tvrdí, že pokud budou kaly využívány, tak musí být upravené a jejich nakládání v souladu se zákonem o odpadech, tak aby bylo minimalizováno zdravotní riziko pro lidi i riziko pro životní prostředí.

Vážená redakce,

přečetly jsme si s údivem článek ve vámi vydávaném elektronickém periodiku Třetí ruka „Zákaz využití kalů v zemědělství od roku 2020 nenařizuje Brusel“, který byl zveřejněn 28.2.2018. Článek byl převzat ze stránek uveřejněných na https://ekonomicky-denik.cz/benes-sovak-zakaz-vyuziti-kalu-zemedelstvi-od-2020-nenarizuje-brusel-nasi-legislativci/ a lze jej nalézt též na www.naše-voda.cz.

Vzhledem k tomu, že tvrzení, která článek uvádí, se nás bezprostředně týkají a nejsou pravdivá, považujeme za nutné se k příspěvku vyjádřit.

Hned v úvodu chceme konstatovat, že nejsme zastánci toho, aby kaly na zemědělskou půdu nebyly užívány, ale vždy a všude tvrdíme, že pokud budou kaly využívány, tak musí být upravené a jejich nakládání v souladu se zákonem o odpadech,  tak aby bylo  minimalizováno zdravotní riziko pro lidi i riziko pro životní prostředí.

Celý odstavec, který dle pana Reichla řekl na konferenci pan Beneš“, jehož citaci uvádíme „Hlavní způsob likvidace je aplikace do zemědělství přes komposty apod. Je to stejné, jako ve většině evropských států. Jenže od roku 2020 nám vyhláška znemožní kaly dále tímto způsobem zpracovávat,“, se nezakládá na pravdě.

V současné době je víc využívaná přímá aplikace na půdu a ne přes komposty jak uvádí citace pana Beneše. Nová vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) umožňuje upravovat kal s nebezpečnou vlastností „Infekčnost“ bez toho, že  kompostárna musí mít  povolení krajského úřadu pro úpravu nebezpečného odpadu, tak jak to v ostatních případech úpravy nebezpečných odpadů vyžaduje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a jak to vyžadovala stará vyhláška č. 382/2001 Sb. Takže skutečnost, která by dle slov pana Beneše měla nastat od roku 2020, že by bylo znemožněno upravovat kal v kompostárnách se nezakládá na pravdě.

Přes jasně prokázaný prospěšný vliv organické hmoty kalů a živin v nich obsažených při využití na zemědělské půdě, se v posledních desetiletích velmi diskutuje i její negativní vliv na životní prostředí v důsledku jejího znečištění, a to nejen patogenními mikroorganismy. Diskutovaná je otázka rezistence mikroorganismů k antibiotikům, která je považována za velký celosvětový problém a její řešení, minimalizace vzniku a výskytu rezistence včetně jejího šíření, je považováno za jednu z priorit WHO. WHO vydalo v roce 2017 seznam bakterií, které jsou považovány za velmi rizikové z hlediska rezistence (WHO Priority Pathohens List R&D Of New Antibiotics, 2017). Patří mezi ně mimo jiné skupina Enterobacteriaceae, dále pak jmenovitě Campylobacter sp., Shigella sp., Salmonella sp. a Enterococcus faecium. Všechny jmenované se v neupravených čistírenských kalech běžně vyskytují. Úkolem zdravotnictví je v první řadě chránit zdraví lidí, upozorňovat na možná zdravotní rizika a uplatňovat především princip předběžné opatrnosti. Problematika kontaminace patogenními, a zejména mikroorganismy rezistentními na antibiotika, úzce souvisí s výskytem některých organických mikropolutantů v odpadních vodách. Rezistentní bakterie k antibiotikům nejsou jediným nebezpečím spojeným s využitím kalů z ČOV na zemědělské půdě. Nebezpečí spočívá i v přítomností celé škály nebezpečných látek jako jsou bromovaná zhášedla, zbytky léčiv, nanostříbro a další nanočástice, nonylfenoly, ftaláty, dioxiny a furany, drogy a mnoho dalších.

Požadavek na využití pouze upravených kalů je dán již směrnicí EU z roku 1986 a naším právními předpisy. V posledních letech, na základě vědeckých poznatků, ve světě i ve státech  EU začal převažovat názor, že kaly na zemědělskou půdu nepatří. Tento trend je v Evropě velmi silný a již dnes (rok 2018) několik států tento názor  realizuje v praxi (např. Nizozemí, Švýcarsko).  Švédsko a  některé další státy přijaly řadu opatření jako je např. povinnost označovat komposty z kalů i všechny produkty vypěstované na půdě s aplikací kalů. O této skutečnosti je producent povinen  zákazníka informovat. Spotřeba takto značených  produktu klesla tak, že ve Švédsku se kaly pro aplikaci na zemědělskou půdu prakticky nevyužívají. Nicméně snaha o to neukládat (byť i upravené) kaly na zemědělskou půdu je patrná i z vývoje legislativy v EU. V Německu 18. ledna 2017 prošla nová vyhláška o čistírenských kalech (před tím bez výhrad notifikovaná EU), která zakazuje stávající použití čistírenských kalů k agrochemickým účelům a nařizuje pro všechny německé ČOV větší než 50 000 ekvivalentních obyvatel získávat z kalů fosfor, pokud obsah fosforu v sušině je větší než 2 %hm. Velmi podobná vyhláška je v legislativním procesu i v Rakousku. V EU se projednává návrh nové směrnice o hnojivech, která zakazuje pro výrobu kompostu „použití kalů z ČOV, průmyslových kalů nebo vybagrovaných kalů“ (Stránský, 2017 Kaly a sedimenty,  Vodní hospodářství, č. 2:17-20). O myšlence zákazu kalů na zemědělskou půdu ve státech EU již hovořil v květnu ředitel odboru odpadů MŽP Ing. Jaromír Manhart v příspěvku, který zazněl na výstavě Vodovody – Kanalizace v Praze v Letňanech a Třetí ruka o tom informovala dne 24.5.2017.

V souvislosti s tímto, je třeba upozornit na v článku zamlčené informace. Většina států ve světě má stanovena pravidla pro podmínky a způsoby aplikace kalů na zemědělskou půdu a také parametry pro jejich kvalitu. Obsahují parametry jak pro anorganická a organická rezidua, tak parametry pro mikrobiologické ukazatele. Většina států EU má přísnější požadavky na mikrobiologickou kvalitu kalů než stanovuje vyhláška č.437/2016 Sb.. Mikrobiologické limity pro Bulharsko jsou uveřejněné v National Plan for the Management of Sewage Sludge from municipal Wastewater Treatment Plants in Bulharka, pro Francii, Polsko, Itálii, Maďarsko v European Union legislation on sewage sludge management, pro Litvu, Rusko, Estonsko a Finsko jsou dostupné na https://www.purebalticsea.eu/index.php/gpsm:good_practices

Informace o požadavcích evropských států na mikrobiologickou kvalitu kalu  byly zamlčeny a účelově bylo konstatováno, že za přísnými pravidly stojí „nějaké dámy ze SZÚ“, které mají představu, že „kaly jsou něco, co vůbec do zemědělství nepatří“.  Z výše uvedeného je už snad zřejmé, že si toto nemyslíme, a naopak jsme přesvědčené, že by odborná odborná veřejnost, ale i laická veřejnost, měla dostávat informace ucelené, pravdivé, objektivní a ne lživé a účelově zkreslené. Vzhledem k tomu, že je nám přisuzováno něco, co jsme nikdy neřekly a ani netrvaly na přísnějších pravidlech, než která se uplatňují ve státech EU, považujeme článek za osobní útok a myslíme si, že je třeba lživé informace uvést na pravou míru.

Osobně se domníváme, že pokud pan Raichl uvedl doslovné citace pana Beneše, pak pan Beneš překročil hranici slušnosti už tím, že veřejně šíří neověřené a nepravdivé informace o konkrétně jmenovaných osobách, což jasně vyplývá z dikce jeho citace. V případě, že slova pana Beneše pan Raichl citoval nesprávně nebo zkresleně, nechť svá slova vysvětlí a uvede na pravou míru. V případě, že citace jsou doslovné, pak by bylo slušností se „dámám ze SZÚ“ omluvit a čtenářům předat pravdivé informace.

Nakonec bychom chtěli vaší redakci poděkovat, že alespoň po naší telefonické reakci zveřejnila odkaz na článek, z kterého jasně vyplývá, že jsme niky nemohly říkat, že kal je něco, co na pole nepatří.

MUDr. Magdalena Zimová CSc, vedoucí Národního referenčního centra pro hygienu půdy a odpadů

Ing. Ladislava Matějů, Technický vedoucí laboratoře hygieny půdy a odpadů

Dokument ke stažení:

Reakce_kaly.pdf (10MB)

Související článek:

Zákaz využití kalů v zemědělství od 2020 nen ařizuje Brusel (28.2.2018

Desítky milionů korun vynakládají české podniky zbytečně za elektřinu nebo teplo ve svých výrobních halách nebo kancelářích. Rekonstrukce kotelen, tepelných rozvodů, systémů osvětlení a využívání obnovitelných zdrojů energie však mohou firmám zajistit výrazně levnější provoz a tím i vylepšit jejich konkurenceschopnost. To je jeden ze závěrů nové publikace, kterou dnes představila Aliance pro energetickou soběstačnost ve spolupráci s Českou spořitelnou a. s.

Publikace s názvem „Příležitosti energetických úspor v průmyslu – impuls pro lepší ekonomiku i energetickou nezávislost firem“ představuje širokou škálu projektů realizovaných v rámci strojírenských firem, textilek, pivovarů nebo menších zemědělských podniků. V řadě případů nejde pouze o instalaci úsporných technologií, ale o komplexní energetické služby.

Aliance pro energetickou soběstačnost a Česká spořitelna chtějí upozorněním na inspirativní projekty z praxe chtějí posunout diskuzi o dalším využití úspor energie v Česku. Publikace může také sloužit jako návod, jak postupný rozvoj obnovitelných zdrojů energie, akumulace energie a energeticky efektivních technologií využít k efektivnějšímu provozu i dalšímu posílení společenské odpovědnosti.

„Česká republika je druhou nejprůmyslovější zemí v EU. Energetická náročnost české ekonomiky sice klesla za posledních 20 let o 40 %, stále však zůstáváme v žebříčku unijních států na nelichotivém třetím místě za Bulharskem a Estonskem. Zmapováním projektů energetických úspor v průmyslu chceme nabídnout inspiraci dalším podnikům, které se pomocí modernizace zdrojů energie nebo instalací vysoce účinných technologií mohou bránit výkyvům v cenách energie i přispět svým dílem ke zlepšení životního prostředí,“ říká Ladislav Dvořák, manažer Kompetenčního centra znalosti trhů a trendů České spořitelny.

„Výměna osvětlení, zateplení budovy, optimalizace zdroje energie nebo výrobní technologie patří mezi cesty, které mohou zvýšit konkurenceschopnost podniků a snížit částky na fakturách za teplo nebo elektřinu. Využití příležitostí modernizace zlepší také pracovní prostředí zaměstnancům. Symbolem průmyslu 4.0 jsou pak firmy, které využívají chytré řídicí systémy osvětlení nebo se snaží využít také energie z obnovitelných zdrojů doplněnou případně o akumulaci energie,“ shrnuje popsané příklady dobré praxe Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost a hlavní autor publikace.

Příkladem energeticky úsporné investice je Pivovar Rohozec, a. s., který díky výměně kotle a rekonstrukci kotelny včetně tepelných rozvodů ročně uspoří až 700 tun uhlí a zhruba půl milionu korun v nákladech. Díky nejmodernějším technologiím navíc došlo k výraznému snížení emisí pevných částic a ke zlepšení lokální kvality ovzduší. Financování projektu zajistila přímo Česká spořitelna.

K častým opatřením vedoucím ke snížení spotřeby elektřiny patří výměna zdrojů světla. Staré zářivky lze nahradit LED osvětlením. Přidání chytrého řídícího systému pak umožňuje svítit pouze tam, kde se potřeba nebo měnit intenzitu osvětlení dle aktuálního programu výroby. Podobné opatření uspořilo u velkosériového kovovýrobce KOVONA SYSTEM emise oxidu uhličitého až o 72 tun za rok, projekt připravila společnost ČEZ ESCO.

Součástí projektů snižování energetické náročnosti výroby však nadále zůstávají také klasické soubory opatření, které obsahují zateplení obvodových stěn nebo dveřních výplní, optimalizace systémů vytápění doplněné o kvalitní prvky regulace. Příkladem takového řešení je projekt připravený poradenskou firmou RENARDS dotační pro podnik NOVASERVIS spol. s r. o., ve kterém došlo prostřednictvím náhrady předimenzovaného zařízení pro vytápění budovy a zateplení stěn k celkové úspoře energie ve výši 52,9 %. Přepočteno na úsporu nákladů to činí 732,5 tisíc korun za rok. Dalším přínosem projektu je i zlepšení životního prostředí, jelikož došlo ke snížení emisí oxidu uhličitého o 205 tun za rok.

Nově posilujícím trendem je pak zájem firem o zvýšení energetické soběstačnosti pomocí instalace fotovoltaické elektrárny na střechu kanceláří nebo výrobních hal. Při využití podpory v rámci programu OP PIK ministerstva průmyslu lze dosáhnout na zajímavou návratnost.

Zcela novým řešením je pak pilotní projekt propojující energie ze solární elektrárny, kogenerační jednotky a baterií. Takové řešení, které je schopno fungovat v systému nezávislém na elektrárenské síti realizovala společnost TEDOM v rámci svého výrobního areálu ve Výčapech na Třebíčsku. Projekt ukazuje trend, který může přijít po schválení takzvaného Zimního energetického balíčku Evropské unie. Aktuální návrh nových strategií totiž pracuje se záměrem posílení samovýrobců elektřiny nejen v domácnostech, ale také v družstvech nebo právě výrobních podnicích.

K dalším popsaným příkladům energetických úsporných projektů v publikaci patří komplexní rekonstrukce tepelného hospodářství včetně energetického managementu ve společnosti Gumotex připravený společností Amper savings, energetický management v pivovaru Starobrno nebo kancelářské budovy nové generace LIKO-NOE a Otevřená zahrada Nadace Partnerství. 

Potenciál energetických úspor v podnicích však není zdaleka vyčerpán. Česká spořitelna s experty v rámci programu TOP Energy Effect navštívila více jak 30 firem, ve kterých byla identifikována úsporná opatření s potenciální úsporou 9 900 megawatthodin ročně a vyčíslenou úsporou pro podniky v objemu 15,5 milionu korun ročně.

Dalším impulsem pro pokračování realizace projektů energetických úspor bude očekávané přijetí tzv. Zimního energetické balíčku EU, který obsahuje cíle pro příští desetiletí. Do roku 2030 by měla Evropa, a tedy i členské státy, zajistit snížení spotřeby energie o 30 % a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů o 27 % (ve hře je však také cíl pro obnovitelné zdroje až ve výši 35 %).

Vylepšený solární panel, který byl představen na Soochowské univerzitě nedaleko Šanghaje, se skládá z klasických fotovoltaických článků a dvou průhledných vrstev polymerů. Dešťové kapky dopadající na polymer vytvářejí tření, díky němuž se uvolňuje elektrický náboj. Solární články navíc mohou souběžně vyrábět elektrickou energii ze slunečních paprsků. S podobnou technologií přišli vědci už dříve, nynější vynález je ovšem mnohem jednodušší a také lehčí. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Základním motivátorem provádění testů odpadů ze stavební činnosti je bezesporu platná legislativa definující požadavky na obsah kontaminantů a vlastnosti materiálů vznikajících při stavební a demoliční činnosti z hlediska dalšího nakládání s nimi. Jaké jsou praktické zkušenosti s těmito odpady z hlediska poskytovatele analytických služeb?

Platné právní předpisy popisující nakládání s materiálem vznikajícím při stavební a demoliční činnosti jsou odborné veřejnosti velmi dobře známy. Z hlediska každodenní činnosti analytické laboratoře ve vztahu se zákazníky z řad stavebních firem, odpadových společností či provozovatelů zařízení pro zpracování SDO se škála legislativních požadavků povětšinou zužuje na prokazování složení a vlastností SDO, které by umožnily co nejekonomičtější nakládání s těmito materiály.

V současné situaci to většinou znamená zejména stanovení parametrů definovaných vyhláškou MŽP č. 294/2005 Sb., a to tabulek z přílohy č. 10 (tab. 10.1 a 10.2, popř. 10.4). Pokud SDO splní limity stanovené v tab. 10.1 a 10.2 vyhlášky č. 294/2005 Sb. a jsou upraveny podle požadavků této vyhlášky (zejména úprava zrnitosti a jeho roztřídění na velikostní frakce a materiály), je možno jej ukládat na povrchu terénu – využít jako technologický materiál pro skládky odpadů, k rekultivaci vytěžených lomů či k terénním úpravám nebo rekultivacím lidskou činností postižených pozemků.

Relativně častý je také požadavek na splnění těchto limitů pro příjem materiálu do recyklačních zařízení, případně prokázání těchto limitů pro recykláty, které tato zařízení produkují. Uvedené způsoby nakládání jsou přitom méně ekonomicky (a také ekologicky) náročné než uložení na skládku jakožto odpadu, případně mohou přinášet i ekonomický zisk (recyklační střediska).

U konstrukčních vrstev pozemních komunikací se laboratoř setkává s požadavkem na zhodnocení obsahu dehtu (resp. obsahu polyaromatických uhlovodíků (PAH)) pro určení dalšího nakládání s těmito materiály zejména z hlediska jejich opětovného využití při stavbách vozovek, recyklace a výroby asfaltových materiálů. Více ZDE

Dne 17. 5. 2018 od 10 hodin v Technoparku Kralupy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (Žižkova 7, Kralupy nad Vltavou) pořádá Česká technologická platforma PLASTY workshop „Pěnový polystyren a cirkulární ekonomika“. Pro registrované zájemce je účast bezplatná. Registrace je možná nejpozději do 30. 4. 2018 na e-mailové adrese Jiri.Reiss@schp.cz. Přehled programu a další informace najdete ZDE

V současnosti tvoří podstatnou část odpadu vznikajícího v České republice velké množství polymerních odpadů, které nejsou dále zpracovány a zůstávají nevyužity. Většina těchto odpadů je z důvodu obtížné recyklace nebo dalšího zpracování vzhledem k heterogenitě odpadu skládkována, což nekoresponduje s hierarchií nakládání s odpady.

Společnost VIA ALTA je hlavním řešitelem projektu zaměřeného na výzkum materiálových vlastností polymerních betonů, jehož cílem je vytvoření konkurenceschopného kompozitu, který bude užitnými vlastnostmi srovnatelný s konvenčně využívanými kompozity. Jako pojiva bude využíváno odpadních termoplastů nebo jejich směsí, jako plniva bude využíváno drceného stavebního/demoličního odpadu. V rámci projektu budou sledovány děje ovlivňující užitné vlastnosti výsledného produktu, možnosti opakovatelnosti tepelné úpravy zkoumaných materiálů, okrajové podmínky nutné pro technologii tepelného zpracování (teplota, tlak, relativní vlhkost, atmosféra) a jejich vliv na emise zpracovatelského procesu. Partnerem projektu je Fakulta chemická VUT v Brně.

V Brně mohou lidé přímo v obchodním centru darovat potraviny a pomoci tak potřebným. Speciální Food Box je zatím v Česku jediný, zájemci ho najdou v nákupním centru Avion. Lidé mohou donést i trvanlivé jídlo, které mají doma a nepotřebují ho. Jídlo ale musí být opatřené původní etiketou. Vkládat by se do schránky neměly například zavařeniny z domova. Kromě dětí dostávají jídlo i senioři z pečovatelských domovů nebo matky v tísni. Tvůrci projektu Potravinové banky chtějí umístit boxy i do dalších obchodů. Do konce roku by mohly být nejméně na deseti místech.

Poslanci ANO, ODS a STAN, kteří měli na dnešním jednání Výboru pro životní prostředí většinu, nepřijali návrh na zrušení výjimek z nových limitů pro znečišťování ovzduší z uhelných elektráren. Návrh navrhla předsedkyně výboru Dana Bacarová (Piráti). Zrušení výjimek tento týden podpořila Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, lékaři, vědci a některé známé osobnosti. Ministerstvo životního prostředí zaujalo k zrušení výjimek neutrální stanovisko, které odůvodnilo nedostatečným vyhodnocením dopadů návrhu. Ministerstvo prostřednictvím poslankyně Fialové a poslance Schillera předložilo sedm pozměňovacích návrhů - viz níže:

MŽP: Novela zákona o ochraně ovzduší: Povinné revize kotlů jednou za 3 roky a nižší cena revizí

Ministerstvo životního prostředí navrhuje spolu s poslankyní za ANO Evou Fialovou změnu frekvence tzv. revizí kotlů a zlevnění ceny za dopravu i samotnou kontrolu. Poslankyně pozměňovací návrh k novele zákona o ochraně ovzduší představila dnes na jednání sněmovního Výboru pro životní prostředí. Další návrhy, které MŽP mj. ve výboru podpořilo, se týkají možnosti zákazu spalování pevných paliv na území obcí (protinávrh poslankyně Fialové k návrhu předsedkyně výboru Dany Balcarové) a posílení role Programů zlepšování kvality ovzduší (návrh poslankyně Fialové). Na obou návrzích MŽP s Evou Fialovou spolupracovalo. Současně MŽP nepodpořilo návrhy předsedkyně výboru Dany Balcarové. Na jednání výboru to dnes řekla náměstkyně ministerstva životního prostředí Berenika Peštová.      

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na základě vyhodnocení situace po první vlně povinných revizí kotlů, které zavedl zákon o ochraně ovzduší z roku 2012 na návrh poslanců ODS, navrhuje sociálně přijatelnější změny v zákoně o ochraně ovzduší. Do konce roku 2016 musel ze zákona každý kotel na pevná paliva v České republice projít tzv. revizí svého stavu. Ne každý výrobce má však dostatečný počet vyškolených kontrolorů, kteří by byli rovnoměrně rozmístěni po celé České republice. V praxi pak docházelo k absurdním situacím, kdy kontroloři požadovali za revizi kotle neúnosně vysoké ceny navýšené o cenu za dopravu. Tomu chce ministerstvo do budoucna zabránit a současně i snížit frekvenci revize, aby se lidé pod tíhou finančních nákladů povinnosti nevyhýbali. První vlna revizí v roce 2016 potvrdila, že technický stav kotlů v České republice není dobrý a podíl kotlů s nějakou závadou či nesrovnalostí je podle odborníků z řad výrobců kotlů až 80%. Odstranění závady vede nejen k nižším dopadům provozu kotlů na kvalitu ovzduší, ale také ke zvýšení účinnosti spalování a bezpečnosti provozu.

„Ministerstvo spolu s paní poslankyní navrhuje, aby lidé v situaci, kdy se v okolí nebude nacházet výrobcem (jejich kotle) vyškolený kontrolor, který by revizi provedl za vyhláškou stanovenou referenční cenu, a to včetně dopravy, měli možnost vybrat si jiného, levnějšího odborníka. Opět vyškoleného na daný typ kotle, ale jiným výrobcem. Odborníky budou moci vyhledávat v jednotné a úplné databázi, kterou povede MŽP. Se změnou zákona by se i posunul termín další plošné revize kotlů. Termín další revize tak bude až v roce 2019. Tedy ze dvou let se frekvence revizí zvýší na jednou za 3 roky,“ komentuje návrh ministr životního prostředí Richard Brabec. „Cíl našeho návrhu je jasný. Ulevit od finanční zátěže za revize všem poctivým občanům, zajistit maximální předvídatelnost výdajů za revize a zajistit, aby revize neposloužily ke snadnému zisku a nekalé praxi některých subjektů. Současně ale chceme zachovat potřebné nástroje vedoucí k ochraně ovzduší. Revize technického stavu a provozu kotlů jedním z takových významných nástrojů určitě jsou,“ dodává Brabec.       

Druhým z návrhů, které ministerstvo životního prostředí dnes podpořilo, byl návrh poslankyně Fialové na možnost zákazu spalování vybraných druhů paliv v kotlích 1. a 2. emisní třídy v obcích. „Paní předsedkyně Balcarová za Piráty navrhla, aby obce měly možnost zakázat na svém území plošně spalování hnědého uhlí. S tím ale nemůžeme souhlasit, protože lidé si v dobré víře a s vidinou budoucího zákazu provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy pořizují nové, účinnější a ekologičtější kotle, byť na uhlí. I kotlíkové dotace podporují pořízení těch nejekologičtějších kombinovaných kotlů (na uhlí a dřevo). Příliš striktní návrh Pirátů, který by zakázal topit uhlím všem i v těch nejmodernějších kotlích, které mají dnes srovnatelné emise prachu s kotli na dřevo, tak nemůžeme podpořit. Jsem tak pro možnost dát obcím kompetenci rozhodnout o dřívějším zákazu provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy. Ten přijde tak jako tak v září roku 2022, kdy všechny staré kotle budou muset být odstaveny z provozu, a já uvítám možnost, aby si starostové o tento zákaz - s cílem chránit ovzduší ve své obci – mohli říct o pár let dřív a navíc v době, kdy MŽP poskytuje občanům na výměny starých kotlů štědré kotlíkové dotace,“ komentoval návrhy, o kterých jedná Výbor pro životní prostředí, ministr Brabec.

Další návrh, který MŽP připravilo spolu s poslankyní Fialovou a dnes ho i podpořilo na jednání výboru, je návrh na změnu několika ustanovení, která se týkají Programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO). V roce 2011, při přípravě nového zákona o ochraně ovzduší, tehdejší Legislativní rada vlády požadovala, aby se Programy zlepšování kvality ovzduší vydávaly formou opatření obecné povahy, kterou zakotvuje český správní řád.  Na konsekvence takové formy upozornil loni v prosinci Nejvyšší správní soud. Ten ve svém rozsudku o žalobě nevládních organizací Frank Bold Society a Čisté nebe na PZKO pro aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek upozornil, že prostřednictvím opatření obecné povahy nelze bez zákonné opory vymáhat po obcích nebo krajích příslušná opatření nebo je sankcionovat za neplnění opatření.

Nejvyšší správní soud tak ve svých výrocích k PZKO zpochybňuje, jestli zvolená forma opatření obecné povahy je pro takový dokument, jakým je PZKO, vhodná vzhledem ke konstrukci českého práva a k charakteru PZKO. Současně soud uvádí, že po stránce rozsahu a obsahu nelze samotným programům téměř nic vytknout.

Právně problematickou formu tak MŽP spolu s poslankyní Fialovou napravuje v pozměňovacím návrhu k novele zákona o ochraně ovzduší. PZKO by již v budoucnu nebyl vydáván formou opatření obecné povahy, ale byl by schválen na úrovni Ministerstva životního prostředí a vydán ve Věstníku MŽP. Tato forma vydání PZKO nikterak nevylučuje z procesu přípravy veřejnost, která se i nadále bude moci do procesu zapojit v rámci posuzování vlivu koncepce na životní prostředí. PZKO navíc budou připravovány jako doposud přímo ve spolupráci s obcemi i kraji. Zákon pak bude ukládat obcím a krajům, na které se PZKO vztahuje, povinnost vypracovat nejpozději do roka od vydání a schválení PZKO podrobný časový plán realizace příslušných opatření uvedených v PZKO. Ta musí kraje i obce v rámci svých možností realizovat co nejdříve.

„Návrh zvyšuje efektivitu PZKO. Změna nebude mít žádné negativní dopady na realizaci programů, ani teď, ani v budoucnu. Česká legislativa dnes neumožňuje MŽP ukládat obcím a krajům prostřednictvím opatření obecné povahy povinnosti nad rámec zákona, ani jim k tomu stanovovat závazné harmonogramy. Opravdu důležité je, aby nejen státní správa, ale i obce a kraje realizovaly opatření, která jsou jim programem uložena a která jsou v jejich samosprávné kompetenci. K tomu by si měly samy vytvořit harmonogram dílčích kroků, jehož vypracování jim bude nově ukládat zákon. Každý si pak bude moci ověřit, zda obec nebo kraj postupuje podle harmonogramu a zda nejen úřady, ale i každý starosta a hejtman chrání ovzduší na svém území a co vše pro to dělá,“ upozornil dnes ředitel odboru ochrany ovzduší Kurt Dědič. Navrhovanou změnou zákona se nijak nesnižuje význam PZKO pro obyvatele České republiky. Naopak se posílí a konkretizuje jejich provádění v podobě povinnosti realizovat stanovená opatření a povinnosti vytvořit podrobné časové harmonogramy ze strany obcí a krajů. Vymáhání opatření pak bude v rukou veřejnosti, která bude mít nad realizací opatření dle vytvořených časových harmonogramů dohled.   

Neutrální postoj zaujalo MŽP k návrhu poslankyně Balcarové na zákaz výjimek z nových povinností dle evropské legislativy pro české uhelné elektrárny. „Jsme určitě pro další zlepšování kvality ovzduší včetně snižování emisí v průmyslu, ale návrh zcela postrádá vyčíslení dopadů zákazu na ceny energií, a tím pádem na peněženky občanů. Současně návrh postrádá vyčíslení reálného efektu na kvalitu ovzduší. Bez těchto podstatných podkladů proto nemůžeme k tak zásadnímu návrhu s možnými neúměrnými finančními dopady do sociální sféry zaujmout jednoznačné stanovisko,“ potvrdila již dříve názor MŽP na předkládaný návrh náměstkyně ministerstva životního prostředí Berenika Peštová.

Mikroelektrárna Wave není větší než běžný kotel a umí dodávat teplo a elektřinu jen za pomoci biomasy. Jde o první zařízení svého druhu na světě. Vynálezci navíc nyní dokázali zvýšit výkon přístroje a automatizovat řadu funkcí. Letos plánují 4 pilotní projekty, při kterých mikroelektrárnu nasadí do běžného provozu.

Nová verze elektrárny má tepelný výkon 120 kW a řadu automatizovaných funkcí, jako jsou například samočisticí mechanismy. Pro uživatele to znamená, že elektrárna je prakticky bezúdržbová – podobně jako plynový kotel. Zařízení je navíc možné ovládat i na dálku pomocí smartphonu. Každý rok je potřeba zajistit pouze odbornou revizi.

Mikroelektrárna využívá jako palivo štěpku. Do zásobníku kotle se jí vejdou až 2 m³, což zajistí její provoz přibližně na půl dne v závislosti na požadovaném výkonu. Ideální uplatnění by mikroelektrárna s výkonem 120 kW mohla najít ve větších penzionech, kulturních domech, úřadech nebo wellness studiích.

Nezávislost na distribuční síti jí navíc dovoluje fungovat i v odlehlých částech země. Zařízení zaujalo jak v ČR, tak i za hranicemi.

„První náznaky zájmu jsme zaznamenali například ze Sibiře, Aljašky nebo Finska. Jde o místa, kde není nouze o štěpku a elektřina je tam drahá. Na Aljašce jsou navíc lokality, kde se často využívají elektrocentrály spotřebovávající benzín. Ten je ale obtížné na tamní samoty distribuovat. Mikroelektrárna tento problém nemá, bude fungovat kdekoli,“ doplňuje Jakub Maščuch z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB).

V tuto chvíli jedná vývojový tým Jakuba Maščucha s Pražskou vodohospodářskou společností o možnosti testování prvního zařízení s výkonem 50 kW v ostrém provozu. Jde o součást projektu Technologický transfer pro chytrou Prahu financovaného z Operačního programu Praha – pól růstu ČR. Na trh by se podle nejoptimističtějších vizí mohla elektrárna dostat během tří let.

Prvotní myšlenka na mikroelektrárnu se stala základem disertační práce Jakuba Maščucha už v roce 2008. Jeho cílem bylo vytvořit prostorově nenáročné zařízení, které bude produkovat teplo a elektřinu, bude fungovat dlouhodobě a bez závislosti na dalších energetických zdrojích.

K velkému posunu došlo o pět let později, kdy ČVUT v Praze otevřelo UCEEB. Pod jeho hlavičku se dostal také projekt mikroelektrárny Wave. V současnosti na něm v laboratoři pracuje tým 15 lidí.

Zájemci si mohou elektrárnu i laboratoř, ve které vznikala, prohlédnout 21. března 2018 od 13.00, kdy bude v prostorách UCEEB probíhat Den otevřených dveří. Program akce je k dispozici na www.uceeb.cz.

Nápad na zařízení ocenila před třemi lety společnost E.ON. V rámci soutěže E.ON Energy Globe, jejíž 10. ročník v současné chvíli probíhá, podpořila vývoj mikroelektrárny částkou 300 000 korun a pomohla k větší medializaci projektu. Projekty, které pomáhají šetřit energii a životní prostředí soutěž ocení i letos. Přihlášky je možné posílat do 31. března 2018.

Lobby spalovačů a skládkařů vedou už dlouho lítý boj o to, komu bude likvidace odpadků z českých domácností napříště přinášet zisky. Letošek začal ostrou přestřelkou a očekává se rozhodující bitva. Půjde v ní hlavně o jedno číslo. A sice jakou výši poplatku za jejich uložení na skládku se podaří dosadit do zákona o odpadech. Na tom závisí, pro koho budou popelnice napříště slušný byznys. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Desítky obcí kolem Znojma poskytly svým občanům barevné sběrné nádoby na třídění odpadů až do jejich rodinných domů. Podobně jako v jiných obcích a městech, kde se touto cestou vydali, jsou výsledky v navýšeném třídění jasně patrné. Konkrétně papíru a plastů. U plastů došlo k nárůstu třídění od roku 2015 z hodnoty 141,9 tun do roku 2017 na hodnotu 203,7 tun. U papíru byl nárůst z hodnoty 201 tun v roce 2015 na hodnotu 314, 6 tun v roce 2017. V obcích se podařilo vytřídit i větší množství bioodpadu. Neméně důležitá je také skutečnost, že i když celková produkce odpadů v těchto obcích v letech rostla, množství směsných komunálních odpadů se systémem podařilo snížit o celých 144 tun. Více ZDE

Čtěte také:

Hradečtí třídí stále více a lépe, směsného odpadu bylo loni opět méně (10.3.2018)

Hradec Králové rozšiřuje projekt na třídění odpadů, tentokrát míří na bytové domy (9.2.2018)

Zdroj: ČAOH

Ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády (LRV) schválil Plán přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2018 s vyznačením povinnosti zpracování RIA. Plán je členěn podle resortů, obsahuje časový výhled předložení návrhů vyhlášek k projednání do LRV, předpokládanou účinnost a povinnost zpracování RIA. Plán byl připraven v souladu s bodem 5.3 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), podle něhož předseda LRV rozhoduje o provedení RIA u návrhů vyhlášek na základě zaslaných přehledů dopadů.

Dokument ke stažení:

lán vyhlášek na rok 2018 s vyznačenou povinností zpracování RIA

Za porušení podmínek integrovaného povolení byly uloženy dvě pokuty v celkové výši 540 tisíc korun společnosti FCC Dačice, s.r.o., která provozuje Skládku odpadů Borek u Dačic na Jindřichohradecku. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Českých Budějovic zjistili při kontrolách v roce 2016 a 2017 hned několik pochybení.

„Mezi porušení zjištěná při první kontrole v listopadu 2016 patřily například otevřené plynosběrné studny, z nichž skládkový plyn volně unikal do ovzduší. Firma dostatečně neprováděla monitoring tohoto plynu. Nevhodně nakládala s průsakovými vodami, kdy se z nich přímo na tělese skládky vytvořila laguna. Nedocházelo také k překrývání neaktivních částí skládky materiálem k technickému zabezpečení skládky a správnému hutnění odpadů. Za tato významná pochybení byla firmě uložena pokuta 400 tisíc korun,“ uvedl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích.

Další kontrolu na této skládce provedli inspektoři v srpnu 2017 a při ní opět zjistili porušení podmínek integrovaného povolení. Firma neprovedla kompletní jednorázovou analýzu odvážených průsakových vod. U dvou odplyňovacích studní neudělala monitoring skládkového plynu a nepřipojila pět plynosběrných studní do aktivního odsávacího systému skládky. „Při této druhé kontrole nebyla pochybení tak rozsáhlá jako při kontrole první. Nicméně porušení zákona jsme shledali, proto jsme uložili pokutu 140 tisíc korun. Zda provozovatel Skládky Borek dodržuje všechna zákonná pravidla, budeme dále pravidelně monitorovat. Stejně jako to děláme u provozovatelů všech dalších skládek v ČR,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyhlašuje výzvu pro příjem žádostí o poskytnutí finančních prostředků z Programu péče o krajinu, konkrétně z Podprogramu pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí (PPK B) a Podprogramu pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy (PPK C). Program se týká drobnějších projektů.

PPK B se zaměřuje na opatření ve volné přírodě, podpora směřuje např. na šetrnou péči o travní porosty, péči o hnízdiště nebo odstranění dřevinného náletu. Žádat o dotaci může fyzická nebo právnická osoba, přiznaná částka může dosáhnout až 100 % uznaných nákladů z rozpočtové části dokumentace a místních podmínek, maximálně však 250 tisíc Kč.

PPK C cílí na ošetřování zraněných a handicapovaných živočichů, usiluje o jejich návrat do přírody a pomáhá s péčí o trvale handicapovaná zvířata. Žadatelem se prostřednictvím akreditované záchranné stanice může stát fyzická nebo právnická osoba, přiznaná částka může dosáhnout až 100 % uznaných nákladů z rozpočtové části dokumentace a místních podmínek.

Žádosti je možné podávat do 9. dubna 2018.

V roce 2017 bylo v PPK B financováno 680 projektů za více než 28 milionů Kč (jednalo se především o výsadbu a ošetřování dřevin nebo údržbu vzácných biotopů). V rámci PPK C bylo podpořeno celkem 33 záchranných stanic pro zraněné a handicapované živočichy, a to v celkové výši téměř 12 milionů Kč.