Na ministerstvu průmyslu nyní vzniká novela zákona, jež má zavést podporu formou aukcí pro větší projekty – tedy pro větrné elektrárny s výkonem nad šest megawattů. Úředníci se přitom inspirují právě v Německu či ve Francii.  V dubnu by mělo proběhnout připomínkové řízení a začít platit by měla v roce 2019. Spor se však zřejmě povede o to, jak budou v novém systému zvýhodněny menší projekty komunitní energetiky. Tedy například obecní větrné elektrárny. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Stanou se brzy aukce efektivním nástrojem podpory obnovitelných zdrojů energie v Česku? (21.2.2018, Solarninovinky.cz)

Zdroj: iDNES.cz

Obyvatelé Přerova a okolí mají v budoucnu získávat teplo efektivním a ekologickým využitím energie ze spalování komunálního odpadu. Postará se o to nová technologie, kterou v přerovské teplárně vybuduje skupina Veolia. Technologie podle zástupců města i společnosti splňuje nejpřísnější limity a sníží dosavadní emise.

Projekt je zatím v republice ojedinělý, náklady na vybudování činí kolem dvou miliard korun, stavbu bude platit Veolia, které teplárna patří. Nová technologie by měla začít fungovat do konce roku 2022. Záměr dnes stvrdili zástupci města a firmy podpisem memoranda.

Přerov se tímto krokem podle zástupců radnice připravuje na změnu systému nakládání se směsným komunálním odpadem, který od roku 2024 už nebude možné bez úpravy ukládat na skládky. "Jde o poměrně strategický krok na několik desetiletí, je potřeba k tomu přistoupit odpovědně. Kroky v memorandu chápu jako integrál související se zajištěním dostupné ceny tepla pro Přerova a zajištěním likvidace komunálního odpadu," uvedl primátor Vladimír Puchalský (Společně pro Přerov).

Podle ředitele regionu střední Morava firmy Veolia Energie Pavla Dostála již začala první etapa spočívající v rekonstrukci sítě centrálního zásobování teplem. "Plánujeme postavit v naší Teplárně Přerov speciální technologii, která může kromě jiného paliva využít k výrobě energie takzvané tuhé alternativní palivo (TAP) vyrobené z vytříděných komunálních a ostatních odpadů, které už nebude možné recyklovat ani ukládat na skládky," uvedl.

Teplárna by tak měla postupně nahradit uhlí biomasou a tuhým alternativním palivem, možností je i zemní plyn. Podle jednatele společnosti Technické služby Bohumíra Střelce se v budoucnu bude odpad vozit místo na skládku v Žeravicích do teplárny v Přerově. "Pět sběrných vozů tam bude odpady vozit přímo. Doprava se nenavýší, pokud bude stejný objem odpadů," uvedl Střelec.

Otázka, jak se vybudování nové technologie dotkne ceny tepla, je podle zástupců radnice předčasná. Stejně tak není dosud jasné, zda bude Veolii stačit odpad z města, nebo se bude do teplárny dovážet i z okolí. Podle nich by však měla být technologie společná pro více měst, tak jak je běžné v Německu či Rakousku. Ubezpečují však, že jedním z přínosů bude snížení emisí. "Jde o takzvanou pračku vzduchu. Filtry budou zachytávat plynné emise a na výstupu komínem půjde jen vodní pára. Technologii bude splňovat nejpřísnější emisní limity," řekl Dostál. V roce 2023 by měly podle něj po dokončení rekonstrukce klesnout emise na 50 procent původního stavu.

Přerov otázku zpracování odpadu řeší již několik let. Před lety se uvažovalo o tom, že ve městě bude spalovna Olomouckého kraje, což obyvatelé odmítali. Zastupitelé kvůli tomu schválili, že by v takovém případě o záměru rozhodli lidé v referendu. "V současné době nestavíme spalovnu a ani to není v úvaze. Ta technologie je nejefektivnější a nejekologičtější, dokonce i ekologičtí aktivisté ji podporují," doplnil primátor Puchalský.

Teplárna Přerov nyní pokrývá svými dodávkami 85 procent potřeb města, což odpovídá přibližně 14.500 domácnostem, zajišťuje také dodávku technologické páry pro průmyslové podniky v Přerově. Obyvatelé města vyprodukují ročně zhruba 13.300 tun komunálního odpadu.

Zdroj: ČTK

Stav ovzduší na území České republiky se od počátku měření ČHMÚ (resp. tehdejšího HMÚ) na konci sedmdesátých let minulého století značně proměnil. Imise oxidu siřičitého (SO₂), které byly hlavním problémem té doby, se po restrukturalizaci průmyslu a odsíření uhelných elektráren v devadesátých letech dostaly pod úroveň imisních limitů. To ovšem ještě neznamená, že dýcháme čistý vzduch. Hlavním problémem kvality ovzduší České republiky jsou v posledních letech zvýšené koncentrace suspendovaných částic frakce PM₁₀ a PM_2,5, benzo[a]pyrenu a přízemního ozonu.

Znečišťování ovzduší patří v současné době mezi nejzávažnější problémy ochrany životního prostředí. Kvalita ovzduší je hodnocena v souladu s platnou národní legislativou – zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění – a v souladu s požadavky Evropské unie. Hodnoty imisních limitů jsou uvedeny v Příloze č. 1 tohoto zákona. Imisní limity jsou stanoveny na základě doporučení Světové zdravotnické organizace WHO.

Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší má od roku 2000 klesající trend, i když méně výrazný než v 90. letech minulého století. V roce 2016, posledním hodnoceném roce, byl stav ovzduší následující: oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší bez zahrnutí přízemního ozonu pokrývaly cca 26 % území ČR s přibližně 56 % obyvatel (resp. 43 % území ČR s cca 59 % populace při zahrnutí přízemního ozonu). Tyto oblasti byly v naprosté většině vymezeny z důvodu překročení imisních limitů suspendovaných částic frakce PM10, PM2,5 a benzo[a]pyrenu (obr. 1). Nicméně je důležité podotknout, že na úrovni znečištění ovzduší má svůj podíl nejen množství vypouštěných emisí, ale i převažující meteorologické a rozptylové podmínky v daném roce. Níže popsaný stav znečištění ovzduší vychází z ročenky Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2016 vydané ČHMÚ (ČHMÚ 2017).

Územím, kde je stav ovzduší na území ČR dlouhodobě nejzávažnější, je aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (O/K/F-M) a Moravskoslezský kraj jako celek. Špatná situace je zde podmíněna nejvyšším emisním zatížením v rámci České republiky, které pochází z různých typů zdrojů, a také vlivem přeshraničního přenosu polutantů z Polska. Nicméně k překračování imisních limitů dochází ve všech zónách a aglomeracích a zhoršená kvalita ovzduší není problémem pouze měst, ale i menších sídel, kde je ovzduší znečištěno suspendovanými částicemi a benzo[a]pyrenem pocházejícím z lokálního vytápění.

Suspendované částice PM10 a PM2,5

Jednou z nejvíce problematických látek jsou suspendované částice frakce PM10 a PM2,5. Jedná se o pevné nebo kapalné příměsi vzduchu o aerodynamickém průměru 10 µm (resp. 2,5 µm pro částice PM2,5), které díky své malé velikosti nesedimentují, zůstávají v ovzduší a jsou v něm tak rozptýleny (suspendovány). Částice na sebe zpravidla váží další látky, jako např. těžké kovy a persistentní organické látky. Suspendované částice představují zdravotní riziko hlavně proto, že se nejedná o látky specifického složení, ale o směs látek s různými účinky.

Celý článek, který vyšel v časopise Odpadové fórum, čtěte ZDE

Autor: Mgr. Lea Baláková, doc. RNDr. Iva Hůnová CSc., ČHMÚ

Zdroj: Odpadové fórum 2/2018

Nejvyšší kontrolní úřad zahájil v únoru kontrolu peněz určených na zlepšení kvality ovzduší. Jde o další novou kontrolu z jeho letošního plánu a kontroloři při ní zamíří na ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí. NKÚ o tom informoval na svém webu. Kontroloři budou zjišťovat, jak rozdělené peníze přispěly ke zlepšení ovzduší. Kontrolovatelný objem peněz v této oblasti představuje téměř 2,5 miliardy korun. Většina peněz dorazila z EU.

"Důvodů, proč jsme rozhodli pro takovou kontrolu, byla celá řada. Stačí jen zmínit, že například podle Zprávy o životním prostředí České republiky za rok 2015 se ovzduší nezlepšovalo. Je třeba také mít na paměti některé regiony, kde je zhoršené ovzduší dlouhodobým problémem," uvedl mluvčí úřadu Václav Kešner. Dalším z důvodu je podle mluvčího i objem peněz, který je na tuto oblast určen.

Ve zprávě o životním prostředí za rok 2016 uvádí ministerstvo, že kvalita ovzduší stagnovala. Z pohledu vlivu na lidské zdraví byla kvalita ovzduší nevyhovující především v oblastech, kde dochází ke kombinaci více zdrojů znečištění, kterými jsou doprava, lokální vytápění domácností, průmyslová výroba a také přenos znečištění ze zahraničí," uvádí zpráva. V letech 2000 až 2016 podle ní nejvíc klesly emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku, a to zhruba na polovinu.

Peníze na ochranu ovzduší kontroloval NKÚ již v roce 2007. Zjistil tehdy mimo jiné, že Státní fond životního prostředí výrazně nadsazoval ekologické přínosy akcí. Další obdobnou akci podnikl úřad v roce 2011, kdy prověřoval vynakládání peněz z operačního programu Životní prostředí. Poukázal tehdy mimo jiné na nízké čerpání peněz z programu. V roce 2012 prověřil peníze na omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik. Úřad tehdy našel některé koncepční nedostatky i chyby u příjemců dotací.

AVÍZO: Dne 22. února se na Krajském úřadě MSK setká ministr životního prostředí Richard Brabec se skupinou starostů obcí v Moravskoslezském kraji, aby s nimi diskutoval o další rychlé a efektivní možnosti ochrany ovzduší MSK a konkrétních krocích, které by mohly v kraji přispět ke zlepšení kvality ovzduší. Cílem ministrovy návštěvy je maximálně pomoci starostům i občanům s naplňováním všech opatření pro lepší ovzduší, popř. identifikaci doplňkových opatření, která by mohla být nově využita. Ministr Brabec představí koncept dalšího pokračování kotlíkových dotací v MSK. Druhá vlna zde aktuálně dobíhá a téměř 1,5 miliardy korun na nové ekologické kotle se zřejmě brzy vyčerpá. Po setkání se starosty a s expertní skupinou MSK na ochranu ovzduší se bude konat tisková konference.

Zdroj: ČTK

Jakým způsobem lze nakládat s pneumatikami, které přijme oprávněná osoba jako odpad? Respektive jak nakládat s pneumatikami, když se jako odpad dostanou na skládku, kde je chce oprávněná osoba využít na výstavbu nebo k rekultivaci skládky? A jak je správně zaevidovat?

Pokud opotřebovaná pneumatika přejde do režimu odpadů, potom s ní musí být nakládáno v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. Pneumatiky jako odpady (když se neodevzdají v rámci zpětného odběru), se často dostanou nejprve jako odpad na sběrný dvůr a teprve odtamtud se část z nich odveze na skládku.

Pneumatiku skládkovat nelze, lze ji pouze využít na výstavbu skládky nebo pro účely její rekultivace.

Pokud se pneumatiky převezmou a zaevidují na „IČZ skládky“ bez toho, že neexistují jiné skladovací prostory, jsou přebírány a ukládány přímo do tělesa skládky (alespoň evidenčně), pak takový postup rozhodně není v souladu s platnou legislativou.

Provozovatelé skládek tuto situaci řeší tak, že zakládají tzv. deponie (sklady) či mezideponie (mezisklady). Mají je vedené v provozním řádu, včetně jejich umístění a velikosti (kapacity). Jsou to deponie pro technické zhodnocení skládky, tj. pro materiál určený k výstavbě nové etapy skládky nebo k provedení její rekultivace.

Pokud se pneumatiky deponují, pak se neukládají do tělesa skládky, a tudíž se neskládkují. Poznámka: Samotné využití deponovaných pneumatik při výstavbě skládky je možné. Vyhláška č. 294/2005 Sb. v příloze č. 5 sice definuje seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a používat jako technologický materiál nebo využívat na povrchu terénu, ale hned v prvním odstavci je upřesněno, že se nesmí na skládky ukládat odpady vznikající z výrobků podléhajících povinnosti zpětného odběru (§ 38 zákona č. 185/2001 Sb.) s výjimkou využívání pneumatik při výstavbě a uzavírání skládek.

Přijaté pneumatiky (kód nakládání B00) je nutné evidovat na tyto deponie s tím, že se na nich skladují pod kódem nakládání BN5 nebo BR13 až do chvíle jejich využití. Pokud toto využití je realizováno až za několik let, pak musíme množství deponovaných pneumatik převádět meziročně pomocí kódů nakládání C00 a případně CN5 (CR13). Poznámka: Rozdíl významu mezi kódy nakládání N5 a R13 je pouze upřesňující. Kód R13 rovněž představuje skladování, ale navíc specifikuje, že se odpad skladuje za účelem využití. Nezapomeňme, že skladovat odpady za účelem využití lze podle zákona o odpadech nejdéle po dobu 3 let. Samotné využití pneumatik je nutné evidovat pomocí kódů nakládání N11 nebo N12.

Za převzaté odpady na skládku se hradí poplatky. I u pneumatik převzatých jako TZS platí, že se za každou 1 tunu odvádí finanční rezerva ve výši 35 Kč, přičemž je nezbytné dodržet množstevní limit, který činí 20 % celkové hmotnosti všech odpadů uložených na skládku v daném roce.

Jak je uvedeno výše, tento postup je možné použít pouze tehdy, pokud skládka již existuje a deponované pneumatiky poslouží pro výstavbu nové etapy nebo pro její rekultivaci. Jestliže je ale skládka teprve ve výstavbě, je možné přijmout pneumatiky jako odpady resp. stavební materiál pouze za předpokladu, že se stavba ohlásí přes ISPOP na místně příslušný krajský úřad jako zařízení podle § 14 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech. Pneumatika je pak považována za vstupní suroviny. Ohlášené zařízení obdrží od krajského úřadu IČZ a evidence odpadů se vytváří za toto zařízení (IČZ). Zde se ale nejedná o TZS. Převzetí odpadu (pneumatik) se do evidence zapisuje rovněž pod kódem nakládání B00, využití pak pod kódem nakládání BN1 (využití odpadů na povrchu terénu s výjimkou využití odpadů na skládce). Kód BN1 lze použít, protože odpad ukládáme pod IČZ zařízení 14/2 na povrchu terénu. Skládkou s novým vlastním IČZ se stane toto zařízení až po kolaudaci a zahájení provozu.

Provozujete skládku, sběrný dvůr či jiné zařízení určené pro příjem odpadů? Potřebujete poradit nebo sháníte vhodný software na řízení provozu (příjemky, výkupky, prodejky, výdejky, skladové karty, propojení s váhou, fakturace, pokladna, EET, …)? Pak Vám rádi pomůžeme (www.inisoft.cz).

Ing. Václav Kuncl a Petr Grusman
společnost INISOFT s.r.o.

Na základě častých dotazů od našich zákazníků při vyplňování ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady bychom rádi v tomto článku zodpověděli otázku, jak nakládat a postupovat při ohlašování upravených i neupravených kalů z ČOV.

Nejprve je nutné vědět, co je to „upravený kal“ a co je myšleno „použitím kalu“. Z definice zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. (dále zákon) z § 32 vyplývá, že upraveným kalem je takový kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací na základě ověření účinnosti technologie úpravy kalů v souladu s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem. A pod použitím kalu je nutno si představit zapracování kalu do půdy.

Pokud provozovatel ČOV neprovádí úpravu kalu sám, je povinen předat kaly přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadů provozovateli zařízení na úpravu kalů. Dle zákona tedy platí, že neupravený kal se musí předat do zařízení na úpravu kalů. V případě upravených kalů musí provozovatel ČOV nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů vytvořit program použití kalů. Upravené kaly lze předat pouze osobě (zemědělci) uvedené v programu použití kalů nebo provozovateli zařízení ke sběru a skladování kalů provozovaném na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona. Provozovatel zařízení ke sběru a skladování kalů je povinen předat upravené kaly zemědělci uvedeném v programu použití kalů. Upravené kaly nesmí být míšeny s jinými upravenými kaly ani s jinými odpady.

Dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb., lze kaly z ČOV zařazené pod k. č. 19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod, včetně případů, kdy se jedná o odpad kategorie O/N, materiálově využít v zařízení kompostárny, samozřejmě za podmínek uvedených v provozním řádu a za předpokladu, že bude provedena kontrola účinnosti hygienizace dle tabulky č. 5. 4 přílohy č. 5 této vyhlášky (Salmonella, termotolerantní koliformní bakterie, enterokoky). Kontrola z hlediska účinnosti hygienizace je povinností zařízení na úpravu odpadů.

Dle vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady platí, že provozovatele ČOV a provozovatelé zařízení na úpravu kalů, přikládají v případě využití kalů na zemědělské půdě, k ročnímu hlášení o produkci odpadů údaje o složení kalů (List č. 3 Údaje o složení kalu 19 08 05).

Pokud se však jedná o zařízení ke sběru, využití nebo odstranění kalů neurčených k použití na zemědělskou půdu (zařízení dle § 14 odst. 1 zákona), a toto zařízení má oprávnění přijímat hygienizovaný nebo nehygienizovaný kal (např. zařízení ke sběru a výkupu odpadů, kompostárna, bioplynová stanice, spalovna apod.), pak se na Listu č. 3 nevyplňuje ani údaj o sušině.

Zemědělec, který přebírá upravené kaly dle programu použití kalů, musí jako zařízení dle § 14 odst. 2 zákona o odpadech prostřednictvím ISPOP podat Hlášení údajů o zařízení (příloha č. 22 vyhlášky 383/2001 Sb.).

Pro samotné nakládání s upravenými kaly je neméně důležitá vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na ZPF, která mj. stanoví lhůty pro nakládání s kaly na ZPF. Upravené kaly musí být použity nebo umístěny na půdní blok, kde budou použity, do 8 měsíců ode dne jejich výstupu z technologie úpravy – pokud je překročena tato lhůta, musí být před použitím upravených kalů ověřeno splnění mikrobiologických kritérií pro jejich použití. Upravené kaly mohou být umístěny v rámci půdního bloku, kde budou použity, nejvýše 30 dnů před jejich použitím a nejpozději do 48 hodin od rozprostření kalů na půdní blok musí být kaly zapraveny do půdy.

Monitoring kalů v případě použití na zemědělské půdě se provádí dle příloh č. 3 až 5 této vyhlášky. Stejně tak se musí realizovat odběry a analýzy vzorků půdy (dále jen „monitoring půdy“) na dílech půdního bloku určených k použití upravených kalů a odběry a analýzy vzorků kalů (dále jen „monitoring kalů“). Tyto monitoringy zajišťuje osoba, která provedla úpravu kalů. Návrh monitoringu půdy a monitoringu kalů na dílech půdního bloku určených k použití upravených kalů je součástí programu použití kalů.

Program použití kalů

Jak už bylo uvedeno výše, musí být zpracován pro upravený kal z konkrétní čistírny odpadních vod nebo z konkrétní technologie úpravy kalů, a musí být zřejmé, na jakých dílech půdního bloku se bude tento upravený kal aplikovat. Zpracovává jej provozovatel ČOV, resp. provozovatel zařízení na úpravu kalů.

V přechodných ustanoveních vyhlášky č. 437/2016 Sb. byly zohledněny níže uvedené technologie a použití kalů schválené před účinností této vyhlášky (1. 1. 2017).

• Provozovatel ČOV a zařízení na úpravu kalů, které byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky, provede ověření účinnosti technologie úpravy kalů podle § 10 do 31. prosince 2019.
• Technologie úpravy kalů v ČOV a zařízeních na úpravu kalů, které v posledních 24 měsících přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky produkovaly pouze upravené kaly kategorie I (koliformní bakterie, enterokoky <10³, Salmonella = negativní nález) podle vyhlášky č. 382/2001 Sb., se považují ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky za ověřené.
• Technologie úpravy kalů v ČOV a zařízeních na úpravu kalů, které byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky a které produkují upravené kaly a splňují limitní hodnoty indikátorových mikroorganismů uvedených v příloze č. 4 nebo příloze č. 7 v četnosti podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, se do 31. prosince 2019 považují za ověřené.
• Provozovatel zařízení na použití kalů byl povinen ohlásit provoz zařízení podle přílohy č. 22 vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, do 30. listopadu 2017. Provozovatel ČOV musí předat kal pouze oprávněné osobě s přiděleným IČZ .
• Do 30. dubna 2017 nemusely být kaly použity, uloženy nebo skladovány v souladu s vyhláškou č. 437/2016 Sb., pokud bylo jejich použití, uložení nebo skladování v souladu s vyhláškou č. 382/2001 Sb. a v souladu s programem použití kalů zpracovaným přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 437/2016 Sb.

Vyhláška č. 437/2016 Sb. rovněž upravila List č. 3 formuláře hlášení o produkci odpadů přílohy č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. Pokud předává provozovatel ČOV kal do zařízení na použití upravených kalů = zařízení na využití odpadů podle § 14 odst. 2 zákona = zemědělská půda, pak musí být součástí hlášení za odpady, podávaném na formuláři přílohy č. 20, i údaje o všech ukazatelích, nejenom % sušiny. 

Závěrem

Pro řádné nakládání s kaly z ČOV je nutné znát, zda v ČOV dochází k úpravě kalu, resp. k hygienizaci.

V případě, že nedochází k úpravě, musí být kal předán pouze provozovateli zařízení na úpravu kalů dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. V tomto případě provozovatel ČOV ohlašuje produkci odpadů dle Přílohy č. 20 – Hlášení o produkci a nakládání s odpady, vč. Listu č. 3, kde uvede pouze údaj o % sušině kalů. Pokud se však jedná o zařízení ke sběru, využití nebo odstranění kalů neurčených k použití na zemědělskou půdu, pak se na Listu č. 3 nevyplňuje ani údaj o sušině.

Pokud potřebujete v této problematice poradit, kontaktujte naše oddělení odborného poradenství, ve kterém Vám rádi pomůžeme www.inisoft.cz/poradenstvi.

Jitka Lochovská a Petr Grusman
společnost INISOFT s.r.o.

Co se začne dít v momentě, kdy dojde k odstavení jaderného bloku v Dukovanech? Především je potřeba poradit si s jaderným palivem, a to jak v reaktoru, tak v bazénech skladování vyhořelého paliva. Alespoň to říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Na takovou událost si ale Česko ještě nějakou dobu počká (audio ZDE).

Už pátým rokem dosahuje meziroční růst výroby dřevních pelet dvojciferných čísel. Třicet českých peletáren v roce 2017 vyrobilo o 11 % více ekologického topiva než v předcházejícím roce. 96 % loňských pelet navíc mělo mezinárodní certifikaci nejvyšší kvality ENplus A1. Díky kotlíkovým dotacím také vzrostl počet kotlů na pelety v českých domácnostech na 27 000. Češi v nich spálili celkem 100 tisíc tun pelet, zbytek domácí výroby se vyvezlo do Německa, Rakouska a Itálie.

Každým rokem u nás roste výroba dřevních pelet. Ekologické topivo se vyrábí ze zbytků v dřevozpracujících závodech, slisováním pilin a dalších dřevních zbytků, v celkem třiceti závodech rozmístěných po celé České republice. Nejvýkonnější je pila Mayr-Melnhof Holz v Paskově (85 tisíc tun ročně), druhé místo má pila ve Stora Enso ve Ždírci nad Sázavou (75 tisíc tun). Třetí v pořadí je Pfeifer Holz s peletárnami v Chanovicích a Trhanově (60 tisíc tun).

„Ve Ždírci se bude brzy stavět druhá peletárna a Pfeifer Holz plánuje navýšení své výrobní kapacity během následujících dvou let až na 110 tisíc tun,“ odhaluje plány největších hráčů na trhu Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta, který sdružuje většinu domácích výrobců a připravuje pravidelné statistiky souhrnné pro celé peletové odvětví. Produkce se navýší i v Chanovicích. „V našem závodě vyrábíme 4 000 tun pelet měsíčně, ale v blízké budoucnosti plánujeme obnovu peletovací linky i sušárny. S tím bude spojené razantní navýšení peletové výroby,“ prozradil Hynek Mandula, oblastní zástupce skupiny Pfeifer pro prodej pelet ve střední a východní Evropě.

Pelet z českého dřeva tedy bude dostatek i do budoucna. „Stále se setkáváme s naprosto zbytečnou obavou, že snad někdy v budoucnu bude pelet nedostatek. Opak je pravdou. Na rozdíl od uhlí je dřevo obnovitelný zdroj energie, stále dorůstá, stále se těží, a pelet se vyrábí pořád víc, protože pro pily je výhodné zpracovat také piliny, které při zpracování dřeva přirozeně vznikají,“ uvádí Stupavský.

Jen mizivé procento českých pelet ještě nemá mezinárodní certifikaci. Kulatým razítkem ENplus s označením nejvyšší jakosti A1 se v roce 2017 pyšnilo 96 % u nás vyrobených pelet. Jsou to pelety vyrobené pouze z chemicky neošetřených zbytků dřeva bez příměsí kůry a obsahující méně než 0,7 % popela. Naopak u pelet bez certifikace hrozí více popela a nepovolených přísad, a tedy nižší výhřevnost. Certifikaci uděluje Klastr Česká peleta od roku 2012, k celoplošnému navýšení kvality domácí výroby tak došlo během pouhých pěti let.

A jak se kontroluje kvalita pelet v systému ENplus? „Stanovené parametry musí být naplněny nejen při výrobě, ale také při skladování a manipulaci s peletami. Tak je zajištěno, že koncový zákazník dostane skutečně kvalitní topivo. Jednou za rok jsou peletárny podrobeny auditu, ale také průběžně se odebírají vzorky, které se okamžitě zkouší z pohledu kvality a uchovávají se pro pozdější kontroly nebo reklamace,“ vysvětluje Vladimír Stupavský.

Kulaté razítko ENplus je zároveň nutnou podmínkou pro cestu na západo-evropské trhy, kde skončí aktuálně dvě třetiny pelet vyrobených v ČR. Nejvíce českých pelet se prodá každoročně v Rakousku, Německu a Itálii. „Na tuzemský trh jsme dodali více jak čtvrtinu našeho vyrobeného objemu, zbytek bylo určeno pro export,“ uvádí Tomáš Krčil, manažer prodeje ze společnosti Stora Enso Wood Products Ždírec s.r.o.

V roce 2017 stoupnul počet peletových kotlů a kamen v českých domácnostech na 27 000. Domácí spotřeba pelet se pohybovala kolem 100 tisíc tun ročně. Český trh s peletami aktuálně ovlivňují především tzv. kotlíkové dotace, které umožňují snadnou výměnu starého, neekologického kotle na tuhá paliva za kotel peletový. Z kotlíkové dotace je možné uhradit až 85 % ceny nového automatického kotle na dřevní pelety, maximálně 127 500 Kč.

Do propagace peletového vytápění v České republice investují i významní hráči domácího trhu. „Stora Enso má zájem rozvíjet a podpořit český trh. Poptávka po peletách byla poslední dva roky stabilní, proto se chystáme vynakládat nemalé prostředky na informační kampaň o výhodách peletového vytápění a podporu tuzemské spotřeby pelet,“ prozradil Tomáš Krčil, manažer prodeje ze společnosti Stora Enso Wood Products Ždírec s.r.o.

Olomoucký kraj plánuje, že založí akciovou společnost zaměřenou na likvidaci komunálního odpadu z měst a obcí na svém území. Samosprávy budou moci do společnosti Odpady Olomouckého kraje vstoupit a odkoupit si její akcie, řekl včera novinářům hejtman Ladislav Okleštěk. Záměr už schválila krajská rada a ještě jej bude muset schválit zastupitelstvo.

"Tato společnost by měla být zřízena za účelem likvidace odpadů vzniklých na území Olomouckého kraje. Původcem odpadu jsou obce, takže my máme představu, že do této akciové společnosti budou moci vstoupit přímo obce, jejich svazek nebo spolek pro odpady, který byl založen dříve, či třeba místní akční skupiny i mikroregiony," uvedl Okleštěk.

Olomoucký kraj, v němž žije zhruba 633.000 obyvatel, do nové společnosti hodlá při jejím založení vložit 6,6 milionu korun. Města a obce pak budou moci akcie odkoupit podle počtu obyvatel. "Vychází to zhruba jedna akcie za 15 korun na jednoho obyvatele," řekl Okleštěk. Nová společnost by měla likvidaci komunálního odpadu koordinovat.

Zatímco ve spolku Odpady Olomouckého kraje, který byl založen už dříve, má každý člen stejnou váhu hlasu bez ohledu na počet obyvatel a množství produkovaného odpadu, tak v nové společnosti budou akcie podle Oklešťka vydány podle počtu obyvatel. Menší obce můžou svoji váhu při rozhodování na valné hromadě nové firmy zvýšit tím, že například vstoupí jako spolek.

Obyvatelé Olomouckého kraje produkují více odpadu, než je republikový průměr. Zatímco v celé zemi v roce 2016 podle statistiků připadlo na obyvatele v průměru 339 kilogramů komunálního odpadu, tak v Olomouckém kraji 350 kilogramů. Ve srovnání s ostatními kraji byl čtvrtý nejvyšší.

Produkce komunálního odpadu v Olomouckém kraji se stále zvyšuje. V roce 2014 podle údajů ČSÚ obnášela 198.534 tun, o rok později 209.861 tun a v roce 2016 se zvýšila na 222.118 tun. Z toho na běžný svoz v roce 2016 připadlo 128.782 tun komunálního odpadu, na svoz objemného odpadu 18.637 tun a na odděleně sbírané složky 29.170 tun odpadu.

Kraj proto plánuje výraznou změnu systému sběru a likvidace komunálního odpadu. Schválený plán odpadového hospodářství zahrnuje vytvoření odpadových center, z nichž má být slisovaný komunální odpad odvážen do spalovny. Hejtmanství počítá s tím, že na území kraje se do roku 2020 výrazně zvýší recyklace papíru, plastu, kovu a skla z domácností. Hejtmanství zároveň uvažuje o pořízení moderní technologie plazmového zplyňování odpadu za 1,5 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK

CENIA, česká informační agentura životního prostředí upozorňujeme ohlašovatele, kteří mají povinnost hlásit údaje za agendu ovzduší, IRZ a roční zprávy k odpadům na blížící se zákonný termín 31. 3. 2018 (podání až do 3. 4. 2018) pro podání hlášení za příslušnou ohlašovací povinnost:

Ovzduší:

• Souhrnná provozní evidence - § 17, odst. 3, písm. c) zákon č. 201/2012 Sb.

• Podání poplatkového přiznání - § 15, odst. 8 zákon č. 201/2012 Sb.

• Oznámení o počtu systémů požární ochrany a hasicích přístrojů s halony, množství v nich obsažených halonů - § 11 odst. 2 zákona č. 73/2012 Sb. / příloha č. 2 k vyhl. č. 257/2012 Sb.

• Zpráva o množství fluorovaných skleníkových plynů a regulovaných látek (získání nebo předání z nebo do jiného členského státu EU, zneškodnění, znovuzískání, recyklace, regenerace a zneškodnění) - § 11 odst. 1 zákona č. 73/2012 Sb. / příloha č. 3 k vyhl. č. 257/2012 Sb.

IRZ:

• Hlášení do Integrovaného registru znečišťování - § 3 zákona č. 25/2008 Sb.

Odpady - roční zprávy:

• Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu - § 6 vyhl. č. 352/2005 Sb. (příloha č. 4)

• Roční zpráva výrobce a akreditovaného zástupce vybraných vozidel o dosažení cílů stanovených v § 37 odst. 7 písm. b) zákona o odpadech - § 7 vyhl. č. 352/2008 Sb. (příloha č. 5)

• Roční zpráva o plnění povinností zpětného odběru a odděleného sběru baterií a akumulátorů - vyhl. č. 170/2010 Sb. (příloha č. 3)

• Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik - vyhl. č. 248/2015 Sb. (příloha č. 3)

Více informací naleznete v záložce Hlášení - Odpady a Obaly, Hlášení - ovzduší a Hlášení - IRZ.

Městu Litoměřice se nelíbí, že by si kvůli připravované novele zákona o odpadech výhledově muselo až čtyřnásobně připlatit za likvidaci odpadu na skládkách. Podle radnice by změna výrazně ovlivnila hospodaření města. Na prvním letošním jednání proto zastupitelé jednohlasně schválili zaslání výzvy svazu měst a obcí i sdružení místních samospráv, aby neváhaly čelit údajným účelovým snahám průmyslové lobby, které takovému zdražení nahrávají. Proti zdražování odpadu se už rozhodly bránit i některé obce na Děčínsku. Ministerstvo však obavy, že vyšší poplatky za ukládání odpadu na skládky ho jen nasměrují do spaloven, tlumí. Více ZDE

Zdroj: Denik.cz

Two years after the adoption of EU Circular Economy Package in December 2015, more than half of the initiatives included in the Action Plan have been delivered. To discuss upcoming deliverables, explore new areas of action, and share the first achievements of the European Circular Economy Stakeholder Platform, the Commission and the European Economic and Social Committee will host a Circular Economy Stakeholder Conference on 20-21 February in Brussels. Webstreaming a program najdete ZDE

Cena Josefa Vavrouška je mimořádně respektované ocenění, kterým se doposud může pyšnit pouze pětatřicet osobností. Povolání, věk ani známá tvář při konečném výběru nerozhodují. Důležitý je přínos nominovaného člověka ke zlepšení životního prostředí. Ceny se udělují ve dvou kategoriích za dlouhodobý přínos životnímu prostředí a za významný ekologický počin.

Nominaci lze podat přímo na oficiálních stránkách www.cenajosefavavrouska.cz. Stačí uvést jméno a příjmení nominovaného, podrobný popis konkrétního činu nebo činnosti, za kterou je kandidát navrhován a v čem je výjimečný a jméno a kontakt na navrhovatele. Přihlašovat je možné až do 13. dubna.

Sama Cena Josefa Vavrouška je spjata se jménem předního českého ekologa a zároveň federálního ministra životního prostředí, který v roce 1995 tragicky zahynul pod lavinou. Josef Vavroušek byl jedním z hlavních protagonistů konceptu trvale udržitelného rozvoje nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy.

Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu č. 1/2018 k datu uvedení výrobny elektřiny do provozu v roce 2010. V závěrečném shrnutí ERÚ uvádí, že stanovení data uvedení výrobny do provozu je klíčové pro stanovení správné výše nároku na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů při splnění všech podmínek nároku na podporu stanovených zákonem. Za datum uvedení výrobny do provozu v roce 2010 lze podle názoru ERÚ označit datum paralelního připojení výrobny s platnou licencí do distribuční soustavy.

Dokument ke stažení:

Vyklstanovisko_ERU_1_2018_k_uvedeni_vyrobnyel_provoz_2010 (1 MB)