Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR prodlužuje příjem žádostí pro 69. výzvu OPŽP (Specifický cíl: 3.2 - Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů). Nový termín ukončení příjmu žádostí je stanoven na 28. února 2018 (20:00). V případě 72. výzvy (Specifický cíl: 1.1 - Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod) se příjem žádostí uzavře nově až 18. září 2018. Vzhledem k častým dotazům ke zveřejněnému textu 69. výzvy OPŽP 2014–2020 SFŽP upřesňujeme následující informace:

Popis podporovaných aktivit - Podporovaná aktivita 3.2.3: Výstavba a modernizace zařízení na energetické využití odpadů a související infrastruktury:

Podle § 3 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech některé druhy odpadu přestávají být odpadem, jestliže poté, co byl odpad předmětem některého ze způsobů využití, splňuje následující podmínky podle písm. a) až e)

a) věc se běžně využívá ke konkrétním účelům,
b) pro věc existuje trh nebo poptávka,
c) věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky,
d) využití věci je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví a
e) věc splňuje další kritéria, pokud jsou pro určitý typ odpadu stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie.

V případě, tuhých alternativních paliv musí být pro splnění podmínky podle písm. c) splněna norma ČSN EN 15 359 Tuhá alternativní paliva - Specifikace a třídy a navazující normy. Norma ČSN EN 15 359 Tuhá alternativní paliva (TAP) přímo uvádí že, TAP může přestat být odpadem ve Společenství nebo na národní úrovni pokud jsou splněna určitá kritéria. Až do tohoto legislativního rozhodnutí mohou být TAP použita v závodech podle směrnice 2000/76/ES o spalování odpadů. Směrnice o spalování odpadů byla nahrazena směrnicí 2010/75/EU o průmyslových emisích. Dokud tedy nebudou stanovena kritéria podle písm. e) nebo národní kritéria TAP nelze vyvést z režimu odpadů a lze jej využívat pouze v zařízeních, která disponují povolením pro spalování nebo spoluspalování odpadů podle směrnice o průmyslových emisích.

Pro úplnost dodáváme, že § 3 odst. 7 zákona, o odpadech dále stanovuje, že pro konkrétní způsoby použití vedlejších produktů podle odst. 5 a výrobků z odpadů podle odst. 6 musí být splněna kritéria pro využití odpadů, pokud jsou stanovena. Tato kritéria v případě energetického využívání TAP stanovuje zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a jeho prováděcí předpisy. Po vydání vyhlášky stanovující kritéria pro přechod odpad/neodpad pro TAP bude možné TAP energeticky využívat pouze v zařízeních pro spalování nebo spoluspalování odpadů podle zákona o ovzduší.

Z výše uvedeného vyplývá, že přejímat vyrobené palivo ze zařízení na výrobu paliv z odpadů v režimu zákona o odpadech je nezbytnou podmínkou a koncové zařízení tedy musí mít k provozu souhlas § 14 odst. 1 zákona o odpadech.

Pro všechny typové projekty dále platí, že traktor či jiné multifunkční zařízení nebude uznáván způsobilým, pokud bude sloužit pouze jako energetický prostředek či nakladač.

Zdroj: OPŽP

Member states will be obliged to develop long-term strategies to ensure that buildings in the EU hardly use any energy by 2050. The Directive for Energy Performance of Buildings (EPBD) and is part of the “Clean Energy for All Europeans” package presented in November 2016, and the first one to reach a provisional agreement.

• 80-95% less emission from the buildings by 2050

• New buildings to be fitted with loading stations for electric cars

• Support for the renovation of existing buildings

Long-term strategies to reduce emissions and mitigate safety risks

The text of the provisional agreement requires Member States to establish national long-term strategies to support the renovation of residential and non-residential buildings, aimed at an emissions reduction in the EU by 80-95 % compared to 1990. The scheme will be a cost-efficient contribution to the EU’s energy efficiency targets.

The strategies must be used to address issues such as health and indoor climate and obstacles to renovations, while providing access to financing assistance.

Electro-mobility

At least one in every five parking spaces will have to be equipped with basic electrical infrastructure for vehicles in all new non-residential buildings and those undergoing major renovation, with more than 10 parking spaces. In addition, at least one recharging point has to be provided.

As regards the residential buildings, the provisional agreement requires the installation of cabling infrastructure necessary for the installation at a later stage of recharging points for electric vehicles.

Monitoring energy performance

By the end of 2019, the European Commission will have to develop a concept for a common European Union scheme for rating the “smart-readiness” of buildings and a method to calculate and introduce it. This would be a measuring tool to help manage and reduce the demand of energy in buildings, while adapting the building to the needs of the occupant.

Quote

Bendt Bendtsen (EPP, DK), rapporteur, said: “We take an important step to ensure that our buildings contribute to a decarbonised and energy efficient economy - to the benefit of both the climate and the wallets of European citizens and businesses. We have agreed using the Directive as a driver for rolling out infrastructure for electrical cars, and made sure to safeguard the incentives to renovate, keeping the cost of electro-mobility at a reasonable level and limiting the burdens on our smaller households and SMEs.”

Next steps

The provisional agreement needs to be formally approved by the Parliament and the Council before entering into force.

Quick facts

Buildings consume most energy in Europe, absorbing 40% of final energy.

About 75% of buildings are energy-inefficient and, depending on the Member State, only 0.4-1.2% of them are renovated each year.

The construction industry generates about 9% of European GDP and accounts for 18 million jobs.

Vláda chce mít jasno v tom, zda Česko v příštích desetiletích nepostihne nedostatek vody. Už minulý kabinet naplánoval mimořádný projekt, který má za úkol spočítat zásoby povrchové i podzemní vody a ukázat, co s nimi může provést změna klimatu. Odborníci začnou sbírat data o vodě z povrchu, půdy i podzemí v Podyjí, které je suchem nejvíce postiženou oblastí. Odborníci poté vytvoří pět scénářů, jak může v závislosti na oteplování zásob vody v zemi ubývat. Průzkum má přinést i návrh opatření, které nedostatku vody v půdě i ve zdrojích zabrání. Do roku 2033 by měli experti zmapovat celou zemi. Celkem by na zhodnocení mělo ze státního rozpočtu jít zhruba 400 milionů korun. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Investoři od firem nepožadují jen dobré hospodářské výsledky. Zajímají se také o to, jaké má firma dopady na společnost a zda je její činnost trvale udržitelná. V tuzemsku tyto nefinanční ukazatele podle nejnovější analýzy KPMG sleduje 51 procent velkých firem ze sta. V porovnání s jinými zeměmi regionu i světa Česko zaostává. Ve Velké Británii, Indii nebo Japonsku zveřejňuje informace o tom, jak ovlivňuje jejich činnost ekonomiku, životní prostředí i společnost, takřka sto procent největších podniků. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Nová studie Plastics Recyclers Europe ukazuje, že 65% recyklační cíl pro plastové obaly je do roku 2025 dosažitelný. Studie určuje soubor opatření a potřebných nástrojů, které by měly vést k dosažení této míry recyklace.

Navrhovaná opatření se zaměřují mimo jiné na zlepšení kvality a kapacity třídění odpadů z plastových obalů v rámci EU. Další opatření, jako je Design for Recycling, by zvýšilo recyklovatelnost plastových obalů na trhu a snížilo by náklady na třídění a recyklaci.

Tato opatření by vedla ke zvýšení kvality vyráběných recyklovaných výrobků a nakonec ke zvýšení důvěry spotřebitelů v recyklované výrobky. Doporučená opatření by měla být doplněna silnou komunikací napříč hodnotovým řetězcem z plastických hmot a legislativním tlakem umožňujícím s vyšším využití recyklovaných materiálů.

Studie také zdůrazňuje environmentální, společenské a ekonomické přínosy zvýšené míry recyklace. Nahrazení primárních surovin recyklovanými plasty ušetří 80 % emisí CO2, vytvoří 115 400 pracovních míst. Ekonomický přínos je vyčíslen na jedné miliardě eur.

Podle tvůrců studie navrhovaná opatření a přínosy jsou jasnými ukazateli, proč by zákonodárci měli důrazně sledovat ambiciózní cíl, který by umožnil cirkulaci plastů.

Dokument ke stažení:

Blueprint for plastics packaging waste: Quality sorting & recycling

S účinností od 1. 10. 2017 byla na základě ust. § 5 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, založena Česká agentura pro standardizaci (dále jen „ČAS“) jako státní příspěvková organizace. Zřizovatelem ČAS je Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „ÚNMZ“), který nadále bude působit jako národní normalizační orgán, tj. bude zastupovat Českou republiku v evropských a světových normalizačních organizacích.

ČAS bude od 1. 1. 2018 pověřen vykonávat činnosti spojené se zabezpečováním tvorby, vydávání a distribuce technických norem. Součástí uvedených změn je skutečnost, že ceny přístupů k technickým normám od 1. 1. 2018 již nejsou stanoveny vyhláškou č. 486/2008 Sb., kterou se stanoví odborné činnosti související se zabezpečením vydávání a řádné distribuce českých technických norem a úplata za jejich poskytování. Ceny přístupů k technickým normám budou nově stanoveny ceníkem, který vydává ÚNMZ prostřednictvím Věstníku, přičemž ceník pro rok 2018 byl ve Věstníku již publikován a stávající ceny přístupů zůstávají zachovány.

Ceník na rok 2018 je k dispozici ke stažení zde.

Zdroj:  SOVAK ČR

Lidstvo loni vyhodilo 44,7 milionu tun použité elektroniky, což je v průměru 6,1 kilogramu na jednoho člověka. Takový je závěr čerstvé studie vytvořené specializovanými agenturami Organizace spojených národů. Její tvůrci zjistili, že recyklace byla zdokumentovaná pouze u 20 procent celkového objemu a zbytek odpadu zřejmě putoval na skládky nebo byl recyklován méně dokonalým způsobem.

Množství generovaného elektroodpadu stabilně narůstá a OSN odhaduje, že v roce 2021 jej lidstvo vyprodukuje téměř sedm kilogramů na každého obyvatele planety. Už loňský úhrn přitom představuje hmotnostní ekvivalent 4500 Eiffelových věží. Asi milion tun z toho tvořily pouze nabíječky na mobily či počítače.

Nejvíce vytvořeného "e-odpadu" na jednoho obyvatele měla na kontě možná překvapivě Oceánie, kde činil tento ukazatel 17,3 kilogramu na osobu. Navíc se zde šetrně nakládá pouze se šesti procenty odpadu.

Co do průměrné produkce na hlavu je druhá nejhorší Evropa, míra recyklace je zde však nejvyšší ze všech světadílů - 35 procent. "To je částečně způsobeno 70procentní mírou recyklace ve Švýcarsku, Švédsku a Norsku", komentoval statistiku server ars technica. V Česku podle průzkumu společnosti Asekol v roce 2016 skončilo ve speciálních červených kontejnerech 20.000 tun vysloužilých elektrospotřebičů, to však představuje jen asi 25 procent celkového množství.

Průměrná americká domácnost o čtyřech členech vyhodila loni množství elektroodpadu odpovídající hmotnosti 400 chytrých telefonů a populace Spojených států tak měla na svědomí 14 procent světového e-odpadu. Američané zároveň vytřídili necelou čtvrtinu vyhozené elektroniky.

Tvůrci zprávy přitom odhadují, že miliony tun odpadu z roku 2016 ukrývají přibližně 55 miliard eur (přes 1,4 bilionu korun) v nejrůznějších vzácných kovech.

Alespoň v jednom ohledu se situace zlepšuje: od roku 2014 přibyly v šesti zemích, včetně Indie, zákony ohledně nakládání s e-odpadem. V současnosti tak žijí dvě třetiny světové populace ve státech, v nichž takováto legislativa platí.

Dokument ke stažení:

The Global E-waste Monitor 2017

Zdroj: ČTK

ECHA zveřejnila vzory šablon, aby společnosti, zejména MSP/SMEs, které budou registrovat své chemické látky (v tonáži 1 – 100 t/r), mohly zahájit jednání se spoluregistranty o sdílení údajů k téže látce a o společném zasílání těchto údajů v rámci přípravy na registraci podle nařízení REACH v roce 2018. Cílem zveřejnění šablon je pomoci registrantům, kteří nemusí být dobře obeznámeni s nařízením REACH a potřebují si být jisti, že kladou správné otázky, které postihnou všechny aspekty jednání o sdílení a společném zasílání údajů se všemi zúčastněnými stranami.

Zveřejněné vzory šablon nejsou myšleny jako povinné nebo nařizující. Jsou nabízeny jako metodický pokyn, aby se zajistilo, že všechny zúčastněné strany, když vstupují do jednání o sdílení údajů nebo o společném zasílání registrační dokumentace, řešily celou řadu faktorů s tím souvisejících. Dotčené podnikatelské subjekty se mohou samy rozhodnout, na bázi případ od případu, které prvky z navržených formulářů si přejí přijmout (a na jaké úrovni). Použitím těchto formulářů není dotčeno řešení sporu podle čl. 27 nebo čl. 30 nařízení REACH.

Společnosti/osoby používají formuláře na vlastní riziko. ECHA nepřijímá žádné záruky nebo odpovědnost vyplývající z použití těchto formulářů nebo jejich aplikace.

Soubor formulářů:

• formulář  pro zahájení jednání o sdílení údajů nebo o přístupu ke společnému zaslání

• formulář: připomenutí

• další doporučení.

Další informace:

• vzory_šablon

• praktická_doporučení

Zdroj: MPO

Ministr Brabec dnes jmenoval nového ředitele Správy Krkonošského národního parku, s účinností od 1. ledna 2018 jím bude Robin Böhnisch. Ve funkci nahradí Jana Hřebačku.

Robin Böhnisch je rodákem z krkonošských Mladých Buků, vystudovaným učitelem s doktorátem v oboru biologie s didaktikou na Pedagogické fakultě UK v Praze, mj. členem České botanické společnosti a Rady Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, 14 let působil jako poslanec Poslanecké sněmovny PČR. Poslední čtyři roky zastával funkci předsedy parlamentního výboru pro životní prostředí.

Robin Böhnisch uspěl ve standardním výběrovém řízení, které Ministerstvo životního prostředí na pozici ředitele Správy Krkonošského národního parku vyhlásilo 1. listopadu 2017. Přihlásilo se do něj celkem 9 kandidátů, do druhého kola jich postoupilo osm. Výběrová komise se shodla na tom, že letos se přihlásila řada skutečně kvalitních uchazečů, ovšem nejpřesvědčivějším z nich byl právě Böhnisch.

Krkonošský národní park vznikl jako vůbec první český národní park v roce 1963. Jeho současná rozloha je 550 km2 včetně ochranného pásma. Území parku je rozdělené do tří zón. V každé z nich platí jiný ochranný režim.

Ministerstvo životního prostředí předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky o náležitostech posouzení vlivu záměru a koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a o náležitostech hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny s navrhovanou účinností od 1. února 2018. Hlavním cílem předkládaného návrhu vyhlášky je jednoznačná a úplná úprava veškerých náležitostí „naturového“ posouzení. Termín připomínek je stanoven na 11. ledna 2018.

Obsahem vyhlášky je stanovení náležitostí tzv. naturového posouzení a náležitostí hodnocení vlivů na ostatní zájmy chráněné zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v souladu s novým resp. nově upraveným zmocněním Ministerstva životního prostředí obsaženým v ust. § 45i odst. 13 a § 67 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 225/2017 Sb.

Zákon č. 225/2017, kterým se novelizuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánovaní a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyde účinnosti dnem 1. 1. 2018. Tato novela stavebního zákona změnila rovněž (ve své části šesté) některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména právě ustanovení týkající se hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (§ 45i) a ustanovení týkající se biologického hodnocení (§ 67).

V ustanovení § 45i odst. 13 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 225/2017 Sb., je nově založeno zmocnění pro Ministerstvo životního prostředí k vydání vyhlášky o náležitostech posouzení, které se zpracovává v případech, kdy orgán ochrany přírody svým stanoviskem podle ustanovení § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny nevyloučí významný vliv záměru či koncepce na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Hlavním cílem předkládaného návrhu vyhlášky je jednoznačná a úplná úprava veškerých náležitostí „naturového“ posouzení, čímž by mělo dojít především k sjednocení a zkvalitnění práce autorizovaných osob. Tímto dojde podle navrhovatele zároveň k posílení principu právní jistoty, a to jak na straně investorů, tak i autorizovaných osob, které nesou odpovědnost za správně a úplně zpracované „naturové“ posouzení (§ 45i odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.).

V ustanovení § 67 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 225/2017 Sb., je Ministerstvo životního prostředí nově zmocněno stanovit náležitosti hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na zájmy chráněné podle části druhé, třetí a páté tohoto zákona (jedná se o zájmy obecné ochrany přírody a krajiny, zájmy ochrany zvláště chráněných území a zájmy ochrany památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů). Změna § 67 zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 225/2017 Sb., spočívá především v rozšíření rozsahu, resp. předmětu hodnocení vlivu zamýšleného závažného zásahu. Nově nebude předmětem hodnocení vlivu pouze provedení přírodovědného průzkumu dotčených pozemků a písemné hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na rostliny a živočichy (dosavadní biologické hodnocení), ale hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na zájmy chráněné podle části druhé, třetí a páté zákona o ochraně přírody a krajiny.

Náležitosti hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na zájmy chráněné podle části druhé, třetí a páté tohoto zákona reflektují rozšíření předmětu hodnocení a oproti dosavadní úpravě obsažené v § 18 vyhlášky č. 395/1992 Sb. jsou upřesněny a je lépe logicky strukturován formální obsahový rámec hodnocení. Ustanovení § 18 vyhlášky č. 395/1992 Sb. je předkládaným návrhem vyhlášky rušeno.

Tzv. „naturové“ posouzení podle § 45i odst. 2 i hodnocení vlivu zásahu podle § 67 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. mohou podle § 45i odst. 3 tohoto zákona zpracovávat pouze autorizované osoby. Zhruba jedna třetina osob, které jsou v současné době držiteli (dosavadní) autorizace k provádění biologického hodnocení, jsou zároveň držiteli autorizace k provádění „naturového“ posouzení. S ohledem na bezprostřední věcnou souvislost „naturového“ posuzování a hodnocení vlivů na ostatní zájmy chráněné zákonem č. 114/1992 Sb. jsou proto náležitosti obou typů posouzení (hodnocení) obsaženy v jedné prováděcí vyhlášce.

Dokument ke stažení:

Důvodová zpráva

Materiál

Mezinárodní silniční přepravu nebezpečných věcí upravuje Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí – Dohoda ADR. Znění Dohody ADR bylo vyhlášeno MZV již v roce 1987 pod č. 64/1987 Sb. Česká republika ji ratifikovala po svém vzniku v roce 1993 a od téhož roku tak platí i pro vnitrostátní přepravu na území ČR.  Podstatnou částí dokumentu jsou přílohy A a B, které představují konkrétní pravidla pro přepravu nebezpečných věcí po silnici, včetně klasifikace nebezpečných věcí, značení, používání obalů, používání cisteren, postupů před odesláním, používání dopravních prostředků (včetně nakládky a vykládky) atd. Tyto přílohy se každé dva roky  novelizují (vždy v lichý rok).

Povinnosti vyplývající z Dohody ADR musely být provázány a zakotveny v legislativě ČR, což bylo učiněno zákonem o silniční dopravě, který řeší mj. definici nebezpečných věcí a vymezuje základní povinnosti jednotlivých účastníků přepravy - odesílatele, dopravce a příjemce.

Je potřeba zdůraznit, že každý článek přepravy nebezpečných věcí má své povinnosti, nejenom dopravce, ale i osoba předávající nebezpečné věci a osoba provádějící vykládku. Odesílatel tak musí zajistit, aby dopravce obdržel nebezpečné věci s řádně vyplněnými průvodními doklady a ve schválených obalech s předepsaným značením. Musí zajistit proškolení ostatních osob podílejících se na přepravě a ustanovit bezpečnostního poradce.

Osoba zajišťující vykládku nebezpečných věcí (příjemce) musí stejně jako odesílatel proškolit ostatní osoby podílející se na této přepravě a ustanovit bezpečnostního poradce.

Nejširší spektrum povinností však připadá na samotného dopravce, který může převzít nebezpečné věci pouze do způsobilého dopravního prostředku vybaveného předepsanými doklady a výbavou, označeného bezpečnostními značkami. Musí zajistit proškolení osádky dopravního prostředku a ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí. Garantuje přítomnost řádně vyplněných průvodních dokladů přepravovaného zboží a dodržení povinností při nakládce, vykládce, manipulaci, zajištění nákladu, vč. zabránění úniku látek nebo poškození přepravovaných věcí.

Co si mnoho firem neuvědomuje, a jak z výše uvedeného vyplývá, je skutečnost, že společnost, která se podílí na balení, nakládce, plnění nebo vykládce nebezpečných věcí, je jedním z článků silniční přepravy nebezpečných věcí a je i ona povinna ustanovit bezpečnostního poradce v ADR. Tato osoba je pak odpovědná za pomoc při zabránění rizikům při přepravě, a to s ohledem na osoby, majetek a životní prostředí. Hlavním úkolem s ohledem k výše uvedenému je usnadnit podniku provádět činnosti v souladu s platnými předpisy.

Bezpečnostní poradce musí být držitelem osvědčení odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí po silnici, čehož dosáhne složením zkoušky po absolvování příslušného školení.

Jsou však i situace, kdy se lze přepravě v režimu ADR vyhnout. Dle správného zařazení přepravované nebezpečné věci se dále odvíjí jednotlivé povinnosti a náročnost samotné přepravy. Za určitých podmínek lze přepravu nebezpečných věcí zcela vyjmout z ADR, popř. ji lze provádět v tzv. podlimitním množství, tedy s  úlevami z povinností z ADR.

Jiné podmínky se vztahují na fyzické osoby a jiné na podnikatelské subjekty. Některé látky jsou zcela vyjmuty z Dohody ADR, např. přepravované nádoby o objemu 60 l hořlavé kapaliny, resp. 240 l kapaliny na dopravní jednotku, fyzickými osobami pro vlastní potřebu.

Jiné látky jsou vyňaté částečně, jedná se o tzv. podlimitní množství, které se odvíjí od přepravní kategorie uvedené u jednotlivých látek a směsí. Každá kategorie má stanoveno nejvyšší povolené celkové množství nebezpečné věci na jednu dopravní jednotku, tedy maximální množství, které je tzv. podlimitní. V současné době je zařazeno do jednotlivých přepravních kategorií cca 3000 látek a směsí, které jsou jednoznačně identifikovány charakteristickým čtyřčíslím tzv. UN kódem. Soupis všech UN kódů je součástí Dohody ADR.

Návodem jak začít s přepravou nebezpečných věcí by mělo být uvědomění si, kdo přepravu realizuje, co a v jakém množství. A pozor pod samostatnými UN kódy lze najít i nebezpečné odpady, které se ve smyslu Dohody ADR řadí mezi nebezpečné věci.

Specifickou agendou je  tak přeprava nebezpečných odpadů, která se řídí legislativou na úseku odpadového hospodářství a částečně i Dohodou ADR. Novinkou v této oblasti je elektronické ohlašování přepravy nebezpečných odpadů, které se řídí ustanovením § 40 zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. Ohlášena prostřednictvím systému ISPOP, resp. SEPNO = systém evidence přepravy nebezpečných odpadů, musí být každá přeprava NO před jejím zahájením, a to i za podmínky, že množství přepravované látky, v tomto případě odpadů, nedosahuje limitu stanoveného dle Dohody ADR.

Je třeba si uvědomit, že jedno nenahrazuje druhé. Platí tedy, že přepravovaná látka musí být vybavena doklady dle ADR (osvědčení o školení řidiče, přepravní doklad, písemné pokyny apod.) a stejně tak doklady dle zákona o odpadech (doklad obsahující údaje v rozsahu přílohy č. 26 vyhlášky č. 383/2001 Sb. – ohlašovací list pro přepravu NO po území ČR).

Pokud potřebujete znát odpovědi na otázky, které aktuálně řešíte a my jsme je zde neuvedli, neváhejte využít služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT nabízí pro řádné plnění legislativních povinností v oblasti jednotlivých složek životního prostředí. Chcete vědět ještě více? Vzdělávejte se spolu s námi. Více najdete na: https://www.inisoft.cz/skoleni.

Autor: Ing. Jitka Lochovská, INISOFT s.r.o.

Spotřeba baterií u nás roste dlouhodobě. Za posledních sedm let stoupla téměř o pětinu. Podle statistik neziskové společnosti ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií a akumulátorů, se tento trend zastavit nedaří. „Ačkoliv dnes častěji volíme výkonnější alkalické baterie, které déle vydrží, a máme možnost využívat ekologičtější dobíjecí baterie, spotřeba baterií nezadržitelně roste,“ říká Petr Kratochvíl, jednatel ECOBATu a doplňuje: „Ekologická likvidace baterií prostřednictvím jejich recyklace nabývá na významu. Vedle toho se snažíme lidi vést k tomu, aby o spotřebě baterií přemýšleli a baterie využívali rozumně tak, aby nám dobře, a hlavně dlouho sloužily.

A jaké jsou zásady správného využívání baterií podle ECOBATu? Především dávejte přednost dobíjecím bateriím. Když už sáhnete po jednorázových, volte raději alkalické. A v neposlední řadě vybíjejte baterie na maximum, což znamená, že je nebudete vyhazovat předčasně. To je správná cesta, jak šetřit životní prostředí a zároveň vlastní peněženku. Platí to trvale, ve zvýšené míře pak nyní s koncem roku, kdy do většiny domácností přibydou nové spotřebiče, a i díky tomu se výrazně zvyšuje množství baterií, které si pořizujeme.

Členské země Evropské unie v pondělí večer našly shodu na směrnici o podpoře elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V tiskové zprávě to uvedla Rada EU. Celoevropský závazný cíl mít v roce 2030 nejméně 27 procent energie z obnovitelných zdrojů zůstal po mnohahodinovém jednání beze změny, v dopravě je tento cíl na hodnotě 14 procent s tím, že tři procenta mají být pokročilá biopaliva.

Pozice členským státům umožňuje začít vyjednávat s Evropským parlamentem o konečném znění směrnice. Europarlament přitom už v říjnu oznámil, že základní cíl by podle jeho názoru měl být na úrovni 35 procent.

Součástí dohody je i cíl jednoho procenta pokročilých biopaliv v dopravě v roce 2025, který je "na trase" k oněm kýženým třem procentům o pět let později. Návrh podporuje elektrická auta i železniční dopravu, uvedla Rada EU.

Jistotu investorům by mělo znamenat pokračování stávajícího sedmiprocentního stropu na biopaliva první generace. Pokud se členský stát rozhodne pro nižší hranici, bude si moci snížit celkový cíl pro obnovitelné zdroje v dopravě.

Směrnice také vyjasňuje pravidla týkající se emisí skleníkových plynů, která souvisí s biopalivy či biomasou.

Dle výzkumu vědců, kteří zkoumali dlouhodobý dopad globálního oteplování na větrnou energetiku, může v některých oblastech světa ležících v mírném pásmu dojít k nezanedbatelnému poklesu potenciálu větru. V polovině století by na severní polokouli mohlo dojít k poklesu okolo 10 %. Zmíněné 10% snížení síly větru na severní polokouli by tak vzhledem k umístění větrných farem mohlo znamenat až 30% pokles v produkci elektřiny z větru. Jedná se o první globální studii poukazující na takovýto trend, která se nemusí potvrdit na konkrétních místech, kde jsou provozovány větrné farmy. Naopak v jiných, zejména tropických, oblastech potenciál pravděpodobně poroste. Více ZDE

Zdroj: oEnergetice.cz