Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím své pracovní skupiny odboru průmyslové ekologie k akčnímu plánu využívání druhotných surovin zadalo zpracování studie Identifikace komodit plastů, resp. výrobků z plastů vhodných pro zařazení do zpětného odběru, včetně identifikace potenciálních účastníků celého řetězce zpětného odběru vybraných plastů/výrobků z plastů. Studie má doporučit postup, jak jednotlivé materiály recyklovat, případně využít energeticky a eliminovat tak skládkování.

Zdroj: CZGBC Newsletter

Evropským vyjednavačům se v šestém kole tzv. trialogu (společné jednání představitelů Evropské komise, Parlamentu a Rady) podařilo dosáhnout shody ohledně revize evropského systému obchodování s emisními povolenkami, známému jako EU ETS.

Nalezené kompromisní znění je průnikem mnoha rozdílných zájmů a lze konstatovat, že roky jednání nemají jednoznačného vítěze. Hlavní parametry 4. obchodovacího období pro roky 2021 – 2030, kdy by již EU měla zohlednit své závazky z Pařížské klimatické dohody, jsou shrnuty níže v textu:

Aukce zůstávají i nadále hlavní formou přidělování povolenek průmyslovým emitentům v poměru 57:43 oproti zdarma přidělovaným povolenkám. V období 2019 – 2023 se zdvojnásobí podíl povolenek každoročně plynoucích do tzv. tržní stabilizační rezervy (MSR) na 24 % a od roku 2023 budou zneplatněny povolenky v MSR nad rámec povolenek prodaných v aukcích v předchozím roce. Tato úprava by měla vyvolat tlak na růst ceny povolenek. Lineární redukční faktor (LRF) snižující celkové množství povolenek v oběhu se navýší ze stávajících 1,74 % na 2,2 %. To odpovídá přibližně 48 mil. povolenek ročně. Celkový efekt těchto opatření bude možné posoudit až po odpovídajícím vyřešení problému tzv. překryvů klimaticko-energetických politik – cíle stanovené v konkrétních evropských zákonných opatřeních jdou totiž mnohdy proti sobě a vzájemně snižují svoji efektivitu. Alespoň dílčí řešení se očekává od Nařízení o správě energetické unie, jehož finální podoba by měla být známá v první polovině příštího roku.

Parlamentu se nepodařilo prosadit svůj požadavek na zahrnutí emisí z námořní dopravy do celkového rámce EU ETS. V tomto ohledu bude nyní směrodatný příští krok Mezinárodní námořní organizace (IMO), která počátkem příštího roku představí svoji strategii snižování emisí v lodní dopravě. Na základě tohoto materiálu zhotoví Komise vlastní vizi toho, jak námořní dopravu zahrnout do EU ETS. Pro efektivní omezení celkového objemu emisí skleníkových plynů je nutné, aby byla sektoru námořní dopravy věnována prvořadá pozornost, neboť jak opakovaně uvádí Evropská agentura pro životní prostředí, námořní doprava se na globálních emisích skleníkových plynů podílí přibližně 3,5 % a její podíl nadále roste (dostupné zde).

Evropský průmysl sledoval s obavami diskusi ohledně aplikace tzv. mezisektorového korekčního faktoru (CSCF), který snižuje objem povolenek volně přidělených průmyslu v případě systémového nedostatku. Parlament nakonec ustoupil od svého návrhu na vícestupňový přístup k aplikaci CSCF podle míry rizika úniku uhlíku jednotlivých odvětví. Dojde-li tedy k aplikaci CSCF, stane se tak rovnocenně vůči všem odvětvím. Přesun až 3 % celkového objemu povolenek z aukčního podílu do volné alokace v případě hrozby aplikace CSCF je pak vnímán rovněž jako mírný ústupek ze strany Parlamentu, který požadoval 5 %.

V rámci modernizačního fondu, z něhož může ČR (jako stát s HDP nižším než 60 % průměru evropského HDP v roce 2013) čerpat 2 % povolenek, bylo přijato takové znění, které zabraňuje financování zdrojů na pevná fosilní paliva (s výjimkou dálkového zásobování teplem v Rumunsku a Bulharsku, jež však takovou podporu fosilním zdrojům musí kompenzovat investicemi do neuhelných zdrojů v ekvivalentní výši). Nakonec byl zcela vypuštěn odkaz na velmi citlivé kritérium emisních standardů (EPS, emission performance standards), jež by potenciálně mohlo zamezit i financování flexibilních plynových zdrojů.

Inovační fond (pokračování fondu NER 300), jenž má sloužit k financování inovativních projektů v oblasti zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) a obnovitelných zdrojů energie, byl rozšířen tak, aby zahrnoval i zavádění nízkouhlíkových technologií a postupů v průmyslu. Celkem bude disponovat balíkem 450 mil. povolenek (s možností nárůstu až o 50 mil. v závislosti na aplikaci CSCF). Z pohledu průmyslu je problematické, že převážná většina alokace pro Inovační fond pochází z podílu určeného pro bezplatnou alokaci.

Z pohledu průmyslu, zejména co se týče ochrany odvětví nejvíce ohrožených únikem uhlíku, bylo možné udělat více k udržení konkurenceschopnosti evropských podniků. Většina zainteresovaných se ale shoduje, že nejdůležitější je rozhýbat trh s emisními povolenkami a dát mu takové signály, které budou dostatečně stimulovat efektivní modernizaci evropského průmyslu. Cena povolenky se totiž dlouhodobě pohybuje výrazně pod 10 eury za tunu CO2, přičemž pro efektivní fungování systému by podle některých analytiků bylo potřeba dostat cenu výrazně přes 20 euro, a to rovněž ve světle závazku z Pařížské klimatické dohody dosáhnout do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů o 40 % v porovnání s rokem 1990.

Zdroj: SP ČR

Brněnští zastupitelé schválili včera Strategii Brno 2050, jde o soubor cílů, kterých chce město v tomto časovém horizontu dosáhnout. Brno má do té doby například lépe hospodařit s vodou, mít víc zeleně, produkovat méně odpadu a umožnit svým obyvatelům vyřizovat úřední zálěžitosti on-line.

Detailní program má říct, co je v Brně nejdůležitější v příštích deseti letech. Od jara příštího roku začne příprava projektů a aktivit, které by se měly právě do těchto deseti let uskutečnit. Aby nešlo jen o vzletná slova, má každá oblast svého garanta a jasně stanovené cíle a měřitelné indikátory. Již od ledna mají začít diskuse se starosty městských částí a panelové debaty k různým tématům se zapojením veřejnosti.

Brno má být příjemným městem, ve kterém se propojuje příroda se zástavbou. Zelené střechy či fasády budov se mají stát přirozenou součástí města, živá nábřeží brněnských řek budou oblíbenými místy pro trávení volného času, sport i relaxaci. Během 10 minut pěší chůze se většina Brňanů pohodlně dostane do nejbližšího parku. Zeleň a voda ve městě zároveň pomohou snížit negativní dopady klimatické změny. Zmírní letní vlny veder a pomohou nám lépe hospodařit s dešťovou vodou, která nebude zbytečně končit v kanalizaci.

Čistota města bude běžným standardem. Stejně jako v oblasti lepšího využití odpadu – jeho recyklace a využití jako nového surovinového zdroje. Cílem Brna je vytvářet co nejméně odpadu, jen pětinu současného množství a ten, který město vyprodukuje, pak co nejlépe znovu využít. Zdroje tak budou v rámci města „cirkulovat.“ Brno bude tak šetrnější k životnímu prostředí a a přestane vytvářet skládky.

Další hodnoty najdete podrobně popsány na www.brno2050.cz.

Toyota plánuje v roce 2020 postavit v Kalifornii unikátní trigenerační elektrárnu, která bude z kravského hnoje zachycovat metan a z něj vyrábět vodu, elektřinu a vodík. Taková elektrárna bude ze 100 % využívat obnovitelné zdroje a za den by podle automobilky měla vyprodukovat 2,35 megawatt elektřiny a 1,2 tuny vodíku, čistého paliva, které může tankovat model Mirai poháněný palivovými články a také nedávno představený vodíkový tahač Toyota, který má konkurovat elektrickému Semi od Tesly. Jedna kráva vyprodukuje ročně 70 až 120 kilogramů metanu, který patří stejně jako oxid uhličitý mezi nejsilnější skleníkové plyny. Stejně jako auta tedy i skot patří k původcům globální změny klimatu.

Zdroj: iDNES.cz

Na včerejší mezinárodní klimatické konferenci v Paříži byly představeny nové závazky, které mají podpořit boj proti globálnímu oteplování. Účastníci schůzky ale připomněli i projekty, na kterých už se pracuje. Opatření za miliardy eur zahrnují například plány přestat s používáním fosilních paliv a vytvořit dostatečný tlak na firmy, aby jejich aktivity byly šetrnější k životnímu prostředí. Hostitel akce, francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl, aby se podobný summit konal každoročně.

Politici, bankéři, zástupci energetického sektoru a filantropové se ve francouzské metropoli sešli na jednodenní konferenci pod názvem Summit jedné planety, kterou uspořádala Francie společně s Organizací spojených národů u příležitosti druhého výročí podpisu průlomové pařížské klimatické dohody.

Jedním z prezidentů a premiérů, kteří se summitu zúčastnili, byl český premiér v demisi Bohuslav Sobotka, pro kterého to byla poslední zahraniční cesta v roli předsedy vlády. Česká republika podle něj plně podporuje pařížskou dohodu a je připravena podílet se na jejím naplňování.

Macron apeloval na bohaté státy, aby věnovaly více peněz na boj s klimatickými změnami. Výsledné investice by měly také pomoci rozvojovým zemím čelit následkům změn klimatu a umožnit jim omezit emise místního průmyslu. Mezi ohlášenými iniciativami je například podpora elektrických automobilů a snaha uspíšit konec výroby aut se spalovacím motorem.

Na závěr summitu Macron navrhl, aby se podobné setkání konalo každý rok. Zajistit by se tak podle něj měla kontrola plnění učiněných závazků.

Celkem 237 společností se podle agentury AFP zavázalo uvést své aktivity do souladu s klimatickými riziky. Světová banka se zavázala, že od roku 2019 přestane finančně podporovat využívání nafty a plynu a hledání nových ložisek. Pojišťovací společnost AXA slíbila, že přestane pojišťovat společnosti, které se podílejí na výstavbě uhelných zařízení. S poskytováním půjček v tomto odvětví přestane například nizozemská banka ING. Řádově jde o miliardy eur.

Mezi nové projekty se řadí například chystaná ekonomická spolupráce Norska, Nového Zélandu, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru a Kuvajtu. Tyto země chtějí společně "nabarvit na zeleno" své ekonomické aktivity, napsal deník Le Monde.

Pokud jde o prominentní filantropy, asi desítka jejich nadací by se měla spojit do skupiny, která bude usilovat o výraznější investice do ekologických projektů. Ty momentálně představují pouze tři až pět procent jejich ekonomických možností. Zapojit se mají nadace Billa Gatese, Michaela Bloomberga či Richarda Bransona. Do Paříže na setkání zavítali také Elon Musk, Sean Penn či Arnold Schwarzenegger. Od řady přítomných Američanů zazněla kritika na adresu Donalda Trumpa, který letos oznámil, že Spojené státy od pařížské dohody odstoupí.

Skupina 225 investičních fondů, která spravuje majetek v celkové výši přes 26 bilionů dolarů (více než 568 bilionů Kč) oznámila, že bude vyvíjet tlak na podniky, aby snížily emise skleníkových plynů. Jde hlavně o ropné, plynárenské a ocelářské giganty, stejně jako velké výrobce letadel či aut. Bill Gates údajně přispěje částkou 300 až 500 milionů dolarů na program financující výzkum v oblasti klimatu a jeho dopadů na zemědělství.

Macron řekl, že je zapotřebí "šok" ve výrobních procesech, aby signatáři pařížské dohody z roku 2015 dosáhli vytyčených cílů. "Jsme velmi daleko od záměru pařížské smlouvy zpomalit růstu teplot pod dva stupně Celsia, pokud možno pod 1,5 stupně," řekl deníku Le Monde. Zmíněnou dohodu podepsali představitelé 195 států.

Účastníkům konference Macron řekl, že lidstvo "prohrává bitvu" v boji s klimatickými změnami. "Nepostupujeme dost rychle. Všichni musíme jednat," cituje Macrona agentura Reuters.

Generální tajemník OSN António Guterres upozornil, že podporou fosilních paliv, zodpovědných za velkou část globálního oteplování, investuje svět do vlastní záhuby. "Faktem je, že fosilní paliva jsou stále velmi intenzivně dotována, což znamená, že investujeme do naší vlastní zhouby," řekl podle agentury AFP a dodal, že válka proti klimatickým změnám není vyhraná.

Agentura AP uvedla, že Macron se snažil svoláním klimatické konference mimo jiné posílit své renomé. Francouzský prezident slíbil, že Francie zvýší finanční pomoc zemím jižní polokoule, které se změnám klimatu obtížně přizpůsobují. Paříž by tak od roku 2020 přispívala na tento účel částkou 1,5 miliardy eur (přes 38 miliard Kč) ročně.

Zdroj: ČTK

Příjem žádostí o dotace na výstražný systém proti povodním a digitalizaci povodňových plánů z Operačního programu Životní prostředí pokračuje. Částka 200 mil. Kč je k dispozici až do 15. ledna 2018. S 1,5mil. dotací systém vybudovala i obec Trnová na Plzeňsku. Státní fond životního prostředí to dnes uvedl na svém twitterovém účtu. Další informace k 66. výzvě najdete ZDE
 

Společnost PepsiCo si od amerického výrobce elektromobilů Tesla objednala 100 elektrických nákladních vozů Tesla Semi. Výrobce nealkoholických nápojů z USA tak hodlá snížit emise a náklady na palivo. Jde o dosud největší známou zakázku na tento typ elektrovozu.

PepsiCo se připojila k objednávkám asi desítky jiných firem včetně Wal-Mart Stores, k dnešnímu dni Tesla eviduje rezervace na 267 svých Semi tahačů. Objem objednávek přitom odráží nejistotu, kam se bude trh s elektromobily vyvíjet. V Severní Americe se podle údajů firmy FTR ročně vyrobí asi 260 tisíc těžkotonážních kamionů třídy 8.

PepsiCo plánuje, že tyto elektrické tahače s maximálním nákladem, který je v USA téměř 36 300 kilogramů, nasadí do přepravy občerstvení a nápojů mezi výrobnami a prodejnami do vzdálenosti 500 mil (800 kilometrů). Tuto dojezdovou vzdálenost na jedno nabití slibuje šéf Tesly Elon Musk. Semi by měl pomoci snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v celém firemním dodavatelském řetězci o 20 procent, řekl agentuře Reuters Mike O'Connell z PepsiCo.

Tesla představila prototyp elektrického tahače Tesla Semi minulý měsíc a jeho výrobu plánuje zahájit v roce 2019. Cenu zatím firma nezveřejnila, pouze uvedla, že si zájemci mohou vůz již objednávat. Je ale nutné složit zálohu 20 tisíc dolarů (asi 435 tisíc korun), původně přitom Tesla požadovala pouze zálohu 5 tisíc dolarů.

Zdroj: ČTK

Energetický regulační úřad dne 12. prosince 2017 zahájil veřejný konzultační proces k cenovým rozhodnutím, která stanovují podporu pro roky 2017 a 2018 u výroben využívajících kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET), jež byly uvedeny do provozu mezi lety 2013 až 2015. Vydání cenových rozhodnutí, resp. výplatě podpory pro tuto skupinu výroben KVET, dosud brání chybějící notifikační rozhodnutí Evropské komise.

„Důvodně očekáváme, že by Evropská komise mohla notifikaci schválit v průběhu následujících dní. Cenová rozhodnutí chceme vydat, jakmile bude notifikační proces ukončen a budeme o tom řádně informováni. V letošním roce ERÚ písemně požádal Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii o přímé zaslání textu notifikačního rozhodnutí, a tím zkrátil administraci spojenou s přípravou cenových rozhodnutí. S ohledem na dodržení zákonných lhůt pro proces vydání cenových rozhodnutí jsme taktéž zvolili nejkratší formu veřejného konzultačního procesu, kterou nám zákon umožňuje. Lhůta pro podání připomínek tak byla zkrácena na pět pracovních dní, což jistě uvítají především samotní provozovatelé kogeneračních jednotek“ říká Rostislav Krejcar, radní ERÚ rezortu POZE, statistiky energetiky a provozní agendy úřadu.

Cenová rozhodnutí pro KVET již také prošla veřejným konzultačním procesem společně s návrhy cenových rozhodnutí pro ostatní podporované zdroje v září tohoto i minulého roku, nicméně vzhledem k absenci notifikace nebyla podpora pro tuto skupinu výroben následně stanovena.

Nařízení vlády č. 266/2017 Sb. sice zajišťuje výrobcům vyplacení podpory zpětně i za období, kdy to neumožňovala absence notifikace, lišila by se ale její výše.

„Kdyby cenové rozhodnutí stanovující podporu na rok 2017 nebylo vydáno v roce 2017, vyplatila by se podpora odpovídající situaci na trhu až v roce 2018. Výše podpory by tedy neodpovídala podmínkám, při kterých byly elektřina a teplo vyrobeny,“ vysvětluje Rostislav Krejcar.

Zdroje KVET uvedené do provozu v letech 2013 až 2015 jsou jedny z posledních, u kterých nebylo Evropskou komisí notifikační řízení dosud ukončeno. Pokud ERÚ výše uvedenou notifikaci obdrží, neprodleně vydá změnová cenová rozhodnutí Poslední skupinou výroben, kde notifikace stále chybí, budou druhotné zdroje energie.

Návrhy cenových rozhodnutí byly zveřejněny na www.eru.cz. Na webu ERÚ zjistíte veškeré podrobnosti a veřejného konzultačního procesu se zde můžete ve zkrácené lhůtě pěti pracovních dní také zúčastnit.

Dokument ke stažení:

• Návrh cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, kterým se mění cenové rozhodnutí č. 5/2016 ve znění CR č. 9/2016, CR č. 11/2016 a CR č. 2/2017 (stanovení podpory na rok 2017): Návrh CR, kterým se mění CR č. 5/2016 (PDF, 132 kB)

• Návrh cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, kterým se mění cenové rozhodnutí č. 3/2017 (stanovení podpory na rok 2018): Návrh CR, kterým se mění CR č. 3/2017 (PDF, 126 kB)

Počet svítidel v průměrné domácnosti meziročně vzrostl o jedno na dvanáct, hlavně v kuchyních. Renesanci zažívají světla pro trubicové zářivky, u kterých se projevuje největší dynamika růstu. Podíl úsporných zdrojů (48 %) stabilně roste, oproti loňsku o 2 procentní body. V segmentu úsporných zdrojů převládají kompaktní zářivky (31 %), bohužel 30 % úsporných žárovek končí v běžném odpadu a ohrožují tak životní prostředí.

Počet svítidel v tuzemských domácnostech roste o miliony kusů. Letos v Česku svítí 51 milionů svítidel, tedy stropních či nástěnných svítidel, lustrů či lamp, což je o 2,6 milionu více než loni. Počet svítidel v průměrné domácnosti meziročně vzrostl zhruba o jedno na dvanáct. Nejvíce světel přibylo v kuchyních, obývacích pokojích a ložnicích. Největší nárůsty jsou patrné v rodinných domech, kde jich je o třetinu více než v bytech. Vyplývá to z podzimního průzkumu společnosti EKOLAMP, který proběhl mezi 1213 respondenty*.

Češi i nadále pokračují v trendu vytváření lepších světelných podmínek: více experimentují s různými typy osvětlení a nebojí se dělat změny. Vyloženě renesanci zažívají svítidla pro trubicové zářivky: „Letos je v domácnostech patrný dvojnásobný růst v segmentu trubicových zářivek. Lidé pravděpodobně přišli na to, že představují stabilní a příjemný zdroj osvětlení, který je navíc velmi úsporný,“ říká Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, která se zabývá zpětným odběrem a recyklací vysloužilých světelných zdrojů a svítidel. 

Podstatný růst zaznamenává také segment se zabudovanými LED diodami. „Jedná se o dlouhodobý růst podporovaný příznivou cenou doplňkových svítidel, například různých lamp. Lidé také kombinují různé druhy světla jak pro denní, tak i noční svícení, například trubicové zářivky s večerní lampou,“ dodává Zuzana Adamcová.

Neúsporných žárovek ubývá, ale stále tvoří většinu

Kromě svítidel roste i počet světelných zdrojů, lidově řečeno žárovek. V českých domácnostech jich je celkem 68 milionů, což představuje oproti loňsku nárůst o 1,6 milionu kusů. „Podíl úsporných zdrojů (48 %) stabilně roste, oproti loňsku o 2 procentní body. V segmentu úsporných zdrojů převládají kompaktní zářivky (31 %) a následují LED žárovky,“ dodává Zuzana Adamcová.

Neúsporných zdrojů světla dlouhodobě ubývá, přesto stále tvoří v domácnostech většinu (52 %). Zejména jde o wolframové žárovky, kterými jsou domácnosti stále hojně předzásobeny. „Lidé více přemýšlejí o intenzitě a barvě světla, což jim wolframky nemohou nabídnout. Řada svítidel navíc neumožňuje instalovat zdroje s příkonem vyšším než 60 wattů, což hraje ve prospěch úsporek, které i s nižším příkonem mají podstatně vyšší svítivost,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

30 % vysloužilých zářivek končí na skládce, kde ohrožují životní prostředí

Domácnosti se kromě nákupů nových světelných zdrojů také zbavují těch nefunkčních: jen letos jich vyřadily 16,7 milionu kusů. Z toho 2,8 milionu představovaly kompaktní zářivky, které je kvůli malému obsahu rtuti nutné nechat ekologicky recyklovat.

„Vyřazené úsporné žárovky je třeba odnést na sběrné místo. Bohužel, třicet procent úsporek lidé vyhodili do směsného odpadu místo do speciální sběrné nádoby. Přitom recyklací je možné využít téměř 100 % materiálu obsaženého ve světelných zdrojích a tím šetřit přírodní zdroje,“ dodává Zuzana Adamcová.

Nicméně i tak se daří Čechům dosahovat nadstandardní míry sběru „úsporek“: „Již nyní plníme limity Evropské unie pro sběr světelných zdrojů, které se Česká republika teprve chystá zavést,“ dodává Zuzana Adamcová. Tuzemské domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 726 tun světelných zdrojů.

Počet sběrných míst stále roste

V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst. „Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

Spotřebitelé mohou nově zjistit nejbližší sběrné místo také pomocí aplikace „Kam s ní?“, kterou si mohou zdarma stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu. Kromě mapy sběrných míst aplikace navíc obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS.

POZNÁMKA: Výzkum letos pro společnost EKOLAMP provedla výzkumná agentura Markent formou interview mezi 1213 respondenty ve věku od 18 do 64 let z celé České republiky.

Kontroly autovrakovišť jsou jednou z problematik, kterými se Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zabývá v oblasti odpadového hospodářství. ČIŽP provedla v roce 2016 v celé oblasti odpadového hospodářství celkem 3261 kontrol, z čehož bylo 631 provedeno na základě podnětů. V oblasti autovrakovišť zkontrolovali inspektoři oddělení odpadového hospodářství (OOH) celkem 90 provozoven, z toho 29 na základě podnětů. Za zjištěná porušení zákona o odpadech v oblasti nakládání s autovraky zahájili inspektoři v roce 2016 28 správních řízení a vydali 48 rozhodnutí o uložení pokuty. V průběhu roku 2016 nabylo právní moci celkem 48 rozhodnutí, kterými byly uloženy pokuty v celkové výši 2 633 000 korun. Více ZDE

Krásně zabalené dárky chce pod stromečkem každý. Načančaná pozlátka se ale po rozbalení mění v hromadu odpadů. Víte, jak je správně vytřídit?

K pravé vánoční atmosféře neodmyslitelně patří vůně cukroví, vánoční koledy, nazdobený vánoční stromeček a řádně naklizený byt. A ačkoliv si to mnozí nechtějí přiznat, tak i pořádná dávka stresu - nakoupit zásoby jídla na štědrovečerní večeři, sehnat dárky a krásně je zabalit. V touze po co největší originalitě se nám může stát, že načančané pozlátko je někdy větší než samotný obsah, tedy vlastní dárek. Kdyby se u každého vánočního stromečku našel třeba jen jeden takhle "nazdobený" dárek, vznikne z toho později pořádná hromada odpadu. A kontejnery pak praskají ve švech. Zkusme tedy tentokrát myslet i na přírodu a při balení i rozbalování vánočních dárků už přemýšlet, jak se všemi těmi použitými pozlátky naložit, nebo ještě lépe jak se bez nich úplně obejít.

Balicího papíru použijte jen tolik, kolik je ho opravdu potřeba, a po rozbalení dárku papír schovejte na příští rok. Totéž platí u ozdobných stužek. Můžete také zkusit jiné materiály - třeba zabalit dárek do pěkného šátku, který bude obdarovanému sloužit i po vánocích (takto originálně balí dárky v Japonsku, kde metoda "furoshiki" vznikla) nebo do originální textilní tašky, která poslouží ještě na spoustu nákupů.

A pokud se přece jen nějaké ty odpady z dárků najdou, začněte je třídit už u vánočního stromečku. Ušetříte si tak zoufalý pohled na hromadu roztrhaných balicích papíru, stužek a igelitů. Pomůže vám pár starých igelitek nebo krabic, do kterých roztřídíte papír, plasty a lahve od štědrovečerního sektu. Vše pak můžete vynést do nejbližších barevných kontejnerů třeba cestou na půlnoční mši.

Do modrého kontejneru patří balicí papír, krabice, papírové tašky nebo obálky. Do žlutého kontejneru pak během vánoc nejčastěji třídíme plastové mašle, fólie, plastové krabičky nebo polystyren. Objemnější obaly je dobré kvůli úspoře místa sešlápnout, případně rozlomit na menší části, aby se do kontejneru lépe vešly. Do zeleného kontejneru můžete vytřídit skleničky od majonéz, zavařenin, nakládané zeleniny nebo lahve od alkoholu. Sklenice není nutné vymývat, stačí je jen důkladně vyškrábnout nebo vylít původní obsah a můžete na nich nechat i víčka.

Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Ve včerejším pořadu 90´ČT24 vystupovala také nová předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová. Paní Balcarová komentovala problematiku politiky ochrany klimatu, recyklace, oběhovému balíčku, cirkulární ekonomice anebo vodárenství. Záznam pořadu na téma je možné shlédnout ZDE (od 1:15:00 minuty).

V médiích se opakovaně objevily informace o údajném znemožnění pravidelné údržby stávajících běžeckých tras v přírodních zónách národních parků, zejména v Národním parku Šumava, a to kvůli novele zákona o ochraně přírody a krajiny. MŽP uvádí některé nepřesnosti na pravou míru.

Současná právní úprava možnost údržby běžeckých tras i v přírodních zónách, kde platí nejvyšší ochranný režim, nevylučuje. Už v diskuzi nad návrhem výše uvedené novely bylo zřejmé, že i v zónách národních parků, kde je cílem umožnit maximální fungování přírodních procesů, bude potřebné realizovat činnosti, které s tímto cílem v souladu nebudou. Proto při vymezení takzvaného režimu zón zákon výčet těchto činností uvádí a stanoví důvody pro jejich realizaci. Údržba vyznačených turistických tras, tzn. i tras pro běžecké lyžování vyznačených v terénu, je výslovně uvedena v zákoně jako činnost realizovatelná i v zóně přírodní.

Důvodem pro tuto údržbu je přitom ochrana přírody a krajiny. Nabídka udržovaných tras totiž významně usměrňuje volný pohyb návštěvníků v terénu, a nedochází tak k rušení druhů vyskytujících se v těchto lokalitách a poškození konkrétních ploch. Vedle toho přispívá údržba vyznačených běžeckých tras k bezpečnému pohybu návštěvníků v unikátní přírodě národních parků. Využívání vyznačených tras je i naplněním poslání národních parků, tedy přírodě šetrného turistického využití.

Zdroj: MŽP

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu (MPO) Tomáš Hüner na víkendové schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech mluvil o energetice, využití lithia nebo o nutnosti digitalizace průmyslu a energetiky. Za svou prioritu v úřadu označil vedle energetiky odstraňování ekologických škod a nakládání s nerostnými surovinami.

Podle Hünera si s prezidentem poměrně dlouze a hluboce povídali o energetice. "Jednalo se o využití surovin jednak pro energetiku jako takovou, obecně surovin, které přímo s výrobou energie a tepla nesouvisí, mám na mysli samozřejmě lithium," řekl novinářům. Memorandum o těžbě lithia uzavřené před volbami nechtěl komentovat předtím, než si ho prostuduje. Stát by se tak podle něj mělo do týdne. Se Zemanem mluvil i o tom, že by lithium mohlo sloužit pro baterie do elektromobilů nebo pro sklady elektrické energie. O memorandu samotném a jeho právních důsledcích se s prezidentem nebavili.

Za své největší priority označil vedle energetiky odstraňování ekologických škod nebo nakládání s ekologickými surovinami s maximální výnosností pro stát. "Což bychom rádi dělali přes státní podnik Diamo," řekl. Chtěl by také odstranit duplicity mezi Czech Invest a Czech Trade.

Řešili také nutnost digitalizace průmyslu a jeho podpory ze strany MPO. Shodli se, že by úřad neměl být jen ministerstvem pro instituce, ale především pro občany. "Takže záležitosti podpory chytrých domácností a nakonec i zavádění vysokorychlostního internetu do domácností, které o to mají zájem, si myslím, že jsou tématy, které naše občany osloví," dodal. Tématem byla i atomová energie a na přípravě hlubinného úložiště jaderného odpadu a na přípravě těchto lokalit, aby do 2025 mohlo být vydáno stavební povolení pro takové dílo.

Hüner slíbil, že bude řešit i otázku mobilních dat. Mluvit o tom chce s českými operátory. Lidem nechce doporučovat, aby využívali levnější operátory z okolních zemí.